Středa 20. května 1998

 

(pokračuje Lobkowicz) 

S přihlédnutím k současné situaci v Bosně a Hercegovině se Severoatlantická rada rozhodla pro účast v prodloužené misi SFOR, přičemž klíčovým úkolem této mise by mělo být naplnění civilních aspektů daytonské mírové dohody. Ta varianta má především za cíl umožnit návrat bezdomovců a uprchlíků. Ne nadarmo je tento rok v Bosně a Hercegovině označován jako rok návratů.

Účast Armády ČR by měla tvořit organizační struktura praporu o dvou mechanizovaných rotách, dva vrtulníky MI-17 a letoun L-410. Velikost mírové jednoty by měla být v síle do 650 osob. Vyslání se předpokládá na dobu 18 měsíců, přičemž novinkou tohoto zapojení České republiky je vyčlenění letounu L-410 pro potřeby mírové mise.

Vzhledem k dosavadní angažovanosti Armády ČR a obecně České republiky v této oblasti, vzhledem k velikosti tohoto teritoria a vzhledem ke klíčovému významu mírového uspořádání v Bosně a Hercegovině považujeme jak z mezinárodněpolitického hlediska, tak z vojenského hlediska za důležité, aby přítomnost české vojenské jednotky v Bosně a Hercegovině zůstala i nadále zachována.

Já vás proto, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, žádám, abyste tento návrh podpořili, a také vám děkuji za velkou pozornost, kterou jste tomuto tématu věnovali.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Lobkowiczovi. Na návrh organizačního výboru vládní návrh projednal výbor pro obranu a bezpečnost. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 446/2. Prosím zpravodaje výboru pana poslance Petra Nečase, aby o jednání výboru informoval.

 

Poslanec Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás informoval o průběhu jednání výboru pro obranu a bezpečnost. V souladu s ústavou musí Poslanecká sněmovna vyslovit souhlas s pokračováním naší mise, protože se podle ústavního rámce jedná o vyslání vojsk do zahraničí. Náš dosavadní souhlas, který vyslovila ještě tato sněmovna na konci roku 1996, vyprší svým mandátem 20. června letošního roku. Pro pokračování této přítomnosti musí Poslanecká sněmovna se tímto tématem zabývat znovu.

Chtěl bych zdůraznit, že podle všech aspektů, které jsou vyhodnocovány, je tato mezinárodní operace úspěšná především ve své vojenské části, tzn. podařilo se jí zastavit násilí v tomto teritoriu, podařilo se jí zastavit boje, ozbrojené konflikty. Bohužel méně úspěšná je v oblasti civilní implementace. To je mimo jiné jeden z důvodů, proč podle názoru mezinárodního společenství musí tato operace pokračovat i nadále.

Česká republika se od počátku mírové operace v Bosně této operace velice aktivně zúčastňuje, to znamená rozhodnutím parlamentu z konce roku 1995, kdy ještě v rámci mise IFOR byl do Bosny a Hercegoviny vyslán mechanizovaný prapor. Tento prapor, byť v poněkud jiném složení, pokračoval i v rámci mise SFOR a nyní po určitých modifikacích a dalším zmenšení a současně posílení v oblasti letecké techniky by pokračoval i nadále.

Chtěl bych zdůraznit, že vedle vojenské úspěšnosti této operace si velmi pozitivní jméno vysloužila i česká vojenská jednotka. Všichni zahraniční pozorovatelé, všichni odborníci, všichni vojenští i političtí představitelé hodnotí působení naší vojenské jednotky na tomto teritoriu jednoznačně kladně a hovoří o jejím působení v superlativech.

Výbor pro obranu a bezpečnost se touto tematikou velmi podrobně zabýval, průběžně také tuto operaci sledoval a vyhodnocoval. Není to pro nás pouze nárazová činnost. Výbor se rozhodl přijmout usnesení, ve kterém navrhuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna souhlasí

I. aby Česká republika

a) po 20. červnu 1998 pokračovala v účasti na mírové operaci mnohonárodních sil pod vedením NATO k dohledu nad dodržováním mírové dohody a ke stabilizaci situace v Bosně a Hercegovině (SFOR) probíhající na základě mandátu Rady bezpečnosti OSN a rozhodnutí Severoatlantické rady;

b) se účastnila této operace jednotkou o síle do 650 osob na dobu 18 měsíců s možností dalšího prodloužení dle vývoje situace v Bosně a Hercegovině a rozhodnutí orgánů OSN a NATO; jednotka bude složena z vojáků z povolání a v další činné službě na základě dobrovolnosti;

II. s podřízením jednotky Armády ČR v operaci SFOR velitelským orgánům NATO;

III. s tranzitem vojsk členských států NATO a dalších států zúčastněných v operaci SFOR přes území České republiky v souvislosti s touto operací."

Tolik tedy návrh usnesení. Je v podstatě velmi podobné usnesení, které jsme přijali na konci roku 1996 a koneckonců které předcházející Poslanecká sněmovna přijala na konci roku 1995.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Nečasovi. Konstatuji, že předložený vládní návrh projednal také zahraniční výbor. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 446/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Pavel Bratinka.

 

Poslanec Pavel Bratinka: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, nechci zdržovat, proto se omezím na nejnutnější. Zahraniční výbor projednal vládní návrh na své 24. schůzi 29. dubna a přijal rezoluci v prakticky stejném znění, jaké zde přednesl pan poslanec Nečas.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP