(pokračuje Krása)
V průběhu projednávání ve výborech se zcela jasně ukázalo, že současná právní úprava jednoznačně umožňuje Ministerstvu práce a sociálních věcí, aby rozhodlo o promítnutí podmínky trvalého pobytu při přiznávání dávek státní sociální podpory.
Dámy a pánové, dovolím si k celému návrhu zákona paní poslankyně Orgoníkové a dalších říci ještě několik poznámek.
1. Podmínka hlášení se k trvalému pobytu na území České republiky je obecná podmínka, která platí pro všechny osoby, jimž nárok na dávky státní sociální podpory vznikl. U dávek závislých na příjmu platí i pro osoby společně s nimi posuzované. Problémy s plněním této podmínky vznikají u velmi omezeného okruhu osob, a to zejména u některých občanů Slovenské republiky v souvislosti s rozdělením státu, u otázek státního občanství, trvalého pobytu a na něho navazujících hlášení se k trvalému pobytu a dále u dětí ponechaných po narození v ústavech pro takové děti. V obou případech se nejedná o problémy, které vyplývají ze zákona 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, ale z předpisů upravujících povolování trvalého, dlouhodobého pobytu na území České republiky v působnosti Ministerstva vnitra.
Obdobná je situace v případě hlášení se k trvalému pobytu nezletilého dítěte svěřeného do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče, které je přímo ze zákona oprávněno na území České republiky trvale pobývat podle zákona 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Postupně těchto případů ubývá.
Řešit potíže uvedeného okruhu osob s hlášením se k trvalému pobytu v rámci zákona o státní sociální podpoře obecným nevyžadováním této podmínky je neodůvodněné i s ohledem na skutečnost, že Ministerstvo práce a sociálních věcí má podle tohoto zákona možnost prominout podmínku hlášení k trvalému pobytu pro nároky na dávky státní sociální podpory, a to nejen pro děti v náhradní péči. Pro odůvodněné případy také tuto možnost využívá. Od účinnosti bylo rozhodnuto ve více než 800 případů.
2. Ministerstvo práce a sociálních věcí může podmínku trvalého pobytu prominout ve všech odůvodněných případech podle § 74 odst. 5 zákona 117/1995 Sb. Poslanecký návrh na změnu oprávnění prominout podmínku trvalého pobytu je neodůvodněně omezující s tím, že navíc do systému státní sociální podpory vnáší kritéria platná v sociální péči, např. ohrožení výživy. Například neumožňuje prominout podmínku trvalého pobytu u osob žádajících o dlouhodobý pobyt nebo z jiných vážných důvodů, než je pouze ohrožení výživy dětí či této osoby.
3. Návrh rovněž přenáší kompetenci k rozhodování o těchto otázkách z Ministerstva práce a sociálních věcí na okresní úřad, aniž upravuje místní příslušnost okresních úřadů oprávněných v této věci rozhodovat. Místní příslušnost okresních úřadů k rozhodování o dávkách státní sociální podpory se podle zákona o státní sociální podpoře řídí místem, kde je oprávněná osoba hlášená k trvalému pobytu.
Vidím, že není velký zájem pro technické vysvětlování této normy, takže, pane předsedající, raději budu končit.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slova se ujme paní kolegyně Orgoníková.
Poslankyně Hana Orgoníková: Pane předsedající, dámy a pánové, ocitovala bych z vystoupení pana poslance Krásy, když se projednávalo první čtení - 26. února letošního roku na 25. schůzi Poslanecké sněmovny.
Poslanecký klub Unie svobody umožní propuštění do druhého čtení této novely, i když si je vědom, že pasáž, která se zabývá zvýšením koeficientu při příspěvku na dítě v pěstounské péči, je sporná. Ale problém dětí, které nemají trvalý pobyt v České republiky, a tudíž tyto rodiny nemají možnost získat dávky státní sociální podpory, skutečně existuje. I když současná legislativa umožňuje rozhodnutí ministra práce a sociálních věcí tento problém řešit, procedura je zdlouhavá. Je i pravděpodobné, že některé rodiny neumějí tento institut využít.
Z tohoto důvodu se domníváme, že tento návrh zákona má projít do druhého čtení a má se o něm diskutovat, abychom umožnili především těm rodinám, kde dítě nemá trvalý pobyt, aby dostaly podporu státu, kterou potřebují.
Byla jsem velice ráda, když pan poslanec o tom hovořil, protože to přesně odpovídá tomu, o čem jsem hovořila já v prvém čtení. Schválně jsem zde hovořila teď, abyste si ujasnili, jak situace ve skutečnosti vypadá. Nechci to opakovat znovu, protože doufám, že všichni jste pečlivě poslouchali, ale situace je. Dostala jsem dopis, který mám bohužel ve Sněmovní 1. Jedná se o rodinu , kde manžel byl Slovák, byli rozvedeni. Řekli jim, ať se znovu vezmou, že na tom děti budou lépe. Když se vzali, rodina přišla o přídavky na děti. Problém zde existuje. Uvědomme si ho.
Ještě vám chci připomenout věc, kdy jsem hovořila o úmluvě OSN, kde jsme povinni zabývat se zákonem o státním občanství České republiky, protože to není dořešeno. Přece nemůžeme dávky státní sociální podpory využívat k tomu, abychom tlačili lidi, aby žádali o státní občanství. Je to úplně špatně postavené. Chce to úplně nový zákon o státním občanství. Netvrdím, že to nechce nový zákon o státní sociální podpoře, ale podpořme to, co je nyní možné, aby se rodiny nedostávaly do úzkých a například půl roku neživořily a nebyly jen na minimu, které jim laskavě dá, nebo také nedá referát sociálních věcí na okresních úřadech, případně obecní nebo městské úřady.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy se dále přihlásil pan kolega Krása.
Poslanec Václav Krása: Nechci se účastnit polemiky, ale to, co jsem řekl v prvním čtení, odpovídá tomu, co jsem prohlásil nyní. My jsme zvažovali celou situaci a chtěli jsme mít více informací o celém problému.
V průběhu projednávání jsem velmi podrobně prostudoval celou problematiku na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Říkám zcela zodpovědně, že je lepší, když výjimku k trvalému pobytu uděluje Ministerstvo práce a sociálních věcí než okresní úřad, protože výklad může být rozličný na každém okresním úřadě.
Problém ještě spočívá v tom, že okresní úřady mají povinnost vyřídit celou agendu při žádosti o udělení výjimky. Stejně s lidmi spolupracují. Myslím, že není v rozporu to, co jsem řekl při prvním čtení. Problém jsme podrobně prodiskutovali a náš názor je zcela jasný - tato norma je nadbytečná.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: S faktickou poznámkou pan kolega Dostál.
Poslanec Pavel Dostál: Promiňte, že se pletu do této debaty. Pane místopředsedo, vaším prostřednictvím říkám panu poslanci Krásovi. Pane Kráso, vy se strašlivě, hluboce a hluboce mýlíte. Dnes a denně se jako poslanec setkávám ve své kanceláři s lidmi, kterým ministerstvo odmítlo tuto výjimku udělit. Až na intervenci poslance - jako nějakého ombudsmana - teprve tato výjimka je udělena. Pane Kráso, to přece není normální. (Potlesk.)
***