Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro sociální politiku a zdravotnictví z 22. dubna, sněmovní tisk 379/2.
Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně a doplnění některých dalších předpisů, tisk 379, s deseti pozměňovacími návrhy.
Dovolte mi ještě poznamenat, že je škoda, že se tento zákon dostává až na závěr volebního období. Vyjadřuji jistou obavu, aby nebyl uspěchaný. Pro toto tvrzení hovoří fakt, že přicházejí další návrhy, které navrhují změny kompetencí mezi představiteli státních orgánů, kteří budou zákon realizovat.
K zákonu přišlo pět skupin pozměňovacích návrhů, vyjádřili se poměrně podrobně ochránci přírody, Český svaz včelařů, Organizace na ochranu zvířat, parlamentní legislativa a Ministerstvo zdravotnictví. Část návrhů, jak to bývá, byla poslanci výboru pro sociální politiku a zdravotnictví osvojena, některé návrhy osvojeny nebyly.
Pokud by v druhém čtení byly další návrhy, prosím o jejich písemné předání. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Nyní žádám o slovo zpravodaje pana poslance Ondřeje Humla. Za něho přednese usnesení výboru pan kolega Ambrozek. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Libor Ambrozek: Vážený pane předsedající, vzhledem k absenci kolegy Humla i vzhledem k tomu, že jsem většinu ekologických zákonů zpravodajoval, dovolím si přednést zpravodajskou zprávu výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
Tisk 379 jsme projednali na 26. schůzi dne 23. dubna a doporučili jsme Poslanecké sněmovně vládní návrh schválit s několika pozměňovacími návrhy. Návrhů je celkem 9 a jsou uvedeny ve sněmovním tisku 379/1. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. K předloženému návrhu zákona otevírám obecnou rozpravu. Než dám prvnímu poslanci slovo, dovolte mi technickou poznámku. Čím dále tím více přemýšlím o tom, že budu postupovat jako fotbalový rozhodčí, budu mačkat stopky a v případě, že někdo bude vyrušovat, o to delší bude jednání dnešní schůze.
Slova se ujme paní kolegyně Emmerová. Do obecné rozpravy jinou přihlášku nemám.
Poslankyně Milada Emmerová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi několik poznámek k vládnímu návrhu zákona o chemických látkách a chemických přípravcích.
V roce 1997 byl přepracován na základě připomínek legislativní rady vlády, přesto obsahuje některé nedostatky, které již byly částečně odstraněny při jednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Jde především o pominutí nezastupitelné úlohy okresních a krajských hygieniků jako orgánů státní zdravotní správy, které se starají o vytváření, ochranu a kontrolu zdravých životních podmínek, viz § 75 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
Hygienická služba v dosud platném pojetí představuje především vysoce kvalifikovaný přístup k řešení uvedených problémů. Přitom vyhodnocuje nejen akutní, ale i chronické nebo oddálené účinky chemických látek, jejich možné interakce a v neposlední řadě i charakter poškození lidského organismu včetně chorob z povolání, a to ve spolupráci s odborníkem této specializace.
Krajský hygienik je nadřízeným, a tedy i odvolacím orgánem ve věcech, ve kterých vykonává státní správu okresní hygienik. Jakékoli omezování nebo praktická likvidace výkonu hygienické služby je tedy vysoce riziková ve vztahu ke zdraví obyvatel našeho státu ve všech možných aspektech. Naštěstí k realizaci těchto záměrů nedošlo, ačkoli tento nekoncepční a neodborný zásah v některých etapách porevolučního vývoje našeho zdravotnictví zcela vážně hrozil.
V návrhu zákona není počítáno se zavedením vyšších územně samosprávných celků, s nutným vymezením kompetencí i na této úrovni, a to zejména v nově konstituovaných krajích.
Tato situace představuje nepochybné obtíže při aplikaci přijatého zákona.
Podle názorů představitelů Svazu chemického průmyslu by měl tento zákon posílit důvěryhodnost českého podnikatelského prostředí. V dikci zákona je však podle názorů představitelů Evropské unie obsažena nadměrná právní regulace českého průmyslu, což by mohlo být příčinou jeho úpadku. V zemích Evropské unie nejsou totiž snahy vyjádřené v návrhu zákona hodnoceny jako důraz na bezpečnost, zdraví a ochranu životního prostředí; spíše se jeví jako překážky rozvoje, chemického průmyslu obzvláště.
My si však - podle mého názoru - musíme uvědomit, že právní normy pronikaly do našeho liberalizovaného a restrukturalizovaného průmyslu velmi živelně, nepravidelně a hlavně opožděně za jeho vývojem. To bohužel nastolilo nepořádky i v myšlení lidí. A navíc, finanční profit se nacházel na prvém místě žebříčku hodnot, zatímco požadavky na zdravé životní prostředí velmi pokulhávaly.
Na základě připomínek ochránců přírody vznikly některé dodatky, které přednesu v podrobné rozpravě.
Vědecký trend totiž v poslední době směřuje k omezování užití pokusných zvířat všude tam, kde je možné testování nahradit jinými metodami. Tyto alternativní metody jsou v době internetu běžně dostupné. Přitom jde o doporučené testy Evropským centrem pro uznání alternativních metod se sídlem v Itálii a dalšími vědeckými institucemi a nadacemi. Navíc si musíme uvědomit, že výsledky testování chemické látky na zvířeti nelze vždy bezezbytku přejímat do humánní medicíny. I tento poznatek usměrní rozhodování ústřední komise, jaký bude zvolen test nebo kombinace testů pro ověření např. toxikologických vlastností toho kterého chemického přípravku.
Na druhé straně při nezbytnosti využití živého organismu k exaktnímu testování nesmíme etiku přehánět. Kdybychom ji chtěli vzít do důsledku, tak se všichni musíme stát vegetariány s možnou negativní odezvou na našem zdraví.
Z kladných stránek bych chtěla zdůraznit, že v zákonu je zakotvena existence Toxikologického informačního střediska (TIS) na klinice nemocí z povolání I. LF v Praze.
***