(pokračuje Jiří Novák)
Podle stávající právní úpravy je formulace obvinění a posouzení podmínek pro jejich sdělení výlučnou záležitostí orgánů činných v přípravném řízení, zatímco rozhodování o vazbě, ačkoliv je podmíněno sdělením obvinění, patří do pravomoci soudu. Přitom soud při svém rozhodování o vazbě nebo jeho dalším trvání není povinen, resp. oprávněn, posuzovat, zda obvinění bylo sděleno důvodně a zda důvody, které k tomu vedly, i nadále trvají. Tím vznikají nelogické situace, kdy soud jen zkoumá existenci formálních důvodů vazby, ale již se nezabývá tím, proč je vlastně obviněný stíhán, na základě jakých důkazů a zda je trestní stíhání vedeno důvodně.
Předložený návrh novelizace trestního řádu se snaží tento rozpor odstranit a posílit právo na soudní ochranu v tak významné oblasti, jako je trestní stíhání.
Pokud v rámci projednávání tohoto návrhu v ústavně právním výboru ze strany zástupců orgánů činných v trestním řízení zazněla odmítavá vyjádření, spočívala převážně v námitce, že takové doplnění zákona není nutné, neboť přezkoumávat obsah sdělného obvinění patří mezi samozřejmé povinnosti soudu. Kuriózně v této souvislosti působily naopak výhrady některých soudců, že soud není vždy schopen se v poznatcích policie orientovat a často rozhoduje spíše intuitivně. Z vyjádření dalších přizvaných odborníků vyplynulo, že povinnost soudu zkoumat podstatu obvinění a závěry, které z dosud shromážděných důkazů vyplývají, má ve svých zákonech výslovně zakotvenu řada evropských států včetně našich sousedů Rakouska, Německa a do nového trestního kodexu, který letos vstoupí teprve v účinnost, ji promítlo i Polsko.
Výsledky diskuse nad tímto návrhem v ústavně právním výboru mne utvrdily v přesvědčení o jeho věcné správnosti. Akceptuji pozměňovací návrh, který se promítl do usnesení ústavně právního výboru, aby uvedená povinnost soudu byla vázána jen na přípravné řízení. Takové omezení vyplývá z porovnání zvláštností přípravného řízení a řízení před soudem po podání obžaloby. Přípravné řízení je neveřejné a obviněný nemá žádnou možnost, jak procesními prostředky brojit proti nedůvodnému vedení trestního stíhání nebo proti obvinění ze skutku, který ve skutečnosti není trestným činem. Naopak v řízení před soudem ani jedno z těchto omezení neplatí.
Jsem přesvědčen o tom, že přijetí uvedeného návrhu ve znění pozměňovacího návrhu uvedeného v usnesení ústavně právního výboru posílí záruky zákonnosti a rozhodování o vazbě a přispěje k tomu, aby aplikace institutu vazby se v našem státě přiblížila k praxi ostatních evropských zemí.
Navrhované změny trestního řádu jsou také s právními úpravami vyspělých evropských zemí plně srovnatelné. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jiřímu Novákovi. O slovo se přihlásila v tuto chvíli paní poslankyně Vlasta Parkanová s jedním sdělením.
Ministryně spravedlnosti ČR Vlasta Parkanová: Kolegové a kolegyně, já bych chtěla sdělit pouze pro zápis, že při předchozím hlasování jsem se dopustila omylu, podpořila jsem návrh na zamítnutí tohoto návrhu, a neměla jsem to v úmyslu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. V tuto chvíli se ptám, zda chce vystoupit paní poslankyně Anna Röschová jako zpravodajka ústavně právního výboru. Je tomu tak, takže jí dávám slovo.
Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo, dámy a pánové, ústavně právní výbor dne 30. dubna 1998 na své 37. schůzi projednal navrhovanou novelu a jeho usnesení máte před sebou jako tisk 372/2. Ústavně právní výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby schválila tento návrh, a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby přijala k tomuto návrhu zákona změnu, kterou máte pod tiskem 372/2 uvedenu.
Pod dojmem včerejší dopolední rozpravy ohledně problému, který zde projednáváme, bych ráda využila toho, že jsem zpravodaj k tomuto zákonu, a bez jakéhokoli usnesení - nemíním navrhovat usnesení - ale ráda bych jako poslanec této sněmovny požádala paní ministryni Parkanovou, zda by Ministerstvo spravedlnosti nemohlo poslancům této sněmovny předložit jakýsi statistický sumář počtu vazeb v naší republice a výsledků trestních stíhání a trestních řízení v těchto vazebních věcech.
Abych to řekla srozumitelněji, mám na mysli, že jako poslance - a myslím si, že se nás tady najde v této sněmovně víc, my jsme ostatně, ústavně právní výbor, o to požádali již před třemi nedělemi - by mne zajímalo, kolik vazebních věcí dojde ke konci, kdy je vynesen rozsudek, a člověk, na kterého byla uvalena vazba, byl pravomocně odsouzen. Toto bych já osobně si velmi ráda porovnala, protože z různých - nemyslím teď z normálního běžného tisku, ale z různých odborných časopisů se mi dostává ke sluchu to, že u nás je příliš vysoký počet vazeb k tomu výsledku, který je. Nedávám to, pane místopředsedo, jako usnesení, ale jsem ráda, že paní ministryně je zde přítomna, a velmi bych ji o to prosila, zda by to nemohla předložit ještě do konce volebního období. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Anně Röschové, paní ministryně sledovala vaše vystoupení, takže bude-li to možné, určitě bude na váš požadavek reagovat.
Nyní se chci zeptat, zda chce vystoupit paní poslankyně Hana Orgoníková jako zpravodajka petičního výboru. Je tomu tak, takže jí dávám slovo.
Poslankyně Hana Orgoníková: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, petiční výbor projednal návrh poslanců Jiřího Nováka a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk č. 372, na své 27. schůzi a přijal usnesení č. 109, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit s tímto návrhem souhlas.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Haně Orgoníkové a otevírám rozpravu. Jako první se do obecné rozpravy přihlásil pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, naváži na své předchozí vystoupení, jen v úvodu chci upozornit kolegyni Röschovou, že jsme dostali jako členové ústavně právního výboru, předpokládám, že všichni, materiál, kde jsou podrobná data o tom, kolik je osob ve vazbě atd., včetně dalších údajů, které žádá, takže si myslím, že to má ve svých materiálech. Ale to není podstatné.
Chci připomenout Poslanecké sněmovně, že v průběhu tohoto volebního období jsem předložil jménem skupiny poslanců sociální demokracie návrh na novelizaci trestního zákona. Návrh byl odmítnut a po nedlouhé době se objevil podobný návrh, který jsme přijali, byl to vládní návrh novelizace trestního zákona.
Při jeho projednávání se ovšem stalo to, že nebyly s ním spojeny určité důsledky týkající se v souvislosti s jeho přijetím změn v trestním řízení. Důsledky změn v trestním řízení - vláda si to potom zřejmě dodatečně uvědomila - učinila součástí svého návrhu zákona o určitých změnách ve státním zastupitelství a v rámci tohoto návrhu zákona se měla měnit také některá ustanovení trestního řádu. Ale návrh zákona o státním zastupitelství byl zamítnut, v důsledku toho byly zamítnuty i tyto změny.
Chci jen upozornit, že teď je určitý rozpor mezi hmotným právem a právem procesním, nepochybně bude třeba tuto mezeru, tento nedostatek odstranit. To znamená, že i před velkou reformou trestního řízení trestní řízení ve stávající podobě si bude vyžadovat dalších změn, které bude vhodné učinit relativně brzy.
Mluvím o tom proto, že nejsem stoupenec té praxe, která se tu vytvořila, že se takové zákony jako trestní zákon nebo trestní řád mění na každé schůzi po jednotlivých paragrafech.
***