(pokračuje Langer)
A já se ptám, jestli reakce tohoto stejného státního zástupce také není motivována tím, že ústavně právní výbor v čele s Liborem Novákem vyjadřoval velmi vážné pochybnosti ke jmenování jeho osoby městským státním zástupcem vzhledem k jeho funkcionářské minulosti. Ptám se, jestli postoj tohoto státního zástupce nemá jakousi formu vyřizování si účtů s osobou bývalého předsedy ústavně právního výboru.
Pokud jsem říkal, že politik by měl velmi pečlivě vážit vyjadřování se ke konkrétní trestní kauze, všimněte si, prosím, že nechci v tuto chvíli jakýmkoli slovem zpochybňovat to, co se stalo nebo nestalo v trestním řízení, nicméně pokud hovoříme o dodržování pravidel na jedné straně a o dodržování pravidel na druhé straně, mělo by to tak platit. Mělo by to tak platit i o osobě ministryně spravedlnosti. Když si srovnám její rychlou razantní reakci v případě jednoho nejmenovaného soudce a její iniciativy a podání kárného řízení na jeho osobu, jsem poněkud rozpačitý, když jsem postaven tváří v tváří dlouhému mlčení a váhání v případě tohoto státního zástupce.
Promiňte, pokud použiji slova poněkud silnější, ale jde o osobu, která podle mého hlubokého přesvědčení zpochybňuje objektivnost, nezávislost a dokonce zákonnost působení státního zastupitelství. Byl bych nesmírně rád - a věřím, že také vyjadřuji názory vás ostatních, kteří jste seznámeni s touto kauzou - kdyby paní ministryně skutečně dostála slovu, které zde řekla, a iniciovala vyříznutí toho, čemu já říkám vřed na tváři státního zastupitelství. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní udílím slovo paní ministryni Vlastě Parkanové. Připraví se paní poslankyně Röschová.
Ministryně spravedlnosti ČR Vlasta Parkanová: Především bych chtěla reagovat na vaši poznámku, pane poslanče Langře, když jste srovnával dvě věci, které jsou podle mne nesrovnatelné.
Moje aktivita, razantní a rychlá, ve věci případu soudce Horkého a návrh na jeho kárný postih vychází z něčeho úplně jiného. Vychází z úplně jiných pravomocí. Vy jistě víte, že pokud některý státní zástupce se chová způsobem, ke kterému mohu mít výhrady, mám jedinou možnost - obrátit se na nejvyššího státního zástupce. A tak jsem samozřejmě i v tomto případě učinila. Pouze nejvyšší státní zástupce je mi bezprostředně podřízen a jeho prostřednictvím si mohu vyžadovat informace, jeho prostřednictvím mohu žádat nápravu. To na upřesnění toho, že moje prostředky v případě Horkého byly skutečně jiné než v případě státních zástupců. Ujišťuji vás o tom - a nejvyšší státní zástupce vám to může potvrdit - že i v tomto případě jsem se na něj okamžitě obracela.
Pokud jste mluvil o tom, co mi vlastně doporučujete, byla bych ráda, kdybychom si ujasnili, že i když jsme v některých věcech třeba názorově ve shodě, některá rozhodnutí prostě musí padat na jiných místech a jinou formou než z Poslanecké sněmovny. Skutečně já si vážím vašeho názoru, ráda si ho vyslechnu, ale vyhrazuji si právo rozhodnout o tom sama a tehdy, až sama uznám za vhodné.
Ráda bych vám chtěla dát - protože vidím, že tato věc sněmovnu zaujala - ještě další informace, které se této věci týkají a které jistě přijmete s povděkem, protože vlastně konvenují s tím, co jste řekl. Jsou to právě informace, které mám od nejvyššího státního zástupce, protože - jak už jsem řekla - pouze přes něj se k těmto informacím mohu dostat a pouze přes něj kroky mohu dělat.
Postup Městského státního zastupitelství v Praze - a teď se vracím k případu dr. Libora Nováka - byl v dané věci nestandardní. Trestní řízení bylo zahájeno a vedeno vyšetřovatelem Úřadu vyšetřování hlavního města Prahy, tedy orgánem s krajskou příslušností, jehož partnerem - a tedy orgánem, který měl vykonávat dozor v přípravném řízení trestním - bylo Městské státní zastupitelství, jak jednoznačně plyne z § 14 odst. 1 vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství v platném znění. Tam se stanoví, že dozor nad přípravným řízením konaným vyšetřovateli policie činnými u krajského úřadu vyšetřování a jemu na roveň postavených úřadů koná krajský státní zástupce. V daném případě tedy městský státní zástupce v Praze.
V rozporu s tímto ustanovením Městské státní zastupitelství bez zákonného zmocnění přenechalo výkon dozoru v přípravném řízení v této věci Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1. To potom vykonávalo dozor nad orgánem, který přesahuje jeho územní příslušnost.
Je ale jednoznačně třeba zdůraznit, že tímto postupem nebylo postavení obviněného v trestním řízení zhoršeno. S ohledem na skutkovou podstatu stíhaného trestného činu a v něm stanovené zákonné sankce mohla být věc vyšetřována na úrovni obvodních orgánů, a to jak vyšetřovatele, tak státního zástupce. Tím, že vyšetřovatel vedl vyšetřování úřadu vyššího stupně, lze předpokládat, že vyšetřování probíhalo kvalifikovaně a na vyšší úrovni s ohledem na to, že můžeme předpokládat, že vyšetřovatelé vyššího stupně jsou výše erudováni. Je to předpoklad hypotetický.
Na tento zjištěný paradoxní stav reagovalo už Vrchní státní zastupitelství v Praze. Vydalo závazný pokyn 19. března letošního roku, kde uložilo Městskému státnímu zastupitelství v Praze, aby uvedlo tento protiprávní stav do souladu se zákonem. Městský státní zástupce na to reagoval tím způsobem, že vydal - a opět v rozporu se zákonem - vyšetřovateli závazný pokyn, a to opatřením z 23. března letošního roku. V tomto závazném pokynu mu uložil, aby po provedení nejbližších plánovaných vyšetřovacích úkonů nejpozději do 27. března letošního roku předal vyšetřování jako příslušnému vyšetřovateli Obvodnímu úřadu vyšetřování pro Prahu 1. Tento pokyn ale odporuje zákonu v tom smyslu, že státní zastupitelství, které ve věci přímo nevykonává dozor nad průběhem přípravného řízení, ale pouze dohled ve smyslu § 9 zákona o státním zastupitelství, nemůže vydávat vyšetřovateli samo žádné pokyny, neboť toto oprávnění přísluší pouze tomu státnímu zástupci, který ve věci vykonává dozor.
Tato zjištění spolu s dalšími skutečnostmi - musím přisvědčit - svědčí o účelovosti počínání městského státního zástupce v Praze, který zřejmě záměrně přesunul výkon dozoru nad vyšetřovatelem vyššího stupně na obvodní státní zastupitelství. Tím si vytvořil možnost sám ve věci vystupovat z pozice tzv. dohledového státního zástupce, a to na úkor Vrchního státního zastupitelství v Praze.
Troufám si říci ještě jednu věc. Postup Městského státního zastupitelství lze interpretovat tak, že se jedná o přílišnou agilnost městského státního zástupce, který od prvopočátku do věci vstupoval nad rámec své dohledové funkce. Pokud tak činil, bylo by možné jeho počínání akceptovat pouze tehdy, že by si sám ponechal výkon dozoru v přípravném řízení, který by vykonával ve své vlastní kompetenci, a nikoli prostřednictvím do věci nedůvodně vtaženého Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1. V konečném důsledku i pokus Městského státního zastupitelství uvést tento anomální stav do souladu s jednacím řádem byl už formálním gestem, protože ve stanovené lhůtě 27. března letošního roku bylo vyšetřování konané vyšetřovatelem vyššího stupně prakticky u konce.
Závěrem musím znovu tvrdit to, co jsem tvrdila písemně, a to, co jsem tvrdila ve svém předchozím vystoupení. Přes všechno, co jsem nyní uvedla, trvám na tom, že prošetřením postupu orgánů činných v trestním řízení v souvislosti s rozhodováním o vazbě Libora Nováka nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by v konečném důsledku mohly zpochybnit nestranný a profesionální přístup k této věci. Trvám na tom, že postavení dr. Libora Nováka přes všechny kritiky, které jsem právě uvedla, nebylo v trestním řízení zhoršeno.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní ministryni. Slovo má paní poslankyně Röschová. Připraví se pan poslanec Vrzal.
Poslankyně Anna Röschová: Paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, po vystoupení pana poslance Langra jsem se chtěla vzdát svého vystoupení, protože si myslím, že on chtěl a podařilo se mu uvést věci na pravou míru, tj. do obecnosti interpelace, kterou jsme podali.
***