(pokračuje Filip)
Dále dávám na zváženou, abychom se přiklonili k tomu, co je běžné například v sousední zemi - Rakousku -, aby bylo možné uvažovat o tom, aby předseda byl z opoziční politické strany a místopředseda z koalice. Jde o změnu čl. II odst. 7.
Myslím si, že tento princip tady poprvé přednášel Pavel Dostál, když se koncipovala komise jako celek. Tenkrát to přijato nebylo, statut vychází tedy ze skutečnosti, nikoli z jakési potřeby kontrolní funkce parlamentu vůči vládě, a teď si musíme říci, že vůči konkrétnímu subjektu, tj. Policii České republiky, a tedy proti tomu, co může být nejsnáze zneužito.
Myslím si, že na posledních návštěvách, zejména komise pro kontrolu BIS, ale i některých zahraničních cestách výboru pro obranu jsme se seznámili s tím, jak funguje kontrolní mechanismus např. v Polsku, v Dánsku apod., takže i v těch zemích standardních nebo v těch zemích, kde se buduje tento systém, je takový princip považován za potřebný nebo dokonce za nutný.
Nyní, to se tu pravděpodobně budeme přít, protože to, co jsem přednesl v prvních dvou pozměňovacích návrzích, si nemyslím, že by bylo nepřijatelné pro většinu sněmovny, myslím, že to přijatelné je, ale já jsem přesvědčen, že do tohoto statutu je potřeba zakotvit princip poměrného zastoupení, a to tak, že volba - doplnil by se nový bod a), kdy současné body a) až c) by byly označeny b) až d). Mluvím o čl. II statutu.
Článek II a) by zněl:
Volba se provádí podle principu poměrného zastoupení, když na každých 40 mandátů je jeden člen stálé komise. Poslanecké kluby, které nemají potřebných 40 poslanců, se mohou domluvit na vyslání společného zástupce. Na společném zástupci se dohodnou i ty poslanecké kluby, které už svého zástupce do stálé komise navrhly ke zvolení.
Já to vysvětlím. Například klub ODA, protože by neměl 40 mandátů, se může domluvit s klubem ODS, když to počítám podle starého složení, a pak samozřejmě tyto dva kluby dají dohromady nejméně dva zástupce, protože překročí počet 80. Tak je možné vlastně vytvářet dohody uvnitř jednotlivých koaličních nebo opozičních stran, které by reflektovaly na to, že jde o poměrně specifickou činnost parlamentu, a přitom činnost velmi nutnou a potřebnou. Myslím si, že takové rozhodování je velmi potřebné a vede i ke zlepšení komunikace uvnitř politických stran.
To jsou připomínky, které já považuji za potřebné sdělit. Samozřejmě by o tom mohla být široká diskuse, ale ta se vedla na podvýboru a na výboru pro obranu, a nemyslím si, že je potřeba ji tady opakovat. Já ovšem tyto tři pozměňovací návrhy dávám na zváženou sněmovně a chtěl bych, aby o nich bylo později hlasováno. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Dále mám přihlášku do rozpravy pana poslance Oldřicha Kužílka.
Poslanec Oldřich Kužílek: Dámy a pánové, jen zcela stručně. Ze své zkušenosti v této komisi si myslím, že je jasné, že není možné používat ve statutu pojem opoziční a koaliční. To prostě nikdo nedovede říci, co to je, zatímco pojem vládní a nevládní je zcela jasný. Buď někdo má zastoupení ve vládě, nebo nemá zastoupení ve vládě, a z hlediska kontroly vlády je to správné, aby nevládní strany kontrolovaly vládu. To je k první věci. Čili doporučuji vám nepřijmout návrh kolegy Filipa.
K druhé věci: Poměrné zastoupení. V kontrole takovýchto věcí, citlivých věcí, ať tajných služeb, nebo policejních prostředků, je téměř vyloučené, aby fungovalo poměrné zastoupení, protože se tím vždy zcela naruší schopnost kontrolního orgánu kontrolovat, protože kontrola vždy závisí především na důvěře kontrolovaného, který je ochoten nechat nahlédnout co nejhlouběji do svých struktur a záznamů. Jakmile tato důvěra je narušena, tak můžeme psát sebelepší zákony, sebelepší rafinované statuty, a výsledek bude vždy zmařen, protože to vždycky jde zmařit. A zmařen bude tehdy, když v takovýchto orgánech budou ty strany, kterým se říkává extremistické. Ve všech zemích se jim tak říkává. Jakmile se takovíto zástupci takovýchto stran dostanou do těchto komisí, je kontrola jednoznačně zmařena. Proto nikde, pokud já vím, není poměrné zastoupení, je pouze vždy zaručeno, že z nevládních stran tam bude dostatečný počet. Čili ani druhý návrh kolegy Filipa vám nedoporučuji k přijetí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kužílkovi, další příspěvky nemám, takže rozpravu končím a poprosím pana poslance Jana Grůzu, aby předložil k hlasování návrhy pana poslance Filipa a posléze návrh usnesení.
Poslanec Jan Grůza: Děkuji. Prvním návrhem je návrh, aby se do čl. II odst. 2, ale objeví se to i v dalších článcích statutu, dalo místo slova "nevládní politické strany" slovo "opoziční politické strany", aby se slovo "nevládní" nahradilo slovem "opoziční".
Vzhledem k tomu, co řekl pan kolega Kužílek, i k tomu, že teď nemám přesné stanovisko legislativy, toto nedoporučuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Zahájil jsem hlasování pořadové č. 390. Kdo je pro návrh pana poslance Filipa? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo výsledkem pro 38, proti 50. Tento návrh nebyl přijat.
Poslanec Jan Grůza: Druhým návrhem kolegy Filipa je, aby předseda byl z opoziční politické strany, místopředseda z koalice. Bohužel, toto stanovisko nemám od něj písemně v tzv. paragrafovém znění, takže bych buďto požádal kolegu Filipa, aby mi přesně tuto formulaci předal, případně bychom se dohodli na jiném postupu.
Poslanec Vojtěch Filip: Jedná se o čl. II odst. 7, kde funkce předsedy a místopředsedy stálé komise může být rozdělena mezi zástupce vládních a nevládních stran, když předseda je z nevládní strany, pokud nebylo odhlasováno to první, a místopředseda z vládní koalice.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Je patrno, o čem budeme v hlasování rozhodovat? Zdá se, že ano.
Rozhodneme v hlasování pořadové č. 391. Kdo je pro tento návrh? Děkuji. Kdo je proti?
Hlasování skončilo výsledkem pro 60, proti 40. Je to málo, protože bylo potřeba 62 hlasů, takže návrh nebyl přijat.
Poslanec Jan Grůza: Třetím návrhem kolegy Filipa je, aby byl prosazen princip poměrného zastoupení, tzn., že by bod II a) zněl: "Volba se provádí podle principu poměrného zastoupení, když na každých 40 mandátů je jeden člen stálé komise. Poslanecké kluby, které nemají potřebných 40 poslanců, se mohou domluvit na vyslání společného zástupce. Na společném zástupci se dohodnou ty poslanecké kluby, které už svého zástupce do stálé komise navrhly ke zvolení." Stávající body a) až c) by se přečíslovaly na b) až d).
***