Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Doplňuji pana kolegu Tlustého o to, že se jedná o využití usnesení Poslanecké sněmovny 248, bod čl. 3. Proto zpravodaj informoval sněmovnu o tomto postupu.
Nyní se hlásí do rozpravy pan kolega Budinský, připraví se pan kolega Kudláček.
Poslanec Vladimír Budinský: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, myslím, že rozpočtový výbor a jeho komise odvedly vynikající práci, a já bych chtěl dát jen malý pozměňovací návrh.
Myslím, že rozhodující pozměňovací návrh, který je v bodě 44 a který dává všechny povinnosti takovým magickým datům - do konce roku 2000 musí být přeměněny všechny fondy na otevřené fondy, investiční společnosti musí přeměnit investiční fondy na otevřené podílové fondy do konce roku 2002. Potom v bodě 49 je 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Protože už vlastně od začátku března, kdy se tento zákon projednával, stále je v Poslanecké sněmovně, nevíme, jak dlouho bude v Senátu, kdy bude podepsán panem prezidentem a kdy vlastně nabude účinnosti, dávám pozměňovací návrh, aby bylo místo 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nahrazeno 31. 12. 2000, čili bude tam stejné datum jako v předchozích bodech. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Kudláček. Jiné přihlášky do rozpravy nemám.
Poslanec Libor Kudláček: Pane předsedající, dámy a pánové, než přednesu vlastní pozměňovací návrhy, dovolte jejich obecné zdůvodnění, které jsem si ušetřil, abych nezdržoval v obecné rozpravě.
Je pravda, že v České republice vznikla poměrně široká základna rozptýleného akciového vlastnictví, na tom není nic nenormálního vzhledem k procesu, který zde proběhl. Je také pravda, že tato rozptýlenost často spolu s ne právě nejdokonalejší legislativou a často také s problémy státu vynutit si respektování legislativního rámce vedla k některým negativním jevům. Nad tím nemá smysl hořekovat, má smysl se pokusit takový stav postupně opravovat a napravovat.
Téma, které mne přivedlo sem a proč jsem se rozhodl podat poměrně rozsáhlý pozměňovací návrh, je tématem, které je v tisku, v odborné i laické veřejnosti i zde diskutováno už poměrně dlouhou dobu, a je to téma ochrany minoritních akcionářů. V pravém slova smyslu by mělo řešení problému minoritních akcionářů směřovat k tomu, aby odstranilo některé z negativních důsledků, o kterých jsem se zde zmiňoval, a aby konkrétněji pomohlo vyrovnat práva minoritních a majoritních akcionářů, a tak vlastně výrazně posílit práva všech akcionářů.
V akciové společnosti se z jistého úhlu pohledu obvykle nacházejí dva specifické zájmy. Jsou to zájmy akcionářů, jejichž zájmem je především zvyšovat tržní hodnotu majetku akciové společnosti, a zájmy managementu. Tyto zájmy mohou být někdy protichůdné. Neříkám, že musí být vždycky protichůdné. O co jde, je tyto zájmy vzájemně vyvážit, což je předmětem formálního rámce, který upravuje fungování akciové společnosti, a tím jsou zpravidla stanovy akciové společnosti.
Legislativní rámec fungování akciových společností potom určuje jisté povinné prvky stanov a k tomu především směřuji.
Chtěl bych ještě říci, že v rámci akciové společnosti se mohou obecně vyskytovat dvě skupiny akcionářů, tedy dvě skupiny vlastníků. Jednou je skupina majoritních akcionářů, velmi zjednodušeně a stručně by se dalo říci, že majoritní akcionáři se většinou chtějí přímo podílet na řízení akciové společnosti. Druhou skupinou je skupina minoritních akcionářů, kteří už nemusí a zpravidla se také nechtějí podílet na řízení akciové společnosti. Mají zájmy jiné. Cílem je tedy vyvážit práva obou těchto skupin akcionářů, která jsou odvozena od velikosti vlastnického podílu.
Dovolím si přednést několik tezí, které by měly popsat jakýsi cíl, kultivaci, akciové formy vlastnictví.
Jednak by práva všech akcionářů v rámci akciové společnosti měla být vyvážená a v jistých ohledech také stejná, protože každý akcionář musí mít možnost chovat se jako investor. Také by každý akcionář měl mít právo činit nabídky jiným akcionářům, akcionáři by měli mít právo sdružovat se a činit akcionářské dohody za určitých pravidel a podmínek, akcionáři by měli mít právo kontroly managementu akciové společnosti, neměli by být diskriminováni při jednáních valné hromady akciové společnosti a konečně každý akcionář by měl mít právo žalovat management akciové společnosti, pokud by porušil loajalitu vůči vlastníkům, tedy akcionářům.
Z těchto tezí jsem vycházel při formulaci několika okruhů věcného záměru změn, které za chvíli předložím.
Prvním je posílení práva každého akcionáře na informace o akciové společnosti. Věcně to znamená zvýšení četnosti, zvýšení frekvence zveřejňování některých informací u veřejně obchodovatelných akciových společností, případně doplnění rozsahu poskytovaných informací o některé konkrétní tituly, jako je seznam akcionářů apod.
Dále by to mělo být posílení práva každého akcionáře na kontrolu orgánů akciové společnosti.
Za třetí by to mělo být zavedení pravidel pro ustavení a činnost tzv. hlasovacích trustů, to je novinka. Hlasovacím trustem se v tomto pojetí rozumí institut, který umožní transparentní dohody akcionářů na společném postupu a zákonem zakotví pravidla pro uzavírání takových dohod.
Za čtvrté by mělo jít o úpravu pravidel pro jednání valných hromad akciových společností, včetně zavedení možnosti tzv. korespondenčního hlasování akcionářů na valné hromadě, kterým se rozumí možnost soustředit hlasy minoritních akcionářů při volbě orgánů apod.
Vlastní pozměňovací návrhy - je to zřejmé už z obecného úvodu, který jsem si dovolil - tedy nesměřují přímo k textu zákona č. 248 o investičních společnostech a fondech, a jde tedy o nové články této novely, věcně o novelu obchodního zákoníku a zákona o cenných papírech.
Teď si dovolím přednést pozměňovací návrh k tisku 331.
Navrhuji za článek II vládního návrhu zákona vložit nové články III a IV v následujícím znění:
Článek III: Zákon č. 513/1991, obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů se mění a doplňuje takto:
Bod 1: V § 173 se dosavadní písmeno m) označuje jako písmeno q) a doplňují se nová písmena m), n), o) a p), která zní:
m) pravidla pro uplatnění práva akcionáře na kontrolu činnosti statutárních orgánů společnosti,
n) pravidla pro ustavení a činnost hlasovacích trustů,
o) pravidla pro uplatnění možnosti korespondenčního hlasování pro zákonem stanovené otázky, o nichž rozhoduje valná hromada společnosti,
p) pravidla pro uplatnění možnosti kumulativního hlasování při hlasování valné hromady o volbě orgánů společnosti.
Bod 2: V § 180 se doplňuje nový odst. 3, který zní: Odst. 3: akcionář je oprávněn požadovat na společnosti seznam akcionářů, kteří jsou oprávněni hlasovat na valné hromadě společnosti.
***