(pokračuje Nehera)
V září 1996 se v ženevském kantonu mělo konat referendum o návrhu kantonálního zákona o registrovaném partnerství. Otázka zlepšení právního postavení stejnopohlavních životních společenství je diskutována zejména v zájmových sdruženích gayů, např. ve výboru Rovná práva pro homosexuální páry.
Ve Spojených státech amerických neexistuje jednotný zákon o zrovnoprávnění homosexuálních partnerství. Některé státy USA však již vydaly této problematiky se částečně týkající zákony, a to zákon o občanských právech homosexuálů, zákon o statutu partnerství osob žijících ve společné domácnosti.
Kromě toho na stejnopohlavní partnerství pamatují četné firmy, města, oblasti a univerzitní zařízení, zejména tím, že tato partnerství uznávají jako partnerství osob žijících ve společné domácnosti a umožňují jejich registraci. Kromě toho existují v těchto městech a větších správních obvodech směrnice pro partnerství osob žijících ve společné domácnosti, popř. tarifní úmluvy, které vymezují pravidla registrace.
S registrací partnerství je spojena řada zvýhodnění, např. uvolnění ze služby při úmrtí partnera, právo navštěvovat partnera v nemocnici a konzultovat jeho zdravotní stav s ošetřujícím lékařem. Někde rovněž zdravotní pojištění a daňové výhody.
Dne 14. srpna 1996 vstoupil zákon o partnerství osob žijících ve společné domácnosti ve správním obvodu Santa Clara v Kalifornii, který zahrnuje 15 měst a má 1 600 000 obyvatel.
Odvolací soud ve státě New York potvrdil práva stejnopohlavního partnera pokračovat v obývání bytu s kontrolovaným nájemným i po smrti partnera, kterému byl dotyčný byt pronajat.
Ve věci opatrovnictví odvolací soud ve státě Minnesota rozhodl o právu partnerky stát se její opatrovnicí poté, co při automobilové nehodě utrpěla rozsáhlé poškození mozku a další zranění.
Dne 9. srpna 1996 soud v Portlandu ve státě Oregon rozhodl, že komise pro zaměstnanecké výhody porušila ústavu státu Oregon, jelikož odmítla přiznat výhody pro rodinné příslušníky zaměstnanců zdejší státní univerzity. Prohlásil, že neschopnost zajistit přístup ke stejným výhodám jak heterosexuálním párům, tak stejnopohlavním párům založeným na dlouholetém, manželství identickém angažovaném vztahu, se rovná diskriminaci. Toto rozhodnutí vytvořilo precedens v oblasti přístupu homosexuálních partnerů žijících ve společné domácnosti se státním zaměstnancem k výhodám pro rodinné příslušníky.
Dne 20. května 1996 Nejvyšší soud v případě Romer versus Evens rozhodl, že tzv. dodatek II k ústavě státu Colorado schválený v roce 1992 53 % voliči v referendu je neústavní. Tento dodatek byl přijat poté, co několik měst ve státě Colorado vydalo směrnici zakazující diskriminaci na základě sexuální orientace v bydlení, zaměstnání, vzdělání, veřejném ubytování a ve zdravotních a sociálních službách. Schválení dodatku II znamenalo zákaz veškerých zákonů ochraňujících gaye-občany před diskriminací. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí konstatoval: Musíme dojít k závěru, že dodatek II neklasifikuje homosexuály za účelem řádného konání práva, nýbrž proto, aby je ve vztahu ke komukoli jinému znerovnoprávnil. To stát Colorado nemůže činit. Stát tedy nemůže vyjmout skupinu osob z ochrany svých zákonů. Takto se nařizuje. Ve svém rozhodnutí se Nejvyšší soud Spojených států odvolal na klauzuli o rovných právech obsaženou ve 14. dodatku americké ústavy, podle které nemůže být žádné osobě upřena rovná ochrana ze zákona, a potvrdil dřívější rozhodnutí Nejvyššího soudu Colorado, který označil dodatek II za neústavní.
Na Havaji se tři homosexuální páry ucházely o povolení uzavřít sňatek. Poté co byla jejich žádost ministerstvem zdravotnictví, jež vydává povolení k sňatku, zamítnuta, se odvolaly a v květnu 1993 Nejvyšší soud státu Havaj rozhodl, že odepření práva na uzavření sňatku stejnopohlavních párů je diskriminační na základě pohlaví, a tím v rozporu s ústavou státu Havaj poskytující všem občanům rovná práva.
Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu je diskriminace na základě pohlaví podřízena stejným právním standardům jako diskriminace na základě rasy etnického původu či náboženského vyznání. Nejvyšší soud v případě "Baer versus stát Havaj" vrátil případ nižší instanci a usnesl se, že stát by musel prokázat závažný zájem, aby diskriminace stejnopohlavních párů v oblasti přístupu k uzavření sňatku byla ospravedlnitelná. Zákonodárci ustanovili komisi ke zkoumání sexuální orientace a práva, jež ve své zprávě konstatovala rozsáhlou diskriminaci homosexuálních párů ve společnosti.
Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu je diskriminace na základě pohlaví podřízena stejným právním standardům jako diskriminace na základě rasy etnického původu či náboženského vyznání. Nejvyšší soud v případě "Baer versus stát Havaj" vrátil případ nižší instanci a usnesl se, že stát by musel prokázat závažný zájem, aby diskriminace stejnopohlavních párů v oblasti přístupu k uzavření sňatku byla ospravedlnitelná. Zákonodárci ustanovili komisi ke zkoumání sexuální orientace a práva, jež ve své zprávě konstatovala rozsáhlou diskriminaci homosexuálních párů ve společnosti.
26. dubna 1996 Senát státu Havaj zamítl sněmovnou předložený návrh zákona zakazujícího vydání povolení k uzavření sňatku stejnopohlavním párům. V odborné právnické literatuře se očekává, že poté, co se případ "Baer versus stát Havaj" během příštích 12-18 měsíců opět dostane před havajský Nejvyšší soud, bude právo na uzavření sňatku stejnopohlavním párům přiznáno. Rozhodnutí Nejvyššího soudu v případě "Baer versus stát Havaj" představovalo významný precedens, jelikož do května 1993 nikdy nebyla v USA použita argumentace, že diskriminace na základě sexuální orientace je diskriminací na základě pohlaví.
***