(pokračuje Krampera)
Začátkem července 1996 vstoupila v severoitalském městě Pisa v platnost místní vyhláška o registraci partnerství osob žijících ve společné domácnosti, která poskytuje na území města v trvalých vztazích žijícím homosexuálům a heterosexuálům stejná zákonná a finanční práva.
Podle informací kanadského parlamentu nebyl dosud v Kanadě projednáván návrh zákona, který by přímo usiloval o řešení právního postavení stejnopohlavních párů. V poslední době však došlo ke změně postojů vůči soužití homosexuálních partnerů i zde. Imigrační úřady umožňují od roku 1993 cizím gay-partnerům - kanadským občanům - přistěhovat se do země na bázi případ od případu. Tento přístup se zakládá na zahrnutí stejnopohlavního partnerství mezi humanitární či jiné závažné důvody.
K precedentu v oblasti uznání stejnopohlavních partnerství došlo v roce 1991, kdy v případě Knödel versus Britská Kolumbie 1991 odvolací soud Britské Kolumbie uznal partnera stejného pohlaví pro účely pojištění manžela na základě provinční legislativy o zdravotním pojištění.
V roce 1995 Bank of New Scotia - jedna z největších kanadských bank - rozšířila poskytování výhod i na stejnopohlavní partnery svých zaměstnanců, jimž musela z nařízení komise pro lidská práva ze dne 28. května 1996 nabídnout i penzijní výhody.
V červenci 1995 začala homosexuálním partnerům svých zaměstnanců poskytovat výhody i další banka - Bank of Montreal. Poté co byla proti státem kontrolované letecké společnosti Air Canada vznesena stížnost, rovněž tato společnost s účinností od 1. ledna 1996 rozšířila výhody pro rodinné příslušníky - nestejnopohlavní partnery - svých zaměstnanců.
9. května 1996 Dolní sněmovna kanadského parlamentu schválila návrh zákona C 33 zakazujícího diskriminaci na základě sexuální orientace ve federálních úřadech a federální vládou regulovaných soukromých firmách - banky, letecké společnosti, železnice, masové sdělovací prostředky, telekomunikace a jiné - který byl předložen ministrem spravedlnosti.
Zmiňovaný zákon doplňuje část kanadského zákona o lidských právech týkající se zakázaných důvodů diskriminace o sexuální orientaci. Poslanci Dolní sněmovny kanadského parlamentu odmítli návrh na přijetí dodatku k tomuto zákonu, kterým by se ústavní ochrana před diskriminací netýkala homosexuálních zaměstnanců náboženských institucí. 6. června 1996 pak schválil zákon zakazující diskriminaci na základě sexuální orientace i Senát, kde byl návrh na přijetí výjimky z tohoto zákona pro náboženské instituce rovněž zamítnut. 13. června 1996 kanadská komise pro lidská práva rozhodla, že osoby trvale spolu žijící se zaměstnanci federálních úřadů a federální vládou regulovaných soukromých firem musejí mít přístup k programu zdravotního pojištění, zdravotní péče a péče o chrup, příspěvku na přestěhování, dovolené ze závažných důvodů a k dalším zaměstnaneckým výhodám pro vládní zaměstnance a na jejich rodinné příslušníky, dosud s výjimkou penzijních programů. K tomuto rozhodnutí dospěla na základě stížnosti dvou homosexuálních zaměstnanců federálních úřadů.
Jak po vydání rozhodnutí prohlásil vrchní komisař komise pro lidská práva - je diskriminací odpírat zaměstnanecké výhody osobám žijícím ve stejnopohlavním vztahu a zároveň rozšiřovat tytéž výhody na heterosexuální páry.
Provinční vlády však zahájily poskytování výhod homosexuálním partnerům svých zaměstnanců již před schválením zákona C 33 od roku 1990, kdy bylo poskytování těchto výhod zahájeno v provincii Yucon. K podobné praxi přikročily vlády většiny kanadských provincií.
Ve všech kanadských provinciích a závislých územích - s výjimkou provincie Alberta, Ostrova prince Eduarda a Severozápadních území - existují místní zákony na ochranu také ostatních zaměstnanců před diskriminací, mimo jiné na základě sexuální orientace.
Soud provincie Britská Kolumbie na jaře 1996 rozhodl, že homosexuální orientace sama o sobě nesmí být překážkou účasti v řízení o adopci dítěte.
Při posledním sčítání lidu a domácností, jež se v Kanadě uskutečnilo dne 14. května 1996, byly spolu žijící gay a lesbické páry poprvé uznány jako samostatná kategorie. Mnoho firem, univerzit a některá města poskytují stejnopohlavním partnerům žijícím ve společné domácnosti s jejich zaměstnanci stejné výhody, jaké se dosud vztahovaly pouze na rodinné příslušníky heterosexuálních zaměstnanců.
V lucemburském parlamentu byl dne 7. prosince 1995 předložen návrh zákona o smlouvě o svobodném svazku, který by umožnil oficiální uznání společného života dvou dospělých osob. Podle dostupných informací tento návrh zákona dosud neprošel parlamentní procedurou.
9. května 1996 byl předložen v lucemburském parlamentu návrh zákona o reformě manželství zpřístupňujícího manželství stejnopohlavním párům. V textu zákon navrhuje řešit veškeré otázky prostřednictvím novelizace příslušných ustanovení hlav občanského zákoníku pojednávajících o manželství se týkajících otázkách. V lucemburském parlamentu dosud o tomto návrhu probíhá diskuse.
Článek 1 návrhu zákona o reformě manželství praví: Při vstupu do manželství se uzavírá svazek mezi dvěma fyzickými osobami stejného nebo opačného pohlaví. Jak se v komentářích k článku 1 konstatuje, tento článek stanovuje použitelnost zákona. Vůle zrušit rozdíl v přístupu k heterosexuálním nebo homosexuálním párům je v tomto článku patrná především z použitých obecných termínů. Tato vůle je jasně vyjádřená navrhovanou formulací, že při uzavírání sňatku se nespecifikuje, zda osoby uzavírající sňatek jsou stejného, či opačného pohlaví.
Ve druhém článku se praví - v první knize občanského zákoníku v druhé hlavě o matričních aktech, ve třetí kapitole o aktech při vstupu do manželství, ve třetím odstavci článku 75 se navrhuje následující změna: Matriční úředník obdrží od každé ze stran zvláštní prohlášení, že chtějí uzavřít sňatek. Komentář k tomuto článku uvádí, že tento článek je pouhým důsledkem vyplývajícím z následujících článků.
Článek 3: V první knize občanského zákoníku hlavy 5 o manželství, v první kapitole o předpokladech a podmínkách uzavření sňatku je článek 144 navržen následovně: Dvě fyzické osoby stejného nebo opačného pohlaví mohou uzavřít sňatek. Muž před dovršením 16. roku věku nesmí uzavřít sňatek. Žena před dovršením 16. roku věku nesmí uzavřít sňatek. Osoby, které uzavřou sňatek, požívají titul manželé nebo manželky a všech ostatních účinků manželství.
***