(pokračuje Jičínský)
Dnes požadovat úplné zrušení přijímacího řízení by nepřispělo ke zvýšení úrovně vysokého školství.
Osobně tedy nedoporučuji návrhy, které tady zazněly, na zamítnutí nebo na vrácení předkladatelům, což je totéž, a myslím, že bychom se po projednání pozměňovacích návrhů v rozpravě podrobné měli ještě snažit o to, jak dosáhnout v těch sporných otázkách, které se týkají koncepce tohoto návrhu, dohody, aby - jak říkám - veliké úsilí, které v této věci sněmovna vyvinula, bylo zhodnoceno. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Slovo má pan poslanec Nehera, připraví se paní kolegyně Alena Svobodová.
Poslanec Jindřich Nehera: Pane předsedající, dámy a pánové, budu velmi stručný. Oba návrhy zákona o vysokých školách, ať už se jedná o tisk 189 nebo tisk 329, nejsou příliš zdařilé.
Chci ale reagovat na slova pana ministra Sokola, který se nám zde snažil vysvětlit, že přijetím vládního návrhu zákona nemusí k zavedení školného dojít, že to bude záležet na každé jednotlivé škole. Tato slova se nebojím označit za slova velmi nezodpovědná, za slova farizejská. Katastrofální ekonomická situace v naší zemi jednoznačně donutí školy, aby školné zavedly, pokud jim to zákon umožní.
SPR-RSČ je zásadně proti zavádění školného v našem školství, a proto podávám této sněmovně podle § 93 jednacího řádu návrh na zamítnutí obou návrhů zákona o školství, a to jak tisku 189, tak tisku 329. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Neherovi. Slovo má paní poslankyně Svobodová, připraví se paní poslankyně Čelišová.
Poslankyně Alena Svobodová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se i já vyjádřila k otázce školného na vysokých školách. Znovu bych chtěla připomenout, že bezplatné vzdělání patří k základním lidským právům a je zakotveno v Listině základních práv a svobod, která je součástí Ústavy České republiky. V uplynulých desetiletích bylo u nás vzdělání bezplatné, a to i vysokoškolské vzdělání. Proč tomu má být dnes jinak? Jak se změnily podmínky, aby došlo k tak zásadní změně a bylo tady zavedeno školné? Ano, změnily se podmínky. Domnívám se, že to jsou především ekonomické problémy jako výsledek špatné vládní politiky. A ty by nyní měly být řešeny na úkor občanů dalšími platbami z peněženek těch, kteří už dnes přispívají na rozvoj společnosti nemalými daněmi.
Povinností státu by však mělo být vytvořit takové podmínky fungování společnosti, aby bylo realizováno toto základní lidské právo na vzdělání, aby vzdělání bylo skutečně prioritou a aby tato priorita byla vyjádřena i dostatečnými výdaji státu na školství. Uvedu jen příklad některých zemí, např. severských zemí Finska a Švédska, které se potýkaly počátkem 90. let s nemalými ekonomickými problémy, a naopak reakcí na ně bylo zvýšení investic do vzdělání. To se spolu s dalšími kroky stalo předpokladem pro další rozvoj společnosti. Zřejmě si zde uvědomili, že jedině vzdělaný národ může být zárukou prosperity.
Ještě bych ráda uvedla, že právě u nás tomu tak není. Naopak v roce 1997 balíčkové škrty v rozpočtu školství patřily mezi nejvyšší. Veřejné výdaje na vzdělání se neustále snižují a zařadily se k nejnižším, a to nejen v Evropě. Pro srovnání uvedu, že např. v Norsku činí výdaje na školství 9,2 % hrubého domácího produktu a v dalších severských zemích, Dánsku, Finsku i Švédsku, představují 8 %. V České republice tyto výdaje v roce 1997 činily pouhých 4,7 % hrubého domácího produktu a pro letošní rok se předpokládá snížení dokonce na 4,3 % hrubého domácího produktu.
Na jedné straně se snižují výdaje státu na vzdělání a na druhé straně je snaha zavedením školného zvyšovat náklady samotných studentů na vzdělání. Znovu si kladu otázku, jak školné či poplatky ovlivní finanční situaci vysokých škol, když na druhé straně naopak pro řadu studentů může být překážkou pro studium na vysoké škole. Příznivci zavedení školného říkají, že navrhovaná roční částka není tak vysoká. Je však třeba vidět, že rodinné rozpočty jsou stále více zatěžovány rostoucími platbami za základní životní potřeby a školné by bylo další z těchto plateb.
Chtěla bych znovu připomenout - už jsem tady o tom hovořila v rozpravě k návrhu vysokoškolských zákonů v prvním čtení - že náklady studentů na vysokoškolské vzdělání už dnes jsou velmi vysoké, že studenti vedle nezbytných plateb, jako je ubytování, cestovné, stravování nebo učební pomůcky, jejichž cena se stále zvyšuje, platí celou řadu studijních poplatků, např. za přijímací zkoušky nebo zápisné do jednotlivých semestrů apod., že existují desítky dalších poplatků za tzv. nadstandardní úkony. Již dnes student zaplatí za studium v průměru 2 - 3 tisíce korun. Jak už jsem řekla, náklady na toto studium rostou. Příkladem může být nakonec i zdražení poplatků za ubytování, kdy i sami studenti již vyjadřují nespokojenost s touto situací. Každá koruna navíc už prostě dnes v mnoha rodinách znamená zvýšení napětí v rodinných rozpočtech. Ke zhoršení jejich situace by přispělo právě i školné a pro řadu studentů, jak už jsem také řekla, by znamenalo i ztrátu možnosti dalšího vzdělání.
Na základě těchto faktů nemohu souhlasit s odůvodněním zavedení školného v tom smyslu, že vysoké školy nemají finanční prostředky na vyplácení stipendií a že školné by bylo jistým zdrojem finančních prostředků. Nemohu ani vidět důvod pro placení školného v tom, že na některých vysokých školách už řada studentů si možnost studia platí. K argumentu, že v řadě vyspělých států se školné platí, dodám, že je i mnoho států, kde je vysokoškolské studium bezplatné.
Na závěr bych chtěla říci, že sporné je i zavedení, jak tady bylo řečeno, trestních poplatků za prodloužení studia, protože se domnívám, že to může postihnout i studenty, kteří ne z vlastní viny studují déle, než je standardní doba studia, jak je uvedena v návrhu zákona. Navíc tyto poplatky jen zvýší počet již existujících plateb, které vysoké školy vybírají.
Poslanecký klub KSČM odmítá školné, nepodpoří tedy ani menšinové stanovisko ke školnému a předloží pozměňovací návrhy na vyškrtnutí paragrafů týkajících se poplatků za studium. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Svobodové. S faktickou poznámkou pan kolega Pleva.
***