(pokračuje Kasal)
Dámy a pánové, nyní bychom měli projednat a budeme projednávat
36.
Senátní návrh zákona, kterým se doplňuje zákon ČNR č. 133/1985 Sb.,
o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 328/ - prvé čtení
Senátní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 328 a stanovisko vlády k němu jako sněmovní tisk 328/1.
Dámy a pánové, vidím, že máte radost stejně jako já, že do naší sněmovny zavítal místopředseda Senátu pan Vladimír Zeman, kterého srdečně vítám. Je pověřen, aby návrh odůvodnil, takže mu hned na začátku dávám slovo. Pane místopředsedo, řečniště je vaše.
Místopředseda Senátu Vladimír Zeman: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, páni ministři, dámy a pánové.
Předstupuji před vás jako první senátor s první zákonodárnou iniciativou Senátu Parlamentu České republiky. Možná, že mnozí z vás, podobně jako někteří senátoři, měli jiné představy o věcném obsahu naší první zákonodárné iniciativy, možná, že jsme očekávali návrh zákona s mnohem silnějším politickým dopadem. Já si však myslím, že pro zákonodárce musí platit taková měřítka, která odrážejí potřeby občanů a vnímají potřeby státu, což je u senátora voleného většinovým způsobem jistě více zdůrazněno.
Myslím si, že senátní návrh zákona, kterým se doplňuje zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, je právě takovým zákonem, který uvedené potřeby akceptuje.
Předmětem návrhu je doplnění § 57 b) a 57 c) v oddílu druhém, který má název "Pracovněprávní vztahy příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky". Celý druhý oddíl zákona o požární ochraně byl do zákona zapracován na základě zmocnění daného § 5 zákoníku práce, který stanoví, že u vyjmenovaných profesí - a hasiči mezi nimi jsou - mohou své pracovněprávní vztahy upravit zákonem, což v našem případě je právě zákon o požární ochraně.
Věcná podstata projednávaného návrhu tkví v tom, že navrhovatel upravuje nerovný, nevyvážený a ve svém důsledku nespravedlivý poměr mezi povinnostmi ukládanými nad rámec běžných pracovních poměrů vyplývajících ze zákoníku práce, a instituty, které by náročnost kompenzovaly.
Příslušníci Hasičského záchranného sboru a jejich činnost je řízena na bázi polovojenského systému podobného práci policie, nehledě na to, že z hlediska ohrožení vlastního života je patrně povolání hasiče - záchranáře nejnáročnější. Je zřejmé, že činnost příslušníků Hasičského záchranného sboru vyžaduje zvýšené nároky na odbornou, ale především na fyzickou přípravu, kterou je nutno prokazovat zkouškou odborné a fyzické způsobilosti. V případě, že příslušník Hasičského záchranného sboru nemůže ze zdravotních důvodů dále svou práci vykonávat, je v lepším případě přeřazen na jinou práci, pokud se taková najde, nebo v horším případě odchází od sboru mnohdy nedůstojným způsobem. Mnozí pak pracují na hranici svých fyzických možností a ohrožují svůj vlastní život, z čehož vyplývá i zhoršená akceschopnost při záchranných pracích.
Dovolte mi několik údajů. V loňském roce pracovalo u Hasičského záchranného sboru asi 8000 příslušníků, z toho je 3600 starších 45 let, což představuje 45 %, v některých okresech, např. Náchod, Děčín a další, činí počet příslušníků nad 40 let až 80 %. S ohledem na specifičnost povolání hasiče vyžadující vysokou fyzickou zdatnost a odolnost proti stresu jeví se současná věková struktura nepříznivě.
Předložený návrh je významným krokem k omlazení a posílení akceschopnosti sboru.
Pro ilustraci uvádím: Hasiči provedou za rok 40 až 50 tisíc zásahů, z nichž větší část dnes představují technické zásahy, jako dopravní nehody, likvidace škodlivin atd. Zachrání při nich asi 6000 tisíc lidí a uchrání hodnoty za minimálně 13 miliard korun. Předložený návrh se pak jeví jako zcela adekvátní jejich celospolečenskému významu.
Pokud se týká záměrů vlády v této oblasti, ta chce systémově řešit problém přijetím zákona o služebním poměru hasičů s následujícími předpokládanými instituty v sociální oblasti: Jedná se o odchodné, náhradu za ztrátu na platu, resp. platové vyrovnání, příspěvek za službu, úmrtné, prodloužení řádné dovolené na 37 kalendářních dnů a náhradu za ztrátu platu po dobu pracovní neschopnosti, celkem tedy šest institutů.
Vzhledem k nevyjasněným vztahům souvisejících se vznikem vyšších územně samosprávných celků k 1.1. roku 2000, nejednotným pracovněprávním vztahům - v okresech jsou totiž hasiči příspěvkovou organizací okresních úřadů, v Praze, Ostravě, Brně a Plzni jsou hasiči zaměstnanci obce - a další nesrovnalosti nelze předpokládat, že řešení formou zákona o služebním poměru lze realizovat dříve než v příštím tisíciletí.
Předložený návrh je kompromisem a zároveň i konsenzem s odborovou organizací, když z předpokládaných kompenzačních institutů využívá pouze odchodné a náhradu za ztrátu na platu s přesně vymezenými podmínkami, za kterých vzniká příslušníkovi nárok
Je samozřejmé, že v případě přijetí zákona o služebním poměru hasičů bude zcela určitě vypuštěn ze zákona o požární ochraně celý oddíl druhý upravující pracovněprávní vztahy.
Navrhované řešení umožní ihned odstranit nevyváženost pracovněprávních vztahů hasičů, ale zároveň omlazením sboru zvýšit jejich akceschopnost.
Pokud se týká finančních nároků na realizaci odchodného a náhrady za ztrátu platu, je při průměrném odchodu 200 příslušníků v prvním roce, tzn. v roce 1998, potřeba 20,8 mil. Kč na odchodné a 13,7 mil. Kč na náhradu za ztrátu platu. Omlazením sboru však dojde k úsporám na ozdravných pobytech ve výši 2,4 mil. Kč. Celková potřeba by tak činila pro celý rok 1998 32 mil. Kč.
Chci konstatovat, že po projednání s předchozími ministry vnitra panem Rumlem a panem Vodičkou je tuto částku možno zajistit z rozpočtové rezervy Všeobecné pokladní správy vedené u Ministerstva financí, ze které jsou financovány hasičské záchranné sbory okresů, a navýšení rozpočtu Ministerstva vnitra tak pro letošní rok není nutné. Nehledě na to, že účinnost novely by byla až v průběhu roku a potřebná částka 30 mil. Kč pro letošní rok by se tak značně snížila.
Pro úplnost dodávám, že předložený návrh není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky ani se závazky České republiky z mezinárodních smluv podle článku 10 Ústavy České republiky.
Řešenou problematiku právo Evropského společenství neupravuje, spadá tedy plně do kompetence členských států.
Dámy a pánové, předkládaný návrh nalezl plnou podporu v Senátu Parlamentu České republiky napříč celým politickým spektrem. Ze 74 přítomných senátorů hlasovalo pro jeho přijetí 69, proti nebyl nikdo.
Věřím, že i vy se ztotožníte s návrhem předkladatelů a že jej podpoříte. Nejde jen o zlepšení sociálních podmínek příslušníků Hasičského záchranného sboru, ale i o každodenní bezpečnost pro každého z nás. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji místopředsedovi Senátu panu Vladimíru Zemanovi.
Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Žižka.
Poslanec Jan Žižka: Pane předsedající, pane místopředsedo Senátu, dámy a pánové.
Návrh Senátu Parlamentu České republiky na vydání zákona, kterým se doplňuje zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 328), řeší - a to bych chtěl zdůraznit - pouze minimální potřeby v sociální oblasti profesionálních hasičů, a to zavedením institutů odchodného a náhrady za ztrátu platu.
Podle odborného odhadu se navrhované instituty budou dotýkat nejvýše 200 příslušníků hasičských záchranných sborů ročně. Charakter činnosti příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR při likvidaci požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných události objektivně přináší zvýšené fyzické a psychické požadavky na zasahující příslušníky. Navrhované řešení jednoznačně napomůže ke zkvalitnění zásahové činnosti těchto hasičských záchranných sborů, jejichž objem, struktura a zejména pak náročnost neustále vzrůstá. Mění se i poměr jednotlivých kategorií zásahů ve prospěch fyzicky i psychicky náročnějších zásahů.
***