(pokračuje Payne)
Mně to připadá, že to je věc natolik zásadní, že to musíme vzít v úvahu, že to je v rozporu s Listinou základních lidských práv a svobod, že to je v rozporu s našimi ústavními ustanoveními, že volba, má-li být tajná, tak není možné dopustit, aby okrsky v jakémkoli případě čítaly, a my to nemůžeme vyloučit, na některých zastupitelských úřadech, jen jednoho, dva, tři nebo několik málo oprávněných voličů.
Když jsem se snažil prostudovat, jaké jsou jiné alternativy, musím říci, že v této věci nejvyspělejší se zdá být volební zákon Švýcarska. Nabízí se řešení, které po mém soudu dává stejný komfort nejenom lidem, kteří se právě nacházejí v zahraničí, ale všem lidem v celé České republice, všem oprávněným voličům. Je to systém tzv. korespondenční volby. Znamená to, že každý, kdo chce, tak si v určitém předstihu před volbami vyzvedne hlasovací lístky, vyzvedne si dvě úřední obálky. Na té větší, vnější obálce je uvedena adresa volební komise, do které jeho hlas má být započten, a je tam také uvedena zpáteční adresa toho, kdo hlas odesílá. Na druhé úřední obálce, která je shodná s úředními obálkami, které jsme zvyklí dostávat ve volebních místnostech, už není uvedeno žádné jméno, je to stejná obálka, v jaké hlasují všichni ostatní občané.
Systém je takový, že buď poštou, nebo může to být doručeno také diplomatickou poštou, jsou odevzdané platné hlasy, které mohou být odevzdány třeba na zastupitelských úřadech, ale mohou být také odeslány poštou v příslušných lhůtách. Ve větších obálkách jsou hlasy dopraveny do příslušného volebního okrsku. Tam jsou smíšeny s hlasy ostatních voličů tak, aby nemohlo dojít k nějaké identifikaci toho, kdo volil a jakým způsobem volil, a rozumí se tedy po vyjmutí z velkých obálek, takže dojde k naprosto neznatelnému smazání toho, kdo jak v zahraničí volil, a pak teprve je provedeno sčítání hlasů.
Já se domnívám, že to je požadavek naprosto legitimní a že je nutné se tímto zabývat. Já doufám, že Ministerstvo vnitra nám předloží v této věci příslušné návrhy, jak takovouto volbu zabezpečit, pokud schválíme zákon v této úpravě.
Další problém volebního zákona je, že tajnost volby by měla zahrnovat také to, že tajná je i informace, kdo se voleb zúčastnil nebo nezúčastnil. I to je projev jeho občanského vyjádření, jeho vztahu k politické situaci a i to musí podléhat utajení. Po mém soudu je nezbytné zavést do volebního zákona sankci pro všechny členy volebních komisí, pro všechny, kteří přicházejí do styku s voličskými seznamy, tak, aby informace o tom, kdo se voleb zúčastnil nebo nezúčastnil, byla naprosto tajná.
Zkusme si modelově představit malou obec, kde jsou desítky nebo stovky oprávněných voličů, kde je jedna velká firma, která má nějaké politické zájmy. Tato firma naznačí svým zaměstnancům, že nechtějí-li přijít o zaměstnání, že se musí zúčastnit voleb a nějak hlasovat. Ten, kdo by se voleb nezúčastnil, bude posléze pronásledován v dané obci. Já se domnívám, že taková situace nastat teoreticky může a naší povinností je zajistit tajnost i těchto informací. A protože jde jak o tuto tajnost, tak ještě i o další kroky volebních komisí, kdy známe případy, že volební komise nepostupovaly podle zákona, a my nemáme zcela jasně vyřešenu situaci, co dělat, když se nějaká volební komise vzbouří, obrazně řečeno, proti platnému zákonu, myslím si, že je nutné zavést sankci vůči členům, vůči konkrétním individuálním členům volebních komisí za překročení zákona, za neplnění povinností nebo také za vyzrazení informace o tom, kdo se voleb zúčastnil nebo nezúčastnil.
To jsou obecné připomínky, které vznáším k tomuto návrhu. Myslím, že na tomto návrhu je potřeba ještě velmi mnoho pracovat. S podrobnými návrhy se potom přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Paynovi, a pokud nebudete mít námitek, dovolil bych si v tomto okamžiku přerušit projednávání tohoto bodu, aniž uzavřu rozpravu, do které je dále přihlášen pan poslanec Vik a znovu pan poslanec Jičínský. Blíží se 12. hodina, ve 12 hodin vyhovím žádosti, která zde zazněla. Jako první se přihlásil pan kolega Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, já bych před hlasováním potřeboval pauzu na poradu klubu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Nebudeme hlasovat, teď přerušuji projednávání tohoto bodu tak, abychom mohli vyhovět žádosti o minutu ticha, jak zde zaznělo.
O slovo se hlásí pan kolega Hofhanzl.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Pane předsedající, dámy a pánové, viděl jsem v této zemi již dost, v této sněmovně jsem viděl mnoho. Nejsem schizofrenik ani blb, abych stál minutu ticha za oběti komunismu, když tuto minutu ticha navrhne komunistický cenzor a člověk, který celých osm let pracoval pro postkomunismus.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, za tři minuty uctíme minutou ticha oběti komunistického režimu.
Dámy a pánové, prosím, abyste se dostavili, vy, kteří chcete, do jednací síně. Nevím proč, ale nejsem vás schopen lákat gongem vzhledem k tomu, že přestal fungovat.
Dámy a pánové, prosím o klid, dovolím si vás vyzvat, abyste povstáním a minutou ticha uctili oběti komunistického režimu.
(Minuta ticha.)
Děkuji vám.
***