(pokračuje Hrůzová)
Současně se ptám, jak je možné, že tak mladý, nezkušený policista je v tak vysoké a řídicí funkci u Policie ČR? Čím si vysloužil tak vysokou funkci u policejního prezidenta a jak je možné, že policejní prezident, který říká, že má dostatek zkušeností, neboť vzešel z ulice jako řadový příslušník, dopustil tento stav? A jak je možné, že tento mladík má hodnost podplukovníka, když před rokem 1989 byl kritizován tehdejší ministr obrany armádní generál Vacek za údajný raketový služební a hodnostní postup, tak to je ve srovnání s postupem u pana Šírka pouze okrajová záležitost. Jak je známo, pan Šírek pracoval pro policejní útvar SVA, který řídila tehdejší StB. Tam měl nastoupit jako podporučík po vysoké škole v r. 1989. V r. 1994 je již nadporučíkem, a to bez jakéhokoliv policejního vzdělání a odpovídající praxe. A v r. 1995 je již podplukovníkem. Jak je možné, že člověk tohoto typu řídí policejní složku, tzv. ekonomickou kontrarozvědku, a že tento muž, kterého veškerou policejní praxí je praxe u počítačů, řídí tak důležitý policejní subjekt? Nemyslíme si,...
Místopředseda PSP Jan Kasal: Čas, paní poslankyně. Dokončete větu, prosím. Větu můžete dokončit, já vám nechci skákat do řeči. (Potlesk republikánů.) Děkuji za pochopení, slova se ujme pan ministr vnitra Cyril Svoboda.
Ministr vnitra ČR Cyril Svoboda: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, pro mě je poněkud těžké teď mluvit přesně o kariérním postupu pana Šírka, protože ta původní otázka byla o odborném vedení policie. Nicméně si myslím, že bude k užitku této Poslanecké sněmovny i nám všem, abych vám sdělil, jaké jsou odborné předpoklady pro to, aby člověk mohl vykonávat službu v Policii ČR.
Úvodem je tedy nutno poznamenat, že odborný vývoj vedoucích funkcionářů Policie ČR probíhá již náborem a výběrem nových policistů do základních funkcí. Optimální cílovou skupinou pro nábor nových policistů jsou muži ve věku od 20 do 26 let. Občan republiky, který požádá o přijetí k policii, musí absolvovat přijímací řízení a splňovat podmínky, které jsou stanoveny v zákonu ČNR č. 186 z r. 1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie ČR. Těmito podmínkami jsou: občan musí být starší 18 let, musí být morálně bezúhonný, musí splňovat kvalifikační předpoklady stanovené pro výkon funkce, do které je ustaven, musí splňovat fyzickou, zdravotní a duševní způsobilost pro výkon služby a musí mít za sebou vykonanou základní nebo náhradní vojenskou službu a úspěšně absolvovat přijímací řízení.
V případě, že uchazeč splňuje takové základní podmínky a je přijat do služebního poměru policisty, musí absolvovat základní odbornou přípravu. Absolvování základní odborné přípravy je jedním ze základních požadavků pro výkon policejní služby. Cílem této přípravy je poskytnout policistovi nezbytné penzum základních profesionálních dovedností, návyků a teoretických znalostí potřebných pro výkon činností u jednotlivých služeb policie a současně rozvinout jeho osobnostní a morální kvality. Nejvýznamnějším a nejfrekventovanějším druhem přípravy, který absolvuje největší počet nově přijatých policistů, je základní odborná příprava pro policisty zařazené do základních funkcí přímého výkonu jednotlivých služeb policie, zejména služeb pořádkové, dopravní, cizinecké, pohraniční a železniční policie. Toto studium, které trvá v denním režimu 15 měsíců, je realizováno ve středních policejních školách Ministerstva vnitra a ve školicích střediscích policie a má tyto fáze: základní tříměsíční teoretická příprava společná pro všechny služby policie, obsahově zaměřená na získání základních teoretických znalostí; specializační tříměsíční teoretická příprava obsahově zaměřená na získání specifických znalostí a návyků, uplatňovaných pouze ve službě, do které je policista zařazen; praktická odborná příprava policistů, která slouží k získání prvních praktických zkušeností z vlastního výkonu služby, k ověření teoretických znalostí a získání dovedností k provádění některých úkonů a konkrétních činností té služby, do které je policista zařazen; absolvování policejního studia na Policejní akademii je považováno za splnění podmínky absolvování základní odborné přípravy.
To však není jediný způsob odborného vzdělávání policistů. Policisté mají možnost absolvovat také dvouleté denní nástavbové studium, jehož cílem je zajistit kvalitní přípravu nově přijatých policistů se středním odborným vzděláním, kteří nesplňují požadavek úplného středního vzdělání. Studijní obor navazuje na předchozí studium střední školy a doplňuje, prohlubuje a rozšiřuje znalosti, dovednosti na úroveň úplného středního odborného vzdělání. V odborných a všeobecně vzdělávacích předmětech připravuje policisty pro kvalifikovaný výkon odborných činností v policii, včetně přípravy zaměřené na konkrétní služby policie. Studium se ukončuje maturitní zkouškou.
Další možností je denní čtyřleté studium bezpečnostních a právních činností, jehož cílem je připravit policisty k zabezpečování správních činností, provádění administrativních, dokumentačních a rozborových činností s využitím výpočetní techniky, získání odolnosti vůči fyzické a psychické zátěži v náročných situacích apod. Studium je zakončeno maturitní zkouškou. Absolventi tohoto studia se mohou ucházet o přijetí ke studiu na vyšších odborných školách a na vysokých školách.
Z nejlepších policistů, kteří ve výkonu služby trvale dosahují velmi dobrých výsledků a kteří mají odpovídající morálně-volní vlastnosti a splňují předepsané kvalifikační požadavky, jsou průběžně vybíráni policisté, s nimiž se v budoucnosti počítá do řídicích funkcí policie. Jejich dalšímu odbornému růstu je ze strany nadřízených věnována trvalá pozornost. Je jim např., pokud ještě neabsolvovali, umožněno bakalářské studium na Policejní akademii nebo studium na vysokých školách, neboť pro policisty, kteří zastávají nebo jsou ustanovováni do vedoucích či řídicích funkcí, je obligatorně stanovené vysokoškolské vzdělání a doba praxe. Jsou vysíláni na odborné stáže, jsou jmenováni do specializovaných pracovních týmů apod. Před ustanovením do vedoucí či řídicí funkce je každý policista podroben náročnému širokospektrálnímu psychotestu, jsou zkoumány jeho odborné znalosti, včetně potřebného právního vědomí. Jsou posuzovány jeho manažerské schopnosti a schopnost komunikace s občany, a to i za stresových podmínek.
Ale ustanovením policistů do vyšších řídicích funkcí jejich odborný růst nekončí. Zejména nejvyšší služební funkcionáři kromě samozřejmého a soustavného samostudia obecně závazných právních předpisů, týkajících se především činnosti policie, i resortních normativních aktů a odborné velitelské přípravy jsou k získání nových poznatků a zkušenosti vysíláni i na stáže u zahraničních policejních sborů a organizací. Zúčastňují se mezinárodních setkání policejních ředitelů či sympozií zaměřených na boj s kriminalitou. Tak např. většina vyšších služebních funkcionářů na úrovni Policejního prezidia, správy kraje a ředitelství služeb policie absolvovala kurzy pro vedoucí pracovníky policie v různých školách FBI v USA. Řada funkcionářů se zúčastnila kurzů na policejních školách Velké Británie, Francie a dalších zemí nebo stáží u policie v Holandsku. Nezanedbatelným přínosem pro práci v řídicí funkci na úrovni příhraničního kraje či okresu jsou i vztahy s vedoucími policejními funkcionáři sousedních států při řešení společných bezpečnostních akcí na státní hranici. Výběr vhodných policistů se řídí funkcí a jejich obsazování je zákonitě spojeno i s ekonomickými podmínkami resortu a policie.
Toto je základní konstatování. Já jsem rád, že jsem toto mohl přednést, protože i touto formou chci získat občany ČR pro práci a službu v Policii ČR.
Pokud se týká pana ředitele Šírka, splnil všechny kvalifikační předpoklady pro jmenování do této funkce a není mi známo, že by jakýmkoliv způsobem vnášel politické vlivy nebo politická rozhodnutí do činnosti policie.
***