(Schůze opět zahájena v 16.00 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, je 16.00 hodin, tedy doba, která je vyhrazena pro interpelace. Jsou to
98.
Ústní interpelace poslanců na předsedu vlády a ostatní členy vlády
Jako první, dle mých materiálů, má vystoupit pan poslanec Milan Loukota ve věci postoje vlády Spolkové republiky Německo vůči České republice. Je tomu tak? Děkuji.
Poslanec Milan Loukota: Pane premiére, koncem předminulého týdne německá vláda znovu potvrdila své odmítavé stanovisko k dekretům prezidenta Beneše, které se staly základem právního řádu v poválečném Československu. Vyplývá to z odpovědí ministerstva zahraničí Spolkové republiky Německo na interpelaci poslance Křesťanskodemokratické unie Eugena Jüttnera, která byla zveřejněna v nejnovějším věstníku Bundestagu.
Bývalý sudetský Němec Jüttner poukázal na to, že prý je v České republice českým občanům německé národnosti odpíráno na základě Benešových dekretů právo na vrácení zkonfiskovaného majetku.
Z odpovědi na tuto interpelaci cituji: "Spolková vláda vždy odsuzovala vyvlastnění německého majetku bez náhrady jako odporující mezinárodnímu právu, avšak československá, resp. česká vláda nebyla a není ochotna dekrety zrušit."
Pane premiére, chci se vás dotázat, jak vaše vláda zareagovala na toto provokativní, a nebojím se říci, až drzé prohlášení vlády Spolkové republiky Německo, které ve svém důsledku nejenomže popírá platnost dekretů prezidenta Beneše, ale de facto i postup vítězných mocností, na jejichž rozhodnutí tyto dekrety vznikly, což v podstatě vede k přímému zpochybňování úlohy Německa na nejkrvavějším konfliktu v dějinách lidstva. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Loukotovi, prosím, aby se slova ujal pan předseda vlády Josef Tošovský.
Předseda vlády ČR Josef Tošovský: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, odpovím poměrně stručně.
Česko-německé vztahy jsou skutečně zatíženy minulostí a byly pokusy, a deklarace je toho jasným příkladem, udělat určitou tečku za minulostí a soustředit se spíše do budoucnosti. Na konkrétní dotaz dám konkrétní odpověď. Myslím, že to souvisí s deklarací, souvisí to s tím, jak německá strana se také staví k deklaraci. A myslím, že se k ní staví vážně.
Tato interpelace, o které hovoříte, pane poslanče, interpelace poslance Jüttnera z CDU ve Spolkovém sněmu, kde na dotaz, zda německá strana považuje trvání České republiky na tzv. Benešových dekretech za slučitelné s principy Evropské unie, nebylo potřeba odpovídat z české strany, protože odpověděl státní tajemník ministerstva zahraničních věcí Spolkové republiky Německo pan Hoyer dne 7.1.1998, a to tak, že německá strana sice i nadále poukazuje na vyvlastnění sudetských Němců bez náhrady za protiprávní, avšak zároveň výslovně odkázal na bod IV deklarace, ve kterém se praví:
"Obě strany se shodují v tom, že spáchané křivdy náleží minulosti, a že tudíž zaměří své vztahy do budoucnosti. Právě proto, že si zůstávají vědomy tragických kapitol svých dějin, jsou rozhodnuty nadále dávat při utváření svých vztahů přednost dorozumění a vzájemné shodě, přičemž každá strana zůstává vázána svým právním řádem a respektuje, že druhá strana má jiný právní názor."
Já se domnívám, že tato odpověď je naprosto jasná.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády, ptám se pana poslance Loukoty, zda hodlá využít svého práva na doplňující otázku. Je tomu tak.
Poslanec Milan Loukota: Pane premiére, děkuji za odpověď. Myslím si, že nejenom uspokojila mě, ale především v plné nahotě ukázala, jak se vaše vláda staví k novým hegemonistickým plánům Německa.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pan premiér hodlá odpovědět. Má k tomu samozřejmě právo.
Předseda vlády ČR Josef Tošovský: Já bych pouze k panu poslanci dodal, že na půdě Poslanecké sněmovny byla zahájena rozprava týkající se problematiky česko-německých vztahů, byla přerušena, bude pokračovat, tak si myslím, že teď v rámci interpelací není nutno, abych obšírně reagoval na doplňující dotaz nebo poznámku a aby se věc vyřídila v rámci rozpravy zde, v Poslanecké sněmovně.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Šmucr. Bude interpelovat předsedu vlády ve věci sestavení vlády České republiky.
Poslanec Rudolf Šmucr: Pane předsedající, dámy a pánové, pane premiére, občané České republiky s nadějí očekávali, že nově jmenovaný předseda vlády sestaví takovou vládu, která bude složena z odborníků, kteří rozumějí svému resortu, a ne, jak tomu bylo v minulé vládě, kdy různí univerzální ministři přebíhali z resortu do resortu a za nimi byla vidět, mírně řečeno, nedobrá práce.
Zveřejněním jmen členů nové vlády mnoho našich občanů zažívá velké zklamání, neboť očekávali, že budete při sestavování nové vlády vybírat nové osobnosti a respektovat demokratický výsledek voleb z roku 1996. Tak se ale nestalo. Změnily se tváře premiérů, ale Klausův duch zůstal. Opět při jednáních o sestavování vlády se zapomnělo na názory stran, které zastupují více jak milion občaů České republiky. Proč jsou členy vašeho kabinetu např. předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Lux a předseda ODA a ministr Skalický? Vždyť to byli právě tito pánové, kteří se spolu s Václavem Klausem podíleli celá dlouhá léta na ekonomickém a společenském kolapsu naší země. Proč znovu a znovu mají opravovat to, co pokazili, stále titíž lidé?
Pane premiére, jak může vláda chtít dělat novou a lepší politiku, když v této vládě mají rozhodující slovo ti, kteří předtím dělali politiku špatnou? Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: To byl pan poslanec Šmucr. Prosím pana předsedu vlády, aby se ujal slova.
Předseda vlády ČR Josef Tošovský: Vážené dámy, vážení pánové, zazněly hlasy, že se při sestavování této vlády měly respektovat výsledky voleb v roce 1996. Jindy jsem také slyšel, že složení vlády částečně z nestraníků a s nestranickým premiérem porušuje pravidla parlamentní demokracie, že vláda měla být složena na bázi minulé koalice atp.
Já bych k tomu řekl, že tato vláda vznikla jako ústavní řešení velmi složité politické krize, která nastala po demisi vlády Václava Klause. Tato vláda měla zadání a má zadání, tak to alespoň já cítím, spravovat a vést zemi do předčasných voleb, kde občané rozhodnou o tom, koho chtějí volit, jaké bude nové složení parlamentu a jaká potom případně z toho může vzniknout vláda.
***