Úterý 10. února 1998

(pokračuje Čevela)

Jednou z možností je i zvýšit pro kategorii osob samostatně výdělečně činných vyměřovací základ z 35 na 45 % příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Tím by došlo nejen ke zmírnění diskriminace zaměstnanců, ale zlepší se tím i částečná zdrojová pozice systému zdravotního pojištění. Na tento problém však pouze upozorňuji.

Doporučení tisku 315 do druhého čtení je nezbytné. Je skutečně smutné, že jsme tuto materii neprojednávali spolu se zákonem o pojistném na sociální zabezpečení. Připojuji se k návrhu zpravodaje. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Čevelovi. Prosím paní poslankyni Jirousovou, aby se ujala slova.

 

Poslankyně Taťána Jirousová: Dámy a pánové, pane předsedající, tato novela má řešit zostření sankcí vůči neplatičům všeobecného zdravotního pojištění, s čímž všichni jistě musíme souhlasit. Bohužel se ale uvedená úprava nevztahuje na zdravotní pojišťovny, které jsou hlavními dlužníky a neplatiči zdravotnickým zařízením. Přitom jejich platby jsou pro tato zařízení klíčové. Ani v zákonu o VZP není dostatečná právní úprava týkající se zdravotních pojišťoven coby neplatičů.

Mám určité výhrady ke zrušení bankovního tajemství ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám. Domnívám se, že by těchto informací mohlo být pojišťovnami i zneužito. Bylo by vhodné zvážit jiný způsob vymáhání dluhů.

Dále bych se chtěla autorů zeptat, zda zvážili, jaký dopad bude mít striktní dodržování této novely na mnohé firmy - mám na mysli počet event. bankrotů, a tím vzrůst nezaměstnanosti. Mám informace z okresu Tábor, kde by přijetí a dodržování této novely znamenalo okamžitý bankrot zhruba 60 firem na 25 zaměstnanců. Z tohoto důvodu navrhuji prodloužení lhůty k projednávání ve výborech o 20 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Jirousové. Uzavírám rozpravu vzhledem k tomu, že se do ní už dále nikdo nepřihlásil.

Dámy a pánové, nezazněl návrh na zamítnutí nebo vrácení k přepracování, nicméně zazněl v rozpravě návrh na zkrácení lhůty od pana zpravodaje. Tento návrh byl podpořen ještě dalšími. Pokud by nebyl přijat, budeme rozhodovat o návrhu, který přednesla paní kolegyně Jirousová.

V tomto okamžiku se chci zeptat paní ministryně, zda si přeje se vyjádřit k obsahu rozpravy.

 

Ministryně zdravotnictví ČR Zuzana Roithová: Chtěla bych ještě jednou poděkovat poslancům, kteří navrhují zkrácení projednávání, a to proto, že je skutečně problém, který stojí před námi, ukončení účinnosti zákona č. 48 dnem 30. června. To znamená pro jistotu na projednání tohoto zákona je třeba přijmout navržené usnesení ke zkrácení projednávání.

Co se týče příspěvku paní předřečnice, chtěla bych říci, že je na poslancích, aby zvážili, zda je lépe, zda má zkrachovat firma, která neplatí pojistné, nebo zdravotnické zařízení, které nedostane od pojišťoven zaplaceno. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Přeje si pan zpravodaj vystoupit? Ano, je tomu tak.

 

Poslanec Karel Nejezchleb: Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych upozornit na to, že otevřením zákona 48/1997 se naskýtá možnost prodloužit jeho platnost. Proto bych se přimlouval, že ve druhém čtení a při projednávání ve výboru samozřejmě na to nezapomeneme, takže neprávní stav po 30.6.1998 by nenastal.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Dámy a pánové, prosím, aby ti, kteří tak neučinili, se ještě zaregistrovali. Nyní rozhodneme o návrhu na zkrácení lhůty na 40 dnů.

Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování číslo 90. Kdo je proti?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 122 pro, 23 proti.

Zazněl zde návrh na přikázání, samozřejmě výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování číslo 91. Kdo je proti?

Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 142 pro, nikdo proti.

Ukončili jsme tento bod. Děkuji paní ministryni a panu zpravodaji.

Dámy a pánové, budeme se věnovat dalšímu bodu, což je

 

27.
Návrh poslanců Jana Bláhy a dalších na vydání zákona o nájmu bytů
/sněmovní tisk 294/ - prvé čtení

 

Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 294 a stanovisko vlády k němu jako sněmovní tisk 294/1. Prosím nyní, aby předložený návrh odůvodnil člen skupiny navrhovatelů pan kolega Jan Bláha.

 

Poslanec Jan Bláha: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, tisk, který projednáváme jako poslanecký návrh 294, zákon, kterým navrhovatelé nabízejí řešení, a to samostatné řešení nájemních vztahů, vycházel z několik předpokladů, proč tento zákon předložit.

Za prvé - po několika letech projednávání všech minulých vlád, které hovořily o tom, že je potřeba vypracovat naprosto nový kodex občanského zákoníku, a protože se tak do této doby nestalo a zatím se tak neděje, došli jsme k závěru - to, co i v řadě evropských zemí je naprosto obvyklé - k navržení a vypracování samostatného zákona o nájemních vztazích. Domníváme se totiž, že v jakékoli novele nebo naprosto novém kodexu občanského práva tyto vztahy mají být popisovány v obecné rovině. Vzhledem k tomu, že v těchto letech i v letech blízkých a následných lze předpokládat potřebu úprav jednotlivých vztahů podle vývoje nejen bytové situace, ale vývoje této společnosti obecně, je vhodnější a lepší, aby nebyl občanský zákoník jako základní tak často měněn, protože lze podstatně pohodlněji, pokud bude potřeba, upravovat takovýto vydaný samostatný zákon.

Druhý důvod, který nás k tomu vedl a který je taktéž v zemích, na které se často my i strany jiné odvoláváme, i když každý z trochu různých pohledů, je ten, že takováto úprava není jenom úpravou soukromou, ale v tomto případě i úpravou veřejnoprávní, což tento návrh zákona taktéž umožňuje.

Je obvyklé, že nájemní vztahy nikde v žádné zemi Evropy nejsou upraveny pouze ustanoveními soukromého práva.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP