Úterý 10. února 1998

(pokračuje Jirousová)

Přesto bude zdravotní pojišťovnou sankcionován. Na druhé straně zdravotní pojišťovna nemá vymezeny žádné podstatné povinnosti vůči poskytovatelům zdravotní péče. Chybí penalizace za opožděné proplácení, za péči poskytnutou zdravotnickým zařízením. V tomto zákoně je prodloužena doba splatnosti z 15 na 30 dní, což opět zhorší ekonomickou situaci mnoha zdravotních zařízení a dojde k dalšímu tunelování nemocnic.

V zákoně se objevuje vybírání poplatků za hospitalizaci na lůžkách následné péče - bez přesné specifikace této péče - poplatek za lékařskou službu první pomoci a návštěvní službu lékaře. Kdo bude financovat, řídit a zodpovídat za LSPP, není u obou zákonů předložených vládou jasné. Nelze obstát konstatováním, že každý registrující lékař je povinen se o pacienty starat celých 24 hodin nepřetržitě.

Co se týká plateb, nejde jen o LSPP, návštěvní službu a příplatek na lůžko tzv. následné péče. Jde dále o 30% platby za ambulantní ošetření, nevyjímaje děti a důchodce.

Zákon těžce dopadne na sociálně slabší občany, ale na druhé straně stát zákonně nezvyšuje vyměřovací základ svých pojištěnců, kteří zdravotní péči dle statistik vyhledávají nejčastěji. Jedná se o důchodce, děti, ženy na mateřské dovolené, uchazeče o zaměstnání apod. - je to celkově 5,5 mil osob, což je 52 % všech pojištěnců. Další absurditu vidím v dopravě. Podle návrhu zákona by převoz z jednoho lůžkového zařízení do jiného měl být schválen revizním lékařem. I když pominu odbornost a kvalifikovanost některých revizních lékařů, musím zásadně protestovat. Někdy by, při zhoršení zdravotního stavu pacienta, kdy je převoz do vyššího typu zdravotnických zařízení urgentní, mohlo být schválení revizním lékařem již zbytečné.

Znovu musím opakovat, že není možné udělat dobrý zákon o zdravotním pojištění bez ujasnění o základním problému, tj. organizace a financování zdravotnictví. Protože návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění je nejen antisociální, ale i odborně nevyhovující, doporučuji ho vrátit k přepracování. Pokud by tento návrh nebyl přijat, pak doporučuji sněmovně, aby sněmovna prodloužila lhůta k projednávání ve výborech o 20 dnů.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Jirousové. Prosím, aby se slova ujal pan kolega Škromach.

 

Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, již v připomínkovém řízení k věcnému záměru a k návrhu paragrafovaného znění zákona byla vznesena celá řada zásadních připomínek, které nebyly akceptovány. Týká se to zejména rozsahu spoluúčasti pacientů na nákladech zdravotní péče, ale i odstranění příčin neefektivity zdravotnictví a nefunkčnosti systému zdravotního pojištění. Místo toho byl opět předložen návrh, z něhož vyplývá větší finanční zatížení obyvatelstva, zejména jeho ekonomicky nejslabší části. Tento přístup je nutné zásadně odmítnout. Základním nedostatkem navrženého systému zdravotního pojištění je i možnost jeho každoroční modifikace při schvalování základního pojistného plánu. Není možné neustále měnit rozsah péče hrazené ze zdravotního pojištění, ale naopak je nutné stabilně vymezenému rozsahu této péče přizpůsobovat objem prostředků, kterými bude péče hrazena.

Nadále platí, že problematika veřejného zdravotnictví není dostatečně vyjasněna jak v uplatnění principů veřejnoprávního pojištění, tak i fungování jeho institutů a institucí. Tyto nedostatky v koncepčním řešení problematiky veřejnoprávního pojištění i jeho vztahu ke smluvním pojištění, rostoucí nerovnováhy ve zdravotním pojištění, návrh paragrafovaného znění neřeší.

Mé zásadní připomínky jsou následující:

Neopodstatněnost existence plurality pojišťoven za dosavadních i navrhovaných podmínek veřejnoprávního pojištění - možnost smluvního pojištění není v této věci zásadním argumentem,

zákon se nevypořádává s negativními důsledky plurality pojišťoven, jako je např. růst úhrad zdravotní péče jako prostředek konkurenčního boje zdravotních pojišťoven,

chybějící garance alespoň jedné instituce provádějící zdravotní pojištění - stávající největší zdravotní pojišťovna patří v rámci systému k nejohroženějším, protože nese největší rizika,

nedostatečný rozsah práv pojištěnců,

úprava vztahu k nemocenskému pojištění,

stanovení normativů dostupnosti zdravotní péče,

úprava dohodovacího řízení, jejich účastníků, rámcových smluv, mechanismy cenových jednání,

úprava struktury zdravotních pojišťoven, pravidla pro volby orgánů, obzvláště s ohledem na pojištěnce,

chybí jasná specifikace fondů pojišťoven,

sjednocení informačního systému pojišťoven,

zajištění správy zdravotního pojištění jako veřejnoprávního pojištění.

Existence smluvního připojištění nevytváří dostatečné předpoklady pro účinnou pluralitu veřejnoprávních zdravotních pojišťoven. Doporučuji zmnožení typů pojištění, které budou tyto pojišťovny oprávněny provozovat. Z hlediska konkurence jsou zajímavé kombinace typu pojištění a pluralita produktů v rámci jednoho typu pojištění, kdy produkty zohledňují zdravotní stav a perspektivy pojištěnce. Je nutné, aby smluvní pojištění zasahovalo kromě zdravotního a cestovního připojištění rovněž připojištění k dalším základním systémům - důchodovému, nemocenskému a budoucímu úrazovému.

Existence dvou možných režimů ve vazbě veřejného zdravotního a smluvního zdravotního pojištění zakládá nerovnost podmínek v podnikání. Zatímco u zdravotních pojišťoven, které budou provozovat smluvní zdravotní pojištění, zůstávají informace o zdravotním stavu klientů pouze k potřebě veřejnoprávní pojišťovny, v případě uzavření smlouvy s komerční pojišťovnou na provozování smluvního pojištění se informace o zdravotním stavu klienta stávají prostředkem ke snížení rizika sjednávání dalších typů pojištění. V tom budou nesmluvní pojišťovny v nerovném postavení k ostatním komerčním pojišťovnám, které provozují tyto typy pojištění, na druhé straně veřejnoprávní pojišťovny provozující smluvní pojištění budou znevýhodněny vůči komerčním pojišťovnám, které se stejnou informační základnou mohou nabízet více typů pojištění.

V podmínkách výběru pojistného se zvýhodňují notoričtí neplatiči před náhodnými neplatiči nebo částečnými dlužníky. Za nedostatečnou je nutné považovat úpravu voleb orgánů pojišťoven za zaměstnavatele i pojištěnce.

Nadále nejsou specifikována pravidla, možné příjmy a výdaje a limity pro fond provozní, sociální, investičního majetku a reprodukce investičního majetku. Není řešeno možné použití zisku fondu smluvního zdravotního pojištění, resp. ztráty tohoto fondu. Zákon musí jednoznačně stanovit pravidla pro určení zdravotní pojišťovny pojištěnci, který neuplatní právo výběru pojišťovny. Státní správa nemůže být oprávněna svévolně rozhodovat o příslušnosti pojištěnců.

Stát nepřiměřeně zasahuje do smluvních vztahů, když chce rámcovou smlouvu vydávat formou vyhlášky. Veřejnoprávní úpravě by měl podléhat pouze rámec vyjednávání o rámcové smlouvě.

Právní úprava postrádá sjednocení informačních systémů zdravotních pojišťoven, jež je předpokladem komunikace pojišťoven s centrálními registry a k využívání dat pojišťoven pro účely dalšího zkvalitnění systému a zdravotní statistiky.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP