Čtvrtek 5. února 1998

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministrovi a ptám se pana poslance Kapouna, zda využije svého práva položit doplňující otázku. Je tomu tak. Udílím mu slovo.

 

Poslanec PS Miroslav Kapoun: Děkuji. Já jsem samozřejmě rád, že Poslanecká sněmovna slyšela některé věci od pana ministra. Já samozřejmě ty věci znám, ale protože vím, že je to tak malý objem, tak jsem nemluvil ani o penězích, ani o situaci, mluvil jsem o etice a o určité morálce. Já si myslím, že ta musí být zachovávána. Kdybychom se my například, náš stát rozhodl, že bude třeba Tamary prodávat bez jakéhokoli omezení, asi bychom neměli ani schodek obchodní bilance. O tom jsem mluvil. Nemluvil jsem o těch částech, čili jak se chováme k našim lidem, k našim zaměstnancům a komu dáváme zakázky, na to bychom měli také přihlížet.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji za doplňující vyjádření, ze kterého jsem bohužel nepochopila, zda pan poslanec očekává odpověď. Neočekává, takže v tuto chvíli udílím slovo panu poslanci Petru Zajícovi, který byl vylosován jako pátý, k přednesení interpelace ve věci Dovozní kvóty na zemědělské komodity na ministra zemědělství pana Josefa Luxe.

 

Poslanec Petr Zajíc: Pane ministře, zemědělci přivítali rozhodnutí vlády na zavedení dovozních kvót u jablek ve výši 24 tisíc tun rozdělené na čtvrtletí a následné zvýšení celní sazby na 95 %. Řekl bych: pozdě, ale přece. Naše produkce je pro zásobení trhu dostatečná a dovezená jablka by měla sloužit pouze ke zpestření trhu a vést tuzemské pěstitele k větší konkurenceschopnosti. Přední pěstitelé nabízejí konzumní jablka za 7 - 12 Kč na kilogram. Různí překupníci a obchodníci dokáží nabalit k těmto cenám 100 i více procent různých neopodstatněných přirážek, tzn. obchodní marže. Pane ministře, prvovýrobce i spotřebitele toto zlobí. Jaká opatření lze přijmout, aby se tato situace změnila?

Dále bych se chtěl zeptat, jak pokračuje příprava veterinárního a fytokaranténního protokolu s Evropskou unií a zda je reálné stanovit přijatelné dovozní kvóty na další zemědělské komodity, jako jsou brambory a některé druhy zeleniny. Byli bychom neradi, aby se opakovala situace z předešlých let, kdy naše republika byla zaplavována zemědělskými produkty z dovozu za dumpingové ceny. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a udílím slovo ministru zemědělství panu Josefu Luxovi.

 

Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážený pane poslanče, já si dovolím možná říci několik obecnějších slov k té kvótě na dovoz jablek, protože se kolem toho vedla velká diskuse. Ta diskuse byla, jestli jsme vyhověli všem procedurám ve vztahu k Evropské unii. Čili bych chtěl jasně říci, že jsme splnili všechny formální postupy této diskuse, a to tím, že česká vláda 19. září minulého roku poslala nótu Evropské unii a proběhl tedy ten akt notifikace. Dále 30.9. a 1.10. proběhly technické konzultace na jednání podvýboru pro zemědělství ČR a EU. Tyto konzultace probíhaly ještě 10.12. v Bruselu. Nakonec vláda přijala tato opatření především z ekonomických důvodů, protože skutečně téměř polovina naší domácí spotřeby byla kryta dovozem z EU a průměrné náklady zemědělců v EU a v ČR jsou shodné, je to kolem 14,50 Kč na jeden kilogram. Přesto jablka dovezená z EU se u nás prodávala kolem 10 korun, bylo tedy jasné, že jsou i pod cenou jejích vlastních zemědělců, jejích vlastních producentů. Proto jsme přistoupili k tomuto kroku. Tento krok znamená vlastně vyjádření toho, že česká vláda umí hájit český zájem, a ona kvóta 24 tisíc tun je dostatečným prostorem pro to, aby se nejen obohatil trh, ale aby se také vyvinul určitý tlak na naše producenty.

Chtěl bych říci, že řešením není pouze stanovení oné kvóty, ale podporování domácí konkurenceschopnosti. A proto současně s tímto krokem garanční fond vyhlásil nový program, který bude podporovat budování odbytových center pro producenty ovoce a zeleniny, a bude to především podpora úroků z úvěrů, které jsou spojeny s budováním těchto odbytových center, kdy totiž jde o to, aby naše domácí produkce byla fakticky konkurenceschopná. Kdybychom tento krok neudělali, tak bychom opakovali zkušenost, kterou uvedu na jednom příkladě. Když někdo dobývá trh, tak dá velmi nízkou cenu, když ho ovládne, tak cenu zvýší. Příklad za všechny je otázka řezaných květin. V roce 1990 k nám jedna dovezená řezaná růže byla dovážena v ceně 10,59 Kč - v průměru. Za loňský rok to bylo 34,20 Kč. Tzn., ta - řekl bych - nutná ochrana trhu je nezbytná.

Co se týká otázek pana poslance, otázka obchodní marže je samozřejmě záležitost určité konkurence, konkurence na trhu. Já si myslím, že dnes není možné, aby stát vyhlásil státem stanovenou obchodní marži, resp. tam, kde to učinili, např. na Slovensku, tak se ukázalo, že to stejně nefunguje, že úředně byla vyhlášena, ale ta možnost obejití skutečně má tisíc podob. Tzn., především otázka konkurence, si myslím, že je důležitá. Co je podstatné ale pro naše spotřebitele, že po vyhlášení této dovozní kvóty se za letošní leden snižuje konzumní cena jablek na trhu, tzn., že naši producenti jsou schopni nabídnout jablka v dobré kvalitě s nižší cenou, což je důležité.

Otázka protokolu v oblasti veterinární a fytokaranténní - tento protokol je připraven z české strany, je projednán s Evropskou unií a Evropská unie pouze zvažuje termín jeho podpisu. Já bych si velmi nepřál, aby toto odkládání souviselo nějak s tím naším krokem v oblasti kvóty na jablka, protože by to bylo pouhé odvetné opatření a myslím, že to není na místě, protože ten náš krok byl jistě oprávněný.

Co se týká vlastních dovozů, resp. dalších dovozních kvót, chtěl bych vás informovat, že ve všech základních komoditách více vyvážíme, než dovážíme. Já mám před sebou čísla za celý minulý rok a v jednotlivých kategoriích ta bilance dopadla následovně. V kategorii živého skotu a hovězího masa se do České republiky dovezlo 2200 tun, vyvezlo se 13.980 tun. Tzn., to saldo bylo 11.780 tun ve prospěch našich zemědělců. V kategorii maso vepřové se dovezlo 2461 tun a vyvezlo se 13.293 tun. Tzn. saldo ve prospěch našich producentů plus 10.832 tun. Problém je v kategorii drůbežího masa, kde se dovezlo více, než vyvezlo, řádově o 10 tisíc tun a také jsme učinili konkrétní opatření, především ve vztahu k dovozu levné drůbeže z Číny, která se zastavila. Co se týká sušeného mléka a másla, zde jsme ve prospěch plus 66 tisíc tun, je to 46 tisíc tun sušeného mléka a 20 tisíc tun u másla ve prospěch našich producentů. Byla zmíněna kategorie brambory. Chtěl bych jasně říci, že po zavedení restriktivních opatření dovozu v oblasti fytokaranténní se fakticky zastavil dovoz brambor do ČR. Za loňský rok k nám bylo dovezeno pouze 85 tun brambor konzumních - oficiálně, tzn., ten faktický dovoz se zastavil, pouze byly dovezeny některé brambory sadbové, což je samozřejmě pochopitelné. Co se týká cukru, dovezli jsme 8 tisíc tun cukru a vyvezli jsme 133 tisíc tun.

To znamená, že v těch základních komoditách důležitých pro naše zemědělce skutečně více vyvážíme, než dovážíme a v minulém roce se podařilo změnit ten nepříznivý trend agrárního obchodu v tom smyslu, že přestože dovoz do ČR rostl o 7 %, tak agrární vývoz z ČR rostl o 13 %.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP