Poslanec Jan Vik: Pane předsedo, dámy a pánové, dovoluji si jménem poslaneckého klubu SPR-RSČ navrhnout nový bod programu schůze Poslanecké sněmovny s názvem "Zpráva ministra spravedlnosti o legálnosti postupu orgánů činných v trestním řízení a zadržování pana poslance dr. Miroslava Sládka ve vazbě".
V rámci tohoto bodu považujeme za nezbytné navrhnout usnesení Poslanecké sněmovny ve smyslu umožnění účasti poslance, který je vazebně zadržován, na jednání a hlasování v Poslanecké sněmovně, a to všeobecně jako otázku principiální. Bod navrhujeme původně jako bod č. 4, ovšem po tom návrhu pana poslance Grosse navrhujeme, aby byl zařazen za jeho bod.
Dámy a pánové, jsem nucen obrátit se na Poslaneckou sněmovnu ve věci zatčení pana poslance, předsedy klubu SPR-RSČ dr. Miroslava Sládka a jeho pokračujícího vazebního věznění, a to zejména v souvislosti s výkonem ústavní funkce poslance Poslanecké sněmovny. Nehodlám zde rozebírat způsob ani pochybné důvody zatčení pana poslance Sládka, které spíše vypadalo jako obyčejné přepadení, ani mj. způsob, jakým bylo vedením pražské policie zabraňováno mně jako poslanci ve výkonu práv a povinností poslance, když jsem projevil jako poslanec zájem prohlédnout si budovu v Kongresové ulici, kde byl podle mého názoru naprosto nezákonně zadržován ústavní činitel. Nejprve se pan ředitel Borník nesmyslně vymlouval na soudce a poté mě sice milostivě přijal pplk. Fedorko, ale na můj požadavek poslanecké kontroly reagoval, abych prý požádal ministra vnitra o souhlas a pak, bude-li souhlas ministra, bude mi vstup umožněn.
Proč se zde o tom zmiňuji? Je to proto, že takový přístup k poslancům-členům nejvyššího zákonodárného sboru je ze strany státních orgánů dnes již zcela běžný a stále častější. Jaké opodstatnění a smysl má v České republice vůbec funkce poslance, který má mj. za úkol kontrolovat činnost vlády, ministerstev a jim podřízených úřadů a kterému je tato činnost systematicky znemožňována? Poslanec pro to, aby pouze vstoupil do budovy policie, kde chce provést kontrolu ve věci, u které má oprávněné pochybnosti, a kde chce získat podklady pro svou práci, musí poníženě žádat ministra vnitra, člena exekutivy, a ten mu možná vyhoví, ale až druhý den nebo až bude chtít. Jaký smysl má potom práce poslance? Kdo jiný než poslanec by měl mít právo, možnost či spíše povinnost kontroly kdykoli a kdekoli? Když ne poslanec, pak tedy kdo?
Ale to jsem možná nepatrně odbočil od toho hlavního. Hlavní je, že dnes nejde až tak o republikánskou stranu, i když politické souvislosti jsou zde do očí bijící, ale spíše o to, zda se Poslanecká sněmovna rozhodne být svobodným zákonodárným sborem anebo jen pouhou loutkou v rukách Hradu, lokajů Hradu, jak by se také dnešní vláda dala označit, či bůh ví koho.
Dámy a pánové, dnes je bráněno ve výkonu ústavní funkce předsedovi naší strany poslanci Miroslavu Sládkovi. Zítra to může být kdokoli jiný, který si dovolí kritizovat, který si dovolí vyslovit svůj názor. Jak je možné, že jsme dopustili, že poslanci zvolenému ve svobodných volbách je bráněno v hlasování? Jaký smysl má vůbec parlament v údajně demokratické České republice? Mají za této situace, kdy ne volič, ale někdo jiný rozhoduje o složení politických sil v parlamentu, vůbec smysl nějaké volby? Dnes, v době, kdy ve sněmovně rozhoduje pravidelně jeden jediný hlas, je poslanci bráněno hlasovat. Jak legitimní budou hlasování a zákony přijaté v době, kdy je jeden z poslanců nedobrovolně mimo hru?
Jakou legitimitu bude mít nadcházející volba prezidenta? Udivuje nás v této souvislosti, že proto, aby byl Havel znovu a již poněkolikáté v rozporu s ústavou za každou cenu zvolen hlavou státu, jsou uplatňovány i tyto metody.
Dámy a pánové, dr. Miroslav Sládek podal žádost o zajištění výkonu poslaneckého mandátu Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Jeho požadavek vychází z Ústavy České republiky, jednacího řádu Poslanecké sněmovny, dle kterých je oprávněn a povinen se těchto jednání zúčastnit. Jeho mandát poslance nezanikl, čl. 25 Ústavy, § 6 jednacího řádu sněmovny. Souhlas Poslanecké sněmovny s usnesením mandátového a imunitního výboru č. 27 ze dne 25. února 1997 k jeho trestnímu stíhání nelze vykládat tak, že by tímto souhlasem mohlo být dáno stanovisko Poslanecké sněmovny k jeho neúčasti na jednáních sněmovny a znemožnění výkonu mandátu poslance. Požadavek poslance dr. Sládka není v rozporu s § 67 trestního řádu, upravujícího výkon vazby. Naopak, jeho nevyhovění je v evidentním rozporu s ustanovením § 2 odst. 2 trestního řádu, upravujícím presumpci neviny. Tento požadavek není rovněž v rozporu se zákonem o výkonu vazby. Naopak, jak se domníváme, jeho nevyhovění by bylo v rozporu s ustanovením § 2, to je zásad výkonu vazby, a to konkrétně se shora zmíněnou presumpcí neviny, a rovněž i ustanovení o tom, že během výkonu vazby smí být podroben jen těm omezením, která jsou nutná ke splnění účelu vazby z hlediska jejího důvodu. Nerealizace výkonu poslaneckého mandátu zajisté není nutná ke splnění účelu vazby. Jen s ohledem na dosud vyslovené názory v této věci, tak jak byly mediálně publikovány, dodáváme, že nemůže být zajištění výkonu poslaneckého mandátu problémem pro vězeňskou službu, eskortaci atp., neboť je známo, že vězeňská služba zcela běžně zajišťuje účast vězňů jejich eskortací z celé řady různých důvodů, zejména zdravotních, souvisejících s vyšetřováním atd.
Opačná tvrzení předsedy Obvodního soudu pro Prahu 1 i generálního ředitele Vězeňské služby ČR a mnohých politických činitelů jsou ryze účelová, nepravdivá a zkreslující.
Dámy a pánové, Poslanecká sněmovna by se měla dnes vážně zamyslet nad tím, jak bude postupovat. Zda bude pokorně a lhostejně akceptovat protiústavní postup orgánů činných v trestním řízení, anebo se alespoň proklamativně postaví za princip nezastupitelnosti výkonu mandátu poslance. Vezměte prosím v úvahu, že podle toho, jak budeme postupovat dnes, se bude jednat pokaždé v letech následujících. Kde je záruka, že se podobná protiústavní praxe nemůže opakovat a zvrhnout v ještě obludnější rozměry? Pak by i těm, kteří jsou dnes doslova nadšeni postupem vůči poslanci republikánské strany, mohl velmi rychle zmrznout úsměv na rtech. Je nepochopitelné, jak je možné, že mnozí stále nepochopili, že historie se neustále opakuje. Ti, co jsou dnes tzv. na koni, mohou být velmi rychle dole a naopak.
Dámy a pánové, neposuzujte dnes tuto záležitost s politickou či osobní nenávistí. Ta by zde neměla mít místo. Posuzujte nebo se alespoň pokuste posuzovat tuto záležitost s ohledem na budoucnost, s ohledem na princip, o který dnes jde.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Vikovi, uděluji slovo panu poslanci Filipovi, připraví se pan místopředseda Ledvinka jako poslední přihlášený k programu této schůze. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, pane premiére, paní a pánové, dovolte mi, abych navrhl rozšíření programu dnešní schůze o bod Projednání návrhu ústavního zákona o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR tak, jak ho předložil náš kolega Václav Exner a ostatní v tisku 350. Navrhuji tento bod zařadit za bod č. 3, pokud mám rozumět tomu tak, že ty dva body jednání jsou dány pozvánkou a třetí bod jednání - zákon vrácený prezidentem - bude bodem třetím. Vzhledem k tomu, že obdobný návrh předložil kolega Gross, navrhuji, aby k oběma bodům, pokud budou přijaty, se konala společná rozprava, kterou doporučuji vzhledem k předmětu jednání.
Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Filipovi. Uděluji slovo panu místopředsedovi Ledvinkovi a připraví se nyní písemně přihlášený pan poslanec Václav Exner.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, pan předseda zde navrhl rozšíření programu o bod Změny v orgánech sněmovny . Beru tento bod na vědomí a souhlasím s ním. Ale podotkl, že se pouze jedná o schválení rezignace poslanců v orgánech sněmovny. Já prosím pana předsedu, aby souhlasil s tím, aby v tomto bodě vystoupil také předseda volební komise a oznámil termín pro předkládání dalších návrhů změn pro další schůze. Pokud s tímto souhlasíte, nebudu navrhovat nový bod.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji, myslím si, že v duchu vzájemné tolerance s tím mohu bez porušení jednacího řádu souhlasit s tím, že platné lhůty nám dnes neumožňují, jak si všichni uvědomujeme, pozitivní volbu, ale předseda volební komise může tyto lhůty vyhlásit. Má sněmovna zásadní námitky? Nemá. Děkuji. Takže slovo má jako poslední přihlášený pan poslanec Exner.
***