Úterý 11. listopadu 1997

 

(pokračuje Vlach)

Dalším bodem je tedy

 

102.
Návrh Poslanecké sněmovny k opatřením směřujícím k potlačení hnutí a projevů
podporujících nebo propagujících v České republice rasismus, fašismus a xenofobii

 

Dámy a pánové, prosím o klid.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně poslankyně, vážení páni poslanci, přečtu vám dvě usnesení, dvě usnesení, z nichž první je usnesení Poslanecké sněmovny přijaté 10. října 1996, tedy zhruba před rokem. Dovolte mi, protože je to usnesení stručné, abych vám je připomněl:

Poslanecká sněmovna sleduje se znepokojením projevy xenofobie, rasismu a antisemitismu v naší zemi a proto žádá vládu České republiky

za prvé - o rozhodný postup proti všem, kteří v rozporu s ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod a v rozporu se všemi demokratickými principy, ale i s lidskou slušností šíří v naší společnosti rasovou nesnášenlivost a nenávist;

za druhé, aby předložila zprávu o postupu správních orgánů při postihu trestních činů motivovaných rasismem a xenofobií a případně navrhla příslušná legislativní opatření. Konec citátu.

Kolegyně a kolegové, toto bylo naše usnesení přijaté před rokem a my se musíme zeptat, jak na toto usnesení vláda reagovala. Stručná odpověď zní: Nijak. Vláda toto usnesení jako mnoho jiných ignorovala a toto bylo jedním z důvodů proč Poslanecká sněmovna konstatovala, že tato vláda pohrdá Poslaneckou sněmovnou, když nebere v úvahu její usnesení.

Bohužel, - a já jsem poslední, kdo by z toho měl jakoukoliv radost, - se toto ignorování přání Poslanecké sněmovny vládě vymstilo. Došlo již přibližně k dvacáté rasově motivované vraždě. A já se vás ptám, kolegyně a kolegové, ptám se i diskutujícího poslance Květáka, zda pokládáte za vhodné, abychom přijali další bezzubé, neterminované a nekontrolovatelné usnesení, které bude vláda opět ignorovat jenom proto, abychom splnili svoji morální povinnost, ale nikoliv proto, abychom něco konkrétního udělali.

Proto si vám dovolím navrhnout jiné, tentokrát už konkrétnější usnesení, které jste už rovněž dostali do lavic, ale protože je stručné, dovolte, abych vám ho přečetl.

Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby

a) do 2. 12. 1997 předložila Poslanecké sněmovně podrobnou zprávu týkající se hnutí a projevů podporujících nebo propagujících v České republice rasismus, fašismus a xenofobii,

b) do 20. 1. 1998 předložila Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují zákony, upravující zejména sdružování, shromažďování a postih občanů tak, aby bylo přísněji, rychleji a účinněji zasahováno proti všem hnutím a projevům, podporujícím nebo propagujícím v České republice rasismus, fašismus a xenofobii.

Dovolte mi, abych velmi stručně oba tyto body zdůvodnil.

Pokud jde o bod první, je mi známo, že Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Bezpečnostní informační službou již před drahným časem vypracovalo seznam tzv. extremistických organizací. Mimo jiné se alespoň v původní verzi tohoto seznamu objevovaly tak nepochybně extremistické organizace, jako jsou Děti země, Duha, Greenpeace a podobné ekologické aktivity. Je mi však rovněž známo, že v této zprávě byly uvedeny i skutečné extremistické organizace, včetně organizací skinheadských. Bohužel tato zpráva nebyla v širším měřítku Poslanecké sněmovně k dispozici. Protože jsem hluboce přesvědčen, že tato Poslanecká sněmovna je svéprávná, je legitimním zástupcem občanů, jimiž byla volena a nemají být před ní informace utajovány, žádám v předloženém návrhu usnesení vládu, aby nám tyto informace poskytla se zvláštním zaměřením na přibližně sedmitisícovou množinu příslušníků hnutí skinheads, kteří jsou organizováni asi v šesti nebo sedmi základních skupinách, z nichž pouze dvě nebo tři mají registraci u Ministerstva vnitra.

Dovolte mi jednou větou odbočit. Je vám jistě známo, kolegyně a kolegové, že zatímco v Maďarsku a v Polsku byly odpovědi na dotazník Evropské komise sděleny veřejnosti, u nás tyto odpovědi sděleny nebyly. Domnívám se, že jakási cenzura nebo informační blokáda je nežádoucí v těchto případech, je však zvláště nežádoucí tam, kde by se měl parlament dozvědět plnou pravdu o činnostech a organizačních strukturách hnutí, jež prokazatelně nejenže ohrožují demokracii, ale vedou k rasově motivovaným vraždám.

Tolik ke zdůvodnění prvního bodu navrhovaného usnesení.

Pokud jde o bod druhý, zastávám názor, že demokracie se musí bránit vůči násilí, že to, že násilí se nesetkává s odporem, vede jenom k růstu tohoto násilí, protože beztrestné násilí se stává o to agresivnější a o to arogantnější. Ano, zastávám názor, že hnutí skinheads by mělo být postaveno mimo zákon. Respektuji však rovněž námitky těch, kteří vyslovují obavu, že takové postavení mimo zákon by mohlo být nebezpečným precedentem, a proto se domnívám, že musíme postupovat v přísně právním rámci demokratického státu.

Kolegyně a kolegové, ulicemi našich měst stále častěji pochodují hajlující bojůvky a naše policie mlčky přihlíží. Konají se tzv. koncerty. Já se toto krásné slovo téměř zdráhám použít pro hudební vystoupení skinheadů. Chtěl bych jen upozornit na text písní známé skupiny Bráník a chtěl bych upozornit na téměř úplnou impotenci soudního řízení v této oblasti.

Pokud se rozhodneme toto vše tolerovat, pokud přijmeme další bezzubé usnesení, vláda opět jako i v jiných oblastech nebude dělat nic. Tento parlament se rozejde s pocitem dobře vykonané práce, ale za několik měsíců a možná týdnů se objeví další vraždy a další útoky proti lidem, kteří jsou prostě jiní. Jsou jiní např. tím, že nemají vyholené lebky. Myslím, že nastala doba, aby tento parlament žádal od vlády akci, aby se policie, která již dnes bezesporu může některé činy provést v rámci platných zákonů, nemohla vymlouvat na případně nedokonalou právní úpravu, aby to, že policie proti těmto fašistickým a rasistickým hnutím nezasáhne, nemohlo být vykládáno pouze jako nevyužívání existujícího zákona, ale dokonce jako porušení zákona.

Najdeme-li v sobě odvahu, potlačíme strach, protože skinheadi jsou hnutím, které dospělo k přesvědčení, že mozek lze nahradit svaly. Pokud si nepřejeme, aby svaly převládly nad mozkem, ať už v této Poslanecké sněmovně, nebo kdekoli jinde, měli bychom konečně jednat.

Děkuji za pozornost.

(Potlesk z levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Otevírám rozpravu k tomuto bodu. O slovo se v tomto okamžiku přihlásil místopředseda vlády pan Josef Lux, kterého prosím, aby přistoupil k mikrofonu. Prosím o klid!

 

Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolím si říci názor k této věci, byť byla položena na stůl rychle.

Myslím, že bod a) je rozumné přijmout. Vláda tento úkol může přijmout a může ho parlamentu předložit. Podle mého soudu je na zvážení, jestli nedoplnit tento bod ještě o komunismus, kdybychom chtěli stíhat jednotlivé věci.

(Hluk v sále, někteří poslanci tleskají, jiní buší do lavic.)

Co se týče bodu b), mám za to, že Poslanecká sněmovna by neměla předurčit v tuto chvíli řešení, byť je to politicky lákavé. Myslím, že právě na základě oné zprávy, kterou vláda předloží, by součástí této zprávy měly být také kroky k řešení, které musí vzejít z odpovědné diskuse. Byť rozumím tomu, že dnes je politická poptávka po rychlém řešení, myslím, že řešení musí být rychlé, ale současně odpovědné. Kdybychom totiž chtěli skiny postavit mimo zákon, tak bychom mohli také vyrobit také zákon pro pana Hálu. Myslím, že je potřebné si uvědomit, že tento zákon musí být zaměřen na to, co chceme stíhat, nikoliv k tomu, jak někdo vypadá. To znamená, že je trochu problém stíhat skupinu. Myslím, že je důležité razantněji stíhat konkrétní lidi, konkrétního člověka.

(Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Je tady několik lidí, kteří mají přednost, takže prosím o toleranci. Pan kolega Sládek se hlásí s faktickou poznámkou, potom pan předseda klubu KSČM.

 

Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, samozřejmě nelze než souhlasit s předchozím vystoupením místopředsedy vlády a předsedy strany lidové ing. Josefa Luxe. Má to ale jeden háček. Takovýto návrh měl padnout od někoho jiného a ne od bývalého člena Národní fronty Československé socialistické republiky.

Děkuji.

(Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Slovo má předseda klubu KSČM pan poslanec Filip.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Vážený pane předsedající, pane předsedo, paní a pánové. Já jsem byl přesvědčen o tom, že tato Poslanecká sněmovna se bude zabývat navrženým usnesením, které je pozdní reakcí na to, na co upozorňovala řada občanských sdružení v tomto státě nejméně od roku 1993.

Vystoupení pana místopředsedy vlády Luxe mne přesvědčilo o jediném: že je potřeba zcela vážně říci, že vražda súdánského studenta a jiné rasově motivované vraždy nejsou ničím jiným než pokračováním toho, co lze nazvat politickým apartheidem. Ona nenávist vyvolaná pro jiný názor, pro příslušnost k jedné politické strany, která se tu od listopadu 1989 jednoznačně (bušení do lavic).. Zabouchejte si, páni kolegové, máte pro to možnost.

(Předsedající: Dámy a pánové, prosím o klid.)

Já jsem totiž přesvědčen, že pokud se nezačneme k sobě chovat normálně, pokud nebudeme uvažovat o lidech podle toho, v jaké politické straně jsou, ale budeme se k nim chovat podle toho, jak se chovají oni, jakým způsobem lze posuzovat jejich činy, ne jejich názory, tak do té doby nebudeme moci mluvit o efektivním boji proti rasové nenávisti a xenofobii. A věřte mi, těžko se mi hovoří v této situaci před touto sněmovnou, která svým způsobem chce opět administrativně, jakýmsi politickým pathosem zvládnout něco, co lze zvládnout jedině skutečnou prací orgánů činných v trestním řízení, skutečnou prací soudů, skutečnou prací vlády. Já jsem přesvědčen o tom, že jedině, co je možné, je se zabývat činností těch nebo oněch skupin a nezabývat se tím, jak se ten nebo onen jmenuje. Zabývejme se tím jakým způsobem porušuje ta která skupina obyvatel zákon, a nikoli tím, jestli má tmavou nebo světlou pleť nebo jestli má takový nebo onaký politický názor a jestli je nebo není v té nebo oné církvi, protože jestliže se budeme dohadovat o tom, jestli platí nebo neplatí listina, tak se dočkáme mnohem horších výsledků než jsme byli svědky minulý týden.

(Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegu Filipovi, o slovo se přihlásil místopředseda vlády pan Josef Lux, poté pan ministr Vodička.

Dámy a pánové, prosím o klid.

 

Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já s většinou toho, co řekl pan kolega Filip souhlasím. Já jsem pouze měl za to, že Komunistická strana Čech a Moravy se vzdala onoho komunismu, o kterém já jsem hovořil ve smyslu tohoto návrhu.

(Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Slovo má předseda klubu pan Ivan Mašek, poté pan ministr Vodička, pak další přihlášení do rozpravy.

 

Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, já jsem původně byl docela normálně přihlášen do rozpravy, kde jsem chtěl podat návrh velmi podobný tomu, co zde k úvaze dával pan místopředseda vlády Lux. Poté, co zde někteří jiní využívají svého práva vystoupit přednostně, tak toho práva využívám také.

Já se domnívám, že problém je jednoduchý. Pan předseda sněmovny Zeman zde citoval minulé usnesení sněmovny, které se týkalo rasismu, antisemitismu a xenofobie. Stalo se ovšem, že v nyní jím navrhovaném usnesení je antisemitismus nahrazen slovem fašismus. To je zvláštní věc, protože tady se jakoby ze strany levice ukazuje na nějaký politický směr, antisemitismus, který je možno považovat za podmnožinu rasismu, zaměňuje se naprosto jinou věcí, jakýmsi politickým směrem, který sice také měl alespoň ve svém nacionálně socialistickém provedení německém rasistické rysy, ale pojmenovány nejsou tyto politické rysy, ale politický směr. Pokud by tedy zůstalo takové znění, a já s tím nesouhlasím, já se domnívám, že správné je hovořit pouze o rasismu a xenofobii s tím, že antisemitismus je pod rasismem obsažen. Pokud by ovšem zůstalo toto znění, pak je prostě správné pojmenovat oba dva extrémy politického spektra, extrémy, které si v minulosti byly velmi často blízké, jsou např. známa z doby paktu Molotov-Ribbentrop jasná prohlášení o tom, že sovětský komunismus a německý nacionalismus jsou si velmi blízká hnutí, takže pokud by tam zůstal tento text, a já říkám, že to nepodporuji, pak navrhuji, aby sem bylo ve všech třech případech vloženo také slovo komunismus. Já ovšem podporuji, aby tento návrh byl nahrazen jiným návrhem, který později přednese kolega Kroupa a ve kterém jsou jen slova rasismus a xenofobie.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Maškovi, prosím pana ministra Vodičku, aby se ujal slova.

 

Ministr vnitra ČR Jindřich Vodička: Dámy a pánové, je docela škoda, že velice potřebnou myšlenku a velice potřebný text, který by měla tato sněmovna schválit, který jasně deklaruje vůli všech poslanců se postavit nekompromisně proti všem projevům rasismu, xenofobie a všem ismům, které vedou k potlačování osobní svobody jednotlivce, někdy i k připravení tohoto jednotlivce o život, degradují výpady proti vládě.

Je docela škoda, že se vytratil takový ten duch solidarity, o které tak rád hovoří pan předseda Zeman, který byl mezi všemi účastníky včerejší demonstrace proti rasismu na Churchillově náměstí v Praze a kde všichni jsme odsoudili vraždu súdánského studenta v České republice. Je možná škoda, že to usnesení, které pan předseda Zeman předkládá, je motivováno také tím, že včera slíbil na demonstraci i v přímém přenosu něco, co je nesplnitelné, že požádá legislativu, aby zakázala něco, co ze zákona neexistuje a že možná teď tímto usnesením se snaží tento svůj neuvážený příslib nějakým způsobem eliminovat.

Je škoda, že kritizuje práci policie, která v daných možnostech za poslední dva roky výrazně zlepšila svou činnost při potírání všech projevů rasismu a xenofobie v České republice. A já jsem přesvědčen, že divný pocit nebo pocit boje každého s každým, který se dnes začíná šířit také v naší společnosti, že také tento pocit je vnášen do naší společnosti z tohoto místa, ze kterého teď hovořím, pokud zde s pěnou u úst, s vypoulenýma očima zaznívají naprosto neurvalé urážky na své partnery, byť z opozičního tábora. Jsme politici, jsme pod přímou a stálou kontrolou sdělovacích prostředků a musíme si uvědomit, že náš příklad slouží příkladem spoustě lidí v České republice. Jak se chováme my k sobě, tady v této sněmovně, tak se chovají nebo začínají chovat také lidé mimo tuto sněmovnu.

Podporuji to prohlášení nebo usnesení, které bude předloženo. Mně vůbec nebude vadit, naopak budu podporovat slovo komunismus, pokud tam bude. Pokud tady předseda klubu KSČM hovoří docela rozumně, ale použije slova apartheid a vyřazování někoho ze společnosti, měl by si především on uvědomit, že je pokračovatelem v té politické straně, která ten nejhorší a nejkrutější apartheid vnesla do společnosti, protože jsme tady zažívali 40 let apartheidu, kdy jen příslušnost k určité politické straně znamenala výhody, kdy tady platilo "jen pro rudé".

(Protesty, značný hluk v sále.)

Rád bych, abychom nezneužívali této situace, která nastala v posledních měsících a byla to určitě vražda súdánského studenta, která byla poslední kapkou, kterou pohár přetekl, abychom nezneužívali pro politické hrátky, pro získávání politických bodů, ale abychom jako demokratický parlament, demokraticky zvolený v demokratických volbách, nalezli takový text, který jasně řekne, že rasismus nemá v České republice místo.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Do rozpravy je přihlášen pan kolega Kroupa, kterého prosím, aby se ujal slova. Připraví se pan kolega Černý.

 

Poslanec Daniel Kroupa: Pane předsedající, paní poslankyně a páni poslanci, myslím, že v poslední době jsme všichni společně svědky událostí, které nás trápí a které jsou důsledkem zanedbání, jichž se dopustila nejen vláda, ale my všichni, jak zde sedíme.

Jsem přesvědčen, že dnes na tomto místě bychom měli přestat vzájemně se obviňovat a měli bychom hledat společný postup, na kterém se shodne koalice i opozice, který povede ve svých důsledcích ke snížení těch negativních jevů, které se zde snažíme - často ne zcela trefně - pojmenovat jako rasismus či xenofobie či jiným způsobem. Domnívám se, že je rozumné po tom, čeho jsme zde byli svědky, vypustit z daného textu výraz fašismus, protože tím se ono zlo daleko elementárnější přenáší do politické roviny.

Aby mi bylo dobře rozuměno, nebráním se diskusi o totalitních politických hnutích, ale je to jiná diskuse, než je diskuse o rasismu a xenofobii, nacionalismu a nenávisti k jiným etnickým skupinám.

Proto navrhuji, abychom se v tomto usnesení soustředili právě na téma, o které nám jde. Cílem našeho usnesení by nemělo být jen obrátit se proti vládě, která je zodpovědná za to, co se ve společnosti děje. Ani v nejmenším nepopírám, že vláda tuto odpovědnost nese a prohlašuji zde jako koaliční poslanec, že jsem hrubě nespokojen s postojem vlády, s postojem politiků, kteří jsou jejími členy, k těmto společenským zlům, s postojem a s neschopností provést aspoň veřejné gesto včas, v době, kdy je ještě zlo malé a kdy se mu dá zabránit poměrně snadno. Souhlasím s tím, že tato nečinnost nepochybně přispěla k těm událostem, které dnes činí hanbu České republice a našemu národu, politickému národu.

Proto podávám návrh upraveného usnesení, které vychází z návrhu pana předsedy Zemana a které by znělo:

"Poslanecká sněmovna, znepokojena projevy rasismu a nenávisti vůči jiným národům a etnickým skupinám, žádá vládu, aby

a) do 20. ledna předložila Poslanecké sněmovně podrobnou zprávu týkající se hnutí a projevů podporujících nebo propagujících v České republice rasismus a xenofobii;

b) do 20. ledna předložila Poslanecké sněmovně analýzu platných zákonů z hlediska jejich účinnosti pro potlačování hnutí a projevů podporujících a propagujících v České republice rasismus, xenofobii či nenávist vůči jiným národům nebo etnickým skupinám."

Jsem přesvědčen, že pokud vláda toto usnesení splní, vytvoříme si podmínky k tomu, abychom mohli my zde v parlamentu přistoupit k takovým úpravám zákonů, které budou účinnější.

Dámy a pánové, nebráním se dalším konstruktivním návrhům v tomto smyslu a myslím, že bychom neměli hledat konflikty v této situaci mezi opozicí a koalicí, ale že bychom měli usilovat o společný postup. Pouze takový postup dokáže dát společnosti najevo, že jsme odpovědnými politiky schopnými řídit tuto zemi.

(Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Kroupovi, děkuji mu upřímně a osobně. Pan kolega Gross se přihlásil o slovo.

 

Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedající, pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, nechtěl jsem k tomuto tématu vystupovat, ale chtěl bych k tomu říci několik věcí a pak podat jeden procedurální návrh.

Řekl bych, že všichni řečníci nebo chci věřit tomu, že všichni řečníci, kteří se vystřídali k tomuto tématu za řečnickým pultem, jsou vedeni nejlepšími úmysly. Mám pocit, že trochu toho hašteření nad tímto tématem nepřispívá k tomu, abychom se postavili nejlepším způsobem k tomuto problému, který je podle mého názoru velice závažný.

Proto bych podal tento návrh. Podal bych návrh na to, abychom v tuto chvíli přerušili projednávání tohoto bodu a pokračovali v něm ve čtvrtek po skončení 16. schůze Poslanecké sněmovny a uložili výboru petičnímu, pro lidská práva a národnosti, aby do té doby projednal všechna předložená usnesení a předložil sněmovně k tomu své stanovisko.

Mám pocit, že by se tím vytvořil prostor, kde by mohl vzniknout rozumný konsens a nemuseli bychom zde hlasovat proti sobě ve věcech, ve kterých - myslím -máme jednotné názory.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Grossovi. Zazněl procedurální návrh. Pan kolega Gross upřesňuje, že chce, aby o něm bylo hlasováno poté, co bude vyčerpána rozprava. Slovo má v tomto okamžiku pan kolega Černý, připraví se pan kolega Ullmann. Věřím, že všichni další budou respektovat závažnost tématu a vynechají věci, které se týkají politické profilace. Omlouvám se, pane kolego, máte slovo.

 

Poslanec Jan Černý: Pane předsedající, dámy a pánové, myslím, že - a teď se vyjádřím k procedurálnímu návrhu - by nebylo potřeba přerušovat naše jednání, kdyby se návrh usnesení projednal dříve se všemi politickými kluby a kdybychom nechtěli vytloukat politický kapitál z události, která k tomu vůbec, ale vůbec není vhodná.

(Potlesk některých poslanců.)

Já jsem hovořil o přestávce, kterou nám umožnili kolegové od republikánů, s některými členy Konfederace politických vězňů, kteří se z rozhlasových zpráv dověděli o tom, že se sněmovna bude zabývat tímto usnesením, a kteří byli znepokojeni tím, že toto usnesení je skutečně jednostranné, že se zaměřuje jen na jeden pól a že jako by pomíjel pól, který zde 40 let byl, se kterým oni mají své zkušenosti a který připravil o život i o zdraví mnoho tisíc lidí v České republice a v tehdejším Československu.

Mám připravený pozměňovací návrh k původnímu usnesení, ale nyní váhám, zda ho mám předložit, protože mně osobně se líbilo usnesení, které předložil pan Kroupa, které plně vystihuje to, co by tato sněmovna měla říci. To, co všichni cítíme, co by mělo být samozřejmě jako signál posláno z této sněmovny jednotně do veřejnosti.

Děkuji za pozornost.

(Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Černému. Slovo má pan kolega Ullmann, připraví se pan kolega Janeček.

 

Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, nebudu hovořit květnatě, protože se domnívám, že v této situaci člověku ztuhne srdce a ztratí hlas. Chtěl bych jenom podotknout, že chci pronést pozměňovací návrh k tomu, co řekl pan kolega Kroupa, jako že smyslově a věcně souhlasím s jeho usnesením.

Chtěl bych ale navázat na jeho text, který začíná "Poslanecká sněmovna znepokojena..." a pokračuje slovy "do 20. ledna předložila Poslanecké sněmovně podrobnou zprávu týkající se hnutí a projevů podporujících nebo propagujících v České republice rasismus a xenofobii". Domnívám se, že tato dikce není úplně správná, protože jako by evokovala, že něco monitorujeme a vůbec si toho jinak nevšímáme a nic proti tomu neděláme.

Osobně se domnívám, že tomu tak není. Bylo-li by tomu tak, bylo by to hrůzné. Proto bych chtěl navrhnout, aby v části návrhu pana poslance Kroupy - o které jsem hovořil - bylo uvedeno "do 20. ledna předložila Poslanecké sněmovně podrobnou zprávu týkající se postupu proti hnutím a projevům podporujícím nebo propagujícím v České republice rasismus a xenofobii". Domnívám se, že my zejména potřebujeme vědět, co se proti této věci dělá, a nikoli zda to monitorujeme. Proto bych velmi prosil, aby v tomto smyslu bylo usnesení připraveno.

Také se přikláním k tomu, že by se tím měl někdo smysluplně zabývat a že bychom to neměli šít horkou jehlou. Je to příliš vážná věc, abychom na tom získávali politické ostruhy nebo vavříny. Je to skutečně věc k mlčení.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Ullmannovi. Slovo má pan kolega Janeček, připraví se pan kolega Bašta.

 

Poslanec Josef Janeček: Vzhledem k tomu, že naprostá většina toho, co jsem říci chtěl, byla řečena, chtěl bych jen požádat, až budou předkládána jednotlivá usnesení, abychom hlasovali po částech. Jinak se přimlouvám za to, aby byla nějaká přestávka, pokud by tento bod byl projednáván nyní, na to, abychom usnesení dostali a mohli se jimi zabývat.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane kolego, promiňte. Vy jste navrhl, abychom po ukončení rozpravy dostali návrhy písemně?

 

Poslanec Josef Janeček: Smyslem bylo to, abychom zvláště usnesení pana kolegy Kroupy dostali písemně.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pan kolega Bašta, připraví se pan kolega Hofhanzl.

 

Poslanec Jaroslav Bašta: Pane předsedající, vážené dámy a pánové, připojuji se ke stanovisku předsedy Poslanecké sněmovny. Abych vrátil debatu tam, kde začala, připomínám, že minulý čtvrtek tato sněmovna při kontrole vlastního usnesení musela konstatovat, že vláda nesplnila žádost sněmovny a nevypracovala analytický materiál o problému xenofobie a rasismu týkající se hnutí skinheads. Vláda se za nesplnění tohoto požadavku omluvila. Počínání vlády v této oblasti znamená nejen příslovečný vrcholek ledovce, ale zároveň bylo velmi špatným signálem pro policii a justici. Ono totiž říkalo: Boj proti xenofobii a rasismu není prioritou této vlády. A tato debata, která zabíhá někam, kam by neměla, mě přesvědčuje, že ne vždy je to prioritou této sněmovny.

Včerejší stanovisko studentů i reakce sdělovacích prostředků mě naplnily opatrným optimismem. Aktivní odpor proti rasově či jinak ideologicky motivovanému násilí se zřejmě stane součástí politické kultury české společnosti. Nyní už můžeme žádat pouze jedno: aby tato sněmovna a vláda přestaly být pasivní, aby začaly plnit své povinnosti.

Na rozdíl od mnoha jiných se domnívám, že to, co nám k účinnému potlačení ideologicky motivovaného násilí chybí, nejsou zákony, předpisy a nařízení, není to ani nedostatek policistů, státních zástupců a soudců. Chybí nám však snaha, odvaha a vůle. A především nám schází pocit odpovědnosti, neboť tolerujeme rasismus v žertovném balení zde ve sněmovně, nevadí nám v televizi, v novinách. Nevadí nám neochota policie rázně zasáhnout proti srazu skinheadů, tak jako třeba v hostinci U Holubů nebo proti mladým lidem v klubu Propast. Neptáme se ministra, proč jednou ano, a podruhé ne.

Pasivitu vlády, policie a justice totiž způsobuje i naše lhostejnost. Ze svého špatného svědomí se nevymluvíme třeba řečněním na demonstraci po něčí smrti.

(Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Slovo má pan kolega Hofhanzl, připraví se pan kolega Jičínský.

 

Poslanec Čestmír Hofhanzl: Pane předsedající, ctěné dámy, vážení pánové, bohužel takovýmito usneseními ničeho pozitivního nedosáhneme. Na rozdíl od kolegy Grosse si ale myslím, že pozitivního výsledku v dlouhém čase dosahujeme debatami, které se ve sněmovně o takovýchto kritických záležitostech odehrávají. Tak, ač jiného původu, ač jiné historie svého života, docházíme a můžeme snad docházet k určitému podobnému náhledu na věci.

To, co se v naší zemi odehrává v poslední době, odehrává se především proto, že jsme před osmi lety vůbec neměli ochotu alespoň se pokusit vyrovnat s největšími zneužitími, která přineslo minulých padesát let. Bohužel, tím jsme zahájili cestu k tomu, co se v naší zemi děje dnes. Má platit morální zákon, že zlo se trestá, má platit lidský zákon, že překročení určité regule se trestá a že se vymáhá sankce, když byl překročen zákon. Protože se toto v naší zemi nedělo, rozběhl se proces, kterým prochází naše země dnes. Všechny rizikové skupiny obyvatelstva přirozeně vycítí, že neplatí zákon, a podle toho jednají.

Dovolím si říci takovou věc, že jsem byl 30 let vlastně ve své zemi také "barevným". Ale věděl jsem, že to mohu překonat jedině tím, že budu jednat jako člověk, který přišel na tuto zemi a chce svůj život prožít jako slušný a poctivý člověk. To je jediná naděje na změnu.

K tomu, co se odehrálo před dvěma třemi dny, kdy se stala sprostá vražda súdánského studenta. Já na to říkám to, že před 28 lety jsem měl být propíchnut já súdánským studentem.

Nebyl jsem propíchnut proto, že jsem byl lepší, protože jsem se dokázal ubránit. Chci říci jen to: má platit zákon a má platit pro každého stejně a moc vládní ho má vymáhat.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Slovo má pan kolega Jičínský. Připraví se pan poslanec Grégr.

 

Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedající, vážení kolegové, chápu, že k takovýmto diskusím ve sněmovně docházet může, ale nepovažuji je za účelné, protože diskuse bez rozmyslu, kdy se jenom emocionálně reaguje na určitá vystoupení, velký smysl nemají.

Mně osobně imponovalo vystoupení pana poslance Kroupy, které bylo věcné. V této souvislosti bych opravdu doporučoval kolegům, aby rozlišovali věci různého druhu. Jde nám o to, jak přijmout určitá opatření nebo jak zlepšit jak represivní, tak i jiné prostředky k tomu, aby tíživé projevy rasismu a xenofobie, které zažíváme, byly eliminovány.

Problémy vztahu k minulosti jsou problémy jiné. Neříkám, že spolu nesouvisí, ale jsou to problémy jiné. V tom, kde jsou příčiny těch slabostí, třeba i v postupu státních orgánů, v tom se budeme lišit, ale to teď podle mého soudu podstatné není.

Chci jen říci, že vzhledem k tomu by bylo opravdu vhodné, abychom se tady nehádali v plénu o jednotlivé formulace - plénum není k tomu vhodným orgánem.

Myslím, že návrh poslance Grosse, aby se výbor petiční a pro lidská práva, sešel a z návrhů, které tady byly podány, připravil určitý návrh tak, aby byl pro sněmovnu přijatelný, myslím, že je to jediné rozumné východisko z této situace.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. O slovo se přihlásil pan kolega Grégr. Prosím pana kolegu Langra, aby se odebral do kuloárů. (Telefonuje.)

 

Poslanec Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. To, co teď řeknu - myslím, že k tomu mám i své morální oprávnění. Zdvižená pravice a fanatické výkřiky "heil" symbolizují něco zcela jiného než římský pozdrav "salve". Proti tomu, co tento symbol charakterizoval a symbolizuje i nyní, bojovaly pokrokové síly celého světa v průběhu druhé světové války a položily za tento boj i své životy. Považuji to za nutné v tuto chvíli připomenout a plně se připojuji k návrhu předsedy Zemana v té podobě a v tomto znění.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pan kolega Dostál.

 

Poslanec Pavel Dostál: Dámy a pánové, jsem tak trochu vlastně vinný za tuto debatu, protože - pokud si vzpomínáte - vloni 10. října jsem navrhl usnesení o rasismu. Tehdy jste mne odměnili napříč politickými stranami od republikánů až po komunisty potleskem. Všichni jsme se domnívali, že usnesení přišlo v pravý čas. Po roce se dozvídáme, že nepřišlo v pravý čas. Protože kdyby se přijelo teprve včera, vyšlo by to nastejno.

Dámy a pánové, v těchto chvílích po celé zemí probíhají manifestace a demonstrace, na kterých se drží minuty ticha za mrtvé. Nebyl zavražděn jen súdánský student. Připomněl bych vám , že surovým způsobem byl utopen v Písku před rokem a půl malý cikán. Jeden z našich kolegů ho ve svém "žertovném" článku nazval Plaváčkem. My jsme to nechali bez povšimnutí.

Dámy a pánové, co všechno jsme v této sněmovně všichni za rok nechali bez povšimnutí? Dámy a pánové, nezlobme se na zrcadlo, když máme křivou hubu. V této sněmovně dnes a denně zaznívaly projevy s rasistickým podtextem.

Dámy a pánové, myslím si, že se můžeme všichni společně stydět. V době, kdy všude probíhají manifestace, my tady syčíme na kolegu jako prasklá pneumatika, telefonujeme a vůbec si neuvědomujeme, o jakou tragédii se jedná. Protože nejde jenom o ten jeden lidský život. Protože to, co se, přátelé, děje na ulicích - chtěl bych polemizovat s Ivanem Maškem - to je fašismus, protože každé násilí je fašismus. Vzpomeňme si na Mnichov, na pivnice, vzpomeňme si, že to začínalo útoky na lidi, že už tehdy byli první mrtví.

Domnívám se, že kolega Kroupa tady nabídl řešení. Nabídl velice korektní řešení, velice seriozní řešení, na které bychom měli přistoupit, protože my, přátelé, k současné situaci stanovisko zaujmout musíme. Je to naše povinnost.

Děkuji vám.

(Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Dostálovi a končím rozpravu, protože se do ní nikdo nepřihlásil.

Pan kolega Sládek má slovo. Po ukončené rozpravě jako předseda klubu má právo vystoupit kdykoliv.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP