(pokračuje M. Zeman)
Kolegyně a kolegové přecházíme k bodu 90 a to je
90.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Dohoda o přístupu Rumunska ke Středoevropské dohodě o volném obchodu,
podepsaná dne 12. dubna 1997 v Bukurešti
/sněmovní tisk 197/ - druhé čtení.
Já opět poprosím pana ministra Bratinku.
Ministr Pavel Bratinka:
Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, tato dohoda byla již projednána v zahraničním výboru a je předkládá k druhému čtení. Chtěl bych zdůraznit ty momenty, které se týkají této smlouvy a které považujeme za rozhodující.Touto dohodou přistoupí Rumunsko k dohodě CEFTA, což je dohoda o volném obchodu, týkající se již řady států ve střední Evropě, a převezme smluvní rámec této dohody, včetně všech jejích doplňků a změn.
Česká strana prosadila při jednání ve formě výjimek, aby přístupem Rumunska k dohodě CEFTA nedošlo ke zhoršení stávajícího obchodně-politického režimu mezi Českou republikou a Rumunskem. V oblasti liberalizace obchodu průmyslovými výrobky mezi Českou republikou a Rumunskem byla převzata úprava sjednaná ve dvoustranné dohodě o volném obchodu. Oba státy od 1. července 1997 odstranily veškerá cla na dovozy průmyslových výrobků s výjimkou cel u 6 položek osobních automobilů a jejich užitkových variant. U těchto položek budou cla postupně snižována a zcela odstraněna k 1. lednu 2001. Při sjednávání dohody bylo dosaženo výrazného prohloubení a rozšíření liberalizace vzájemného obchodu se zemědělskými výrobky, především vzhledem k tomu, že Rumunsko převzalo stávající režim dohody CEFTA včetně položek, kde je uplatňováno společné nulové clo i položek, u nichž je uplatňováno společné snížené dovozní clo.
Dvoustranně byly v agrárním obchodě sjednány další koncese spočívající ve zvýšení objemu preferenčních kvót u položek, jejichž obchod byl již dříve liberalizován a poskytnutí si dalších koncesí u položek nových.
Závazky České republiky vyplývající z dohody o přístupu Rumunska k dohodě CEFTA respektují všechny dříve přijaté mnohostranné i dvoustranné závazky a odrážejí reálný vývoj naší ekonomiky. Liberalizací obchodu v rámci této dohody vytváříme další předpoklady k růstu vzájemné obchodní výměny zejména zemědělských a potravinářských výrobků.
Dohoda o přístupu Rumunska k dohodě CEFTA je již předběžně prováděna od 1. července 1997. Od stejného data pak není prováděna Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Rumunskem.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doporučuji vám vyslovit souhlas s předkládanou dohodou.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji, pane ministře. A nyní poprosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Šuláka, aby návrh výboru odůvodnil.
Poslanec Petr Šulák:
Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené dámy a vážení poslanci, Dohoda o přístupu Rumunska ke Středoevropské dohodě o volném obchodu, sněmovní tisk č. 197 je sjednána ve formě dvoustranné dohody se všemi stranami Dohody CEFTA na straně jedné a Rumunskem na straně druhé. Součástí návrhu jsou protokoly, určující dvoustrannou liberalizaci obchodu s průmyslovými a zemědělskými výrobky mezi Rumunskem a jednotlivými stranami Dohody CEFTA.Na základě dohody přistoupí Rumunsko k dohodě CEFTA a převezme smluvní rámec Dohody CEFTA včetně všech jejích doplňků a změn. Jedinou mnohostrannou výjimkou z ustanovení textu je stanovení základního cla pro dovoz průmyslových výrobků, které bude ve vztahu k Rumunsku vycházet na základě celní sazby platné k 1.1.1993.
Další podrobnosti vám sdělil pan ministr Bratinka ve svém úvodním proslovu, takže já bych se omezil pouze na konstatování, že v prvním čtení byla tato dohoda přikázána zahraničnímu výboru, který ji projednal na své 15. schůzi dne 1.10.1997 a doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem této smlouvy.
Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Šulákovi a otevírám rozpravu. Nikdo se, jak vidím, nehlásí, a proto rozpravu uzavírám. Navrhuji vám přijmout toto usnesení:
Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s Dohodou o přístupu Rumunska ke Středoevropské dohodě o volném obchodu podepsanou dne 12. dubna 1997 v Bukurešti.
Zahájil jsem hlasování: Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování poř. č. 382 byl tento návrh přijat, když ze 136 přítomných bylo 121 pro a proti nula.
Kolegyně a kolegové do polední přestávky nám všeho všudy zbývají pouhé tři body. Takže pojďme k bodu 91, což je
91.
Vládní návrh. kterým se nám předkládají k vyslovení souhlasu rozhodnutí Společného výboru
o Dohodě mezi státy Evropského sdružení volného obchodu a Českou republikou
/sněmovní tisk 205/ - druhé čtení.
A protože již dlouho nemluvil, prosím tentokrát pana ministra Bratinku, aby se z pověření vlády ujal slova.
Ministr Pavel Bratinka:
Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, rozhodnutí Společného výboru od č. 7 až do č. 10/1996 k Dohodě mezi státy Evropského sdružení volného obchodu a Českou republikou je nutno dát Poslanecké sněmovně k vyslovení souhlasu právě proto, že jsou zásahem do současných smluvních vztahů.Chtěl bych připomenout, že Evropské sdružení volného obchodu dnes zahrnuje již jen čtyři státy - Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko. Nicméně obchod s těmito státy není zanedbatelný a je proto v zájmu České republiky, aby tato rozhodnutí přijala. Tři z těchto rozhodnutí mají sice formální charakter, ale čtvrté má charakter reálný. Jedná se o zrušení fiskálních cel a tím i zlepšení podmínek pro státní vývozy.
Při prvním čtení, jak jsem informován, byl tento vládní návrh zákona přikázán k projednání zahraničnímu výboru, který jej projednal a doporučil jeho schválení. Tolik k mé předloze.
Žádám vás za vládu, abyste vyslovili s tímto návrhem usnesení souhlas.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu ministru Bratinkovi. Nyní poprosím pana poslance Václava Svobodu, který je zpravodajem zahraničního výboru. Prosím, pane poslanče!
Poslanec Václav Svoboda:
Děkuji. Pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, k odůvodnění pana ministra bych připojil jenom malé upozornění, že dohoda mezi státy ESVO a Českou republikou již byla schválena a zde jde o změnu, a tato změna vyžaduje v souladu s článkem 49 a článkem 63 ústavy vyslovení souhlasu Parlamentu České republiky a poté ratifikaci prezidentem republiky. Rozhodnutí č. 7 - 10/1996 tuto smlouvu upravují a proto vyžadují ke vstupu v platnost dodržení stejného schvalovacího postupu.Nyní k usnesení zahraničního výboru:
Ten se zabýval tímto materiálem na své 15. schůzi 1.10.1997 a doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s rozhodnutími Společného výboru 7 - 10/1996 k dohodě mezi státy Evropského sdružení volného obchodu a Českou republikou, sněm. tisk 205.
Na závěr mi, dámy a pánové, dovolte, krátkou historickou reminiscenci a osobní doporučení. Již Karel IV., Otec vlasti dbal na pružnost zahraniční politiky českého státu. Doporučuji tomuto vážnému sboru, aby byl stejně pružný a následoval jeho příkladu a doporučení zahraničního výboru a toto usnesení schválil.
Děkuji.
(Potlesk).
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Václavu Svobodovi a otevírám rozpravu. Kdo si přeje se vyjádřit? Vidím, že nikdo, a proto rozpravu uzavírám. Navrhuji vám přijmout toto usnesení:Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s rozhodnutími společného výboru č. 7 - 10 k dohodě mezi státy Evropského sdružení volného obchodu a Českou republikou, projednanými dne 15. října 1996.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že tento návrh byl přijat, když se pro něj ze 142 přítomných vyslovilo 121 kolegů, nikdo nebyl proti. Hlasování mělo pořadové číslo 383.
Předposledním bodem, který máme před polední přestávkou projednat, je bod 92. Je to
92.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin
/sněmovní tisk 216/ - druhé čtení
Tentokrát vyměníme členy vlády a poprosím pana místopředsedu vlády Jiřího Skalického, aby se ujal úvodního slova.
Ministr životního prostředí ČR Jiří Skalický:
Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych vám předložil k vyslovení souhlasu rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin. Tato úmluva byla Radou Evropy zařazena do tzv. tvrdého jádra smluvního systému Rady Evropy, tzn. mezi smlouvy upravující ochranu základních principů této organizace. Vysoký počet signatářů a stále narůstající počet zemí, které úmluvu ratifikovaly svědčí o tom, že toto zařazení je odůvodněné.Proto věřím, že se ztotožníte s doporučujícím stanoviskem výboru petičního, pro lidská práva a národnosti a svým souhlasem umožníte, aby se i Česká republika přiřadila k zemím, které během několika měsíců budou tvořit reprezentativní smluvní základnu této úmluvy a budou zakládajícími členy jejího orgánu pověřeného monitorováním plnění závazků z ní vyplývajících.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu místopředsedovi Skalickému. Tento vládní návrh jsme přikázali petičnímu výboru. Jeho usnesení jsme dostali jako sněmovní tisk 216/1. Poprosím zpravodaje petičního výboru pana poslance Jiřího Nováka, aby návrh výboru odůvodnil.
Poslanec Jiří Novák:
Pane předsedo, dámy a pánové, tímto vládním návrhem se zabýval petiční výbor na své 18. schůzi dne 18. září 1997 a po rozpravě svým usnesením doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji. Kolegyně a kolegové, dříve než otevřu diskusi, do níž mám jednoho přihlášeného, apeluji na poslance nalézající se v kuloárech, aby se zvolna začali trousit do sněmovny. Důvodem je totiž to, že přijetí této normy vyžaduje 120 hlasů, takže nejde o bojovnost hlasování, ale o to, aby nás tady 120 vůbec bylo.Nyní uděluji slovo panu poslanci Fójcikovi, který se jako jediný písemně přihlásil do diskuse.
Poslanec Vavřinec Fójcik:
Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, jako předseda podvýboru pro národnosti a zároveň také asi jako jediný představitel národnostní menšiny v této sněmovně jsem povinen říci k projednávané problematice pár slov.Příslušníci národnostních menšin v České republice už několik let netrpělivě čekají, kdy konečně bude rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin ratifikována také naším českým parlamentem. Domnívám se, že skutečnost, že od tohoto posledního kroku nás dělí už jen pár okamžiků, je také zásluhou našeho podvýboru. Ten se totiž na začátku tohoto volebního období důrazně dotazoval Ministerstva zahraničních věcí, proč tato úmluva ještě nebyla předložena parlamentu k ratifikaci. Věřím, že za chvíli vyjádříte souhlas s rámcovou úmluvou a jménem všech občanů našeho státu příslušejících k národnostním a etnickým menšinám vám za tento pozitivní krok předem děkuji.
Zároveň chci z tohoto místa jménem svým, ale také jménem čelných představitelů národnostních menšin prohlásit, že naše očekávání jsou větší. Národnostní menšiny nejsou zcela spokojeny se stavem legislativy dotýkající se ochrany jejich práv. Vyplynulo to jednoznačně ze semináře, který v dubnu t.r. uspořádal petiční výbor ve spolupráci s Radou Evropy v této sněmovně. O konkretizaci této nespokojenosti se zde nebudu šířeji zmiňovat, neboť je obsažena v zeleném sborníku vystoupení ze zmíněného semináře. Tento sborník jste všichni jistě obdrželi.
Domnívám se, že by vláda měla přehodnotit svůj názor na stav české legislativy v této oblasti, který vyjádřila v důvodové zprávě a že by se rámcovou úmluvou měla inspirovat k vlastní zákonodárné iniciativě, která by předcházela podobným jevům, jaké sledujeme v posledních měsících ze strany našich romských spoluobčanů. To totiž k dobrému jménu České republiky v zahraničí rozhodně nepřispívá. Bagatelizace problému v oblasti národnostní problematiky našeho státu by se mohla v konečném důsledku obrátit proti nám všem.
Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Fójcikovi. Ještě se přihlásila do diskuse paní poslankyně Orgoníková.
Poslankyně Hana Orgoníková:
Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, projednáváme vládní návrh, kterým je nám předložena k vyslovení souhlasu Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin. Přestože její projednávání v orgánech Rady Evropy probíhalo relativně nedávno, je už dnes považována za jednu z nejdůležitějších konvencí ze zhruba 155 evropských úmluv, které tvoří základ smluvního systému Rady Evropy. O tom ostatně svědčí i okolnosti závěrečného projednávání hodnocení, jak Česká republika plní závazky a povinnosti vyplývající z jejího členství v Radě Evropy, které bylo uzavřeno minulý měsíc na zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku.V příslušném dokumentu jsou v souvislosti s posuzováním srovnatelnosti českého právního systému s mezinárodním standardem zmiňovány kromě Evropské úmluvy o lidských právech, jejíž přijetí je podmínkou členství v Radě Evropy, tři další úmluvy. Evropská úmluva o potlačování terorismu, která je Českou republikou ratifikována, Evropská sociální charta, která byla za naši republiku podepsána již v r. 1992 a jejíž další osud je zatím nejasný, a Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin, kterou Česká republika podepsala v dubnu 1995.
Ve zmíněném dokumentu vyslovuje Parlamentní shromáždění Rady Evropy očekávání, že tato Rámcová úmluva bude neodkladně ratifikována. Impuls k vypracování úmluvy, která by zajišťovala ochranu národnostních menšin, obsažený ve Vídeňské deklaraci summitu hlav členských států Rady Evropy z r. 1993, byl v podstatě důsledkem politické situace, která se v Evropě vytvořila na konci 80. let. Hodnocení této situace ukázalo, že jedním z nejnebezpečnějších zdrojů nestability v Evropě jsou problémy vyvolané neřešením nebo špatným řešením problémů národnostních menšin v různých koutech Evropy. Šlo o kritickou situaci, která vznikla na Balkáně po rozpadu Jugoslávie a v níž hrála problematika menšin klíčovou roli.
S důsledky balkánských konfliktů se Evropa nedokázala dodnes vyrovnat. Nešlo však pouze o tuto oblast. Žhavým problémem bylo například také postavení maďarských menšin v zemích sousedících s Maďarskem, Slovensku a Rumunsku, nebo pro Evropu zdánlivě odtažitá situace kurdské menšiny v Turecku. Byla to především zmíněná balkánská zkušenost, která přiměla evropské politiky požádat Radu Evropy o co nejrychlejší vypracování úmluvy o ochraně národnostních menšin a vyzvat evropské státy k jejímu přijetí. Její naplňování v praxi mělo vést k utlumení problémů v místě jejich vzniku a zamezit jejich přenášení přes hranice, a tak zabraňovat potencionálním konfliktům mezi státy.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji. Prosím pana poslance Payna, aby v duchu našeho přijatého usnesení opustil zasedací síň. Prosím, pokračujte. Omlouvám se - pana poslance Černého - omlouvám se za přeřeknutí. Pokračujte, paní poslankyně.
Poslankyně Hana Orgoníková:
Bohužel, naše zkušenost s emigrujícími českými Romy v několika posledních měsících ukazuje, že tento fenomén se nevyhýbá ani nám. Úprk desítek a stovek českých Romů do Kanady a Velké Británie zastihl v nedbalkách naše politické reprezentanty a velkou část naší veřejnosti šokoval. Nejde ale jen o romské etnikum. Stejně tak bychom neměli být bohorovně spokojeni se situací příslušníků dalších národnostních menšin. Necitlivý přístup k nim může rovněž vyvolat vznik konfliktních situací. Bylo by nebezpečné zaujímat postoj, že my žádné problémy související s národnostními menšinami nemáme. Připojení se k Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin se stane potvrzením naší ochoty a snahy se řešením ochrany národnostních menšin zodpovědně zabývat. Konec konců, je to i v našem vnitřním zájmu. Ratifikace Rámcové úmluvy nemůže být posledním mezinárodním právním aktem, který ve věci menšinových práv náš stát učiní. Respektování obecně uznávaných mezinárodních evropských standardů by mělo nalézt formální odraz v naší pozitivní reakci na další konvence, týkající se problematiky ošetřované Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin. V této souvislosti si zaslouží připomenutí Evropská úmluva o regionálních a menšinových jazycích, zpracovaná Radou Evropy v roce 1992. Tato Úmluva, která byla otevřena k přístupu členským státům o více než dva roky před Úmluvou rámcovou, představuje svým obsahem podrobné rozpracování článků, týkajících se ochrany a podpory regionálních menšinových jazyků. Smysl této úmluvy má kulturní dimenzi a ošetřuje problematiku užívání regionálních a menšinových jazyků v takových oblastech života, jako je vzdělávání, soudnictví, státní správa, sdělovací prostředky, kulturní aktivity a možnosti, ekonomické a sociální záležitosti. A přeshraniční výměna.(Šum v sále.)
Předseda PSP Miloš Zeman:
Kolegyně a kolegové, prosím o klid a paní poslankyni prosím, aby pokračovala.
Poslankyně Hana Orgoníková:
Ráda bych se také vyjádřila k některým názorům uvedeným v důvodové zprávě. Z jejího textu zaznívá zlehčující postoj předkladatelů, spočívající ve zdůrazňování toho, že se jedná o Úmluvu rámcového charakteru a že nevytváří individuální práva, která by byla přímo aplikovatelná ve vnitrostátním právním řádu smluvních stran. To je sice formálně pravda, ale nic to nemění na tom, že k dodržování zásad zakotvených v Rámcové úmluvě se smluvní strany jejím přijetím zavazují. Navíc článek 3, odstavec 2 této Úmluvy znějící - cituji :" Příslušníci národnostních menšin mohou vykonávat svá práva a požívat svobod, vyplývajících ze zásad zakotvených v této Rámcové úmluvě jednotlivě, jakož i společně s jinými," zakládá nezpochybnitelné právo na jejich uplatňování a vymáhání. Mimo to i sama důvodová zpráva uvádí, že se jedná o Mezinárodní smlouvu o lidských právech a základních svobodách, která musí být schvalována podle článku 49, odstavec 2 a článku 39 odstavec 4 ústavy České republiky, tedy o smlouvu, která je podle článku 10 ústavy České republiky bezprostředně závazná a má přednost před zákonem. V důvodové zprávě se uvádí, že poslední odstavec preambule znějící , cituji: "Smluvní strany jsou odhodlány uplatňovat zásady stanovené touto Rámcovou úmluvou prostřednictvím vnitrostátního zákonodárství a příslušné vládní politiky," zvýrazňuje rámcový charakter Úmluvy. Tentýž text však vyjadřuje také závazek uplatňovat stanovené zásady příslušnou vládní politikou a z ní dovodit přímou a konkrétní odpovědnost exekutivy za dodržení stanovených zásad a především závazků přijímat příslušná opatření, která Úmluva doplňuje. Dosud mírný a zodpovědnými státními institucemi ani nereflektovaný exodus Romů explodoval v posledních měsících a vyvrcholil pro nás ponižujícím znovuzavedením vízové povinnosti kanadskou vládou a totéž hrozí i ze strany Velké Británie.Vážení přátelé. Já vás nechci napomínat, ale myslím si, že byste měli věnovat pozornost Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin. Nás všech se to týká.
(Velký šum v sále.)
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji, paní poslankyně. A znovu prosím o klid. Každý z nás je diskriminovanou menšinou. Já sám jsem například členem diskriminované menšiny kuřáků. Věnujme, prosím, pozornost zprávě paní poslankyně.
Poslankyně Hana Orgoníková:
Je to důsledek nevyřešených menšinových problémů. Věta, uvedená v důvodové zprávě, cituji: "Vzhledem k existující právní úpravě postavení příslušníků národnostních menšin a vládní politiky vůči nim, by plnění závazků obsažených v úmluvě pro Českou republiku nepředstavovalo nutnost přijímat další legislativní či jiná opatření, která by již existující stav uváděla v soulad s ustanoveními této úmluvy," nesvědčí o tom, že by si předkladatelé uvědomovali, jaká je u nás situace v romské menšině, ale zřejmě i v dalších národnostních minoritách. V dubnu, kdy byla důvodová zpráva vládou schválena, bylo vše ještě v pořádku. Dnes, šest měsíců na to, se připravují vládní opatření, sekretariát vlády pro národnosti, mezinárodní komise a zřejmě i další, které mají provalené aktuální problémy řešit. Mimo jiné i v této souvislosti lze pochybovat o tvrzení, že není potřeba přijímat žádná legislativní opatření, kterými se uvede existující stav v soulad s Úmluvou.Závěrem bych chtěla zdůraznit ještě jeden aspekt, který souvisí s přijímáním této Úmluvy Rady Evropy. Ratifikační aktivita České republiky po jejím přijetí do Rady Evropy není - mírně řečeno - příliš vysoká. Počet přijatých úmluv je i kvantitativním ukazatelem při hodnocení připravenosti naší republiky na vstup do evropských struktur, protože charakterizuje ve formální rovině úroveň legislativní úpravy ochrany lidských práv. Každá, naší republikou přijatá, mezinárodní smlouva o ochraně lidských práv nás přibližuje k evropskému standartu právního státu. To všechno vede k jedinému možnému závěru. S přijetím rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin vyslovit souhlas a požadovat po vládě, aby na jejím základě připravila analýzu našich legislativních norem ve vztahu k problematice menšin a navrhla jejich úpravy, které budou reflektovat zásady v Úmluvě obsažené a aby politiku k národnostním menšinám na exekutivní úrovni uvedla v soulad s jejími ustanoveními.
S ohledem na to, že ratifikační proces se blíží k závěru a po vstupu Úmluvy v platnost bude do jednoho roku potřeba podat generálnímu tajemníkovi Rady Evropy informace o legislativních a dalších opatřeních přijatých k naplnění zásad, zakotvených v Úmluvě, nebude na tuto činnost mnoho času. Již Karel IV., otec vlasti, řešil problematiku národů a národnostních menšin. Obracím se nyní na vás, kolegyně poslankyně a kolegové poslanci, abyste hlasovali pro vyslovení souhlasu s Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin.
(Potlesk.)
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji paní poslankyni Orgoníkové. Zdá se, že duch Karla IV. se dnes nad námi všemi vznáší. Pokud jsem měl rozumět paní poslankyni tak, že navrhuje doprovodné usnesení, které vládu vyzývá k návazným krokům, prosím, aby návrh tohoto doprovodného usnesení předala zpravodaji a v takovém případě o něm budeme hlasovat po hlasování o vlastní úmluvě.Poslední, kdo se do diskuse přihlásil, byl pan ministr Bratinka, jemuž uděluji slovo.
Ministr Pavel Bratinka:
Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, já jsem se do této debaty přihlásil za prvé jako někdo, kdo podepsal za Českou republiku svého času tuto rámcovou úmluvu v Radě Evropy, jsa příslušně zmocněn. Byl jsem též přítomen i diskusím, které se ještě vedly o této úmluvě ze strany těch, kteří ji vyjednávali.Chtěl bych konstatovat, že Rada Evropy si byla vědoma veliké důležitosti toho, aby v Evropě národnostní menšiny nebyly již nikdy zdrojem konfliktů mezi státy, a proto se snažila, dá se říci za každou cenu, dosáhnout určité dohody, na straně druhé si byly jednotlivé státy vědomy, že podmínky vzniku národnostních menšin i jejich historie jsou v každé zemi trochu jiné, a to se odrazilo např. v tom, že tato úmluva neobsahuje vůbec žádný pokus o definici toho, co je národnostní menšina, to se dává jednotlivým státům do jisté míry na zvážení, aby mohly respektovat historicky vzniklé skutečnosti, protože někde národnostní menšiny nejsou vůbec definovány na základě jazykového principu, často se lidé hlásí k opačným národnostem, i když hovoří prakticky stejným jazykem. Je to velmi komplikované.
Vědomí této citlivosti pak vedlo k tomu, že úmluva vlastně mluví o zásadách, které mají být transponovány podle usouzení jednotlivých států do vnitrostátní legislativy, nejsou tam žádné články, které by byly přímo přenesitelné do právního řádu ve svém doslovném znění.
Chci vás ujistit, tentokrát už jako předseda Rady vlády České republiky pro národnosti, že se samozřejmě budeme zabývat těmi zásadami, uděláme určitou inventuru a revizi nejenom toho, co je v našich zákonících, ať už zákoníku soudním, občanském, co je v našich obecných zákonech, ale i toho, jak se tyto věci v praxi uplatňují, protože otázka nediskriminace, otázka podpory národnostních menšin není jen otázkou zákona, je to otázkou i různých prováděcích předpisů a někdy jednoduše a prostě otázky finančního zajištění určitých typů politik. Takže prostřednictvím pane předsedy oslovuji pana poslance Fójcika, který je členem Rady pro národnosti,a sděluji, že se samozřejmě budeme vším, co tam bude z podnětu nejenom jeho, ale i jiných zástupců národnostních menšin přineseno, zabývat.
Já bych zde ještě učinil jednu poznámku. Paní předřečnice zmínila otázku romské komunity. Zmínila se o tom, že se ex post věci řeší a dělají se nebo zřizují se různé sekretariáty, meziresortní komise atd.
Chtěl bych sdělit, že problém romské komunity, do které patří 33.000, podle posledního sčítání lidu, příslušníků romské národnostní menšiny a zbývající velká většina občanů romského původu, kteří se hlásí k úplně jiné národnosti, že ten jejich problém není řešitelný pouze klasickými nástroji politiky vůči národnostním menšinám, tj. podporou jejich kulturních aktivit, podporou znalostí jejich jazyka. Problém je mnohem širší, dotýká se jejich sociálního postavení, dotýká se úrovně vzdělání, které je jimi dosahováno, a vyžaduje celou řadu jiných nástrojů a dokonce i jiné organizační zabezpečení. Otázkami, které tíží romskou komunitu, se skutečně bude zabývat jiný orgán než Rada vlády pro národnosti, bude to meziresortní komise pro záležitosti romské komunity.
Chtěl bych připomenout, že problém s romskou komunitou, nejsou jen specifika České republiky, já jsem se, jak dobře víte, včera vrátil z Velké Británie, kde jsem si vyslechl pozorně i jejich informace o tom, jakým způsobem řeší svůj vlastní problém s romskou komunitou, takže já si myslím, i když přiznávám, že možná vláda mohla učinit více, že by nebylo spravedlivé Českou republiku takto dávat na pranýř jako nějakého velikého hříšníka v rámci Evropy.
Chci vás ujistit, že v rámci svých kompetencí učiním vše pro to, aby problém s romskou emigrací byl vyřešen, a nejenom tento krátkodobý problém, ale aby se začalo dít i mnohé pozitivní v celkovém zlepšování postavení této části naší společnosti.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu ministru Bratinkovi. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do diskuse? Není tomu tak, proto rozpravu uzavírám.Kolegyně a kolegové, konstatuji, že tato úmluva splňuje podmínky ustanovení čl. 10 ústavy České republiky, neboť se jedná o mezinárodní smlouvu o lidských právech a základních svobodách. Článek 39 odst. 4 ústavy České republiky stanoví, že ke schválení mezinárodní smlouvy podle čl. 10 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců.
Navrhuji přijmout toto usnesení:
Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro toto usnesení, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Konstatuji, že hlasování pořadové č. 384 skončilo přijetím tohoto návrhu, když se pro něj vyslovilo 145 ze 159 poslanců a nikdo nebyl proti.
Kolegyně a kolegové, než vyhlásím polední přestávku, poprosím vás, abyste zde pouhou jednu jedinou minutu ještě zůstali v maximálním počtu a poprosím vás o součinnost.
Za předpokladu, že dojde k tomu, že jediný bod, který zbude na naše páteční jednání, bod Komise pro cenné papíry, jsou zde dvě varianty postupu.
1. Dokončit toto projednávání dnes večer o půl osmé.
2. Pokračovat v pátek od 9 hodin.
V každém případě předpokládám, že jenom orientačním hlasováním, které nás k ničemu nezavazuje, by pro případnou poradu s předsedy politických klubů byla důležitá informace o náladách Poslanecké sněmovny. Prosím vás proto, abyste se tímto orientačním hlasováním vyjádřili o své předběžné podpoře těchto dvou variant.
První varianta, o které nyní nechám hlasovat, bude znít: pokračovat dnes večer s tím, že zítra už nebudeme zasedat.
Zahajuji hlasování o této variantě. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Jde jen o pozitivní hlasy, takže nechám hlasování doběhnout. K ničemu nás to nezavazuje, je to pouze informace pro kluby a vedení sněmovny.
Takže děkuji, bylo to kladných 98 hlasů (v hlasování číslo 385).
Kdo je pro variantu začít zítra v 9.00 hodin i v případě, kdyby to byl jeden jediný bod našeho jednání?
Děkuji. Konstatuji, že tato varianta získala 52 hlasů (v hlasování číslo 386). Opakuji - nic jsme nerozhodovali, pouze jsme vyjádřili své mínění: 98 pro pokračování dnes večer, 52 pro pokračování zítra ráno.
Upozorňuji, že nyní o polední přestávce se konají volby. Ještě před vyhlášením polední přestávky je zde doprovodné usnesení. Prosím pana poslance Jiřího Nováka, aby nám ho přečetl.
Poslanec Jiří Novák:
Vážení kolegové, je třeba ještě hlasovat o návrhu doprovodného usnesení, které přednesla paní poslankyně Orgoníková. Jde o návrh, který je hlasovatelný. Předkladatel i zpravodaj souhlasí s tímto návrhem. Dovolím si přečíst text.Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby na základě přijetí Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin zpracovala analýzu našich legislativních norem ve vztahu k problematice a navrhla jejich úpravy, které budou reflektovat zásady v úmluvě obsažené, a aby politiku národnostním menšinám na exekutivní úrovni uvedla v soulad s jejími ustanoveními.
Prosím, nechť je hlasováno o tomto návrhu.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji. Samozřejmě vyhovím zpravodajovi a nechám hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto doprovodným usnesením, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 387 byl tento návrh přijat, když ze 150 přítomných bylo pro 127 a 1 proti.
Vyhlašuji nyní polední přestávku do 14.30 hodin.
(Schůze přerušena ve 13.12 hodin.)
***