(pokračuje M. Zeman)
Nyní, kolegyně a kolegové, mi dovolte, abych se s vámi poradil o pokračování dalšího programu schůze. Navrhuji vám samozřejmě, abychom pokračovali podle schváleného programu s jednou jedinou výjimkou. Upozorňuji vás, že v této chvíli nemůžeme projednávat bod 75, tedy třetí čtení Komise pro cenné papíry z jednoho prostého důvodu, že pozměňovací návrhy jsme dostali včera v půl osmé, zákonem stanovená lhůta je 24 hodin, takže třetí čtení může proběhnout nejdříve dnes od půl osmé večer. Pokud se necháte odpoledním předsedajícím přesvědčit, abyste setrvali do večerních hodin, není vyloučeno - protože už zbývají jen mezinárodní smlouvy, zákon o bankách a toto třetí čtení Komise pro cenné papíry - že v pátek vůbec nebudeme muset jednat.
Za druhé nové třetí čtení zákona o bankách je sice fyzicky možné již nyní, ale to bod 100. Proto ho nyní nezařadím, pouze upozorním, že kdyby někdo navrhl předřazení tohoto bodu, je to procedurální návrh, o němž můžeme hlasovat a zcela určitě se na něj dnes ještě dostane.
Z toho vyplývá, že podle schváleného programu můžeme přejít k prvnímu čtení mezinárodních smluv, a to konkrétně k bodu 76, což je
76.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Dohoda mezi vládou České republiky a Evropskou kosmickou agenturou o spolupráci ve výzkumu
a využívání kosmického prostoru pro mírové účely
/sněmovní tisk č. 228/ - prvé čtení
Jedná se o sněmovní tisk 228 a o jeho první čtení. Z pověření vlády má tento vládní návrh uvést pan ministr školství, mládeže a tělovýchovy, Jiří Gruša, kterého prosím, aby se ujal slova. Zdá se, že usnesení, kterým sněmovna kritizovala vládu za pohrdání její činností, se naplňuje, i v tomto případě. Táži se, zda ministr Gruša je přítomen v zasedací síni a v takovém případě ho volám dovnitř. Může nás někdo informovat o místě pobytu pana ministra Gruši, který byl samozřejmě včas informován o tom, že jeho bod přijde na přetřes? Je zde někdo z členů vlády, kdo je ochoten pana ministra u tohoto velmi nekonfliktního bodu zastoupit? Táži se tedy přítomných členů vlády. Kdo se toho dobrovolně ujme, vážení kolegové? Hlásí se pan ministr Pilip. Je to tak, pane ministře? Děkuji vám za ochotu a vyjadřuji lítost nad tím, že pan ministr Gruša, ač řádně informován, se nedostavil a děkuji panu ministru Pilipovi za to, že ho zastane. Prosím ho tedy, aby se ujal slova, potom se připraví pan poslanec Koucký jako zpravodaj pro prvé čtení.
Ministr financí ČR Ivan Pilip:
Pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, ujímám se tohoto úkolu ještě relativně snadno, protože jménem vlády jsem tuto smlouvu podepisoval sám osobně v tehdejší funkci ministra zodpovědného také za otázky mezinárodní spolupráce ve vědě.Jde o standardní mezistátní smlouvu mezi Českou republikou a Evropskou kosmickou agenturou, která dává rozšířené možnosti České republice a jejím výzkumným institucím, aby se podílely na výzkumu v oblasti využívání kosmického prostoru pro mírové účely. Evropská kosmická agentura je špičková vědecká organizace, která má velmi dobré renomé v těchto oblastech a která sdružuje řadu států, které mají jisté kapacity k této činnosti k vědecké práci v této oblasti. Má nesmírně dobré technické zázemí, na kterém podílení se by bylo přínosem i pro naši vědeckou oblast, která navíc s oblastí kosmického výzkumu má jisté zázemí, které je mezi malými zeměmi relativně nadstandardní, a proto by jí tato smlouva pomohla tuto úroveň udržet a dále rozvíjet.
Doporučuji proto sněmovně, aby tuto smlouvu schválila.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu ministru Pilipovi a uděluji slovo jako zpravodaji panu poslanci Janu Kouckému.
Poslanec Jan Koucký:
Pane předsedo, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, jako zpravodaj nemohu než konstatovat, že vládní návrh dohody mezi vládou České republiky a Evropskou kosmickou agenturou o spolupráci ve výzkumu a využívání kosmického prostoru pro mírové účely odpovídá náležitostem, které jsou na ně kladeny, a proto doporučuji propuštění do druhého čtení a přikázání výboru zahraničnímu.Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Kouckému. Otevírám nyní rozpravu. Do rozpravy mám jen jedinou písemnou přihlášku, a to přihlášku pana poslance Karla Vymětala, kterému uděluji slovo.
Poslanec Karel Vymětal:
Pane předsedající, dámy a pánové, vůbec si nemyslím, že jde o bezkonfliktní předlohu. Předložená dohoda mezi vládou České republiky a Evropskou kosmickou agenturou může být pro naši republiku, naši vědu, náš průmysl přínosem, pokud by se podařilo možnosti, které nabízí a dává, skutečně také využít. Přesto chci upozornit na jeden závažný formální nedostatek.Článek 7 v českém textu má jiný smysl než v ostatních jazycích, pane ministře. Zřejmě nepozorností při překladu či přepisu zmizelo slůvko "svým", kde se uvádějí ztráty a škody způsobené osobám a majetku. Z cizojazyčných textů je zřejmé, že každá strana dohody nese náklady škod a ztrát, které při činnosti podle dohody utrpí, její - podtrhuji její - občané a organizace. Tak jak je formulována tato věta v češtině, byla by každá strana odpovědná za všechny škody a ztráty, které vzniknou. Potom by ovšem nebylo jasné, kdo vlastně a komu za co odpovídá.
Dále ve čtvrtém odstavci v předkládací zprávě je uváděno "v souladu s výše uvedeným usnesením vlády České republiky". A výše uvedeno nic není. I tento formální nedostatek by měl být předkladatelem napraven a doplněn.
V předložené dohodě mě vyděsilo znění článku 6, odstavců 2 a 4, které uvádějí toto: Agentura, její vlastnictví a příjem, budou vyňaty ze všech daní v České republice. Majetek agentury bude používat imunity ze všech forem právního řízení s výjimkou zvláštních případů, v nichž by se agentura takové imunity zřekla. Ve čtvrtém odstavci -agentura může dostávat a udržovat v České republice jakýkoliv druh fondů, měny, hotovostí nebo cenných papírů, může s nimi v České republice volně disponovat za jakýmkoliv účelem předvídaným v její úmluvě nebo v této dohodě a mít účty v jakékoliv měně. Konec těchto citací.
Tato ustanovení ve mně vyvolávají pochybnosti, zda uzavřením dohody nevzniká pro budoucnost možnost velmi podivného pohybu peněz, majetku, technologií, výrobků a pod. a cenných papírů na území České republiky. Z minulosti jsou známy případy, kdy taková podobná agentura byla zneužita k provádění špionážní činnosti. Vzhledem k tomu, že Česká republika není členem agentury, stejně jako další nečlenové - Maďarsko, Rumunsko, Polsko, a Portugalsko, s nimiž jsou sjednané podobné dohody - je podle mého názoru potřebné, abychom věděli, zda i s těmito zeměmi jsou sjednané stejné podmínky, jaké jsou uvedeny v článku 6 předložené dohody.
Souhlasím s tím, aby vláda na moje otázky a pochybnosti odpověděla v průběhu přípravy druhého čtení ve výborech sněmovny, jinak reálně hrozí, že bude třeba hlasovat ve druhém čtení proti přijetí předložené dohody.
V poslední části svého vystoupení bych se chtěl věnovat reálným možnostem naplňování dohody ze strany naší republiky, pokud bude sněmovnou přijata. Z tohoto pohledu jsou důležitá ustanovení odstavce 3, článku 5 dohody, ve kterém se uvádí že, k provádění svých závazků obvykle ponese každá strana své vlastní náklady. To v praxi může znamenat, že Česká republika nebude schopna nic nebo téměř nic dělat, protože všechny náklady cest a pohybu našich pracovníků na pracovištích agentury musí hradit vysílající organizace, které nebudou mít na to finanční prostředky.
Totéž se týká i přípravy kosmických experimentů, pokud bychom se prosadili v silné mezinárodní konkurenci například při vývoji přístrojů a jejich zkoušek, ale i modernizaci vybavení našich pracovišť pro společné práce na stejné úrovni.
Z těchto důvodů by si měla vláda uvědomit, že účast na kosmických výzkumech může být přínosná i pro náš průmysl, ale jen když se do ní bude nejprve investovat. A na to bohužel v současné době nejsou k dispozici finance a stejně tak grantové agentury svými omezenými prostředky nejsou schopny takové programy zajistit.
Další mojí obavou pro naplnění předložené dohody je problém zřízení národního koordinačního orgánu pro kosmický výzkum stejně tak, jak je tomu ve všech zemích, které se alespoň částečně vážně chtějí zabývat touto problematikou a mít z ní i prospěch. Takový orgán v České republice zřízen není a také se ani nedivím, že naše republika nemá vlastní dlouhodobý program a koncepci, která by byla kryta finančními prostředky pro zajištění její realizace. Nemá to v současné době ani Akademie věd České republiky. Nemáme proto srovnatelného partnera pro jednání s takovou agenturou, jako je Evropská kosmická agentura. To nemůže být podle mého názoru - a jak je mi známo dnes - úředník Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ani jednotlivá vědecká či jiná pracoviště, která jsou specializovaná na určitou činnost a s omezenými pravomocemi.
Proto bych chtěl, aby nám vláda odpověděla, jak si představuje konkrétní naplnění předkládané dohody a kolik finančních prostředků je ochotna pro to uvolnit. Dále by měla vláda vyslovit, jak bude postupovat, když jedna ze stran úmluvy předloží nějaký návrh či program spolupráce s naší stranou. Kdo o něm a jeho realizaci za českou republiku právoplatně rozhodne a za jakých podmínek a kdo jej bude provádět, koordinovat, kontrolovat a odpovídat za jeho výsledky, včetně eventuálních škod a ztrát. Jistě by nebylo od věci, pokud by nám vláda sdělila zkušenosti z plnění obdobných dohod agentury v Polsku, Maďarsku a Rumunsku, abychom se poučili z jejich úspěchů nebo problémů. Bez toho by se uzavíraná dohoda mohla stát prázdným dokumentem, který nebude ze strany České republiky naplňován a tedy dokumentem zbytečným.
To jsou, dámy a pánové, všechny otázky a nejasnosti, které mě trápí, a proto se znovu obracím na předkladatele - vládu s naléhavou výzvou, aby našla odpovědi a mohli jsme tak s klidným svědomím ve druhém čtení navrženou dohodu projednat.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci. Písemnou přihlášku další v této rozpravě už nemám. Táži se proto, kdo si ještě přeji vystoupit. Není tomu tak, a proto rozpravu uzavírám. Na základě proběhnuvší, byť jednočlenné, rozpravy nyní dám slovo - pokud si ho samozřejmě přeje - buď zpravodaji nebo předkladateli. Předkladatel si nepřeje, zpravodaj také ne. V tom případě konstatuji, že v rozpravě nezazněl návrh na vrácení ani na zamítnutí. Zaznělo pouze upozornění, že by takový návrh mohl zaznít ve druhém čtení, a proto je naším úkolem zabývat se návrhem na přikázání výborům k projednání. Konstatuji, že organizační výbor navrhl tento předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Táží se, zda má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Budeme hlasovat o přikázání této smlouvy zahraničnímu výboru.
Zahájil jsem hlasování. Prohlašuji toto hlasování za zmatečné, protože - byť poněkud následně - vidím přání kolegů, abych vás odhlásil. Takže odhlašuji vás. Prosím, abyste se laskavě znovu přihlásili svými hlasovacími kartami. Je nás tady opravdu málo. Máte pravdu, co kdyby to neprošlo jenom díky tomu, že se někteří zapomněli předtím vypnout, než odešli.
Teď už se zdá, že se naše řady naplnily, takže mohu zahájit hlasování.
Kdo je pro přikázání zahraničnímu výboru, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že tento návrh byl v hlasování pořadové číslo 368 přijat, když z 96 přítomných se pro vyslovilo 95 a nikdo nebyl proti. Takže konstatuji znovu, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
Zvláště srdečně děkuji předkladateli, který musel zastoupit pana ministra Grušu. Děkuji i zpravodaji.
Přecházíme nyní k bodu
77.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Dohoda mezi Českou republikou a Tuniskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic,
podepsaná 6. ledna 1997 v Tunisu
/sněmovní tisk č. 238/ - prvé čtení
Je to sněmovní tisk 238 a máme před sebou jeho prvé čtení. Prosím pana ministra financí Ivana Pilipa, aby se ujal úvodního slova.
Ministr financí ČR Ivan Pilip:
Pane předsedo, vážená sněmovno, předkládaná smlouva je standardní mezinárodní dohodou o podpoře a vzájemné ochraně investic mezi Českou republikou a Tuniskou republikou a zakotvuje všechny standardní záruky poskytované investorům obou smluvních stran mezi našimi zeměmi. Je sjednána na dobu 10 let a poté na dobu neurčitou s možností vypovězení jednoroční výpovědní lhůtou.Vzhledem k tomu, že jde o standardní postavení smlouvy a o možnost rozšířit potenciál ekonomiky o spolupráci s touto severoafrickou zemí, domnívám se, že je možné, aby sněmovna propustila zákon do druhého čtení a doporučuji, aby tak dnes učinila.
Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji, prosím nyní zpravodaje pana poslance Holáně.
Poslanec Vilém Holáň:
Vážené kolegyně a kolegové, smlouva je standardní smlouvou, tak jako všechny smlouvy tohoto druhu, a doporučuji, aby byla projednána ve druhém čtení, aby byla postoupena výboru zahraničnímu.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu zpravodaji, otevírám rozpravu. Písemnou přihlášku nemám. Hlásí se někdo z pléna? Není tomu tak, proto rozpravu uzavírám.Organizační výbor a zpravodaj navrhli přikázat tento návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o přikázání zahraničnímu výboru.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 369 ze 104 přítomných získal tento návrh podporu 95 našich kolegů a nikdo nebyl proti. Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
Můžeme tedy přejít k dalšímu bodu, tj.
78.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o zamezení dvojího zdanění
a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku,
podepsaná v Kyjevě dne 30. června 1997
/sněmovní tisk 247/ - první čtení
Máme před sebou první čtení a z pověření vlády tento návrh uvede pan ministr Pavel Bratinka, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr Pavel Bratinka:
Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, tato smlouva, stejně jako dvě smlouvy následující, se týká zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku. Návrh jste obdrželi. Je to smlouva, která vychází, obdobně jako další smlouvy, z modelu, který je běžný v rámci OECD.Česká republika má již v platnosti 45 obdobných smluv, přičemž další takovéto smlouvy se připravují. Smlouva o zamezení dvojího zdanění z příjmu a z majetku s Ukrajinou byla podepsána v červnu 1997. V současné době se ve vzájemných daňových vztazích nadále uplatňují dvě mnohostranné smlouvy, které byly uzavřeny v rámci bývalé RVHP. Protože tyto smlouvy neodpovídají současným hospodářským a politickým podmínkám, dohodly se obě země na sjednání nové dvoustranné smlouvy. Domnívám se, že tyto smlouvy jsou dostatečným nástrojem, který zajistí objektivní rozdělení práva na zdanění příjmu mezi stát, jeho zdroje a stát, v němž má příjemce sídlo nebo bydliště, a přispějí proto k objektivizaci vzájemných vztahů s touto zemí v oblasti ekonomiky.
Uzavření této smlouvy a její provádění nebude mít přímý dopad na státní rozpočet, nevyžaduje změnu v českém právním řádu a nedotýká se závazků z jiných mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.
Navrhuji vám proto, aby Poslanecká sněmovna České republiky vyslovila s touto smlouvou souhlas.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu ministru Bratinkovi, uděluji slovo panu poslanci Nájemníkovi, který je zpravodajem pro první čtení. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Nájemník:
Dámy a pánové, po uvedení panem ministrem Bratinkou si myslím, že mi nezbývá, vzhledem ke kvalitě této smlouvy, než požádat sněmovnu, aby propustila tuto smlouvu do dalšího čtení a byla přikázána zahraničnímu výboru.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu zpravodaji, otevírám obecnou rozpravu. Písemné přihlášky nemám. Hlásí se někdo z pléna? Není tomu tak, proto obecnou rozpravu uzavírám.Budeme nyní hlasovat o návrhu organizačního výboru, resp. v tomto případě předsedy Poslanecké sněmovny, protože organizační výbor tehdy nezasedal, plus nyní pana zpravodaje, abychom tento vládní návrh přikázali k projednání zahraničnímu výboru. Táži se, zda má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat. Přejete si opět odhlášení? Nevidím takové přání.
Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro přikázání zahraničnímu výboru, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Děkuji. Kdo je proti?
Konstatuji, že hlasování pořadové č. 370 skončilo přijetím tohoto návrhu, když se ze 116 přítomných pro něj vyslovilo 98 poslanců, proti nebyl nikdo. Konstatuji, že vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
Nyní budeme pokračovat bodem
79.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Smlouva mezi Českou republikou a Slovinskou republikou o zamezení dvojího zdanění
a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Lublani dne 13. června 1997
/sněmovní tisk 269/ - prvé čtení
Opět poprosím pana ministra Bratinku, aby tento text uvedl.
Ministr Pavel Bratinka:
Vážený pane předsedo, dámy a pánové, nebudu opakovat argumenty, které jsou společné pro tuto smlouvu a předchozí smlouvu, pouze konstatuji, že pokud jde o Slovinsko, tak tato nová smlouva nahradí ve vzájemných daňových vztazích dosud uplatňovanou daňovou smlouvu, a to dvoustrannou, která byla uzavřena mezi bývalou ČSSR a bývalou Socialistickou federativní republikou Jugoslávie.Slovinsko je první zemí v oblasti bývalé Jugoslávie, se kterou Česká republika tento typ smlouvy sjednává.
Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s touto smlouvou souhlas.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu ministru Bratinkovi, uděluji slovo zpravodaji panu poslanci Třebickému. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Třebický:
Vážený pane předsedo, vážená sněmovno, po prostudování vládního návrhu mohu říci, že se jedná o standardní smlouvu tohoto typu a připojuji se k přání navrhovatele, abychom ji společně propustili do druhého čtení a přikázali ji zahraničnímu výboru. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu zpravodaji, konstatuji, že písemné přihlášky do obecné rozpravy nemám. Táži se proto, zda se někdo hlásí z pléna? Nikoho nevidím, takže rozpravu uzavírám a předkládám vám návrh na projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 371 byl tento návrh přijat, když ze 116 přítomných pro něj hlasovalo 96 a nikdo nebyl proti. Opakuji tedy, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
Nyní můžeme přejít k bodu
80.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Smlouva mezi Českou republikou a Libanonskou republikou o zamezení dvojího zdanění
a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Praze dne 28. srpna 1997
/sněmovní tisk 284/ - první čtení
Opět poprosím pana ministra Bratinku, aby se ujal úvodního slova.
Ministr Pavel Bratinka:
Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, opět bych se opakoval, kdybych mluvil argumenty, které hovoří ve prospěch této smlouvy. Konstatuji jen rozdíl oproti minulým dvěma smlouvám. V případě Libanonu máme dnes zatím bezesmluvní vztah. Myslím si, že i hospodářský rozvoj, který v Libanonu nastává vzhledem ke konsolidaci poměrů po skončení občanské války, je dostatečným argumentem pro to, abychom tuto dohodu schválili, k čemuž Poslaneckou sněmovnu vyzývám.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu ministrovi. Prosím nyní, aby se slova ujal pan poslanec Šulák, který je zpravodajem.
Poslanec Petr Šulák:
Vážený pane předsedo, vážené dámy a páni kolegové poslanci, Smlouva mezi Českou republikou a Libanonskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku daní z příjmu a majetku, podepsaná v Praze 28. srpna 1997, sněmovní tisk 284, odstraňuje kolize daňových zákonů obou států a zavádí opatření k vyloučení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku.Sjednáním navrhované smlouvy se sleduje rozvoj všestranně a vzájemně výhodných hospodářských vztahů mezi Českou republikou a Libanonem.
Vzhledem k tomu, co zde již řekl pan ministr Bratinka ve svém úvodním slově, nerad bych všechny tyto věci opakoval, ale také s ohledem na usnesení organizačního výboru z 36. schůze ze dne 25. září 1997, kde se doporučuje přikázání této smlouvy zahraničnímu výboru, také já vám doporučuji odsouhlasit a přikázat tuto smlouvu zahraničnímu výboru k projednání.
Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Šulákovi. Otevírám obecnou rozpravu. Písemnou přihlášku nemám. Hlásí se někdo z místa? Nehlásí, proto rozpravu uzavírám.Zazněl jediný návrh, který je totožný s návrhem organizačního výboru, tj. přikázat tuto smlouvu k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Nemá. Budeme proto hlasovat o předloženém návrhu.
Zahájil jsem hlasování (číslo 372). Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Děkuji. Kdo je proti?
Konstatuji, že pro návrh se vyslovilo ze 121 přítomných pouhých 106 poslanců a nikdo nebyl proti. Konstatuji tedy, že vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
Tím máme vyřízen bod 80 a plynule přecházíme k bodu
81.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Protokol konsolidující Mezinárodní úmluvu o spolupráci pro bezpečnost leteckého provozu -
Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu (EUROCONTROL) - ze dne 13. prosince 1960,
ve znění pozdějších novel a doplňků (Brusel, 27. června 1997) a těchto jejich příloh:
Příloha I - Statut agentury, Příloha II - Letové informační oblasti,
Příloha III - Daňová ustanovení, Příloha IV - Ustanovení o společném systému traťových poplatků
(dále jen "Protokol")
/sněmovní tisk 248/ - prvé čtení
Prosím pana ministra Jindřicha Vodičku, aby z pověření vlády tento návrh uvedl místo ministra dopravy a spojů.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička:
Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jménem vlády České republiky vám předkládám návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Mezinárodní úmluva o spolupráci pro bezpečnost leteckého provozu - Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu EUROCONTROL - ze dne 13. prosince 1960, ve znění pozdějších novel a doplňků podepsaných v Bruselu dne 27. června 1997, v prvním čtení v Poslanecké sněmovně.Česká republika je od 1. ledna 1996 členem EUROCONTROL. Od roku 1960, kdy byla osmi státy podepsána a ratifikována úmluva EUROCONTROL, došlo k zásadním a výrazným změnám v letectví.
K zajištění správné a pružné funkce této organizace a pro řešení složitých úkolů v této oblasti civilního letectví se ukázala potřeba zásadně novelizovat úmluvu EUROCONTROL. Předmětem novelizace byly zejména tyto náležitosti: Změna hlasování o zásadních otázkách EUROCONTROL, v podstatě odstranění stávajícího práva veta, změna způsobu řízení organizace EUROCONTROL a nová role EUROCONTROL v novém institucionálním uspořádání organizace řízení letů v Evropě. Protože se vstupem České republiky do EUROCONTROL byl vysloven k 1. 1. 1996 souhlas Parlamentem České republiky, neboť jde o tzv. prezidentskou smlouvu, žádá se nyní Parlament České republiky o vyjádření souhlasného stanoviska s novelizovanou úmluvou, tj. dokumentem, který vám byl předložen jako sněmovní tisk 248.
Změny prováděné novelizací odpovídají technickému a provoznímu pokroku v oblasti letecké navigace. Z hlediska ekonomického nevznikne žádný přímý nárok na státní rozpočet, protože český příspěvek do rozpočtu EUROCONTROL je zahrnut v poplatcích za navigační služby, které hradí uživatelé vzdušného prostoru České republiky.
Doporučuji vám proto, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, abyste tento návrh propustili do druhého čtení.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu ministru Vodičkovi. Nyní uděluji slovo panu poslanci Budinskému, který je zpravodajem pro prvé čtení tohoto materiálu. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vladimír Budinský:
Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, pan ministr Vodička velmi podrobně zdůvodnil důležitost a významnost této smlouvy. Já bych vás chtěl požádat, abyste tuto smlouvu propustili do dalšího čtení v Poslanecké sněmovně, protože celý systém řízení letového provozu nad Evropou a náš přístup do EUROCONTROL umožňuje, aby letečtí dopravci nad Evropou volili optimální trasy, snižovali tak své náklady, zvyšovali tak dostupnost letecké dopravy pro občany a tedy i občany České republiky. V neposlední řadě optimalizované trasy snižují náklady na palivo, spotřebu leteckého paliva, a tedy také dochází ke zlepšování životního prostředí nad Evropou.Prosím, aby smlouva byla přikázána hospodářskému výboru a propuštěna do dalšího čtení.
Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Budinskému. Otevírám obecnou rozpravu. Písemnou přihlášku nemám. Hlásí se někdo z pléna? Není tomu tak. Rozpravu proto uzavírám.Svým rozhodnutím jsem navrhl přikázat předložený vládní návrh k projednání hospodářskému výboru. Tento návrh je totožný s návrhem zpravodaje, který nyní přednesl zpravodaj. Táži se, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat pouze o přikázání hospodářskému výboru.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 373 byl tento návrh přijat, když ze 127 přítomných bylo 100 pro a 5 proti.
Opakuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru. Tím máme za sebou bod 81.
Posledním bodem prvého čtení mezinárodních smluv je bod
82.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo,
o železniční dopravě přes společné státní hranice, podepsaná v Praze 19. června t. r.
/sněmovní tisk 272/ - prvé čtení
Je to sněmovní tisk 272, jeho prvé čtení. Z pověření vlády místo ministra dopravy uvede tento návrh pan ministr Vodička. Prosím, pane ministře.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička:
Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jménem vlády České republiky vám v prvém čtení předkládám návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo, o železniční dopravě přes společné státní hranice a o ulehčené průvozní železniční dopravě, podepsaná v Praze 19. června 1997.Tato smlouva byla podepsána vzhledem k potřebě upravit vztahy k železniční dopravě mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo v okamžiku, kdy smlouvy z této oblasti mezi bývalou ČSSR, SRN a NDR již nevyhovovaly. Smlouva obsahuje základní instituty k usnadnění a urychlení železniční dopravy přes společné státní hranice, zmocnění pro příslušné orgány a instituce k řešení situace při mimořádných událostech a nehodách a při plnění policejních úkolů.
Smlouvu se navrhuje sjednat jako prezidentskou, protože jde nad rámec zákona o Policii České republiky, zákona o trestním řízení soudním - umožňuje výkon policejních úkolů orgánů jednoho státu na území druhého státu, a celního zákona - umožňuje osvobození od cla a celních poplatků.
I v tomto případě vám, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, doporučuji, abyste tento návrh propustili do druhého čtení.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu ministru Vodičkovi. Uděluji slovo panu poslanci Paynovi, který je zpravodajem pro prvé čtení tohoto tisku.
Poslanec Jiří Payne:
S ohledem na to, abych urychlil projednávání tohoto návrhu, doporučuji přikázání zahraničnímu výboru. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Písemnou přihlášku jako obvykle nemám. Hlásí se někdo z pléna? Není tomu tak.Rozpravu proto uzavírám. Konstatuji, že organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Budeme tedy hlasovat o návrhu organizačního výboru.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Děkuji. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 374 se ze 128 přítomných 96 vyslovilo pro a jeden proti. Takže návrh byl přijat.
Znovu opakuji, že vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
***