Pátek 17. října 1997

 

(pokračuje Vlach)

Ještě než přečtu všechno, co je potřeba na začátku bodu, chci se zeptat, jsou-li přítomni zástupci navrhovatele, zpravodaj?

V tomto případě pan ministr Talíř a pan zpravodaj Kostrhun? Není tedy problém se zahájením tohoto bodu.

 

27.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon 35/1965,
o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 239/ - prvé čtení

 

I zde se jedná o prvé čtení. Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 239. Z pověření vlády předloží návrh pan ministr kultury Jaromír Talíř, kterého prosím, aby se ujal slova.

 

Ministr kultury ČR Jaromír Talíř: Děkuji. Vážený pane předsedající, paní a páni poslanci, vláda České republiky vám předkládá návrh paragrafového znění zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých, tzv. autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Přestože tento zákon byl po roce 1990 několikrát podstatně novelizován, nebyla dosud prodloužena doba ochrany autorských děl. Česká republika tak byla jednou z mála evropských zemí, která poskytovala podle zásady teritoriality svým i cizím autorům ochranu pouze po dobu 50 let od jejich smrti.

Hlavní význam předložené novely spočívá v tom, že se prodlužuje obecná doba ochrany na 70 let od smrti autora. Prodloužení se týká jen obecné doby ochrany, která je vázána na okamžik smrti autora, a nedotýká se speciální doby ochrany, upravené např. pro práva příbuzná, jejichž počátek je spojen s jinou právní skutečností.

Konečně se prodloužení doby ochrany vztahuje jenom na ta díla, u kterých doba ochrany v zemích svého původu neuplynula.

Tímto návrhem se přizpůsobuje doba ochrany autorských děl standardní ochraně v zemích Evropského společenství podle směrnice Rady 93/98 ES z 29. října 1993. Sjednocení doby ochrany v členských státech Evropského společenství je předpokladem jednotného trhu a zabraňuje využívání nerovných podmínek podnikání v zemích s kratší dobou ochrany. Prodloužením doby ochrany se vytvářejí předpoklady k tomu, aby Česká republika nebyla využívána k legální výrobě rozmnožených děl, která se však přechodem hranice stávají pirátským zbožím. Problematiku pirátského zboží předkládají k jednání o plnění evropské dohody orgány Evropské unie, stejně tak jako příslušné úřady Spojených států Amerických v souvislosti s hodnocením plnění dvoustranné obchodní dohody, kterou jsme uzavřeli v roce 1990.

Ostatní navrhované úpravy jsou drobné a týkající se pouze zpřesnění platného autorského zákona v souvislosti se zákonem 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv.

Na závěr chci říci, že Ministerstvo kultury si je vědomo závazku harmonizovat autorskoprávní práva v plném rozsahu s legislativou Evropské unie, proto připravilo věcný záměr nového autorského zákona, který bude předložen vládě do konce tohoto roku. Účinnost tohoto nového autorského zákona se však předpokládá nejpozději od roku 2000. Nový autorský zákon bude komplexní normou, která bude zahrnovat i současné předpisy, které autorský zákon provádějí nebo s ním souvisí.

V souvislosti s tím, co jsem řekl, vás žádám o propuštění do druhého čtení.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi Talířovi a prosím o vystoupení zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jana Kostrhuna.

 

Poslanec Jan Kostrhun: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, dámy a pánové, jak už přednesl pan ministr kultury, vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých, tzv. autorský zákon, je velmi stručný a stejně stručná bude i moje řeč v této souvislosti.

Dovolím si jenom v souladu s tím, co v úvodním slově řekl pan ministr Talíř, zdůraznit, že se jedná o novelu velmi závažnou, jejímž smyslem je sjednocení naší právní normy s právem Evropské unie. Proti tomuto prodloužení nelze v žádném případě nic namítat, naopak je třeba je vzít v potaz a uvědomit si, že všechny ostatní změny, které jsou v tomto zákoně obsaženy, jsou v podstatě kosmetickými úpravami, v nichž se promítá jednak změna § 33 a jejich technické provedení, a jednak tento stav dává do souladu s celkovým vyzněním tohoto zákona.

Myslím si, že i důvodová zpráva, kterou jste měli k dispozici, plně vystihuje smysl této základní úpravy. Vzhledem k tomu, že se jedná o zákon velmi potřebný, doporučuji jako zpravodaj pro prvé čtení Poslanecké sněmovně, aby přijala usnesení, kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých, jak jej máte uvedený v tisku 239, a aby Poslanecká sněmovna přikázala tuto novelu k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

Pro tuto chvíli vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu zpravodajovi.

Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Krejsa, připraví se pan kolega Jičínský.

 

Poslanec Josef Krejsa: Pane předsedající, dámy a pánové, jsou věci, jež nesmíme ani dělat, ani říkat. Jsou jiné, jež musíme dělat a nesmíme říkat, jsou opět jiné, jež musíme říkat a nesmíme dělat. Ale jsou ještě jiné, o nichž musíme bez rozmýšlení říkat i dělat.

Proto mi dovolte hned v úvodu zpochybnit nikoliv samotnou předlohu návrhu vládního zákona, ale jeho ústřední motiv - totiž prodloužení obecné doby trvání autorského práva z 50 na 70 let. Sám předkladatel ve své důvodové zprávě jako hlavní důvod uvádí přiblížení se legislativě Evropského společenství. Já osobně nijak netoužím ani po Evropské unii, ani po NATO, tudíž je mi srdečně jedno, co si o mně či o nás pomyslí Evropa. Proto ve 2. čtení budu navrhovat v tomto bodě setrvání na původní verzi § 33 odst. 1 - 6. Co mě naopak v dosavadním textu zákona č. 35/1965 Sb., ve znění zákona č. 89/19990 Sb., zákona 468/1991 Sb., zákona č. 318/1993 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., a zákona č. 86/1990 Sb., zaujalo, na rozdíl od předkladatele negativně, je § 2 v části první nazvaný Právo autorské, kde předložím pozměňovací návrh omezující okolnosti, za kterých je třeba souhlasu autora, např. při tzv. souborném vydání.

V dosavadním znění zákona mi dále nesedí znění § 19 Převod autorských práv, které navrhovatel rovněž opomenul. Můj pozměňovací návrh se bude týkat oprávnění autorských práv na třetí osobu.

S předkladatelem, a to je moje závěrečná glosa, se naopak plně shoduji na novém textu § 34, který v poslaneckém klubu SPR-RSČ navrhnu podpořit.

Přes výše uvedené výhrady bych rád ocenil snahu vlády, samozřejmě až na to nešťastné poklonkování Evropě, vylepšit stávající legislativu a věřím, že se mi podaří přesvědčit své kolegy v poslaneckém klubu, aby vládní návrh zákona podpořili.

Dámy a pánové, v samotném závěru mi dovolte malý povzdech nad smyslem naší práce. Máme tolik zákonů na ochranu autorů, na ochranu svobody tisku, ale ani jeden jediný na ochranu poslance i prostého občana před tiskem a autory. Proto už se těším na tiskový zákon.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Krejsovi. Slova se ujme pan poslanec Jičínský. Připraví se pan poslanec Ransdorf.

 

Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedající, vážení kolegové. Já chci rovněž podpořit intenci, kterou tu odůvodnil ministr kultury a k níž se přiklonil i zpravodaj. Myslím si, že navrhovaná změna je žádoucí. Budu k ní mít jednu konkrétní další změnu, kterou uplatním v průběhu jednání výboru, případně ve 2. čtení. Sám bych chtěl vyslovit naději, že tato novelizace je už poslední a ministru kultury dávám v úvahu, zda lhůta 2000 není příliš dlouhá, zda by nebylo možné práce na přijetí nového autorského zákona urychlit, protože je to v zájmu věci. Platí tady opravdu předpisy z doby minulé, které v našem současném právním řádu už nemají místo.

Na rozdíl od kolegy Krejsy si myslím, že harmonizace naší právní úpravy s právem Evropských společenství, resp. Evropské unie není žádným poklonkováním Evropě. Chceme-li zabezpečit určitou ochranu autorských práv účinně, potom se to neobejde bez jisté unifikace právních předpisů, které jdou za hranice jednotlivých států. Čili v tomto směru tato tendence je projevem jistého kulturního vývoje a jisté vyšší úrovně právní kultury. Neposuzuji ji tedy negativně jako nějaké omezování suverenity jednotlivých států. Je už více mezinárodních úmluv, týkajících se autorských práv, které nejsou uzavřeny jenom v rámci Evropské unie, které naše republika ratifikovala. Tyto věci je třeba posuzovat v tomto ohledu komplexněji.

Můj pozměňovací návrh se bude týkat toho, aby touto úpravou nebyli znevýhodněni čeští autoři. Čili dám návrh, který posílí práva českých autorů.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Jičínskému. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Ransdorf. Připraví se kolega Michal Prokop.

 

Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, není to příliš častý jev, že souhlasím s Právem, dříve Rudým právem, ale v jednom případě nepochybně souhlasit budu. Před časem tam vyšel článek, který tvrdil, že máme u nás ministerstvo pro znovunabytí církevního majetku, které se jakýmsi záhadným řízením osudu stále ještě nazývá Ministerstvem kultury. Tentokrát ale ono ministerstvo předložilo normu, která se kultury týká a nic nemám proti deklarovanému záměru prodloužit ochranu autorských práv z 50 na 70 let. Nic proti tomu, ale co je nám platná formální ochrana autorských práv, když tak říkajíc je těžko možný výkon autorských práv. Vůbec to, aby v této zemi existovali autoři, kteří dojdou sluchu veřejnosti. To není totiž vůbec jednoduché. Nejsou materiální podmínky pro to, aby rozmanitá kulturní nabídka se dostala k příjemcům kultury.

V této zemi bohužel - přes onu rozmanitost nabídky, o které jsem hovořil - se nedává stále víc než 10 milionů Kč na rozvoj knižní kultury v přímé formě. Existuje nedostatečné množství grantů, které se týkají rozvoje knižní kultury. Vzhledem k tomu, že není odpovídající kupní síla, došlo také k tomu, že celkový počet knih, které připadají na jednoho obyvatele - přestože, jak říkám, nabídka titulů se výrazně zvětšila - klesl proti výchozímu stavu na jednu pětinu. To je záležitost, které je třeba věnovat pozornost.

Régis Debray, který založil nový obor mediologii, upozorňuje ve svých knihách na to, že nebezpečným jevem v moderní společnosti je to, že děti se dostávají dřív k videokazetám než ke knižním titulům. Proto rozvoj knižní kultury je nesmírně důležitý pro mentální zdraví národa, pro mentální zdraví společnosti. Domnívám se, že finanční podpora této oblasti se v dlouhodobém záběru velice vyplatí.

Nakladatelé jsou tlačeni současnými poměry ke snižování nákladů, a to se častokrát projevuje v kvalitě odvedené práce. Častokrát je kvalita překladů problematická. To se týká ve filmové oblasti i kvality dabingu, který býval vyhlášený v naší zemi, měl v mezinárodním srovnání skutečně vynikající úroveň.

Domnívám se, že pro nakladatele je možné v této zemi ještě mnoho udělat, ale také pro autory. To se týká zejména vědecké literatury. Vědecká díla, která by častokrát zasloužila většího ohlasu ve společnosti, zasloužila by třeba i státní cenu, tak jako tomu bývalo i v dobách předmnichovské republiky, kdy význačná vědecká díla dostávala prestižní ceny, jsou častokrát přecházena naprostým mlčením, protože knižní trh je dnes na okraji.

Mohl bych třeba zmínit z naší historické obce práci Františka Šmahela o husitské revoluci, která by normálně státní cenu zasluhovala. Bohužel poměry jsou takové, že se z této oblasti stala marginalizovaná sféra. Děkuji vám za pozornost.

(Potlesk v části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji kolegovi Ransdorfovi. Prosím, aby se slova ujal poslanec Michal Prokop.

 

Poslanec Michal Prokop: Děkuji, pane předsedající. Nebudu teď polemizovat s kolegou Ransdorfem, byť bych v mnoha věcech, které řekl, s ním výrazně nesouhlasil, především v tom, že problémy, které on vidí, jsou spíše problémy, které by se daly nazvat oblastí veřejného práva a autorsko-právní sféra je zjevně sférou soukromoprávní. Toto směšování zavedlo autorské právo v minulém režimu právě tam kde je. To skutečně teď nechci rozvíjet a chci se držet tématu, kterým je novela autorského zákona.

Rád bych upozornil ctěné kolegy na jeden fakt, který tady zatím ještě nikdo nezmínil, který je sice zmíněn v důvodové zprávě, ale který bychom měli vnímat. Já patřím mezi ty, kteří se rovněž domnívají, že je zapotřebí harmonizovat všechny oblasti práva, a to nejen s Evropskou unií, ale i v širším kontextu. Rád bych podpořil stanovisko pana poslance Jičínského, že je celá řada autorsko-právních úmluv, které mají širší rámec než je rámec Evropské unie, a i tam je zapotřebí, abychom byli v souladu.

Sedmdesátiletá ochranná lhůta je zjevně jednou z takových oblastí, kde je třeba, abychom měli stejné podmínky jako jsou jinde ve světě.

Rád bych upozornil především na fakt, že prodloužením ochranné lhůty, která mimochodem se v posledních letech prodlužuje stále více a více, docilujeme výrazného zdražení užití autorského díla. Je to věc, která bezpochyby bude mít velký dopad na to, jak často se budeme moci s díly setkávat. Nejde teď jen o díla literární, ale i třeba o díla hudební atd. Chci jen upozornit na to, že každá taková věc má dvě stránky a že na jedné straně já jako představitel pravicové strany vítám toto posílení soukromého práva a ochrany autorů, ale na druhé straně upozorňuji, že se prostě jejich užití prodraží. To je jen poznámka. Rozhodně to není důvod pro to, abych nepodpořil novelu, která je předložena.

Druhou věcí, na kterou bych chtěl upozornit v souvislosti s tím, co říkal pan ministr kultury ve svém úvodním slově, je už zde několikrát zmíněná a v této sněmovně oblíbená praxe navěšování na předloženou dílčí novelu celé řady dalších a dalších problémů, které souvisejí s danou oblastí, v tomto případě s oblastí autorského práva, ale nemají nic společného se záměrem této konkrétní novely a jsou svým způsobem často velmi nebezpečné prostě proto, že zasahují natolik široký okruh problémů, že často nejsme schopni jejich dosah kvalifikovaně dohlédnout a posoudit.

Chtěl bych zejména v souvislosti s tím, o čem se zmínil před chvílí pan ministr kultury, tedy s poměrně brzkým předložením nové komplexní normy, své kolegy vyzvat k tomu, aby pokud možno tlumili svoji kreativitu a iniciativu ve věci autorského práva, aby se nepokoušeli na tuto dílčí novelu navěsit až příliš mnoho témat, která nesouvisejí s ochrannou dobou, ale abychom soustředili své síly např. k tomu, abychom se pokusili v iniciativách, které tady budou, ovlivnit právě již nový autorský zákon.

Musím říci, že mě slova pana ministra velmi překvapila, že věcný záměr nového autorského zákona je věc natolik zásadní, že jsem velmi zvědav na to, čím vším se bude lišit od současné úpravy, protože např. nový autorský zákon ve Švýcarsku vznikal 70 let a já podle svých zkušeností s úrovní práce ministerstva si nejsem jist, do jaké míry bude nová norma schopna skutečně obsáhnout všechen ten technický pokrok, který zejména vyvolává nutnost novelizace.

Na druhé straně je to pro mne příjemné překvapení a těším se na tu práci.

Abych příliš dlouho nezdržoval, rád bych také já podpořil propuštění této novely do druhého čtení.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Prokopovi. Uzavírám rozpravu vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil.

Dámy a pánové, nezazněl návrh, ze kterého by vyplývalo, že nyní nebudeme rozhodovat o přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

 

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 117. Kdo je proti?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 117 pro, 1 proti.

 

Dámy a pánové, dovoluji si v tomto okamžiku vyhlásit polední přestávku do 14 hodin a popřát vám dobrou chuť.

 

(Schůze byla přerušena ve 12.18 hodin.)

 

(Schůze opět zahájena ve 14:00 hod.)

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, prosím, abyste laskavě zaujali svá místa v zasedací síni. Žádám pracovníky Kanceláře, aby zvukovým znamením dali na vědomí, že za dvě minuty začínáme. (Po dvou minutách.)

Vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, uplynuly avizované dvě minuty.

Před tím, než zahájím projednávání dalšího bodu schváleného programu, dovolte mi jedno sdělení.

Nemusíte se obávat, že budu opakovat neúspěšné pokusy svých předchůdců, a je velmi pravděpodobné, že vám dnes nenavrhnu, abychom jednali do 21 hodin, soudě podle výsledků předchozích hlasování. Podle dohody s představiteli politických klubů orientačně očekáváme, že tak jako v minulých případech bychom naše zasedání ukončili nejpozději v 17 hodin, aby naši moravští kolegové mohli dojet ke svým rodinám.

S tímto sdělením, které vás jistě všechny potěšilo, zahajuji dnešní odpolední jednání a přecházím k bodu pořadové číslo 28 sněmovní tisk 230, což je

 

28.
Návrh poslanců Miroslava Sládka a dalších na vydání ústavního zákona
o vytvoření vyšších územních samosprávných celků
/sněmovní tisk 230/ - prvé čtení.

 

Stanovisko vlády k tisku 230 má číslo 230/1.

Prosím pana poslance Jana Vika, aby jako zástupce navrhovatelů tento tisk uvedl a ostatní poslance, včetně pana ministra Jana Rumla a všech dalších, prosím, aby se laskavě ztišili a věnovali pozornost řečníkovi. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Vik: Děkuji, pane předsedo.

Dámy a pánové, návrh, který podávají poslanci Sdružení pro republiku - republikánské strany Československa, vychází ze snahy realizovat zákon číslo 1/1993 Sb., ústava České republiky, a to hlavu sedmou, část, která se zmiňuje o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Přijetím tohoto zákona bude nutné dotknout se celkové reformy veřejné správy. To znamená, že tyto změny by se měly dotknout novel zákonů, např. o hl. m. Praze a o okresních úřadech.

Dále bude nutno vytvořit zcela nové zákony, jako je například zákon o působnosti a kompetencích vyšších územních samosprávných celků, o obcích, o zemích, o zemských úřadech, o volbách do zastupitelstev zemí, o majetku zemí, o správním řízení, o správním soudnictví, o státní službě, o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky právě pro země, a v neposlední řadě zákon o územním členění České republiky.

Dámy a pánové, navrhujeme vytvořit konkrétně počet tří vyšších územně samosprávných celků, které se nazývají země. Je důležité zdůraznit...

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane poslanče, (zvoní) kolegyně a kolegové, dospívám k názoru, že hluk v zasedací síni přesáhl únosnou mez, proto vás vyzývám, abyste se laskavě ztišili. Pokračujte, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Vik: Děkuji - je důležité zdůraznit, že tento ústavní zákon, navrhovaný poslanci Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa, nemá ani v nejmenším ekonomický dopad na státní rozpočet. Dopad bude mít až vznik zemí a jejich orgánů.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Vikovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení, pan poslanec Zdeněk Zajíček.

 

Poslanec Zdeněk Zajíček: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl zpravodajskou zprávu k tisku 230, a to návrhu poslanců Miroslava Sládka a dalších na vydání ústavního zákona o vytvoření vyšších územně správních celků.

Vzhledem k tomu, že jsme v nedávné době projednávali v prvém a následně ve druhém čtení tři návrhy těchto ústavních zákonů a vzhledem k tomu, že se domnívám, že navrhovatel mohl své připomínky, popřípadě zlepšovací návrhy přednést v jednotlivých rozpravách k těmto návrhům zákonů, navrhuji, abychom tento tisk zamítli.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji, registruji tento návrh jako návrh, o němž budeme hlasovat poté, co bude ukončena obecná rozprava.

Obecnou rozpravu právě teď zahajuji. Zatím jediným písemně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslance Dušan Kulka, jemuž uděluji slovo.

 

Poslanec Dušan Kulka: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, mým úkolem je přednést několik poznámek na margo tisku č. 230.

Jsem osobně velmi potěšen pozorností, kterou tato sněmovna věnuje problematice veřejné správy a regionalizace, a to včetně pozornosti, kterou tomuto tématu věnují poslanci Republikánské strany.

Já jsem včera velmi pozorně naslouchal jejich argumentům a slyšel jsem jejich obavu z bujení byrokracie. Když se však podívám na jejich návrh zřízení dvou respektive tří zemí, tak musím konstatovat, že důsledky jejich návrhu jsou přesně v rozporu s jejich argumenty. V případě, že by byly na území České republiky zřízeny dvě země, plus Praha by měla statut země, tak nedokážeme se stávajícím systémem správních úřadů učinit vůbec nic kromě toho, že vskutku přibude další byrokratická vrstva.

Druhou rovinou pohledu na tuto problematiku je otázka účelu a smyslu zemí. Domnívám se, že by měly dělat regionální politiku, že by měly pečovat o regionální veřejné statky a služby. Nedovedu si však představit, že mocné parlamenty velkých zemí se budou věnovat tak trapným záležitostem, jako je dopravní obslužnost či střední školy, ale dovedu si představit, že budou soutěžit o kompetence s centrální mocí.

Ještě se chci zmínit o jednom aspektu. Tento zákon navrhuje zřízení tří zemí. Vzhledem k tomu, že jedno z nich je hlavní město Praha, jedná se v podstatě o zřízení dvou zemí, jedná se o dualismus. Tento dualismus je umocněn skutečností, že se zemské hranici dává stejná váha jako státní hranici. Domnívám se, že s dualismem a jeho důsledky máme trpké zkušenosti z doby federace a domnívám se, že bychom už neměli činit nic, co by implikovalo podobné procesy.

Na tomto místě jsem chtěl vyslovit návrh na zamítnutí. Vzhledem k tomu, že tak učinil zpravodaj, se pouze k tomuto návrhu připojuji.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji, pane poslanče. Táži se, kdo si ještě přeje vystoupit v obecné rozpravě. Hlásí se pan poslanec Filip, prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo, vážené paní a pánové, já bych nevystupoval k tomuto návrhu zákona, ale pan kolega Kulka mě přesvědčil, že je třeba vystoupit. My nemáme trpké zkušenosti s dualismem v ústavě coby federace, my máme trpké zkušenosti s politiky, kteří federaci nelegitimně a neústavně rozbili.

(Potlesk v části sálu.)

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Filipovi. Táži se, zda si ještě někdo další přeje vystoupit v této obecné rozpravě. Jelikož tomu tak není - v tom případě se prosím vás přihlaste, zatím nikoho nevidím. Tamhle vidím. Pane poslanče, příliš slabě vztyčenou ruku pana poslance Hofhanzla. Příště, prosím, tu ručku poněkud více vytrčte.

 

Poslanec Čestmír Hofhanzl: Děkuji, pane předsedo, dámy a pánové, myslím si, že máme všichni trpké zkušenosti ze zvyků, které se zabudovaly do naší země v uplynulých 50 letech. To je ta trpká zkušenost.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji vám, pane poslanče. Kolegyně a kolegové, pokud se ještě hlásíte do rozpravy, učiňte tak viditelně, nikoli primitivním boucháním do stolu připomínajícím neandrtálce, ale tím, že zdvihnete ruku. Hlásí se pan poslanec Ransdorf.

 

Poslanec Miloslav Ransdorf: Omlouvám se, pane předsedo, patrně neumím tak výrazně vytrčit ruku jako pan kolega Hofhanzl, ale přece jen bych chtěl říci, jestli je tu řeč o trpkých zkušenostech, bavme se tedy o tom, v jakém stavu byla tato země převzata a v jakém stavu je nyní.

(Potlesk v části sálu).

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Vidím, že toto vystoupení sice sklízí potlesk, ale nejsem si zcela jist, zda se týká návrhu na tři země. Takže, ptám se naposled, přeje si ještě někdo vystoupit výjimečně možná i k věci, kterou projednáváme? Není tomu tak, a proto obecnou rozpravu uzavírám.

Vzhledem k tomu, že v této obecné rozpravě padl z úst dvou poslanců, pana poslance Zajíčka a pana poslance Kulky, návrh na zamítnutí tohoto návrhu, nechám o tomto návrhu hlasovat. Přeje si někdo, abych vás odhlásil? Žádné takové přání nevidím.

 

Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro návrh na zamítnutí, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko, děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 118 nebyl návrh na zamítnutí přijat, když ze 176 poslanců pro hlasovalo 83, proti bylo 53 a 40 poslanců nehlasovalo.

 

Z toho vyplývá, že se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Pokud mi křik poslanců dovolí, abych přednesl návrh na toto přikázání, konstatuji, že navrhuji svým rozhodnutím přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru, výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a dále rozpočtovému výboru.

Abych předešel procedurálním námitkám některých exhibicionistů, nechám o těchto třech výborech hlasovat odděleně. Hlásí se nejdříve pan místopředseda Kasal.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane předsedo, dámy a pánové, ve smyslu jednacího řádu podávám námitku proti výsledku hlasování, byl jsem označen, že jsem nesouhlasil, ale já jsem hlasoval pro. Věřím, že dáte o mém procedurálním návrhu hlasovat, aby se rozhodlo.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Je to dokonce mou povinností, pane místopředsedo, a proto tak učiním. Jenom si dovolím upozornit, až vám předložím svůj návrh na zrušení mobilů v zasedací síni, že existuje hypotéza, že mobily ruší hlasovací zařízení. Ještě předtím, než budeme hlasovat o vaší námitce, hlásí se pan poslanec Vik.

 

Poslanec Jan Vik: Pane předsedo, dámy a pánové, já nevím, možná jsem to nějak špatně zaregistroval, ale snad ten poměr nebyl o jeden hlas, tzn. že to hlasování proběhlo o několik hlasů, takže ačkoli to nevadí, námitka zde padla, zřejmě se o ní hlasovat bude a dopadne tak, jak asi dopadne, tak je vidět - no.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Pro ty, kdo nesledovali výsledek, rozdíl byl 8 hlasů, 83 bylo pro návrh a bylo zapotřebí 88. Vyhovím nyní požadavku na vaše odhlášení. Prosím, abyste se znovu přihlásili. Myslím si, že jsme všichni zaregistrovaní.

 

Takže nejdříve zahajuji hlasování o námitce pana místopředsedy Kasala. Kdo je pro vyhovění této námitce, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomu, abychom této námitce vyhověli?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 119 se jsme se rozhodli vyhovět této námitce, když pro se ze 172 přítomných poslanců vyslovilo 122, proti bylo 26.

 

Nyní jsme povinni znovu hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu zákona.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 120 byl tento návrh přijat, když ze 174 přítomných se pro vyslovilo 94, proti bylo 23 a 27 nehlasovalo.

 

Tím končím tento bod. Děkuji navrhovateli, děkuji zpravodaji.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP