Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

 

 

Poslanec Stanislav Pěnička: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, zákon č. 48/97 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně na doplnění některých souvisejících zákonů nabyl účinnosti dnem 1. dubna 1997. Proto jeho citace chybí v kuponovém osvobození od správních poplatků. Doplněním tohoto zákona do bodu 6 vládního návrhu se zamezí další novelizaci zákona o správních poplatcích. Bod 6 vládního návrhu by zněl po doplnění takto: V § 9 odst. 1 a) se za slova "o státní sociální podpoře" vkládají slova "o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie a nájemného" a za slova "o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění" se vkládají slova "a o veřejném zdravotním pojištění."

Dále navrhuji nové znění bodu 9 vládního návrhu takto:

V § 9 se připojuje na konci nový odstavec 6, který zní:

"Na zdravotní pojišťovny se při prokazování nároku na osvobození podle odst. 2 a) nevztahují ustanovení o mlčenlivosti podle zvláštních předpisů." Odkaz na bod 4 a) pod čarou. Čili pod čarou navrhuji doplnit citaci těchto zvláštních předpisů:

"4 a) Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 380/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ve znění pozdějších předpisů a zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ve znění pozdějších předpisů."

K tomu bych chtěl jen stručně dodat, že zdravotní pojišťovny, které musejí prokázat správním orgánům nárok na osvobození úkonů souvisejících s prováděním předpisů o zdravotním pojištění nebudou v důsledku navrhovaného odstavce 6 vázané mlčenlivostí podle právních předpisů, které navrhuji citovat pod čarou.

Další návrh je tento: Dnem 1. 4. 1997 nabyl účinnosti zákon 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Navrhovaný sazebník správních poplatků v položce 33 a v položce 34 odkazuje na ustanovení již zrušeného zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, tj. silniční zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Považuji proto za nutné upravit příslušné odkazy na platný zákon o pozemních komunikacích a podle nové právní úpravy zákona upravit i uvozující text položky 33, a to následovně:

Položka 33

"Vydání povolení ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace při přepravě zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou vyhláškou Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb."

Další text v položce 33 zůstává tak, jak je uvedeno v projednávaném vládním návrhu, je však třeba změnit text poznámky k této položce, ve které je citovaná již zrušená vyhláška, kterou byl prováděn zrušený zákon o pozemních komunikacích. Text poznámky navrhuji proto v tomto znění:

Poznámka. "Povolením podle této položky se rozumí povolení podle § 25, odst. 4 a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích."

Ze stejného důvodu navrhuji i úpravu textu položky 34, a to takto:

Položka 34.

"a) vydání povolení ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice a místní komunikace 1000 Kč,

b) vydání povolení k připojení sousední nemovitosti na odpočívku dálnice nebo rychlostní silnice anebo na silnici I. třídy, odkaz na číslovku 7, 1000 Kč,

c) vydání povolení k připojení sousední nemovitosti na silnici II. třídy, odkaz na 7, nebo III. třídy, odkaz na bod 7, nebo místní komunikaci, odkaz opět na bod 7, 500 Kč.

Pod bodem 7 pod čarou je třeba citovat platný zákon o pozemních komunikacích v tomto znění na místo zrušeného zákona.

Bod 7, § 4, § 5, odst. 5 a), b), c), odst. 3 a § 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích."

Osvobození k této položce navrhuji označit jako bod 1 a doplnit bod 2, který zní:

"Od poplatku podle a) této položky je osvobozeno dodatečné povolení ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace vydávané v důsledku havárie."

Poznámku k této položce je třeba nahradit tímto textem, kde bude citován platný zákon o pozemních komunikacích, a to takto:

Poznámka.

"Povolení podle a) této položky se rozumí povolení podle § 25, odst. 4 b) až f) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích."

Další pozměňovací návrh.

Pro právní čistotu projednávaného vládního návrhu zákona doporučuji v položce 94 c) (citovaný zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a jejich kontrole ve znění zákona č. 4/1993 Sb.,) nahradit citací nového zákona, které zákony uvedené v závorce zrušil. Navrhuji citovat zákon č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům.

Předposlední pozměňovací návrh.

V položce 51 navrhuji upravit sazbu k udělení souhlasu provozování leteckého veřejného vystoupení a letecké soutěže na výši 1000 Kč. Původní sazba byla 200 Kč a plánované navýšení bylo příliš revoluční a myslíme si, že 1000 Kč je sazba odpovídající.

Poslední návrh je ohledně účinnosti. Upozorňoval jsem na to, že rozpočtový výbor se tímto návrhem zabýval již v dubnu a platnost navrhl 1. listopadu. Paní kolegyně Rujbrová dala tento návrh, aby účinnost byla od 1. ledna. Já se k tomuto návrhu připojuji.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Ivan Langer a připraví se pan poslanec Oldřich Kužílek.

 

Poslanec Ivan Langer: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych v rámci podrobné rozpravy přednesl pozměňovací návrhy k zákonu, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a kterým se mění zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně, ve znění pozdějších předpisů, tisk 152.

Pozměňovací návrhy jsou celkem tři a týkají se přílohy k zákonu České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, a to sazebník správních poplatků.

První se týká položky č. 16, poznámky č. 7, kde se vypouští za slovem "poplatek" slovo "podle" a vkládají se slova "ve výši desetinásobku". Celý odstavec 7 by potom zněl:

"Za vydání dodatečného stavebního povolení vybere správní orgán poplatek ve výši desetinásobku této položky."

Krátké odůvodnění: Jde o poplatek u dodatečného stavebního povolení a podle mého názoru by měl být nevýhodný, oproti standardnímu postupu a měl by být tedy několikanásobně vyšší, než je tomu u řádného stavebního povolení.

Pozměňovací návrh č. 2 se týká položky 23 h), kterým se zpoplatňuje pozastavení provozování životnosti na žádost podnikatele.

Pozměňovací návrh zní: Vypustit tento nově vložený odstavec a následující odstavce přepísmenkovat podle tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění je krátké: Ve stávajícím živnostenském zákoně nemá podnikatel za povinnost ohlašovat živnostenskému úřadu pozastavení živnosti na vlastní žádost. Obava tedy zní: V okamžiku, když bude tento úkon zpoplatněn, živnostenské úřady se logicky nedočkají takovéhoto oznámení, protože člověk by musel za toto oznámení platit.

Pozměňovací návrh č. 3 se týká položky č. 128, a to v návaznosti na již předložené pozměňovací návrhy v písmenu a). Tento pozměňovací návrh se týká b), kdy se číslovka 35 000 zvyšuje na 60 000 a c), kde se číslovka 20 000 zvyšuje na 30 000.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Kužílek, připraví se pan poslanec Václavek.

 

Poslanec Oldřich Kužílek: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovoluji si předložit drobný pozměňovací návrh k předloženému zákonu. Konkrétně se týká sazebníku správních poplatků, který tvoří přílohu k projednávanému zákona. Jde mi o položku 3, kde v oddíle "Zmocnění" navrhuji číslovku 50 % nahradit číslovkou 70 %.

Zdůvodnění tohoto návrhu, tzn. snížení poplatku za strojové okopírování, tj. za takové běžné okopírování nějakého dokumentu nebo informace, pochází z úplně jiné oblasti našeho právního řádu, než kterou se zde v tuto chvíli zabýváme. Pochází z oblasti práva na informace. Právo na informace je ústavní právo, které má každý občan. Víte, že v našem právním řádu je zatím velmi špatně upraveno a chybí. Když touto nedostatečnou úpravou se někdo přece jen nějakým způsobem probojuje, tak nakonec narazí na výši poplatku za jednu okopírovanou stranu. Před platností tohoto návrhu zákona je 50 Kč za jednu strojově okopírovanou stranu. Tento návrh to snižuje na 25 Kč. Vzhledem k tomu, že všichni víme, že tržní cena kopie, kterou si můžete pořídit na ulici, je zhruba 2 Kč, je zde vidět výrazný rozdíl.

Poplatky jsou obecně konstruovány jako zprůměrovaný odhad tak, aby náklady, které státní správa vynakládá na úkon, byly v součtu zhruba vyrovnané. Samozřejmě je mi jasné, že v tomto poplatku se zobrazuje i to, že někdy úředník to, co bude kopírovat pro občana, má po ruce, jindy pro to musí dojít do archivu. Tedy i to, že jde do archivu, se v poplatku musí nějakým způsobem zobrazovat. Nehodlám navrhovat a nenavrhuji proto výrobní cenu za úkon, což by byly dvě koruny, ale navrhuji cenu 15 Kč, které tam v součtu za všechny stránky, které jsou většinou přineseny dohromady, by měly pokrýt náklad státní správy.

Jestli dovolíte, shrnu: Myslím si, že takovým nedramatickým způsobem se trochu snažím pouze usnadnit realizaci ústavního práva na informace, které stejně bude muset být řešeno zvláštním zákonem a i tyto problémy tam budou muset být řešeny důkladně a diferencovaně podle toho, jestli jde o úkol náročný nebo nenáročný. V tuto chvíli však nemám jinou možnost, než aspoň touto drobností tuto věc zlepšit.

Děkuji vám za případnou podporu.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Václavek, připraví se pan poslanec Krampera.

 

Poslanec Jiří Václavek: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, podávám protinávrh proti návrhu na změny, podanému před chvílí panem kolegou Třebickým, které se týkají správních poplatků v oblasti výherních automatů.

V čl. IV § 10a) v odst. 2 navrhuji vypustit jím navržená slova "právnická osoba, která je", takže výsledné znění tohoto odstavce bude:

"Poplatek za výherní hrací přístroj platí jeho provozovatel."

To je celý návrh změny a prosím, aby se v případě hlasování ve třetím čtení hlasovalo o mém protinávrhu před jeho návrhem.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Posledním přihlášeným je pan poslanec Zdeněk Krampera.

 

Poslanec Zdeněk Krampera: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, dovoluji si podat dva pozměňovací návrhy zákona ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích. Oba dva jsou k čl. I, část I, položka 20.

Položka 20 a) Povolení loterie nebo okamžité loterie nebo tomboly 10 %, nejméně Kč 200, nejvýše Kč - mění se číslovka - 100 milionů.

b) Povolení číselné loterie nebo sázkové hry za každý rok 10 %, nejméně Kč 1 500, nejvýše Kč 200 milionů.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Pan poslanec Krampera byl posledním přihlášeným do podrobné rozpravy. Vzhledem k tomu, že se dále nikdo nehlásí podrobnou rozpravu končím.

Vzhledem k tomu, že v podrobné rozpravě nepadl návrh na vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání, ani návrh na zamítnutí návrhu zákona, končím druhé čtení tohoto návrhu zákona.

Dalším bodem je

 

6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 587/1992 Sb.,
o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 258/ - druhé čtení

 

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí Ivan Pilip. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Ivan Pilip: Vážená paní předsedající, vážená sněmovno, dámy a pánové, dovolte mi, abych krátce uvedl tento návrh novely zákona 587/1992 Sb., o spotřebních daních, neboť jde o návrh, který je zde jednak ve druhém čtení, jednak zde byl již jednou projednáván. Od té doby doznal pouze dílčích změn.

Chtěl bych připomenout, že hlavní změna, kterou návrh obsahuje, je především změna sazeb, které se s výjimkou piva a tabákových výrobků měnily naposledy k 1. lednu 1994. Nejde tedy o nějaké zvyšování nadměrně vysoké, když vezmu v úvahu celkový pohyb cenové základny těchto jednotlivých produktů.

Kromě tohoto zvýšení sazeb, které jsou v novele uvedeny, se také uplatňují některé dílčí legislativní změny, které vycházejí z aktuálního stavu poznatků získaných při uplatňování zákona o spotřebních daních v praxi a které by do jisté míry usnadňovaly jeho fungování. Chci říci, že už pojetí vládního návrhu znamená - pokud jde o příjmovou stránku státního rozpočtu - její navýšení pro rok 1998 v celkové výši téměř 7 miliard korun, zhruba 6,826 mld. Kč, za předpokladu, že nedojde k významnějším změnám na poptávkové straně, tzn. úrovni spotřeby těchto jednotlivých produktů.

Pokud jde o projednání nebo o závěry jednotlivých výborů a pozměňovacích návrhů, které již byly vzneseny, chtěl bych říci, že s pozměňovacími návrhy, které vyšly z rozpočtového výboru, je možné souhlasit tam, kde výběr zvyšuje. A budou-li nějaké návrhy, směřující tímto směrem, nechávám na vůli sněmovny, aby toto posoudila a případně tak rozhodla.

Jedinou výjimkou, kde nemůžeme a nemohu jménem vlády souhlasit s návrhem pozměňovacím, schváleným rozpočtovým výborem, je návrh týkající se tzv. zelené nafty, který v uvedených bodech 8, týkající se § 12e), bodu 11, 12, a tady doporučujeme, aby tento pozměňovací návrh přijat nebyl.

Tolik tedy hlavní připomínky a komentář v úvodu projednání tohoto návrhu novely zákona v jeho druhém čtení.

Zatím děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru a zemědělskému výboru. Usnesení obou výborů byla rozdána jako sněmovní tisk 258/1 a 258/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Stanislav Pěnička.

 

Poslanec Stanislav Pěnička: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že usnesení rozpočtového výboru jste obdrželi, nebudu se dále zmiňovat o jeho obsahu. Chci pouze upozornit na problém § 12 d), tzv. zelené nafty. U navýšení cigaret se přistupovalo s citem, i když to naplnění státního rozpočtu je v té výši asi 600 mil. Kč. Čili není to to správné číslo.

Vzhledem k tomu, že tento zákon už je ve sněmovně několikrát a že jste s ním velice podrobně seznámeni a že v novém vládním návrhu - v tom posledním - byly zapracovány všechny pozměňovací návrhy, které sněmovna schválila, myslím, že moje další slova jsou nadbytečná. Prosím paní předsedající, aby otevřela obecnou i podrobnou rozpravu a do té podrobné se ústně hlásím, třeba na posledním místě.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a nyní prosím zpravodaje zemědělského výboru poslance Karla Machovce, aby se ujal slova.

 

Poslanec Karel Machovec: Dámy a pánové, paní předsedající, vážená vládo, bohužel za zemědělský výbor musím konstatovat, že zemědělský výbor sice tento návrh novely zákona projednal, nicméně k tomuto zákonu nepřijal žádné usnesení.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. K předloženému návrhu zákona otevírám rozpravu, a to nejdříve její obecnou část. Do obecné části je prvním přihlášeným pan poslanec Karel Vymětal, připraví se pan poslanec Štrait.

 

Poslanec Karel Vymětal: Paní předsedající, dámy a pánové, jak jsem pochopil z opětovně předložené vládní novely zákona o spotřebních daních, vláda podle důvodové zprávy stále trvá na svém pocitu, že by měla být pochválena za to, že tři roky nezvyšovala sazby těchto daní, že zvyšování spotřebních daní je její povinností a úkolem, a to zvyšování systematické. Vyplývá to i z toho, že u žádné položky léta, ale ani dnes, vláda nenavrhuje snížení spotřební daně.

Proto i v tomto případě, stejně jako při posledním projednávání navrhuji, aby sněmovna přijala následující usnesení k tomuto bodu:

 

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu ČR, aby předložila k projednání Poslanecké sněmovně v termínu do 31. 12. 1997 návrh svého systému zvyšování sazeb spotřební daně."

 

Souhlasím s tím, aby o tomto návrhu usnesení bylo hlasováno v rámci závěrečné části třetího čtení, to znamená jako rozšíření návrhu na usnesení, které přednese předsedající schůze.

Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že předložená vládní novela zákona o spotřebních daních celoplošně snižuje životní úroveň občanů České republiky, navrhuji tuto novelu zamítnout.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Jaroslav Štrait a přihlásil se pan poslanec Karel Machovec.

 

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, po červencovém odmítnutí vláda opakovaně předkládá návrhy na zvýšení spotřebních daní. Snad je trochu potěšitelné, že svou původní představu obohatila o návrhy rozpočtového výboru a o návrhy kolegy Pěničky. Mrzí mě, že ostatní progresivní návrhy přednesené opozičními poslanci již nebyly využity.

Inspirován vládním postupem, budu také opakovaně předkládat doplňující návrhy ke zkvalitnění vládní předlohy. Mohou být třeba pochopeny jako pátá varianta připravovaného zvýšení daňových příjmů k odstranění důsledků záplav. Věřím, že lidská solidarita k alespoň částečnému vyrovnání neštěstí a bídy najde u majetných vrstev a jejich zástupců v parlamentu plné pochopení. Jistě nemusím zdůrazňovat, že je dnes naprosto jiná situace než před 2 měsíci. Zavedení daně z přepychu, drahých automobilů, šperků a starožitností pro financování postižených oblastí je to nejmenší, co by mohly některé vrstvy lidí udělat.

V zásadě nemohu souhlasit s neustálým odsouváním deklarovaných slibů vlády na řešení ekologie a devastovaného životního prostředí. Vysoké ceny ekologických benzinů jsou v přímém rozporu s programovým prohlášením vlády, kde se píše, cituji: "Vláda vychází ze základního principu odpovědnosti k budoucím generacím." Konec citátu. Posu"te sami. Stačil jsem si obejít šest benzinových čerpadel a zjistit doslova laickým průzkumem ceny paliva. Ceny benzinu speciál 91 u těchto čerpadel: Benzina, Torola, Petra, Aral, Agip a Shell se pohybovaly asi před měsícem mezi 22,60 až 23,20 Kč. Benzin natural 95 u těchto samých čerpadel mezi 23 až 23,90 Kč. Benzin natural plus 98 26,20. Benzin super 96 23,50 až 24,20 Kč.

Tento stav, samozřejmě v jiných cenových relacích, trvá již několik roků a ptám se proto - je vůbec stát schopen v podmínkách volné tvorby cen prosadit celospolečenské potřeby? Doufám, že kolegové podpoří navrhované 50procentní snížení daňového zatížení ekologických benzinů.

Celospolečenské potřeby sleduje i poslední návrh, který předložím samozřejmě v jiné části rozpravy, na diferencované daňové zatížení tabákových výrobků podle výše škodlivosti. Zlepšování zdravotního stavu populace, aspoň tímto dílčím způsobem, je celosvětové kritérium růstu životní úrovně a navrhovaný systém se v zahraničí osvědčil. Zvlášť v USA se výrazně prosazuje tendence, aby tabákové monopoly přispívaly do státního rozpočtu. U nás je to stále absurdní záležitost. Vezměte si třeba jen tu morbidní reklamu tabákových společností. Všichni jsme dostali informaci Státního zdravotního ústavu, který marně volá, že kouření škodí zdraví a neslyší ho bohužel ani sám ministr zdravotnictví a jeho náměstek Čerbák, jak je mi známo, oba silní kuřáci.

Více než polovina států unie se totiž soudí s výrobci cigaret o stovky miliard, které byly vynaloženy na léčbu nemocí z kouření. Žaloby podali i samotní poškození kuřáci. Tabákové společnosti USA zahájily novou taktiku. Souhlasí se značným omezením marketingu tabákových výrobků, se zákazem sponzorování sportovních a zábavných akcí, se zákazem automatů na cigarety a zákazem některých billboardů, s pracovišti a veřejnými prostorami bez tabákového kouře. Nabízejí 1 mld. dolarů ročně pro aktivity zaměřené proti kouření a poskytnou údajně v budoucích 25 letech více než 300 mld. ke kompenzaci státních a privátních výdajů na léčbu nemocí z kouření.

I u nás by se mělo přistoupit - a říkám to shodně s grémiem lékařů - k řešení tohoto problému. Vláda, parlament, kuřáci i nekuřáci by měli požadovat kompenzaci nákladů na poškozené zdraví způsobené kouřením tabáku a vytvořením podmínek k prevenci kouření dětí a mládeže.

Na zdravotnictví se u nás vydává ročně plus mínus 100 miliard Kč a podle skromného odhadu na zdraví a jeho nápravy u kuřáků se z toho vynakládá částka asi 15 miliard Kč. To by byl balíček jako vyšitý, tentokrát od firmy například Philip Morris či American Tabaco atd.

Dovolte mi ještě v závěru sdělit toto: S celou řadou návrhů a aktivit spotřebních daní přicházeli také v uplynulých měsících představitelé KDU-ČSL. Bohužel jenom ve sdělovacích prostředcích. Při hlasování ve sněmovně se chovali zcela jinak. Doufám, že to bude te" jiné. Pokud předloží oni v druhém čtení své návrhy na principiálně podobné návrhy, které ve větší míře zatíží majetné vrstvy, mohou počítat s podporou klubu KSČM.

Já navrhuji vrátit tuto předlohu vládě k dopracování.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Karel Machovec. Připraví se pan poslanec Karel Maixner.

 

Poslanec Karel Machovec: Paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, chtěl bych začít své vystoupení krátkou reminiscencí na to, co se tady událo v této sněmovně při posledním projednávání novelizace zákona o spotřebních daních. Z té prošel pozměňovací návrh na zavedení zelené nafty v zemědělství, na základě čehož byl potom celý zákon odmítnut jeho vlastními navrhovateli, resp. jeho vlastní stranou.

Nicméně se domnívám, že musím v intencích programu sociální demokracie znovu vznést návrh na zavedení zelené nafty, tedy levnější nafty pro zemědělství. Pokusím se ho zdůvodnit tak, aby bylo i mým kolegům z vládní koalice zcela jasno, že tento institut není tržně deformován, je to institut, který je běžný ve vyspělých zemích Evropské unie a není za rámec podpor zemědělství používaných v těchto zemích.

Náklady na motorovou naftu tvoří podstatnou část nákladů průměrného zemědělského podniku. U právnických osob je to 14,1 % celkových nákladů, u fyzických osob 18,4 % nákladů. Podle výběrového šetření hospodářských subjektů v zemědělství za rok 1996 v síti testovacích podniků studie VÚZE činí náklady na pohonné hmoty a maziva u právnických osob 2078 Kč na hektar a fyzických osob 1374 Kč na hektar. Nárůst těchto nákladů proti roku 1995 činí 9,3 % u právnických osob a 54,2 % u osob fyzických. To při přetrvávající neschopnosti zemědělců promítnout toto zvýšení vlastních nákladů do farmářských cen produktů znamená rozevírání cenových nůžek. Přitom se jedná především o výrobní spotřebu, která by neměla být z logiky konstrukce spotřební daně touto daní zatížena.

Z hlediska srovnání postavení našeho zemědělství a jeho cenové konkurenceschopnosti je nutné uvést, že podobný institut levnější nafty pro zemědělskou výrobu používají téměř všechny sousední státy a tato podpora je součástí tzv. produkčních subvencí, ekvivalentu produkčních subvencí. úroveň těchto subvencí v České republice je 11 % proti 44 % v zemích Evropské unie. Proto je snaha toto znevýhodnění našich zemědělců v soutěži se státními rozpočty zemí Evropské unie alespoň částečně vyrovnávat.

Při zavedení vratky ve výši 50 % se zvýší míra podpory o celá 2 %, tedy z 11 na 13 %. Při velmi liberální obchodní politice našeho státu v agrárním obchodu a nedostatečné ochraně trhu před dovozy subvencované produkce je to v podstatě jeden z možných kroků k vyrovnání nerovnoprávného postavení našich zemědělců.

Dopad návrhu do státního rozpočtu činí při 50procentní vratce a sazbě daně 8 340 Kč 1,75 miliardy Kč a při 50procentní vratce při sazbě 8 900 Kč 1,87 miliardy Kč. Mám zde v tabulce vyčísleny jednotlivé dopady.

Na závěr svého vystoupení bych vám, paní kolegyně a páni kolegové, přečetl tabulku, dovolím si zaujmout ještě chvilku vaší pozornosti, kde porovnám procentický podíl ceny zelené nafty z komerční nafty v zemích Evropské unie. V Německu je to 47,6 %, v Rakousku 80,4 %, v Itálii 45,1 %, ve Velké Británii - za vlády konzervativní pravice - 28,1 %, v Belgii 28,4 %, v Nizozemí 39,4 %, v Lucembursku 35,3 %, v Řecku 63,7 %, ve Španělsku 41 %, v Portugalsku 63,4 %, v Dánsku 31,9 %, ve Finsku 41,7 %, ve Švédsku 68,4 %. Ve všech těchto státech je institut zelené nafty zaveden.

Já se se svým podrobným pozměňovacím návrhem přihlásím v podrobné rozpravě.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Maixner. Omlouvám se, pan poslanec Štrait s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Jaroslav Štrait: Děkuji, paní předsedající. Dovolte, abych upřesnil svůj závěr vystoupení. Navrhuji vrátit výborům k novému projednání. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Pavel Maixner. Připraví se pan poslanec František Novák.

 

Poslanec Pavel Maixner: Paní předsedající, vážení hosté, dámy a pánové. Začínáme projednávat jednu z nejvíce diskutovaných novel zákona, která přináší - a já jsem tomu nakonec velmi rád - i značné rozpory mezi poslance vládních stran, které se nemohou na zvýšení těchto daní dohodnout.

Koncepční představu vlády o zvýšení spotřebních daní vyvolala jasná potřeba získat - stůj co stůj - prostředky do státního rozpočtu. Tato úprava spotřebních daní by přinesla zatížení našich občanů ve výši 6 miliard 827 milionů Kč. Tato nezbytná částka pro zalepení děr ve státním rozpočtu ukazuje nám všem, jak vypadají naše finance a jak ministerstvo financí navrhuje opatření, která nemají radikálně zlepšit stav naší ekonomiky. Předpoklad zlepšení a udržení státních financí, alespoň vyrovnaného státního rozpočtu musí vést vládu ke krokům, které jsou nesystémové, odporují představě pravicové vlády, za kterou se tato vláda pod vedením Václava Klause považuje.

Proč tedy přichází údajně pravicová vláda s návrhy, které zvyšují daňové zatížení našich občanů? Ano, i na tuto otázku je celkem rozumné a logické vysvětlení, které vedlo vládu k tomu, aby tyto kroky učinila. Prázdná státní kasa, do které nepřitékají finance z daňových povinností. Dnes můžeme konstatovat, že tato hodnota činí více než 60 miliard Kč. Dále malá produktivita průmyslové výroby, malý růst hrubé domácí produkce a saldo naši obchodní bilance. To jsou ony důvody vlády, proč se zvyšují daně a ruší sociální kompenzace.

Změna přinese úpravu - zvýšení u uhlovodíkových paliv ve výši 3 miliardy 90 milionů Kč, u alkoholu 1 miliardu 14 milionů Kč, u piva 734 miliony Kč, u cigaret 1 miliardu 989 milionů Kč. V rámci těchto změn jsou pro mě jako zastánce zemědělců prioritní všechny návrhy, které budou preferovat vratku spotřební daně u nafty pro zemědělce. Ano, je to správný návrh, který alespoň částečně posune hranici podpory našemu zemědělství v porovnání s pravidelnou a stálou podporou zemědělství v Evropské unii.

Paradoxem je, že právě tato vláda usiluje o vstup našeho státu do struktur Evropské unie, ale v rovině finančního zabezpečení neplní to, co by plnit měla, pokud skutečně chceme být plnohodnotným členem Evropské unie.

Pojem zelené nafty je pojmem, který se vyskytuje v celé západní Evropě a je nedílnou součástí veškeré legislativy těchto zemí. Mohl bych dlouze číst, jaká je a v kterém státě vratka spotřební daně. Ale skutečností je, že dané státy kompenzují zemědělcům jejich náklady a přibližují jejich náklady na podnikání ostatním podnikatelským činnostem. Ano, jak je potřeba vnést do naší legislativní úpravy u spotřebních daní a zavést vratku spotřební daně u nafty pro naše zemědělce, je potřeba se kategoricky postavit proti všem zvýšením spotřebních daní jako celku. SPR-RSČ nikdy nepodpoří zvýšení těchto daní a bude vždy usilovat o rozumnou zátěž našich občanů, kteří tyto daně platí. Není únosné donekonečna zvyšovat reálné zatížení našich občanů a tato formule platí o to víc, o co víc se snižují reálné příjmy našim pracujícím a o co víc se prohlubuje sociální krize ve společnosti. SPR-RSČ bude podporovat všechny varianty, které budou namířeny pro prosperitu našeho národa, které již v podstatě budou naše spoluobčany diskreditovat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Maixnerovi. Slovo má pan poslanec František Novák.

***