Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Vážená Poslanecká sněmovno, dovolte mi, abych řekl pár slov o činnosti vlády při řešení povodňové situace. Musím se přiznat, že přistupuji k tomuto pultu s určitými rozpaky, protože dnes ve čtvrtek ve dvě hodiny se atmosféra ve sněmovně za dva dny už o kousek posunula a zdá se mi, že má sněmovna jiné priority, než jak to vypadalo před 48 hodinami, a myslím, že je také menší zájem vyslechnout zprávu vlády o této věci.

Současně jsem trochu nejistý z toho, že došlo k rozmělnění tohoto bodu přijetím dalšího bodu programu, kde bude další vystoupení vlády na obdobné téma místopředsedou vlády Skalickým, a máme oba jisté rozpaky, jak se podělit o tuto tematiku, abychom neopakovali některé věci. Dost špatně si také dovedu představit, jak bude probíhat diskuse o těchto bodech, jak bude diskuse odlišována. Proto přidání druhého bodu považuji za ne zcela šťastnou věc. Mohli jsme to všechno prodiskutovat v rámci jednoho bodu.

Pokusím se říci několik základních informací, které by byly vhodné - alespoň doufám - v rámci tohoto bodu oproti bodu druhému. Myslím, že není třeba opakovat, že v červenci 1997 došlo v České republice k naprosto mimořádné situaci, největší živelní katastrofě v našich novodobých dějinách. Je to konec konců poprvé i v historii České republiky, kdy státní orgány, vláda, okresní úřady, Parlament, obce, volená obecní samospráva, desítky dalších organizací a institucí a hlavně statisíce občanů musely čelit katastrofě tohoto rozsahu.

Tyto záplavy postihly ve větším či menším rozsahu 33 okresů České republiky a vyžádaly si téměř pět desítek lidských životů. Způsobily závažné škody na hmotném majetku státním i soukromém, na bytovém fondu, na dopravní infrastruktuře, na telekomunikacích, na životním prostředí na struktuře krajiny i v mnoha dalších oblastech. Mnohdy došlo k úplnému či částečnému ochromení normálního fungování života společnosti a dá se předpokládat, že úplná obnova některých postižených oblastí si vyžádá spíše roky než období kratší, než měsíce či týdny.

Škody způsobené záplavami v tuto chvíli, při vší spornosti přesné definice slova "škoda", odhadujeme na řádově 50 až 60 miliard Kč s tím, že navíc odhadujeme, že v důsledku povodní dojde ke snížení tempa růstu hrubého domácího produktu po roce 1997 řádově o půl procenta, což jsou samozřejmě nemalé miliardy Kč, a že dojde k výpadu daňových příjmů v podobném rozsahu půl procenta hrubého domácího produktu.

Tyto údaje budou samozřejmě ještě dále upřesňovány, i když je naprosto evidentní, že o upřesnění těchto údajů na další desetinná místa už tolik nejde.

Nemyslím si, že všechno a všude fungovalo bez chyb a nedostatků, ale jsem přesvědčen o tom, že při zpětném pohledu mohu s plnou odpovědností prohlásit, že jsme v této těžké zkoušce obstáli a že Česká republika, jak stát, tak i jeho jednotlivé orgány, i jednotliví občané v této chvíli obstáli. Prokázalo se, že mechanismy a instituce, zřízené za účelem řešení podobných situací, v zásadě fungují a že jsme schopni operativně a pružně reagovat na nečekanou měnící se situaci.

Byli jsme svědky ohromující míry osobní lidské statečnosti i mezilidské solidarity. Jsem také rád, že se prokázalo, že i politická kultura je v České republice na takové úrovni, že prozatím nedošlo k pokusům těžit z tohoto neštěstí na politické rovině, a doufám, že tomu i v budoucnu nedojde.

Vláda se dlouho a opakovaně, prakticky nepřetržitě celé dva měsíce zabývala touto problematikou a zejména po odeznění první fáze, když šlo o elementární záchranu lidských životů a majetku, řešila velmi složitý problém nakolik, v jaké míře a v jaké podobě je zodpovědností státu řešit věci, které nejsou bezprostředně otázkou státní odpovědnosti, a do jaké míry má převzít úlohu obecného pojišťovatele všeho a každého. Toto řešení je věc nesmírně obtížná, nesmírně nelehká, a věřím, že to Poslanecká sněmovna cítí stejně jako my. V žádném případě nebylo možné říci, že všechno, co se stalo, zítra nahradí stát z peněz daňových poplatníků. Samozřejmě nebylo možné přijmout ani opačný extrém a vláda volila a ještě průběžně volí pohyb v tomto velmi složitém prostoru. Věřím, že ten pohyb volí na správném místě a ve správném bodě.

Je velmi obtížné strukturalizovat veškeré kroky vlády při řešení povodňové situace. Pokusím se zvolit jistý řez, jistou míru strukturalizace jako možný návod na dívání se na tyto problémy. V žádném případě se otázka nezužuje pouze na otázku finanční, nicméně i ona je zcela nezpochybnitelně důležitá, a proto jednou z těchto dimenzí je v každém případě řez finanční, finanční zdroje a jejich použití. To je jeden úhel, ze kterého bych se chtěl na tuto otázku podívat.

Vláda do této chvíle přijala kroky, kterými je možné zajistit, aby měla k dispozici 12.3/4 miliard Kč. Tyto prostředky mají tuto základní strukturu: Relativně malý je v tuto chvíli výdaj z čistého státního rozpočtu - 170 mil. Kč. Předpokládáme využití 1,5 mld. z pozemkového fondu, 150 mil. ze Státního fondu životního prostředí, 900 mil. ze státních finančních aktiv, 5 mld. ze zdrojů schválených vámi, z malé privatizace a 5 mld. jako efekt prodeje mimořádných, tzv. povodňových státních dluhopisů. Dohromady to je 12.3/4 mld. a myslím, že jakkoli by bylo možné, aby si to každý sečetl, pokud se nemýlím, tato částka takto ještě nikdy veřejně oznámena a prohlášena nebyla.

Z těchto 12.3/4 mld. bylo zhruba 7.3/4mld. už buď vydáno, nebo rozhodnuto o jejich vydání a u 5 mld. zůstává ještě prostor pro další rozhodování, na která místa tyto peníze použít. Myslím, že i toto je poměrně nová informace, která ještě nikdy takto nezazněla.

Velmi stručně bych mohl říci asi to, že z oněch zhruba 7,7 mld. - opakuji, že zaokrouhluji v tomto smyslu na 100 mld., potom na 10 mld. - bylo zatím rozhodnuto o vydání 2 mld. do oblasti bydlení, 2,1 mld. do oblasti dopravní infrastruktury, 1,6 mld. do oblasti zemědělství, lesního a vodního hospodářství, 430 mil. byla humanitární pomoc a urychlená stabilizace území v tom nejužším slova smyslu, 50 a něco miliónů pro záchranné práce, 1.1/4 mld. pro oblast průmyslu a obchodu, 100 mil. v úzkém slova smyslu pro školství a 150 mil. pro oblast ekologie a oblasti životního prostředí. Tato čísla dávají dohromady těch 7,7 mld. s tím, že o něco přes 5 mld. zůstává dále k rozdělování a k dispozici.

To je tedy prvotní informace o finanční stránce celého problému. Vláda provedla celou řadu rozhodnutí, usnesení, nařízení a koneckonců ve dvou případech i rozhodnutí o návrhu zákonů, o kterých vy víte, protože jste je před dvěma měsíci schvalovali. Byly to jak návrhy zákonů, které by umožnily využít prostředků z malé privatizace, tak návrh zákona o vydání státních dluhopisů. Vláda též schválila jedno nařízení vlády, a to bylo nařízení vlády o poskytnutí finanční pomoci v oblasti bydlení občanů postižených povodňovou katastrofou, což bylo vládní nařízení z 23. července s tím, že včera, 3. září, provedla vláda doplněk toho nařízení a extenzi původního rozhodnutí na další typy ohledně dalších podmínek, za kterých je možné tuto finanční pomoc poskytovat. To je druhá věc, o které bych se zmínil.

Třetí věc je stručná zpráva o jednotlivých resortech, nebo oblastech činnosti. Řeknu pár zásadních úvah. Vláda jako výjimečnou věc povolala vojáky v činné službě k plnění úkolů Policie ČR. Vláda souhlasila s povoláním vojáků v záloze k výjimečnému vojenskému cvičení a vláda souhlasila s bezúplatným uvolněním hmotných rezerv, pohonných hmot a maziv ze státních hmotných rezerv a s bezúplatným uvolněním zdrojů hmotných rezerv na přímou humanitární pomoc.

(Hluk v sále.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Promiňte, pane předsedo. Dámy a pánové, prosím o klid, a pokud někdo velmi urgentně potřebuje vyřídit svoje osobní záležitosti, prosím, aby to nekonal ve sněmovně. Děkuji.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Byla to zvláštní a mimořádná rozhodnutí vlády. Myslím, že jste poměrně dobře informováni o zásazích v oblasti bydlení - nenávratný finanční příspěvek 150 tis. Kč za každý zničený byt a možnost další půjčky do výše 850 tis. Kč na pořízení nového bytu s výhodnou 4% úrokovou mírou a s odkladem splácení až do 3 let a s lhůtou splatnosti 20 let. Víte, že bylo rozhodnuto státem uhradit náklady na demolice zničených nemovitostí, bylo rozhodnuto o přechodném ubytování osob z postižených oblastí, byly schváleny dotace obcím nejrůznějšího typu, dotace obcím na výstavbu nových nájemních bytů, na urychlené rekonstrukce volných školních budov, ubytovacích a podobných zařízení. Vláda schválila nízkoúročené půjčky pro fondy rozvoje bydlení v obcích atd. atd.

Vláda schválila vydání poměrně vysokých finančních prostředků v oblasti dopravy, a to jak do komunikací státních, tak komunikací obecních s tím, že hodlá přispět do výše 60 % celkových nákladů na obecních komunikacích.

Vláda se poměrně intenzivně zabývala problematikou zemědělské výroby, potravin, vodního a lesního hospodářství, poskytla velmi rozsáhlé položky, jak jsem před chvílí říkal, na úrovni 1,6 mld. a jejich struktura si myslím že není až tak zajímavá v této chvíli, abychom ji diskutovali. Vláda v oblasti průmyslu a obchodu schválila návratnou finanční výpomoc pro oblast distribuce a výroby energie a schválila rozsáhlý program podpory podnikatelů stižených povodňovou katastrofou pod titulem "Program rekonstrukce".

Myslím, že by bylo možné pokračovat v detailech těchto položek, ale zvolil jsem si tento stručný řez, abychom měli aspoň elementární přehled. Vláda pokračuje a bude pokračovat v těchto opatřeních. Včera opět schválila výraznou extenzi těchto věcí - návrh na nové použití prostředků Pozemkového fondu, návrh na nové zálohování ministerstva dopravy na pokračování obnovy dopravní infrastruktury, návrh na realizaci státní podpory na majetku obcí a podobně.

Chtěl bych říci, že výrazným tématem sdělovacích prostředků i politické diskuse se stala otázka zahraniční pomoci. Myslím, že je tento problém zjednodušeně vysvětlován, zjednodušeně chápán. Rád bych k tomu řekl toto. 17. července Ministerstvo zahraničních věcí oficiálně požádalo Evropskou unii o pomoc s důrazem zejména na pomoc v rámci programu Phare. 11. srpna informovali členové Evropské komise pan Hans van Broek a Monika Wulf Matiesová předsedu vlády.

Předseda vlády dostal s jistým zpožděním zprávu o možnosti realokace finančních prostředků, které poskytuje Evropská unie v rámci programu Phare a INTERREG, tak aby směřovaly do postižených oblastí.

25. srpna jsem jednal s lucemburským premiérem, tedy s osobou předsedající v této chvíli Evropské unii, o urychleném přestrukturování těchto finančních prostředků, aby mohly být neprodleně využity. Čili jednání na této úrovni i ministra financí s EU pokračuje a bude pokračovat i nadále.

Čistá pomoc EU, pomoc finančního typu, byla 1 mil. ecu jako prvotní, primární pomoc. To, o čem teď hovořím, je nad tuto položku.

Pokud jde o vládní finanční pomoc, bude vás asi zajímat, že tuto pomoc České republice poskytlo celkem 11 zemí, a to v hodnotě zhruba 30 mil. Kč. To byla pomoc finanční. Stejný počet států, tedy 11, poskytl pomoc věcnou v podobě např. dodávek vakcíny proti hepatitidě, dieselagregátů, desinfekčních prostředků, chladniček, čerpadel apod. Tato pomoc věcného typu dosáhla hodnoty řádově 150 mil. Kč. V jednání v této chvíli je pomoc od dalších šesti států. To byla tedy pomoc vládní, realizovaná.

Velmi často se diskutuje jakási odmítnutá vládní pomoc. Dovolte, abych vás informoval o tom, že byla odmítnuta pomoc tohoto typu ve čtyřech konkrétních případech. Šlo o nabídku Spolkové republiky Německo a Rakouska na úpravny vody, norskou nabídku na vodní čerpadla a holandskou nabídku na mobilní vojenské kuchyně. Toto odmítnutí bylo uskutečněno proto, že povodňový štáb nepožadoval zrovna tyto konkrétní věci jako užitečně využitelné v tuto chvíli v České republice.

Česká republika obdržela celou řadu nabídek nevládní pomoci, ale šlo vesměs o komerční pomoc, to znamená nabídky výstavby rodinných domků, úpraven vody, čerpadel. Tyto nabídky byly předány k využití příslušným ministerstvům.

Pokud se jedná o nekomerční, nevládní pomoc, ta byla celkem poskytnuta z 11 zemí v hodnotě řádově 5 mil. Kč.

Byl bych rád, abychom tuto informaci vzali na vědomí a aby politické spekulace o jakýchsi tajuplných zdrojích, které zůstaly nevyužity, vzaly v úvahu primárně tuto informaci. Opakuji, že ministr financí je pověřen, aby jednal s Evropskou komisí o využití finančních prostředků programu Phare a aby předložil vládě materiál o nabídce Evropské investiční banky o poskytnutí finančních prostředků na obnovu a podporu podnikání, na dopravní infrastrukturu či na oblast povodí. Samozřejmě, že jednáme i s dalšími institucemi. Minulý týden jsem o této problematice jednal se Světovou bankou. Ale je naprosto evidentní, že to už se jedná o pomoc typu klasických úvěrů, něčeho, co vyžaduje zřetelný, evidentní, předem připravený hotový konkrétní projekt a samozřejmě nezbytnost splácení těchto vládních nebo nevládních úvěrů.

Dovolte mi, abych v tuto chvíli skončil, protože doufám, že to byla informace poměrně široká, a předpokládám, že bude doplněna v následující diskusi i ve vystoupení místopředsedy vlády Skalického.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. A nyní podle dohody přerušíme projednávání tohoto bodu a přikročíme k úvodní části dalšího bodu pořadu, kterým je

Poté bude otevřena společná rozprava. Prosím nyní místopředsedu vlády a ministra životního prostředí pana Jiřího Skalického, aby se ujal slova.

Ministr životního prostředí ČR Jiří Skalický: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já jsem se samozřejmé při přípravě této zprávy ocitl také v určitém dilematu, jak zkoordinovat přípravu své informace s panem premiérem v tom velmi krátkém čase, který jsme měli k dispozici, a jak zamezit případným duplicitám v našich vystoupeních. Z toho důvodu jsem zaměřil těžiště své zprávy na zhruba 3 věci.

Za prvé. Na poměrně zevrubný popis oněch tragických událostí, o kterých hovoříme, z hydrologického hlediska a zároveň na zprávu o činnosti povodňových orgánů v době akutního ohrožení, neboť považuji zevrubný popis toho, co se stalo, z těchto hledisek za velmi potřebné vzhledem k rozmáhajícím se veřejným diskusím na toto téma, a především na téma, zdali příslušné státní nebo místní orgány jednaly náležitě odpovědně a včas.

A konečně moje zpráva obsahuje dílčí informaci o tom, kam dosud dospěl proces obnovy postižených oblastí a v čem spočívají naše priority v následujícím období.

Text mé zprávy je poměrně obsáhlý a především plný nejrůznějších čísel, a proto považuji za užitečné vám ho předat i v písemné formě a některé pasáže ve svém výkladu nyní budu spíše parafrázovat než číst, protože by to bylo věru v jistých pasážích velmi dlouhé a nudné čtení. Ale považuji za užitečné, aby všichni poslanci měli popis toho, co se v této zemi stalo v první polovině července, sami k dispozici. Co se týče oné první avizované části popisu meteorologické a hydrologické situace, která vedla k tak rozsáhlým a katastrofálním záplavám, řeknu zhruba tolik a odkazuji na obsah zprávy, která, doufám, že vám bude v nejbližších chvílích rozdána.

První vlna srážek začala v pátek 4. července roku 1997 poměrně výraznými bouřkami a lijáky, především v oblasti Ostravy, a tím byla zahájena extrémní srážková bilance, která trvala celých následujících pět dní. Trvalý déšť začal ve východních Čechách, na Moravě a ve Slezsku nejpozději v sobotu v odpoledních hodinách a na severovýchodě Moravy a ve Slezsku přetrval až do středy 9. 7. Pro vývoj odtokové situace byl rozhodující právě onen pětidenní srážkový úhrn, neboť za toto období spadlo například na Lysé hoře neuvěřitelných 586 mm srážek, 454 mm spadlo na Pradědu, v Krkonoších 245 mm v Peci pod Sněžkou a 260 mm na Labské boudě a samozřejmě v dalších oblastech došlo rovněž ke srážkovým úhrnům, které měly zcela mimořádný charakter.

Bohužel pro další vývoj situace bylo tragické i to, že zhruba 18. 7. v noci intenzivní srážková činnost na našem území znovu začala a pokračovala až do 21. července. Mám-li stručně parafrázovat následky těchto celkových úhrnů srážek, pak je nutno konstatovat, že v povodí Odry byly výrazně překročeny stoleté průtoky při kulminaci povodňových vln na celém toku řeky Bělé, na Odře, na Opavě, na Opavici a na Ostravici. V povodí Moravy byly kulminace při stoletých průtocích na řece Desné, Třebůvce, Rožnovské Bečvě, Bečvě jako takové a celém toku Moravy, v povodí Labe bylo dosaženo hodnot stoletých průtoků v profilu vodního díla Labská na Tiché Orlici a Třebovce.

Druhá vlna povodní, která následovala s několikadenním zpožděním, neměla již tak dramatický průběh a její následky nebyly tak tragické - ilustrující srovnání těchto dvou povodňových vln je obsaženo v předložené zprávě v přiložených grafech.

Nyní bych rád přešel pár slovy k tolik diskutovanému hodnocení činnosti povodňových orgánů v době povodňové situace. Český hydrometeorologický ústav 4. 7. v odpoledních hodinách upozornil dispečinky povodí, akciových společností, Hlavní úřad civilní ochrany, okresní úřady i Ministerstvo životního prostředí na možnost vydatnějších srážek s předpokladem během víkendu až do 40 mm. Jednalo se standardní situaci, kterých se vyskytuje během roku několik a které mají podle předchozích zkušeností za následek maximálně místní problémy v místě jádra srážek.

Jenom na okraj poznamenám, že například avizované srážky před právě uplynulým víkendem byly z tohoto hlediska o něco horší než ony srážky avizované v pátek 4. července. V neděli 6. července odpoledne po vyhodnocení srážkové činnosti, průtoku v měrných profilech státní sítě a předpovědi počasí bylo vydáno další upozornění dispečinkům povodí, civilní ochraně, okresním úřadům na očekávané vydatné srážky na Moravě a ve Slezsku s předpokladem maximálních srážek v neděli do 90 mm a v dalších dnech do 25 mm. Po 17.00 hod. již doporučil Hydrometeorologický ústav předsedům povodňových komisí ucelených povodí Odry a Moravy, aby tyto komise aktivizovali.

7. července ráno při vyhodnocení hydrometeorologické situace informoval ČHMÚ o výskytu povodňových průtoků více než 25-50leté vody a předpovídal další vydatné srážky v pondělí a v úterý. Vzhledem k vývoji situace začaly v sobotu 5. července pracovat některé okresní povodňové komise, další tak učinily v neděli 6. 7., kdy byly také aktivizovány komise ucelených povodí Odry a Moravy, které začaly intenzivně pracovat v pondělí ráno. Vzhledem k hrozivému vývoji situace jsem se rozhodl já, ve spolupráci s místopředsedou Ústřední povodňové komise, že nebudeme čekat na další iniciaci nižších orgánů, a svolali jsme Ústřední povodňovou komisi do Olomouce. Tam byl v pondělí odpoledne zřízen krizový štáb, který převzal soustřeďování informací o stavu a vývoji povodňové situace a soustřeďoval požadavky na zásahy a pomoc, které přesahovaly rámec a možnosti některých okresů. Ústřední povodňová komise na svých pravidelných zasedáních vyhodnocovala situaci a teprve poté, kdy odezněly obě povodňové vlny, tj. 24. 7., ukončila činnost krizového štábu, oznámila tuto skutečnost povodňovým komisím dotčených okresů a předala jim další působnost ve věci řízení povodňové situace. I po ukončení činnosti krizového štábu Ústřední povodňové komise však zůstalo v Olomouci informační místo, které zajišťovalo další potřebný přenos informací.

Další podklady pro hodnocení povodňové situace a přípravu následných opatření v současné době zabezpečuje stálý pracovní štáb ÚPK v koordinaci s jednotlivými resorty a se mnou jako vládním zmocněncem.

Co se týče záchranných a zabezpečovacích prací, chci konstatovat, že na základě žádosti jednotlivých občanů nebo obcí již od neděle 6. července se na záchranných pracích podílely místní jednotky požární ochrany, během noci pak byly na žádost postižených okresů zahájeny přesuny dalších požárních jednotek jako posily. Jednotky Armády ČR a civilní ochrany byly na základě žádostí přednostů okresních úřadů také nasazovány již 6. července. Pro plnění úkolů policie v povodňově postiženém území bylo během a bezprostředně po povodni, tj. období od 6. - 20. července, nasazeno 6 312 policistů a jako posila policie 1 217 vojáků armády. Bylo nasazeno celkem 1 173 služebních osobních vozidel, 20 autobusů, 27 služebních člunů a 6 vrtulníků. Domnívám se proto, že nasazení našich ozbrojených složek v nastalé povodňové situaci bylo adekvátní a že nejsou na místě žádné spekulace o tom, že by činnost armády, policie, civilní ochrany nebo hasičských záchranných sborů v průběhu povodní byla nedostatečná.

K řešení povodňové situace, jak už jsem řekl, byly nasazeny rovněž jednotky požární ochrany, a to ze všech okresů republiky a dokonce i některé jednotky záchranných sborů podniků a do záloh byly nasazeny jednotky dobrovolných hasičů. Celkem bylo v období 6. - 22. července nasazeno 27 763 profesionálních a dobrovolných hasičů, téměř 4 500 záchranných požárních vozidel, 635 speciálních vozidel a 460 člunů. Nasazení vojáků armády a jednotek civilní ochrany zahrnovalo vojáky z povolání, vojáky v základní službě i v záloze a občanské pracovníky, celkem 7 300 osob Armády ČR, 1 321 příslušníků civilní ochrany a další technika.

V prvotním období samozřejmě bylo hlavní náplní činnosti těchto složek především starat se o záchranu lidských životů. Krizový štáb preventivně varoval oblasti, kde hrozilo akutní nebezpečí vlivu povodňové vlny, a současně koordinoval činnosti při záchraně obyvatel ze zatopených domů. Činnost jednotek požární ochrany, policie, armády, včetně jednotek civilní ochrany, byla koordinována nejen krizovým štábem, ale i povodňovými komisemi nižších stupňů. Během povodní bylo celkem evakuováno 26 500 osob, z toho 3 427 letecky. Přes veškeré úsilí zahynulo během povodní 50 lidí a dalších 10 zemřelo na její přímé následky. Vzhledem k počtu ohrožených a evakuovaných osob se ovšem domnívám, že se jedná o ztráty vzhledem k rozsáhlosti této katastrofy přiměřené.

Co se týče odhadu povodňových škod. Jak už zde bylo řečeno, povodní bylo postiženo celkem 538 měst a obcí ve 34 okresech. Celkové přímé povodňové škody odhadujeme na zhruba 60 miliard korun. Škody na majetku státu jsou odhadnuty ve výši zhruba 13,5 miliard korun, škody na majetku obcí činí necelých 6 miliard korun, na majetku občanů 8,5 miliard korun a u podnikatelských subjektů téměř 32 miliardy korun. Z provozu bylo postupně vyloučeno celkem 946 km poškozených a zatopených tratí, 13 železničních stanic, zničeno 26 mostů, bylo vyřazeno 211 km automatického traťového zabezpečovacího zařízení a mnoho dalších škod, které nechci pro stručnost své úvodní řeči uvádět, na železniční infrastruktuře.

V silniční síti bylo poškozeno 1 850 km silnic a 851 mostů, neprůjezdných bylo celkem 415 silničních úseků. Byla přerušena dodávka elektrické energie pro více než 200 tisíc odběratelů a více než 30 tisíc odběratelů bylo připraveno o dodávky zemního plynu. V telekomunikační síti bylo vyřazeno z provozu více než 90 tisíc hlavních telefonních stanic, poškozeno 55 dálkových kabelů a několik set místních telefonních rozvodů.

Zničeno bylo celkem 2 151 bytů a dalších 5 652 bytů bylo poškozeno a jsou dlouhodobě neobyvatelné. Celkově bylo v průběhu záplav a po nich třeba nouzově ubytovat 16 653 osob a k datu blížícímu se dnešnímu dni je dosud nouzově ubytováno 9 941 osob. Bez dodávky pitné vody bylo 52 obcí v okresech Bruntál, Přerov, Zlín, Uherské Hradiště a Kroměříž. Dále bylo celkově zasaženo 3 500 studní ve 45 obcích, kde není veřejný vodovod. V mnoha městech byly vážně poškozeny kanalizace a čistírny odpadních vod. K závažným škodám došlo -na vodních tocích s místy těžkým poškozením dna a břehů a vytvořením nových tras jejich koryt a na vodohospodářských stavbách na vodních tocích.

Tento výčet, dámy a pánové, si samozřejmě nedělá nárok na jakoukoliv úplnost. Chce jenom ilustrovat skutečný rozsah a obrovitost škod, které katastrofálními záplavami v červenci tohoto roku v postižených oblastech vznikly.

Co se týče naší činnosti po odeznění povodňové situace. Koordinační práce se logicky postupně přesouvaly z krizového štábu Ústřední povodňové komise na výbor vládního zmocněnce, který byl jmenován usnesením vlády ze dne 16. července t. r. Členy tohoto výboru jsou zástupci devíti resortů, které při formulaci a realizaci programu obnovy hrají klíčovou roli. Vláda začala přijímat potřebná opatření neprodleně již v období kulminujících záplav. V první etapě se úsilí vládního výboru a vlády samotné nezbytně soustředilo nejprve na záchranné práce, následně pak na řešení nejnaléhavějších problémů souvisejících s obnovou základních životních funkcí postižených sídel, tj. na dodávky pitné vody, elektřiny, plynu a tepla, obnovu telefonického a dopravního spojení, čištění odpadních vod, nouzového ubytování evakuovaných osob a také na eliminaci následných zdravotních a jiných rizik. Mezi nimi uvádím například i kriminalitu a psychologický stav obyvatelstva. A samozřejmě rovněž na rychlou sociální pomoc postiženým občanům. S pomocí armády a dalších složek byl organizován urychlený sběr stovek tisíc uhynulých zvířat a odčerpávání vody ze zaplavených prostorů, aby se v maximální možné míře zamezilo riziku šíření nákaz. Díky tomu a těmto rychlým opatřením se hygienickou a epidemiologickou situaci v postižených oblastech podařilo po celou dobu udržet na obvyklé úrovni a bez výskytu významnějších problémů. Vzhledem k trvalejšímu riziku vzniku epidemického výskytu virového zánětu jater typu A nařídil hlavní hygienik mimořádné očkování dětí ve věku od tří do patnácti let v oblastech postižených povodněmi, celkem bylo hygienickou službou na základě míry rizika určeno k očkování asi 80 tisíc dětí. Mimořádné očkování bylo zahájeno 25. srpna a bude pokračovat do 10. září Věnujeme mu mimořádnou pozornost, neboť se jedná o akci svým rozsahem v České republice opravdu ojedinělou, jejíž účinek bude následně muset být náležitě vyhodnocen.

V další etapě po zhodnocení prvních reálných odhadů vzniklých škod vláda postupně přijímala další rozhodnutí, kterými byla adresována další pomoc jak postiženým občanům, tak obcím a podnikatelské sféře. Já se domnívám, že zpráva pana premiéra v této oblasti byla vyčerpávající, a považuji ji proto za součást této celkové informace o postupu všech orgánů.

Přejdu nyní ke stručné informaci o tom, kam postoupil proces obnovy základní infrastruktury, jaká je současná situace v jednotlivých oblastech. Díky intenzivnímu úsilí se podařilo do konce srpna podstatně pokročit při obnově základní infrastruktury v postiženém území. Co se týče železniční sítě, na konci srpna bylo již opraveno a znovu uvedeno do provozu 878 km tratí, zprovozněno 16 mostů a napravena i většina dalších vzniklých škod na infrastruktuře. Z provozu zůstává doposud vyloučeno 69 km železničních tratí, celkem 106 km kolejí. Jednokolejný provoz zůstává na trase Praha, Olomouc, Ostrava a plné zdvoukolejnění úseku se bude postupně realizovat a mělo by být ukončeno v průběhu září tohoto roku.

Počítáme s tím, že do konce roku 1997 na celostátních tratích bude obnoven železniční provoz v plném rozsahu. Na tratích regionálních jsou v současné době prováděny pouze provizorní opravy na nejvíce poškozených tratích Šumperk, Kouty nad Desnou, Petrov nad Desnou, Sobotín a Milotice nad Opavou, Vrbno pod Pradědem. Lze předpokládat obnovení provozu až v příštím roce.

Co se týče silniční sítě, dosud bylo zprovozněno, ač někde samozřejmě prozatím jen provizorním způsobem, 371 úseků silnic, a zůstává jich tudíž uzavřených již pouze 44. Pro uvedení silniční sítě do původního stavu je z celkového počtu 98 investičních prací připraveno ještě v letošním roce k zahájení 77, a pokud se je podaří zrealizovat, mělo by být ještě do konce tohoto roku opraveno 365 mostů, zhruba 477 tisíc m² vozovek a zprůjezdněny další dosud uzavřené úseky. Po konci tohoto roku počítáme s tím, že zůstane uzavřeno již jen 9 úseků vyžadujících novou náročnou investiční výstavbu, a které samozřejmě budou muset být nahrazeny objízdnými trasami.

***