Poslanec Marek Benda:
Chci zareagovat na jednu větu, kterou řekl pan poslanec Dostál a která se zde setkala celkem s úspěchem. Domnívám se, že komunismus je realitou tohoto století. Je realitou, která zanechala příšerné škody v této zemi, příšerné škody všude na světě.Prosím pana poslance Dostála, aby na toto téma už jenom kvůli jejím obětem nevtipkoval. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
V rozpravě dále vystoupí předseda klubu SPR-RSČ pan poslanec Sládek.
Poslanec Miroslav Sládek:
Pane předsedající, dámy a pánové, to už člověk nevěří svým uším. Proto musím konstatovat, že například nacismus byl realitou tohoto století a že napáchal obrovská zvěrstva a že zanechal nesmazatelné stopy v dějinách lidstva.Dámy a pánové, je nutné zdůraznit, že Pražský hrad nelze určit jenom některými budovami, některými věžemi. To je prostě komplex naprosto nedělitelný. Komplex, který patří celému národu, pokud z toho národa samozřejmě ještě něco zůstalo. Není možné argumentovat vlastnickými právy k jednotlivým budovám a tak tento areál zničit. Vyjmutí kterékoli jediné věže, jediné budovy z tohoto areálu znamená znehodnocení areálu jako celku.
Dámy a pánové, areál Pražského hradu patří českému národu a českému státu. Nikdo nemá právo jakkoli tento areál znehodnotit nebo rozbít.
Dámy a pánové, je zajímavé, že vždy tak, jak se hodí vládní koalici, jsou znevažovány jednotlivé etapy naší historie. Před chvílí se zde diskutovalo o tom, že by neměly platit žádné zákony z uplynulých desetiletí po roce 1948, přestože byla přijata zásada kontinuity práva. Předtím ale titíž lidé zase znevažovali Benešovy dekrety v případě, že protestovali proti zabavení Řádu německých rytířů.
Přijali jsme zásadu kontinuity práva a je nutné se této zásady držet. Jakékoliv pokusy o rozbití Pražského hradu jsou zároveň také pokusy o rozbití českého národa. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Vzhledem k tomu, že se do rozpravy dále nikdo nehlásí, rozpravu končím. Pan poslanec Jičínský před hlasováním chce využít svého práva předkladatele. Máte slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský:
Pane předsedající, kolegyně, kolegové, nejprve jednu drobnou poznámku k námitkám poslance Bendy, že předložený návrh nesplňuje požadavky stanovené zákonem o jednacím řádu. Myslím, že by tato námitka byla oprávněná, pokud by se týkala prvního návrhu, ale myslím si, že jednání v tomto důstojném shromáždění není natolik zformalizováno, aby - jestliže jsem jménem navrhovatelů předložil opravený tisk korigující tuto vadu - oprava nebyla uznána. Pokud bychom postupovali takto formalisticky, myslím, že by to znemožňovalo normální věcné jednání v tomto parlamentu. Ale to jenom na okraj, protože nemyslím, že by tato věc byla podstatná.Podstatné jsou problémy obsahové a problémy právní. Já jsem svého času tady hovořil o tom, že bych byl velmi nerad, kdyby z různých jevů, ke kterým u nás dochází, se v této společnosti obnovil kulturní boj. Myslím, že každý ví, co kulturní boj znamená. Problémů, které máme před sebou, je až příliš mnoho, než abychom si mohli dovolit rozdírat naši společnost takovýmito jevy, které do konce 20. století nepatří.
Vycházel jsem z toho, že veliká vlna emocí kolem Pražského hradu poučila každého, že s touto věcí není radno si zahrávat.
Sám jsem proto nechtěl vůbec tuto emociální stránku rozvíjet a chtěl jsem se omezit a soustředit na problém, který je především právní. Proto nebudu na různé invektivy obsažené ve vystoupení zejména poslance Tollnera podrobně reagovat. Myslím, že každý dobře ví, jak to je s významem Pražského hradu, pokud jde o jeho společenskopolitickou hodnotu, a od toho je třeba odvíjet i přístup k řešení tohoto problému.
Pokud jde o právní námitky, které uváděl proti uvedenému vládnímu nařízení, už tady další kolegové konstatovali, že tyto námitky jsou liché. Já se sice mohu - budu-li zkoumat 40 let vývoje československého právního řádu od února 1948 do listopadu 1989 - podivovat nad tím, jaké byly ty či ony právní předpisy, ale z hlediska jejich právní platnosti to nemá žádný význam. Předpisy buď platí, nebo neplatí a kolega Ransdorf již tady citoval onen známý protikomunistický zákon.
Vládní nařízení, které mělo moc zákona, platí, je součástí právního řádu a bez ohledu na to, jestli bylo vydáno k provedení zákona o druhém pětiletém plánu nebo nějakého jiného zákona, to vůbec z hlediska jeho právní platnosti není podstatné.
Pokud snad někdo má za to, že právní nařízení s mocí zákona jsou nějakým specifikem komunistického režimu, pak se velmi mýlí. I vztahy mezi zákonodárnou i výkonnou mocí v řadě parlamentních i jiných demokracií jsou mnohem komplikovanější a složitější, než zná naše ústava. Připomínám tu třeba francouzskou ústavu, která dává výkonné moci velmi rozsáhlé pravomoci vydávat nařízení, která mají platnost zákona. To není něco, co odporuje principům, které jsou v naší ústavě, pokud se týká uznání platnosti právního řádu dříve existujícího. Musel by tu být speciální zákon, který by to či ono dřívější vládní nařízení výslovně zrušil, aby přestalo být součástí nyní platného českého právního řádu.
Neuznávám v tomto směru ani námitky pana poslance Bendy, že tímto způsobem chceme snad zasahovat do výkonu soudní moci. Osobně si ale myslím, že je v pravomoci této Poslanecké sněmovny, aby na základě daného právního stavu svým zákonem jasně konstatovala, jaký tento právní stav je, právě proto, že se tento právní stav stal předmětem pochybností, což vyvolává řadu velmi složitých společenských reakcí, které jsou nežádoucí. Parlament má možnost svým zákonem legálně vyložit, jaký je současný právní stav, a to náš návrh činí. Myslím, že je v zájmu věci, aby Poslanecká sněmovna toto právní jasno do této problematiky vznesla.
Znovu poukazuji, kdyby tu existoval zákon o správě národního majetku, nemuseli bychom podávat takovýto návrh. Podávání takového návrhu ovšem není věcí opozice, to je věcí vlády, a pokud vláda dosud tento úkol, který předpokládá i Listina základních práv a svobod, nesplnila, potom opozice musí činit kroky k tomu, aby alespoň ty mezery, které jsou nejcitlivější, byly právně vyjasněny a nemohly vznikat žádné pochybnosti.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Závěrečného slova chce využít také zpravodaj. Domnívám se, že v rozpravě padl de facto jediný návrh, a to je návrh na zamítnutí, a nám nezbývá, než o něm za pár okamžiků nechat hlasovat.Prosím pana zpravodaje.
Poslanec Marek Benda:
Musím říci jenom dvě větičky k tomu, co řekl pan předkladatel. Možná, že je to moje chyba, ale ani nově rozdaný sněmovní tisk, sněmovní tisk bez čísla, omluva poslanců Dostála a Jičínského, nesplňuje náležitosti, které požaduje jednací řád. Možná, že přišly ještě nějaké další materiály, ale připadá mi to opravdu jako problém, takto to dávat dohromady. Tady mám pocit, že mi nebylo odpovězeno.Druhá věc. Mám pocit, že parlament nemá v žádné zemi a v České republice také ne právo vykládat právní stav. Toto právo má opravdu soud a nechme to na soudu. Budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Myslím, že jste oba využili svého práva, pane poslanče, ale už nejsme v rozpravě. Faktická poznámka reaguje na průběh rozpravy a ne na průběh závěrečného slova. To bylo závěrečné slovo, stejně jako vaše. Faktická poznámka reaguje na průběh rozpravy. Rozpravu jsem skončil. Nezlobte se.V tomto okamžiku vás odhlásím a požádám vás o novou registraci.
Zopakuji, že v rozpravě byl přednesen návrh na zamítnutí tohoto zákona v prvém čtení, a o tomto návrhu v tomto okamžiku zahajuji hlasování pořadové číslo 402. Ptám se, kdo tento návrh bude podporovat, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Oznamuji vám, že pro hlasovalo 83 poslanců, proti 95. Tento návrh nebyl schválen.
Protože tento návrh nebyl schválen, oznamuji vám, že předložený návrh zákona se navrhuje přikázat k projednání ústavně právnímu výboru. Má ještě někdo jiný návrh? Hlásí se pan poslanec Dostál. Uděluji mu slovo.
Poslanec Pavel Dostál:
Navrhuji, aby se tento zákon také probral ve školském a kulturním výboru, neboť by bylo podivné, aby o národní kulturní památce se v tomto výboru nediskutovalo.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Pan poslanec Dostál navrhl, aby tento návrh byl přikázán také výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. V takovémto okamžiku musíme hlasovat ještě dvakrát, a to o mém původním návrhu a pak o návrhu pana poslance Dostála.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 403. Ptám se, kdo je pro přikázání ústavně právnímu výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Oznamuji, že pro hlasovalo 122 poslanců, proti 26. Tento návrh byl schválen.
Dalším návrhem byl návrh pana poslance Dostála na přikázání výboru, o kterém byla řeč.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 404. Ptám se, kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování skončilo tak, že pro hlasovalo 82 poslanců, proti 49. Tento návrh nebyl přijat.
Konstatuji, že návrh jsme přikázali k projednání ústavně právnímu výboru.
Dovolte mi, paní poslankyně a páni poslanci, abych vám oznámil, že za několik okamžiků začne druhé kolo voleb, v 18.15 hodin začne zasedání organizačního výboru, který dnes projednává program zářijové schůze, a proto vyhlašuji přestávku do 19.40 hodin, kdy budeme pokračovat projednáváním bodu, který jsme přerušili. Je to bod pod pořadovým č. 67, týkající se Fondu národního majetku.
Předseda ústavně právního výboru mě požádal o slovo.
Poslanec Libor Novák:
Prosil bych členy ústavně právního výboru, aby se sešli v 19.10 hodin v místnosti č. 55.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Pan poslanec Ambrozek.
Poslanec Libor Ambrozek:
Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych požádat pro stenozáznam, že jsem hlasoval pro zamítnutí návrhu a ve stenozáznamu je uvedeno, že jsem nehlasoval. Žádám nové hlasování.
(Schůze přerušena v 18.00 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 19.42 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Já jenom pro pořádek připomenu, že těsně předtím, resp. poté, co jsem přerušil schůzi, nás pan poslanec Ambrozek upozornil na to a diktoval do stenozáznamu své odlišné hlasování, než jak ukázala počítačová sjetina. A za druhé pan poslanec Ambrozek navrhl nové hlasování k této věci, což by samozřejmě znamenalo, že by sněmovna s tím musela vyslovit souhlas. Nevidím zde pana poslance Ambrozka, kdyby tady byl, tak bych doporučil, aby toto nepožadoval, protože jeho jediný hlas nemohl vzhledem k tomu, jaký byl výsledek, změnit poměr hlasování. Pokračujeme projednáváním přerušeného bodu o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku, ale napřed nás chce předseda volební komise Robert Kolář informovat o tom, jak dopadlo druhé kolo voleb, a o tom, jak eventuálně budeme postupovat při dalších volbách. Uděluji slovo předsedovi volební komise panu poslanci Robertu Kolářovi.
Poslanec Robert Kolář:
Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil s výsledky voleb, tak jak proběhly v druhém kole.
65.
Návrh na změny ve složení Rady České tiskové kanceláře
Nejprve výsledek tajného hlasování při volbě člena Rady České tiskové kanceláře. K volbě bylo vydáno 131 hlasovacích lístků, odevzdáno 131 platných i neplatných hlasovacích lístků. Pro pana Rudolfa Vodičku bylo odevzdáno 56 hlasů, pro pana Václava Vrabce bylo odevzdáno 48 hlasů. Ve druhém kole nebyl nikdo zvolen a volba končí.
66.
Návrh na volbu členů prezidia Pozemkového fondu České republiky
Dále dovolte, abych vás seznámil s výsledky tajného hlasování při volbě členů prezidia Pozemkového fondu České republiky. K volbě bylo vydáno 131 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 131 platných i neplatných hlasovacích lístků. Pro navržené kandidáty byly odevzdány hlasy takto: pro pana Františka Dohnala bylo odevzdáno 44 hlasů, pro paní Zuzanu Moravčíkovou 72 hlasy, pro pana Františka Střelečka 30 hlasů. Ve druhém kole byla zvolena paní Zuzana Moravčíková a tímto také volba končí. Zůstávají neobsazena další dvě místa.
68.
Návrh na volbu člena dozorčí rady Fondu národního majetku ČR
Dále dovolte, abych vás seznámil s výsledkem tajného hlasování při volbě člena dozorčí rady Fondu národního majetku České republiky. K volbě bylo vydáno 131 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 130 platných i neplatných hlasovacích lístků. Pro pana Roberta Koláře bylo odevzdáno 46 hlasů, pro pana Miloslava Vlčka bylo odevzdáno 63 hlasů. Ve druhém kole nebyl nikdo zvolen a volba tímto končí.
67.
Návrh na volbu člena dozorčí rady Pozemkového fondu České republiky
Dále dovolte, abych vás seznámil s výsledkem tajného hlasování při volbě člena dozorčí rady Pozemkového fondu České republiky. (Předsedající žádá o klid.) K volbě bylo vydáno 131 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 130 platných i neplatných hlasovacích lístků. Pro navržené kandidáty byly odevzdány hlasy takto: pro pana Čestmíra Hofhanzla 63 hlasů, pro pana Pavla Kováčika 26 hlasů. Také při této volbě nebyl ve druhém kole nikdo zvolen a volba končí.
Do všech těchto orgánů je možno volit na základě nově sestavených kandidátních listin v okamžiku, kdy budou zařazeny nové body do programu na některé z příštích schůzí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Děkuji předsedovi volební komise. Nebudu raději tyto výsledky komentovat. Dámy a pánové, ještě jednou zopakuji, že pan poslanec Ambrozek vznesl požadavek, a já bych vás požádal, pane poslanče Ambrozku, abyste se vyjádřil, zdali trváte na tom, abychom hlasovali o vaší námitce. Vzhledem k počtu hlasů, o jaký šlo, se domnívám, že je to ztráta času. Bylo to v takovém okamžiku, kdy jsme nedomysleli souvislosti. Poprosím vás, abyste se vyjádřil.
Poslanec Libor Ambrozek:
Pane předsedající, dámy a pánové, stačí mi vyjádření ve stenozáznamu a na novém hlasování netrvám.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Děkuji vám, pane poslanče a připomínám, že jsme přerušili bod, který máte ve schváleném programu schůze pod číslem 67 týkajícím se tisku 178, v okamžiku, kdy nebyla ukončena rozprava.
73.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady
č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu
na jiné osoby a o Fondu národní majetku České republiky,
ve znění pozdějších předpisů
Mám v tomto okamžiku další přihlášku do rozpravy. Je to přihláška pana poslance Štraita, kterého zvu k řečništi. Než dojde k řečništi, tak bych za prvé opět poprosil o klid ve sněmovně, za druhé požádal klub sociální demokracie, který si přestávku vyžádal, aby si byl vědom toho, co projednáváme. Pane poslanče Štraite, ujměte se slova.
Poslanec Jaroslav Štrait:
Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem překvapen tím, že dikce návrhu zákona ve smyslu předlohy 178 návrhu-je posílit státní finanční aktiva z Fondu národního majetku na úhradu 1,5 mld. Kč, které byly vyplaceny na základě zákona č. 217/1994 Sb., v platném znění. Zákon se před třemi lety rodil ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Sám jsem tehdy prosazoval širší verzi, aby odškodnění dostaly další kategorie občanů, např. ti, kteří byli vyhnáni z pohraničí v roce 1938 a totálně nasazeni.Je pravdou, že se tehdy užíval termín zálohové odškodnění - podtrhuji - jako určitý slangový výraz nebo jako určitá zkratka, i když šlo o humanitární gesto zákona 217/1994 Sb. Tento zákon nikde tento termín odškodnění, jak se užívá v předloze 178, nemá. Nikdo tehdy neuvažoval, že by vyplacená částka 1,5 mld. nebyla jenom humanitárním gestem, které dříve nebo později musí uhradit SRN.
Dnes si podobné řešení v důvodové zprávě předlohy 178 nikdo nepřipouští ani sebemenším náznakem. Jde o zcela o kuriózní postup, že Česká republika odškodňuje své oběti nacismu. Vím velmi přesně, že v letech 1994 až 1995 se očekávala jednání se Spolkovou republikou Německo a vláda nás v řadě interpelací ubezpečovala, že bude nekompromisně úhradu žádat od německé strany obětem nacismu.
S časovým odstupem zjišťuji, že sněmovna měla - a je to můj osobní názor - odškodnit i další oběti, protože, jak je vidět z jednání pana poslance Holáně s německými partnery, mají být naše oběti odškodněny jakýmsi způsobem nepřímo. Navíc je zde neúprosný faktor času. Před třemi lety žilo přímých obětí nacismu daleko víc.
Z důvodu celkové nevyjasněnosti předlohy jak kompetenční, tak i pojmové doporučuji rovněž předlohu 178 zamítnout nebo vrátit k přepracování předkladateli. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Do rozpravy další přihlášku nemám. Hlásí se pan poslanec Sládek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Sládek:
Pane předsedající, dámy a pánové, ono to zde sice bylo několikrát naznačeno. Já se ohrazuji proti, ne ohrazuji, ale pane předsedající, není nutné napomínat ostatní poslance, aby zachovali klid, protože moje slova by stejně pravděpodobně nepochopili, a tak jako tak, nejsou jim určena. Bylo zde několikrát naznačeno, přesto si myslím, že by bylo dobré provést takovou rekapitulaci.Zde se opět manipuluje s bývalým národním neboli státním majetkem, zde se opět vydává tento majetek k možnosti machinací, zatemňování, rozkrádání a vykrádání, a co je nejhorší, protože na to rozkrádání bývalého národního nebo státního majetku jsme si celkem už zvykli za vlády této koalice, co je nejhorší, tyto peníze by nakonec byly použity proti občanům samotným. Protože mě nejvíce zaujalo ze všech možností využití takto získaných peněz to pokrytí odškodnění obětem druhé světové války.
Dámy a pánové, veřejnosti bylo neustále vykládáno, že to odškodnění našich obětí druhé světové války je zálohové odškodnění. A nakonec se to slovní spojení zálohové odškodnění tak vžilo, že tomu občané uvěřili, že prý to je jenom záloha, kterou Německo proplatí. Když já jsem řekl v lednu tohoto roku před Lichtenštejnským palácem při podpisu Česko-německé deklarace, že to je podvod, že naši občané už nedostanou ani korunu, tak víte sami nejlépe, že jsem za to dnes stíhán - mimo jiné. Bohužel, musíme konstatovat, že skutečně naši občané už nedostanou ani korunu, a když, tak jedině ze svých vlastních kapes. Takže tady se tahají peníze z kapes občanů, aby někteří občané dostali nějakou jakousi směšnou almužnu, ale přitom Německo, které by mělo odškodnit naše oběti 2. svět. války, nedá ani halíř. Je nutné to znovu zdůraznit, znovu zopakovat, že Česká republika je jediná Německem okupovaná země, která také vyrovnání nedostala. Občané České republiky jsou jediné oběti nacistické zvůle, které dostaly, pravda, částečné odškodnění, ale kteří si také to odškodnění museli zaplatit sami. Nejde tady opět jenom o peníze, ale jde o to, že to znevažuje naši republiku a náš národ jako celek. Protože nás staví tato přehorlivost, kdy odškodňujeme my svoje občany za příkoří utrpěné ve 2. svět. válce sami ze svých peněz, tak nás to staví do pozice, že jsme vlastně spoluviníky nacistického Německa a že vlastně náš protektorát Čechy a Morava se podílel na nacistickém zvěrstvu, a tím pádem zcela logicky se nikdo v naší zemi nebrání tomu, abychom sami za ta zvěrstva také platili. Ta zvěrstva napáchali Němci nacisté, nacistické Německo, tak také Německo jako právní nástupce Tisícileté říše by mělo platit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Další přihlášku do rozpravy nemám. Rozpravu tímto končím a ptám se předkladatele, tj. pana ministra financí Ivana Pilipa, zdali chce využít svého práva. Nechce. Takže poprosím zpravodaje, aby nám shrnul, vzhledem k tomu, že rozprava byla přerušena, aby se pokusil.Pane premiére, vy můžete kdykoli mimo rozpravu, pokud se hlásíte. Takže prosím. Uděluji slovo předsedovi vlády.
Předseda vlády ČR Václav Klaus:
Vážená sněmovno, já mám netradiční prosbu vůči vám, a dobře víte, že se situace s našimi zátopami dramatizuje. Chtěl bych nyní oficiálně požádat sněmovnu, zda by nemohl být jmenován počet poslanců opozice, kteří přestanou hlasovat od této chvíle. V této vazbě členové vlády - poslanci nebudou dále hlasovat, aby mohli fungovat v těchto věcech. Potřebovali bychom nonstop zasedání vlády. Prosím, jestli by to bylo možné technicky jednoznačně zařídit.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Reagovat chce předseda klubu - jeden, druhý, třetí. Já určím pořadí. Já jsem viděl prvního Grosse, druhého Sládka a třetího Filipa. Jinak nelze, protože máte práva rovná. Takže prosím, pane poslanče Grossi.
Poslanec Stanislav Gross:
Já si myslím, že by bylo nesmyslné, abychom v tuto chvíli nedali hlavy dohromady a nepokusili se umožnit normální fungování ústavních orgánů, pokud vláda je ústavním orgánem, takže my máme před sebou práci jako sněmovna. Já se dohodnu s vedením klubu ODS a myslím si, že tuto věc budeme muset zrealizovat.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Pan poslanec Sládek. Pan poslanec Sládek se hlásil, chce-li využít. Já jsem to pořadí určil tak, jak jsem vás viděl, pane poslanče. Takže Sládek, Filip.
Poslanec Miroslav Sládek:
Pane předsedající, dámy a pánové, po několikáté se v těchto dnech už objevuje snaha určitým způsobem, a tentokrát nehovořím k vládní koalici, tentokrát se to týká i nejsilnější opoziční strany, určitým způsobem profitovat z neštěstí, které naši republiku postihlo. (Mohutný nesouhlas sněmovny.)Jaképak handrkování, nebo domlouvání, kolik ministrů za kolik poslanců. Jestliže vláda skutečně je vytížena, tedy tím řízením záchranných prací, optimální je ukončit, nebo přerušit schůzi sněmovny. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip:
Klub KSČM navrhuje vládě potřebný počet poslanců, který potřebuje, aby mohla zasedat. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Já vám chci jenom oznámit, že premiér svým vystoupením, jakkoli se netýkalo přímo věci, vlastně otevřel rozpravu, protože jsme byli uprostřed rozjednaného bodu. Hlásí se pan poslanec Kočárník, kterému uděluji slovo.
Poslanec Ivan Kočárník:
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já myslím, že všichni jsme sledovali teď v televizi vývoj událostí, který je zejména v těch zatopených oblastech, a já bych si dovolil dát procedurální návrh, aby sněmovna ukončila svoji schůzi, aby se mohli věnovat, jak vláda, tak všichni poslanci činnosti, která by prospěla odstranění škod a řešení těch problémů. Já myslím, že každý poslanec je člověk, který je schopen organizovat věci ve svém okolí. Jsou tu osobnosti a já si myslím, že by to celé situaci výrazně prospělo. Místo toho, abychom tady diskutovali nějaké kvaziproblémy, které dnes nejsou vůbec aktuální, a schůze sněmovny se může dokončit v termínu, až budou problémy menší. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Já s tímto názorem nesouhlasím, myslím, že bude daleko lepší, když dokončíme jednání této schůze a ve prospěch věci, o které je řeč, z vystoupení předsedů minimálně dvou klubů jsem viděl snahu o řešení ve prospěch jednání vlády a myslím, že v tomto okamžiku jsem povinen nechat hlasovat o procedurálním návrhu bez rozpravy, pane předsedo (námitka). To ano, já jenom chci říci, že bez rozpravy k tomu, co tady bylo řečeno, to jest k procedurálním návrhům Ivana Kočárníka. Jinak samozřejmě právo vystoupit máte, takže já vám uděluji slovo. Je otevřena rozprava k bodu "Fond národního majetku".
Předseda PSP Miloš Zeman:
Kolegové, omezím se na jednu větu:Poslanci této země nejlépe prospějí této zemi, když budou věcně a klidně jednat a nebudou poslouchat žádné populistické návrhy. (Potlesk).
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Protože se nikdo nepřihlásil do rozpravy, dovolím se zeptat: Hlásí se někdo do rozpravy k rozjednanému bodu? S faktickou poznámkou do rozpravy? Já rozpravu končím. Byl vznesen procedurální návrh, o kterém je nutno hlasovat. Faktická poznámka - samozřejmě panu poslanci Exnerovi udělím slovo k faktické poznámce.
Poslanec Václav Exner:
Pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte abych upozornil na jednací řád § 54, odst. 9, podle kterého návrh na přerušení schůze mohou přednést jen určité osoby, a těmi není pan poslanec Kočárník v tuto chvíli, takže jeho návrh podle mého názoru je bohužel nehlasovatelný.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Já s vámi souhlasím, pane poslanče, měl jsem jenom pocit, že stejný návrh přednesl předseda poslaneckého klubu republikánů pan poslanec Sládek a on toto právo má, dle stejného paragrafu, který jste teď citoval. Když nebudeme hlasovat o návrhu poslance Kočárníka, musíme hlasovat o návrhu poslance Sládka. Prosím vás, ušetřeme si další přetlačování! Návrh padl, hlasujme o něm, můžeme pak v klidu pokračovat a nebo nepokračovat. Záleží na nás.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 405 a ptám se, kdo je pro návrh pana poslance Sládka, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Oznamuji, že pro hlasovalo 23, proti 141, návrh nebyl přijat.
Doporučoval bych v tento okamžik, abychom vyslechli zpravodaje pana poslance Grůzu, rozhodli hlasováním o zákonu, který byl předložen, a pak bych poprosil, aby v duchu svých vystoupení - teď hovořím o poslanci Filipovi a Grossovi - se pokusili zorganizovat to, o co byli požádáni. Jinak nemám důvodu komukoliv teď dávat faktickou poznámku. Pane poslanče Grůzo, řekněte mi, o čem budeme hlasovat.
Poslanec Jan Grůza:
V rozpravě k tomuto bodu vystoupilo 5 poslanců. Poslanci Exner a Štrait dali návrh za prvé na zamítnutí celého zákona a za druhé na vrácení předkladateli k dopracování. Nejdříve bych doporučil hlasovat o zamítnutí tohoto zákona.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Děkuji. Zahajuji hlasování pořadové číslo 406 a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?Pro 92 poslanců, proti 86. Tento návrh byl přijat.
Skončili jsme projednávání bodu pořadu číslo 67. (Námitka.) Není rozprava k ničemu. Pokud chce předseda klubu, tak prosím, předseda klubu má právo kdykoli.
Poslanec Miroslav Sládek:
Pane předsedající, dámy a pánové, žádám o přestávku na poradu klubu v délce 50 minut. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Pan poslanec Filip se hlásí.
Poslanec Vojtěch Filip:
Prosil bych ještě před vyhlášením přestávky na poradu klubu SPR-RSČ setkání předsedů klubů s předsedou a místopředsedy sněmovny.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Myslím, že toto právo má předseda sněmovny.
Poslanec Vojtěch Filip:
Já o to žádám.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Pan předseda ohlásí sám.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Je samozřejmou povinností předsedy sněmovny vyhovět žádosti jakékoliv žádosti předsedy klubu. Svolávám na 20.15 minut do zasedací místnosti č. 120 za předpokladu, že bude vyhlášena ona přestávka, poradu předsedů klubů s vedením sněmovny, tzn. s předsedou a místopředsedy.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Domnívám se, dámy a pánové, že jakékoliv přetlačování nemůže vést k ničemu pozitivnímu, a proto přestávku vyhlašuji a s největší pravděpodobností budeme pokračovat zítra v 9 hodin ráno. Nicméně bylo požádáno o přestávku 50minutovou a měli bychom se v tomto případě sejít za 4 minuty 9. Nebudeme se scházet. Zítra v 9.00 hodin ráno bude pokračovat jednání sněmovny bodem, který je v programu na pořadu.
(Schůze přerušena 20.07 hodin.)
***