Středa 9. července 1997

 

Poslanec Michal Prokop: Děkuji, pane předsedající. Já bych si dovolil vyjádřit ještě také dík celé skupině poslanců, kteří se věnovali půl roku práci nad tímto zákonem.

Myslím si, že zejména paní poslankyně Marvanová odvedla mimořádný díl práce, který zaslouží uznání, ale děkuji i všem ostatním, kteří se na tom podíleli.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Přednesu návrh usnesení. Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o nadacích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, podle sněmovního tisku 38, ve znění schválených pozměňovacích návrhů.

 

Zahajuji hlasování pořadové číslo 391 a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Konstatuji, že pro se vyslovilo 164 poslanců, nikdo nebyl proti. Tento text byl schválen.

 

Ještě jednou děkuji zpravodaji, předkladatelce i celé sněmovně. Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

 

72.
Návrh poslanců Zdeňka Jičínského a dalších na vydání zákona,
kterým se doplňuje zákon ČNR č. 238/1992 Sb.,
o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu,
tzv. zákon o střetu zájmů /sněmovní tisk 101/

 

Zahajuji třetí čtení tohoto návrhu a prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan poslanec Zdeněk Jičínský a zpravodaj ústavně právního výboru pan poslanec Libor Novák.

Dámy a pánové, jedná se o třetí čtení. Předpokládám, že jste si vědomi, že za několik okamžiků budeme hlasovat, a že dáte šanci jak předkladateli, tak navrhovateli, aby pracovali v civilizovaném prostředí.

Pana poslance Libora Nováka vidím stále v lavici, přestože jsem jej vyzval, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Pan zpravodaj Libor Novák byl vyzván třikrát, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Já mu děkuji, že se tak chystá učinit.

Pozměňovací návrhy přednesené ve druhém čtení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 101/5. Otevírám rozpravu, do které písemné přihlášky nemám. Táži se, hlásí-li se někdo z místa. Pan poslanec Jičínský se přihlásil ještě v rámci rozpravy ve třetím čtení. Uděluji mu slovo.

Sněmovnu prosím o klid.

 

Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedající, ještě chvilku vyčkám, až ostatní kolegové buď odejdou ze sálu, nebo usednou na svá místa, abychom mohli jednat s vědomím toho, o čem jednáme.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pokusím se vám být nápomocen ještě jednou.

Dámy a pánové, probíhá rozprava ve třetím čtení návrhu zákona, do které se přihlásil jediný poslanec, pan poslanec Jičínský, který spolu se mnou čeká na to, že ve sněmovně vytvoříte natolik důstojné prostředí, abychom mohli projednávat tento zákon.

Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jednáme o tomto návrhu zákona, který, když byl předložen, vzbudil poměrně rozporné reakce. Jsem rád, že tady mohu konstatovat to, co jsem konstatoval už v průběhu druhého čtení, obnoveného druhého čtení...

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Je to nepříjemné. Tady už několikrát padala slova o mateřské školce. Někteří jmenovali. Jsem z těch, kteří jmenovat nebudou.

 

Poslanec Zdeněk Jičínský: Chci říci, že považuji za pokrok to, co jsem už takto označil v průběhu opakovaného druhého čtení, že se podařilo zmírnit rozpor, který původně v této věci byl na začátku, a že, což potvrzuje i komplexní pozměňovací návrh, se tady vytvořila jistá shoda o tom, že tento problém by měl být zákonem řešen. Jsou tu jistě i ti, kteří až dosud o potřebě takovéto úpravy přesvědčeni nejsou. Těm bych přece jenom chtěl doporučit, aby se podívali do ústav zemí Evropské unie, příp. aby se podívali na článek nové polské ústavy, který v této věci mluví naprosto jednoznačně a velmi podrobně přímo v ústavě vymezuje, které funkce jsou či nejsou slučitelné s funkcí poslance nebo senátora. Tolik obecně.

Teď pokud jde o způsob projednávání tohoto návrhu a pozměňovacích návrhů k němu. Chtěl bych říci, že bych byl rád, kdyby posuzování těchto návrhů se nedělo podle prizmatu určité prestiže, kdo ten či onen návrh předložil, a ti, kdo jsou ochotni podpořit ideu tohoto návrhu, aby postupovali podle toho, který návrh řeší onen problém výhodněji a dejme tomu s menšími problémy než návrh druhý.

Když teď mluvím o návrzích dvou, tak mám na mysli návrh, který jsem předložil já, a druhým návrhem rozumím komplexní pozměňovací návrh ústavně právního výboru, k němuž v minulé rozpravě byly vzneseny ještě další pozměňovací návrhy. Ani jeden z těchto návrhů není ideální. Každý má svá úskalí právě proto, že nejde o celkové systémové řešení, jde o doplnění určité mezery, která je v ústavě.

Přesto si myslím, že návrh, který jsem předložil já, vyvolává méně problémů než komplexní pozměňovací návrh, který byl předložen skupinou poslanců ústavně právního výboru a který máte mezi pozměňovacími návrhy obsažen.

Stručně odůvodním, proč si to myslím. V komplexním pozměňovacím návrhu se u první skupiny orgánů, jejichž pracovníci nemohou současně vykonávat s funkcí mandátu poslance nebo senátora ten či onen služební nebo pracovní poměr, je tam vedlejší věta: "pokud vykonávají úkoly státní správy". Cituji to z hlavy.

Pokud to není zcela přesné, obsahově je to v pořádku. Upozorňuji, že touto dikcí se smysl tohoto ustanovení dost podstatně posouvá, protože ani navrhovatelé tohoto návrhu nesledovali cíl, aby např. se toto vyloučení vztahovalo jen na ty funkcionáře policie, kteří vykonávají správní funkce - nechci teď posuzovat, kteří to jsou - ale ti příslušníci policie, kteří vykonávají policejní funkce, nebo kteří např. jsou pracovníky orgánu vyšetřování policie, aby z toho byli vyloučeni. Nemá to myslím opodstatnění.

To je jedna moje výhrada ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu.

Druhá se týká výčtu orgánů. Srovnáte-li výčet orgánů, který je uveden v návrhu, který jsem předložil jménem skupiny poslanců, a výčet orgánů, který je uveden v komplexním pozměňovacím návrhu, zjistíte snadno, že v komplexním pozměňovacím návrhu nejsou některé orgány, které by tam svou povahou patřily. Z tohoto hlediska vám dávám tyto návrhy k uvážení, a to proto, že si myslím, že by bylo dobře, kdyby byl nějaký návrh schválen, a z důvodů, které jsem se pokusil vyložit, si myslím, že méně problémů je spojeno s návrhem, který jsem předložil, i když chci ocenit dobrý záměr těch, kteří přistoupili k vypracování komplexního pozměňovacího návrhu.

Pokud jde o jednotlivé pozměňovací návrhy k mému návrhu, o nichž jsem již stručně hovořil, přijímám návrh poslance Melichara s tím, že z legislativně technických důvodů tam není vhodná citace ústavy. Ta do toho nepatří.

Přijímám - říkám to předem, abyste věděli, jaké je stanovisko navrhovatele - pozměňující návrh poslankyně Kupčové, který řeší možné problémy výkladů, které by se při aplikaci tohoto zákona mohly objevit.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Jenom dovolte, abych konstatoval, že jeho vystoupení považuji za závěrečné slovo, ke kterému bych ho vyzval po skončení rozpravy ve třetím čtení. Protože se do rozpravy nikdo nehlásí a já jsem rozpravu měl otevřenou, tak teď v této rozpravě může vystoupit pan poslanec Melichar. Vystoupení pana poslance Jičínského považuji - oznamuji znovu - za jeho závěrečné slovo, které již přednesl v rámci rozpravy ve třetím čtení. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Melichar: Děkuji, pane předsedající. Já žádám, aby v mém návrhu pod písmenem b) ta závorka - článek 25 ústavy - to bylo vypuštěno, protože je to přebytečné.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Zpravodaj souhlasí, myslím si, že to je přesně to, co máme dělat v rozpravě ve třetím čtení. Pan poslanec Libor Novák se hlásí. Do rozpravy, nebo se závěrečným slovem? Já bych v tomto okamžiku formálně rozpravu uzavřel. Závěrečné slovo předkladatele jsme slyšeli před několika okamžiky, zpravodaj má také právo na závěrečné slovo a poté nás provede hlasováním o tomto návrhu zákona.

Ještě jednou si dovolím poprosit sněmovnu - týká se to všech tří míst, která mám ve svém zorném poli. Vpravo prosím pány poslance ODA a ODS, vlevo pány poslance sociální demokracie, aby si uvědomili, že jsme ve třetím čtení, že zpravodaj vystupuje se závěrečným slovem a za chvíli budeme hlasovat. Pan poslanec Libor Novák se ujme slova.

 

Poslanec Libor Novák: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já budu velmi stručný. Pan předkladatel myslím docela dobře řekl, že je zde jistý koncepční spor o to, jak by měl takovýto návrh zákona vypadat. Ten koncepční spor se promítl do verze, kterou předložil jako předkladatel, a do onoho komplexního pozměňujícího návrhu, který máte v tisku jako návrh ústavně právního výboru.

Myslím, že v tuto chvíli už není místo na to, abychom se přesvědčovali, která verze je lepší. To rozhodne sněmovna hlasováním. Myslím, že se v řadě věcí lišíme věcně, a řekl bych, že i po právní stránce máme jisté spory, které tady byly již opakovaně vyjádřeny i na půdě sněmovny.

Kromě toho bych chtěl říci několik slov k proceduře. Máme před sebou tisk původní, to znamená tisk 101. K němu jsou vzneseny jednotlivé pozměňující návrhy. Z nich jeden komplexní byl vznesen až jako jeden z posledních. Myslím si, že by bylo korektní začít hlasovat o těch pozměňujících návrzích, tak jak šly časově po sobě. S tím, že připomínám, že přijetí kterékoli pozměňujícího návrhu dílčího k původnímu tisku potom vylučuje hlasování o onom komplexním pozměňujícím návrhu.

Kromě toho připomínám, a myslím si, že je to správné, že o některých pozměňujících návrzích se hlasovat nedá, protože jsou podle mého názoru - a v tom se s panem předkladatelem shodujeme - v rozporu s naší ústavou. Jsou to pozměňující návrhy, které přednesl pan poslanec Krampera - pozměňující návrh č. 2, a pozměňující návrh pana poslance Krejsy. Myslím, že v tuto chvíli můžeme přikročit k hlasování o jednotlivých pozměňujících návrzích.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu zpravodaji za jeho závěrečné slovo. Doufám, že nás provede sněmovním tiskem 101/5, který shromažďuje pozměňovací návrhy, obdobně jako před několika okamžiky pan zpravodaj poslanec Prokop. Chtěl bych ještě jednou požádat ty z vás, kteří se zdržují v chodbách a chodbičkách sněmovního sálu, aby se zařadili do lavic, a vás, pane poslanče Libore Nováku, poprosím, abyste zahájil svou zpravodajskou činnost tak, že nám budete oznamovat, o čem v následujících okamžicích budeme hlasovat. Vidím, že několik kolegů si žádá odhlášení. Učinil jsem tak. Žádám vás o novou registraci. Ještě jednou poprosím poslance Libora Nováka, aby nám řekl, o čem budeme hlasovat.

 

Poslanec Libor Novák: Začínáme hlasovat o prvním pozměňovacím návrhu pana poslance Krampery, který je hlasovatelný. Stanovisko zpravodaje je nesouhlasné, stanovisko navrhovatele rovněž.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 392 a ptám se: Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování skončilo tak, že pro hlasovalo 40 poslanců, 133 hlasovalo proti. Tento návrh nebyl schválen.

 

Poslanec Libor Novák: O druhém návrhu poslance Krampery se podle mého názoru a názoru navrhovatele hlasovat nedá, protože je v přímém rozporu s Ústavou České republiky. Přikročíme tedy k pozměňujícímu návrhu pana poslance Melichara. Stanovisko zpravodaje je nesouhlasné, stanovisko navrhovatele je souhlasné.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 393 a ptám se: Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Oznamuji, že hlasování skončilo tak, že 59 poslanců hlasovalo pro, 81proti. Tento návrh nebyl schválen.

 

Poslanec Libor Novák: Nyní budeme hlasovat o prvním pozměňujícím návrhu pana poslance Filipa. Stanovisko zpravodaje je nesouhlasné. Stanovisko navrhovatele je rovněž nesouhlasné.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 394 a táži se: Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování skončilo. Pro hlasovalo 41 poslanců, proti 134. Tento návrh nebyl schválen.

 

Poslanec Libor Novák: Druhý pozměňující návrh pana poslance Filipa. Stanovisko zpravodaje je nesouhlasné, stanovisko navrhovatele rovněž nesouhlasné.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 395 a ptám se: Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování skončilo. Pro hlasovalo 22 poslanců, proti 133. Tento návrh nebyl schválen.

 

Poslanec Libor Novák: O třetím návrhu pana poslance Filipa jsme hlasovali v případě stejného návrhu poslance Krampery, takže již není potřeba hlasovat. Přecházíme k pozměňujícímu návrhu paní poslankyně Kupčové. Stanovisko zpravodaje nesouhlasné, stanovisko navrhovatele souhlasné.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 396 a ptám se: Kdo je pro? Kdo je proti?

Konstatuji, že pro hlasovalo 77 poslanců, 101 proti, návrh nebyl schválen.

 

Poslanec Libor Novák: Jak jsem již avizoval, u návrhu pana Krejsy se týká totéž co u pana poslance Krampery, že je v přímém rozporu s ústavou a není možné o něm dát hlasovat. Takže přecházíme k pozměňovacímu návrhu pod písmenem f), který je sice rozveden do jednotlivých bodů, ale bylo navrženo, aby se o něm hlasovalo jako o celku, jako o jediném komplexním pozměňovacím návrhu s tím, že upozorňuji, že pokud by byl přijat, bude se ještě dále hlasovat o pozměňovacím návrhu pana poslance Orla, který ve dvou případech doplňuje tento návrh a v jednom případě z něj vypouští v jedné části slova odst. 1. Takže přijetím tohoto návrhu budeme potom hlasovat ještě jednou o těchto doplňujících a pozměňovacích návrzích.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Takže v tomto okamžiku navrhujete hlasování o bodech, které jsou pod písmenem f) 1 - 7.

 

Poslanec Libor Novák: Stanovisko zpravodaje je doporučující, stanovisko navrhovatele je - vyplývá z jeho vystoupení.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 397. Táži se, kdo je pro, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Oznamuji, že pro hlasovalo 135 poslanců, 7 proti. Tento návrh byl schválen.

 

Poslanec Libor Novák: Nyní, jak jsem avizoval, můžeme dát hlasovat o pozměňujících návrzích pana poslance Orla. Já bych v tuto chvíli se zeptal, jestli pan poslanec má něco proti, aby se hlasovalo o těch třech návrzích jako o celku, a zda někdo jiný něco nenamítá, protože se prakticky jedná o věci, které se dotýkají téže problematiky a upřesňují ten komplexní pozměňovací návrh.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pan poslanec Orel souhlasí, nemá námitku. Ptám se, jestli někdo jiný ve sněmovně nenamítá něco proti tomuto postupu. Není tomu tak.

 

Poslanec Libor Novák: Můžeme dát hlasovat o návrhu jako o celku. Stanovisko zpravodaje je doporučující, stanovisko navrhovatele je zbytečné.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 398 a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování skončilo tak, že pro hlasovalo 156 poslanců, proti 4. Tento návrh byl schválen.

 

Poslanec Libor Novák: Takže, pane předsedající, vyčerpali jsme všechny pozměňovací návrhy a můžeme dát hlasovat o návrhu zákona jako o celku.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: I vám děkuji, pane zpravodaji za provedení zpravodajskou zprávou a sněmovně přečtu návrh usnesení: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Zdeňka Jičínského a dalších na vydání zákona, kterým se doplňuje zákon ČNR 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu, podle sněmovního tisku č. 101, ve znění schválených pozměňovacích návrhů.

 

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 399 a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování skončilo výsledkem 116 pro, 16 proti. Tento návrh byl schválen.

 

Oznamuji vám, že v tomto okamžiku jsme skončili body týkající se třetího čtení. S ohledem na to, co bylo oznámeno ve 14.15 hodin, budeme pokračovat schváleným bodem programu. Nicméně pan poslanec Vymětal před několika okamžiky připomenul rest, který vznikl v době, kdy schůzi řídil kolega Vlach. Já v tomto okamžiku nevím přesně, o co se jedná, takže bych poprosil kolegu Vlacha, aby to sněmovně vysvětlil.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, včera v průběhu projednávání zákona o spotřebních daních (bod 46) přednesl pan kolega Vymětal návrh na doprovodné usnesení. Po negativním závěrečném hlasování o návrhu zákona už nebyl tento návrh usnesení podroben hlasování, proto jsem mým opomenutím a zpravodajem také považoval ten bod za uzavřený v tom okamžiku po závěrečném hlasování o návrhu usnesení k celému zákonu. Čili já považuji za korektní, aby teď sněmovna zakceptovala to, kdybychom se navrátili do toho bodu, nebo znovu otevřeli ten bod a podrobili hlasováním návrh usnesení, které by bylo dobře, aby pan kolega Vymětal ještě jednou zrekapituloval na mikrofon.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Čili, pane kolego, ještě jednou řekněte sněmovně, jakou navrhujete proceduru.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Já bych se zeptal sněmovny, má-li někdo námitek proti tomu, abychom se vrátili do toho bodu a podrobili hlasování ten návrh, který byl opomenut.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji vám, já se táži sněmovny, jestli má někdo námitky proti tomuto postupu. Žádné námitky nevidím, takže v tomto smyslu vám bylo vyhověno. Myslím si, že má šanci vystoupit se svým návrhem kolega Vymětal. O jeho návrhu budeme hlasovat a tím bude tato záležitost vyřízena. Zpravodajem k návrhu zákona byl pan poslanec Pěnička, který je pro tento okamžik vrchním kontrolorem toho, co se má v následujících okamžicích stát. Opět kolega Vlach.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Já se omlouvám, čili já to beru hodně jako svůj dluh, když jsem řídil schůzi. Čili ten návrh toho usnesení je:

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá vládu ČR, aby předložila k projednání Poslanecké sněmovně v termínu do 31. 8. 1997 návrh systému zvyšování sazeb spotřebních daní včetně časových úseků realizace a zbožové struktury.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Stanovisko zpravodaje k tomuto. Stanovisko zpravodaje je negativní. Stanovisko předkladatele, kterým byl ministr financí, je také negativní. Takže můžeme hlasovat o textu tak, jak byl před chvílí předložen.

 

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 400 a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Konstatuji, že hlasování skončilo tak, že 44 hlasovalo pro, 83 proti. Tento návrh nebyl schválen.

 

Tímto okamžikem přecházíme k prvnímu čtení zákonů tak, jak je máme v pořadí schváleného programu, a dalším bodem je

 

73.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR 171/1991 Sb.,
o působnosti orgánů ČR ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby
a o Fondu národního majetku ČR, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 178/ - prvé čtení

 

Vládní návrh zákona jsme tedy obdrželi jako sněmovní tisk 178 a uvede jej z pověření vlády ministr financí Ivan Pilip, jehož žádám, aby se ujal slova. Sněmovnu žádám o klid.

 

Ministr financí ČR Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych zdůvodnil předložení návrhu citovaného zákona. Vláda ČR přijala dne 30. listopadu 1994 usnesení, které se týkalo finančního zabezpečení úhrady nákladů vzniklých v souvislosti s realizací zákona č. 217/1994 Sb., tedy zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce. Vláda rovněž rozhodla, že nejvhodnějším zdrojem této úhrady budou výnosy z prodeje majetku bývalé Komunistické strany Československa, tedy výnosy z privatizace majetkových účastí na podnikání akciových společností Česká typografie, Moravská typografie a Tiskárna periodik. Vzhledem k tomu, že výnosy z privatizace výše zmíněných majetkových účastí budou majetkem Fondu národního majetku, se kterým lze nakládat pouze k účelům stanoveným zákonem, je nezbytné doplnit příslušný, tedy tento zákon č. 171/1991 Sb. o ustanovení, které umožní převod ze státních finančních aktiv částku, která byla vyplacena obětem nacistické perzekuce. Tato částka činí 1,5 mld. Kč. Proto je předkládána tato novela zákona, která tak, jak je navržena vládou, umožní jednak to, aby věci, které byly již výše uvedeny, a výnosy z privatizace majetku bývalé Komunistické strany Československa, které budou majetkem Fondu národního majetku a se kterými lze nakládat pouze k zákonem stanoveným účelům, bylo možno použít jako zdroj úhrady nákladů k poskytnutí jednorázové částky některým obětem nacistické perzekuce.

Zároveň tato změna zákona umožní nový přístup k řešení problematiky podpory nadacím, protože zakotvuje možnost převést výnosy z prodeje majetku původně určeného pro akciovou společnost Nadační investiční fond konkrétním nadacím, určeným na základě návrhu vlády Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky.

Návrh dále umožní změnu týkající se Konsolidační banky, která umožňuje posílit kapitál této banky o prostředky Fondu národního majetku.

Jako poslední významnou věc návrh novely umožní změnu týkající se Fondu národního majetku, která stanoví, že náklady na realizaci privatizačních projektů nebudou stanoveny rozpočtem FNM, ale budou jako původně hrazeny přímo z majetkového účtu FNM a jejich kontrola bude na základě tohoto zákona a Statutu FNM svěřena do působnosti prezidia tohoto fondu.

Dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet ČR, respektive na finanční prostředky státu je pozitivní, protože bez jejich přijetí by veškeré dopady zákona 217 o odškodnění některých obětí nacistické perzekuce šly k tíži státních finančních aktiv.

Na základě výše uvedených argumentů a důvodů bych si vám dovolil navrhnout, aby vládní návrh novely zákona 171/1991 Sb. byl přijat v předloženém znění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru Pilipovi. Zpravodajem byl určen poslanec Jan Grůza, kterému uděluji slovo.

 

Poslanec Jan Grůza: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, projednáváme v prvním čtení vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věci převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 178. Hlavním důvodem pro novelizaci tohoto zákona, jak již bylo sděleno panem ministrem, je nutnost doplnění státních finančních aktiv o částku, která byla vyplacena obětem nacistické perzekuce v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 217/1994 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce z majetku Fondu národního majetku.

Od 1. prosince 1994 do 30. června 1996 bylo pro účely tohoto odškodnění ze státních aktiv zálohově vyplaceno téměř 1,5 miliardy korun. Vláda rozhodla, že nejvhodnějším zdrojem této úhrady budou výnosy z prodeje majetku bývalé KSČ, tedy výnosy z privatizace majetkových účastí na podnikání akciových společností Česká typografie Praha, Moravská typografie Brno a Tiskárna periodik Ostrava. Tyto výnosy budou majetkem FNM, který po novelizaci zákona č. 171/1991 Sb. bude moci použít tyto prostředky na doplnění státních finančních aktiv.

V rámci připomínkového řízení byly do novely zákona zapracovány také připomínky zohledňující stávající zkušenosti s praktickou aplikací § 18 zákona č.171.

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s právním pořádkem České republiky, jejími mezinárodními závazky a právem Evropského společenství. Bez přijetí této novely by veškeré dopady zákona č. 217 z roku 1994 šly k tíži státních finančních aktiv. Proto doporučuji tento vládní návrh zákona postoupit do druhého čtení a jeho projednávání přikázat hospodářskému výboru parlamentu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci zpravodaji Janu Grůzovi a otevírám obecnou rozpravu, do které se písemně přihlásil pan poslanec Martin Smetana, kterého zvu k řečništi. Další přihlášky nemám.

 

Poslanec Martin Smetana: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nyní se dostáváme k projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 178. Uvedený návrh přenáší financování podpory nadací z Nadačního investičního fondu na Poslaneckou sněmovnu, která bude rozdělovat tyto prostředky na návrh vlády.

Zákon by měl výslovně umožnit, aby návrh předkládaly i jiné orgány, např. poslanci, skupina poslanců či poslanecké kluby apod. Na vytváření návrhů by neměla mít monopol pouze vláda.

Uvedený návrh přenáší z Poslanecké sněmovny na Fond národního majetku právo rozhodovat o výši nákladů spojené s realizací a projednáváním privatizačních projektů. I když lze s touto změnou obecně souhlasit, měla by být uvedená částka omezena na to, že nesmí převýšit určité procento z celkem Poslaneckou sněmovnou schváleného rozpočtu FNM. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji poslanci Smetanovi. Do rozpravy další písemnou přihlášku nemám. Hlásí se z místa pan poslanec Exner, kterému uděluji slovo.

 

Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, předkládaný vládní návrh zákona se mě jeví do značné míry jako problémový. Především jde o to, že pokud jde o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce, byla tato částka již vyplacena zálohově. Předpokládalo se spíše, že by se mohly získat prostředky ze strany SRN. K takové věci však nedošlo. Bylo vyplaceno k 30. červnu 1996 téměř 1,5 miliardy korun, jak se uvádí v důvodové zprávě, a všechny tyto peníze již byly také vypořádány v rámci jednání o státním rozpočtu za rok 1995 a 1996.

V návrhu není obsaženo to, kolik z tohoto titulu by vláda chtěla převést peněz z Fondu národního majetku do státního rozpočtu, a domnívám se, že tato částka je podstatná.

Dovolte mně také, abych vyslovil podiv nad obhospodařováním onoho jednoho procenta podílu majetkových účastí privatizovaných společností.

O tom, že se bude postupovat jinak, rozhodl v roce 1995 ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci, aniž by bral ohled na již dříve stanovený záměr s využitím majetkových účastí. Z materiálu nevyplývá, zda případně Nadační investiční fond existuje, nebo neexistuje. Nicméně na základě rozhodnutí ministra proti záměrům, které minimálně byly přijaty na úrovni vlády, došlo k prodeji akcií, a to tak, že nominální hodnota akcií ve výši 412 miliónů korun byla prodána způsobem takovým, že tržby z prodeje činily jen 173 miliónů korun, tedy naprosto zjevně nevýhodně, protože se nedosahuje ani průměrné hodnoty akcií, které se prodávají na jiných trzích v rámci kupónové privatizace.

Navíc mi dovolte, abych se také pozastavil nad tou významnou skutečností, že ačkoli o záměru podpořit nadace bylo rozhodnuto již před řadou let, vlastně do dnešní doby tyto peníze určené na podporu nadací nebyly žádným způsobem využity pro nadace, a tudíž vlastně zbytečně zahálely proti účelu, na který měly být využity.

Mám také vážné námitky k předávání dalších peněz z privatizace do bankovního sektoru. Přitom zde vlastně znovu obcházíme státní rozpočet a převádíme prostředky mimo státní rozpočet speciálním zákonem, jak jsme to ostatně s Fondem národního majetku udělali již několikrát. Dochází tím ke snižování státních aktiv a zakrývá se celkově skutečnost, kolik peněz už bylo vynaloženo na sanaci bank, a tyto peníze stále nestačí a nestačí a je třeba je znovu posilovat.

Nakonec je problematický i bod číslo 4 a bod číslo 6 navrženého návrhu zákona v článku 1, který má legalizovat praxi, která se již stala běžnou, a sice, že náklady související s projednáváním a realizací privatizačních projektů nejsou schvalovány v rámci rozpočtu Fondu, ale berou se na vědomí prostřednictvím určité dohody o výpočtu těchto nákladů, ačkoli zákon do současné doby naprosto jednoznačně stanoví ve svém § 19, že Fond hradí náklady spojené se svou činností včetně nákladů spojených s projednáváním a realizací privatizačních projektů ze svého majetku, a to v rámci svého rozpočtu. Máme tak nyní dodatečně legalizovat to, co proti znění zákona se už určitou dobu činí.

Také zde není žádné omezení nebo limit, který by případně zajišťoval to, co je požadováno jako nejoptimálnější řešení problému, ale já bych spíše požadoval nejoptimálnější hospodaření s příslušnými prostředky Fondu.

Na základě uvedených skutečností navrhuji, aby vládní návrh zákona byl v prvním čtení zamítnut. Pokud tento návrh nebude přijat, navrhuji, aby byl vrácen předkladateli k dopracování s tím, že je nutné charakterizovat jednotlivé přesuny peněz co do jejich velikosti, tak i co do zpřesnění věcí, které dosud v návrhu zákona nejsou.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP