Pokračování schůze Poslanecké sněmovny
9. července 1997 v 9.03 hodin
Přítomno: 188 poslanců
(Schůze opět zahájena v 9.03 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře, dámy a pánové, zahajuji další jednací den 12. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás zde vítám. Než přikročíme k jednání, prosím, abyste se všichni přihlásili hlasovacími kartami a oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty, popř. jakou náhradní kartu již dostal.Na dnešní jednací den je omluven pan poslanec Lubomír Zaorálek, který se spolu s panem ministrem Zieleniecem účastní summitu NATO, a z vlády pan ministr Zieleniec a pan ministr Výborný, oba ze stejného důvodu.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, před začátkem jednání bych vám ráda nastínila, jak bude zhruba dnešní dopolední jednání probíhat. Podle dohody ze včerejška z důvodu zasedání vlády se budeme nyní zabývat blokem mezinárodních smluv. V případě, že ukončíme tento blok dříve, než jak bylo dohodnuto s premiérem, že se vláda dostaví do sněmovny, budeme projednávat první čtení návrhu zákonů tak, jak jsou na programu, s tím, že u těchto bodů se uzavře rozprava a hlasovat se bude později.
Oznamuji, že pan poslanec Krampera má náhradní kartu č. 10.
Prvním bodem našeho dnešního jednání je
50.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny
o vzájemné pomoci v celních otázkách, podepsaná v Praze dne 19. března 1997,
prvé čtení
Předložený vládní návrh dohody jsme obdrželi jako sněmovní tisk 183. Odůvodní nám jej ministr Pavel Bratinka, kterého žádám, aby se ujal slova. Paní poslankyně, páni poslanci, ráda bych vás požádala o klid v jednacím sále.
Ministr Pavel Bratinka:
Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nejdříve bych ještě doplnil soubor omluv o omluvu pana ministra Kühnla, který z důvodů dopravních bude moci přiletět z Londýna až kolem 10. hodiny. Proto zde budu obhajovat i dvě smlouvy, které měl původně přednést on sám osobně.Nyní k návrhu Dohody mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o vzájemné pomoci v celních otázkách. Cílem této dohody je navázání užší spolupráce mezi oběma celními správami, zejména v oblasti uplatňování celních předpisů, výměny informací, doručování výsledků o provádění šetření, a dále v oblasti nedovoleného obchodu s omamnými a psychotropními látkami a perkurzory.
Dohoda vytváří podmínky pro předcházení celním a daňovým únikům, a to správním stanovením celní hodnoty jako základu pro výpočet cel a daní a možnosti ověřování pravosti předkládaných dokladů celním orgánům. Uzavření této dohody tvoří smluvní základnu pro vzájemnou spolupráci celních správ, která v současnosti probíhá pouze na základě doporučení Rady pro celní spolupráci o vzájemné administrativní pomoci z roku 1953, která byla tehdy přijata našimi právními předchůdci jak ze strany České republiky, tak ze strany Ukrajiny.
Česká republika je v současnosti jednou z mála zemí, se kterou nemá Ukrajina takovouto dohodu podepsánu, a vzhledem k výskytu obchodních podvodů ve vztahu k Ukrajině je i na české straně zájem o uzavření takovéto dohody. Podle požadavků ukrajinské strany je dohoda sjednána jako vládní. Na české straně bylo však nutno uzavřít dohodu vnitrostátní jako prezidentskou, neboť předmětem dohody je i výměna informací o osobách, při níž je nutno respektovat ustanovení čl. 10 Listiny základních práv a svobod. Česká celní správa nemá v současnosti oprávnění ke shromažďování takovýchto informací.
V ustanovení čl. 5 dohody je zakotvena povinnost sdělovat si navzájem informace o osobách, což je v rozporu s § 51 odst. 6 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, podle něhož předávání dokladů a informací jiným osobám bez souhlasu příslušné osoby - s výjimkou případů, kdy tak mohou činit podle zvláštních předpisů - není dovoleno. Na základě této skutečnosti je třeba, aby tato dohoda byla schválena Parlamentem ČR.
Sjednání dohody bude mít pozitivní dopad na státní rozpočet. Uplatňováním této dohody lze předpokládat i snížení celních podvodů, a tím i možné zvýšení příjmů do státního rozpočtu. Tato navrhovaná smluvní úprava je v souladu s obecně závaznými zásadami mezinárodního práva a se závazky vyplývajícími z jiných platných smluv. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Zpravodajem pro prvé čtení byl určen pan poslanec Václav Svoboda, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Václav Svoboda:
Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, můj předřečník již v podstatě naznačil, v čem je za prvé důležitost a za druhé problémovost této smlouvy. Proto mi dovolte několik slov.Předmět úpravy je v souladu s platnými předpisy, výjimkou je ustanovení čl. 5 dohody, které zakládá povinnost sdělovat si navzájem informace o osobách a dopravních prostředcích, což je v rozporu s ustanovením § 51 odst. 6 celního zákona, podle něhož předávání dokladů a sdělování údajů a informací jiným osobám bez souhlasu příslušné osoby - s výjimkou případů, kdy tak mohou učinit podle zvláštních předpisů - není dovoleno. K výměně informací o osobách je nutno respektovat čl. 10 Listiny základních práv a svobod. Zde tedy tato smlouva v podstatě balancuje na hraně našeho práva. V závěru zdůvodním, co z toho hodlám vyvodit.
V souladu s doporučením ministerstva je dále smlouva navenek sjednána jako vládní, ale vnitrostátně musí být projednána jako prezidentská s ohledem na ustavení přesahující současnou úpravu v celním zákoně. Sjednání této dohody nebude mít negativní dopad na státní rozpočet. Navrhovaná smluvní úprava je v souladu s uznávanými zásadami mezinárodního práva a se závazky jiných platných smluv.
Z toho, co jsem řekl, vyplývá, že nejen doporučuji sněmovně, aby smlouvu propustila do druhého čtení a přikázala ji výboru zahraničnímu, ale podle mého názoru by měla být také přikázána výboru ústavně právnímu. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji panu zpravodajovi a otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? (Nikdo se nehlásil.) Rozpravu tedy uzavírám. Protože nebyl přednesen návrh na vrácení navrhovateli ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.Předložený vládní návrh dohody se navrhuje přikázat zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Hlásí se pan poslanec Svoboda.
Poslanec Václav Svoboda:
Ve svém úvodním slově doporučoval jsem vládní návrh přikázat také ústavně právnímu výboru.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Omlouvám se panu poslanci Svobodovi a prosím, aby zaujal své místo u stolku zpravodajů.Přikročíme k hlasování. Jsou zde dva návrhy, a to návrh na přikázání zahraničnímu výboru a návrh na přikázání výboru ústavně právnímu.
Budeme tedy hlasovat v tomto pořadí.
Přednesu návrhy usnesení: Poslanecká sněmovna přikazuje předložit vládní návrh, sněmovní tisk 183, k projednání zahraničnímu výboru.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 297 a ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 297 z přítomných 132 se pro vyslovilo 95, proti nikdo. Konstatuji, že usnesení bylo schváleno.
Další návrh usnesení bude znít: Poslanecká sněmovna přikazuje předložený vládní návrh, sněmovní tisk 183 k projednání ústavně právnímu výboru.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 298 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 298 z přítomných 134 se pro vyslovilo 38 a proti 21. Tento návrh nebyl přijat.
Tím jsme projednali tento bod, děkuji panu zpravodajovi i panu ministrovi.
Než přistoupíme k projednání dalšího bodu, omlouvám se paní poslankyni Rujbrové, které jsem slíbila dát slovo ještě před začátkem jednání tohoto bodu. Dávám jí tedy nyní slovo.
S faktickou poznámkou se ještě hlásí pan poslanec Chobot.
Poslanec František Chobot:
Omlouvám se, ale chtěl bych jenom ke včerejšímu hlasování číslo 223 týkajícímu se zákona o spotřební dani sdělit do stenozáznamu, že poslanci Štěpová, Špidla, Chobot a Kopecký hlasovali pro a na seznamu jsou uvedeni, že nehlasovali. Došlo tedy k nějakému omylu a já chci zdůraznit, že uvedení byli pro přijetí zákona.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji panu poslanci Chobotovi a slovo má paní poslankyně Rujbrová.
Poslankyně Zuzka Rujbrová:
Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, jak si vzpomenete, úvodem jednání sněmovny rozhodla sněmovna na moji žádost o prodloužení lhůty k projednání tisku č. 128, což je můj návrh novely zákona o rodině. Vzhledem k tomu, že takto prodloužená lhůta by končila 23. srpna, a po konzultaci s kolegy z ústavně právního výboru vás prosím o další prodloužení lhůty k projednání tohoto tisku o dalších 40 dní. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Chápu návrh paní poslankyně jako procedurální, o kterém dám hlasovat.Zahajuji hlasování pořadové číslo 299 a ptám se, kdo je pro tento návrh paní poslankyně Rujbrové. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 299 se z přítomných 137 pro vyslovilo 88, proti nikdo. Návrh paní poslankyně Rujbrové byl přijat.
Dalším bodem je
51.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Dohoda mezi Českou republikou a Kazašskou republikou
o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 8. října 1996 v Praze - prvé čtení
Předložený vládní návrh dohody jsme obdrželi jako sněmovní tisk 186. Odůvodní nám jej ministr Pavel Bratinka, kterého žádám, aby se ujal slova.
Ministr Pavel Bratinka:
Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, předkládaný návrh Dohody mezi Českou republikou a Kazašskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic je dohoda se standardním cílem, a sice vytvářet prostředí výhodné pro hospodářskou spolupráci, prostředí, ve kterém firmy mající zájem o investování v druhé zemi dostanou určité záruky a garance, a tudíž budou povzbuzovány v takovéto činnosti. Samozřejmě uzavřením takovéto dohody budou mít i naše podnikatelské subjekty výhodnější podmínky, než jaké poskytuje vnitrostátní právo pro hostitelské země.Dohoda zakotvuje všechny záruky, které jsou obvykle poskytovány investorům obou smluvních stran v těchto mezinárodních smlouvách. Jde zejména o:
1. závazek umožnit na svém území a v souladu se svým právním řádem investice investorů druhého státu,
2. princip národního zacházení a doložku nejvyšších výhod, což je záruka proti diskriminačnímu zacházení ve srovnání s tuzemskými nebo jinými zahraničními investory,
3. záruku proti vyvlastnění majetku zahraničních investorů s výjimkou vyvlastnění na základě zákona, ve veřejném zájmu a proti vyplacení okamžité a adekvátní náhrady,
4. záruku volného převodu plateb souvisejících s investicí do zahraničí ve volně směnitelné měně,
5. způsob řešení sporů mezi investorem a přijímající smluvní stranou nebo mezi smluvními stranami navzájem.
Tato dohoda byla sjednána na dobu 10 let s tím, že v případě ukončení její platnosti platí sjednané podmínky pro investice, které budou zřízeny po dobu platnosti dalších deset let. Záruky zakotvené v této dohodě a nároky z ní vyplývající se budou vztahovat na všechny budoucí investice uskutečněné investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany po jejím vstupu v platnost a rovněž na investice, které byly uskutečněny před vstupem dohody v platnost.
Dohoda byla sjednána v obou národních jazycích a v ruštině, která je zvolena jako rozhodující jazyk v případě jakýchkoliv rozdílností ve výkladu.
Z ekonomického hlediska je třeba považovat tuto dohodu s Kazachstánem za významný smluvně právní nástroj k podnícení českých podnikatelských aktivit v ekonomicky velmi perspektivním teritoriu, a proto doporučuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyslovila s touto dohodou souhlas.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji. Zpravodajem pro prvé čtení byl určen pan poslanec Jan Třebický. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Jan Třebický:
Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vládní návrhy, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou republikou a Kazašskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná 8. října minulého roku v Praze, sněmovní tisk č. 186, je naprosto standardní smlouvou, která se zařazuje již do šesté desítky obdobných smluv. Já jen potvrzuji, že všechny principy, které vycházejí ze vzorové smlouvy s Maďarskem, od principu národního zacházení přes doložku nejvyšších výhod až po způsob řešení případných sporů, dohoda obsahuje. Proto doporučuji, abychom ji propustili do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji a otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Vzhledem k tomu, že tomu tak není, obecnou rozpravu uzavírám. Protože nebyl přednesen návrh na vrácení navrhovateli ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.Předložený vládní návrh dohody se navrhuje přikázat zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Jiný návrh jsem nezaznamenala. Přednesu tedy návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna přikazuje předložený vládní návrh, sněmovní tisk 186, k projednání zahraničnímu výboru."
Všechny vás ještě odhlašuji a prosím, abyste se znovu zaregistrovali.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 300. Ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 300 z přítomných 98 se pro vyslovilo 82, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Tím jsme projednali tento bod.
Nyní mi dovolte oznámení, že pan poslanec Jiří Novák má náhradní kartu č. 8 a pan poslanec Gross náhradní kartu č. 9.
Dalším bodem je
52.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Dohoda mezi Českou republikou a Uzbeckou republikou
o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsaná dne 15. ledna 1997 v Praze - prvé čtení
Předložený vládní návrh dohody jsme obdrželi jako sněmovní tisk 199. Odůvodní nám jej ministr Pavel Bratinka, kterého žádám, aby se ujal slova.
Ministr Pavel Bratinka:
Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, pro úsporu času podotknu jen, že tato dohoda je prakticky identická s předchozí dohodou. Jediný rozdíl je, že je sjednána tentokrát v jazyce českém, uzbeckém a ruském, přičemž ruský jazyk je brán jako určující pro případné rozhodování o sporech.Dohoda bude platit po dobu 10 let a jako v případě dohody s Kazachstánem, pokud by byla vypovězena, její ustanovení bude pro investice během těchto 10 let uskutečněné platit ještě během následujících deseti let.
Mohu ještě podotknout třeba to, co jsem nepodotkl předtím, že obě dohody, i ta předchozí, nevyžadují žádnou změnu v našem právním řádu. Je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, je v souladu i s našimi závazky vůči Evropskému společenství i samozřejmě se zahraničněpolitickými zájmy České republiky. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Zpravodajem pro prvé čtení byl určen pan poslanec Michal Frankl, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Michal Frankl:
Vážená paní předsedající, vážená sněmovno, já mohu pouze potvrdit slova, která pronesl pan předkladatel. Jedná se skutečně o standardní mezinárodní smlouvu, která nám má pomoci, tedy zejména našim průmyslovým podnikům, k pronikání na tyto východní trhy, k tomu, aby investoři byli ochráněni a pohybovali se tam v ekonomickém prostředí, které je pro nás standardní. Proto doporučuji její přijetí.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji a otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy?Vzhledem k tomu, že do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám.Protože nebyl přednesen návrh na vrácení navrhovateli ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předložený vládní návrh se navrhuje přikázat zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Vzhledem k tomu, že tomu tak není, přednesu návrh usnesení:
"Poslanecká sněmovna přikazuje předložený vládní návrh, sněmovní tisk 199, k projednání zahraničnímu výboru."
Zahajuji hlasování pořadové číslo 301 a ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 301 se z přítomných 101 pro vyslovilo 80, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Tím jsme projednali tento bod.
Dalším bodem je
53.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské republiky
o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku
v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Praze dne 23. května 1997 - prvé čtení
Předložený vládní návrh smlouvy jsme obdrželi jako sněmovní tisk 212. Odůvodní nám jej ministr Pavel Bratinka, kterého žádám, aby se ujal slova.
Ministr Pavel Bratinka:
Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládám vám návrh na Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku.Skutečnost, že v případě podnikatelských subjektů, které mají svá některá sídla v jedné zemi a zároveň podnikají ve druhé, vede dnes - pokud není uplatněna speciální dohoda - většinou ke dvojímu zdanění, snižuje zájem těchto subjektů na podnikání ve druhém státě. Proto se ve světě obecně v mnoha případech uzavírají takovéto dohody, které mají tomuto jevu zabránit a umožnit tak zvýšení hospodářských styků a vůbec mezinárodní dělbu práce.
Česká republika má dosud v platnosti celkem 43 mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění, přičemž se další smlouvy připravují. Předkládaná smlouva je tudíž jedním z mnoha kroků, které Česká republika chce podniknout, aby usnadnila podnikání našich subjektů v zahraničí. Byla podepsána v Praze 23. května 1997 a jejím cílem je objektivní rozdělení práva na zdanění příjmů mezi stát jeho zdroje a stát, v němž má příjemce sídlo nebo bydliště, a proto přispěje k objektivizaci vzájemných vztahů s Vietnamskou socialistickou republikou v oblasti ekonomiky.
Lze očekávat, že tato smlouva podpoří vzájemný obchodní obrat a její uzavření je třeba proto chápat i jako významný politický akt a signál pro zahraniční investory, jimž dává větší právní jistotu při navazování obchodních a hospodářských styků.
Smlouva se předkládá před ratifikací prezidentem České republiky Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu podle čl. 49 Ústavy České republiky, protože upravuje odchylně od ustanovení zákonů České republiky daňové povinnosti organizací a občanů a poskytuje různá daňová osvobození a jiné úlevy. Uzavření této smlouvy ani její provádění nebude mít žádný přímý dopad na státní rozpočet, nevyžaduje změny v českém právním řádu a nedotýká se závazků z jiných mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.
Proto žádám Poslaneckou sněmovnu, aby s touto smlouvou vyslovila souhlas.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Zpravodajem pro prvé čtení byla určena paní poslankyně Štěpová.
Poslankyně Vlasta Štěpová:
Vážená paní předsedající, paní kolegyně a páni kolegové, mohla bych jenom opakovat slova pana ministra Bratinky o potřebnosti takovýchto smluv jako prvního nutného a naprosto nezbytného právního aktu, který je nutné učinit a podepsat, aby korektní podnikatelé mohli začít své aktivity.Doporučuji sněmovně propustit tuto smlouvu do druhého čtení a přikázat zahraničnímu výboru.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji a otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Vzhledem k tomu, že nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám.Protože nebyl přednesen návrh na vrácení navrhovateli ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předložený vládní návrh dohody se navrhuje přikázat zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Vzhledem k tomu, že tak není, přikročíme k hlasování.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna přikazuje předložený vládní návrh, sněmovní tisk 212, k projednání zahraničnímu výboru."
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 302 a ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 302 z přítomných 109 se pro vyslovilo 84, proti nikdo. Tento návrh usnesení byl přijat. Tím jsme projednali další bod.
Dalším bodem je
54.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Dohoda o přístupu Rumunska ke Středoevropské dohodě o volném obchodu,
podepsaná dne 12. dubna 1997 v Bukurešti - prvé čtení
Předložený vládní návrh dohody jsme obdrželi jako sněmovní tisk 197.
Odůvodní nám jej ministr Pavel Bratinka, kterého žádám, aby se ujal slova.
Ministr Pavel Bratinka:
Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dohoda, se kterou před vás předstupuji, byla podepsána 12. dubna 1997 v Bukurešti představiteli stran dohody CEFTA ve společném výboru na straně jedné a ministrem průmyslu a obchodu Rumunska na straně druhé. Současný obchodněpolitický režim mezi Českou republikou a Rumunskem je upraven Dohodou o volném obchodu z roku 1994, která je prováděna od 1. ledna 1995. Tato dvoustranná dohoda měla pozitivní vliv na vývoj vzájemného obchodu a v roce 1996 se podařilo dosáhnout zvýšení obratu vzájemného obchodu 55 % ve srovnání s rokem 1994, kdy tato dohoda ještě nebyla v platnosti. Stojí za zdůraznění, že je dosahováno vysoce aktivního salda ve prospěch České republiky.Na základě předkládané dohody bude Rumunsku umožněno přistoupit k dohodě CEFTA a tak převzít smluvní rámec dohody CEFTA včetně všech jejích doplňků a změn.
Česká strana prosadila při jednání ve formě výjimek, aby přístupem Rumunska k dohodě CEFTA nedošlo ke zhoršení stávajícího obchodněpolitického režimu mezi Českou republikou a Rumunskem. Jedná se zejména o problematiku veřejných zakázek, připojení protokolu o vzájemné pomoci v celních otázkách a dočasnou úpravu některých ustanovení z protokolu o pravidlech o původu zboží.
Pokud jde o liberalizaci obchodu průmyslovými výrobky mezi Českou republikou a Rumunskem, byla převzata úprava, která byla sjednána v předchozí dvoustranné dohodě. Oba státy k 1. červenci 1997 odstraní všechna cla na dovozy průmyslových výrobků s výjimkou cel u 6 položek osobních automobilů a jejich užitkových variant. V tomto případě budou dovozní cla postupně snižována a zcela odstraněna k 1. lednu 2001.
Při sjednávání dohody bylo dosaženo též výrazného prohloubení a rozšíření liberalizace vzájemného obchodu zemědělskými výrobky, především vzhledem k tomu, že Rumunsko převzalo stávající režim dohody CEFTA včetně položek, kde je uplatňováno společné nulové clo, i u položek, u nichž je uplatňováno společné snížené dovozní clo. Z tohoto režimu byly sjednány výjimky recipročně uplatňované, které uvádí dohoda. Jsou to výjimky u dovozu citrusových šťáv, vepřového masa, zabitých kuřat, zpracovaných rajčat. Ve všech případech je dovozní clo od 1. července 1997 sníženo na 50 % základní celní sazby, od 1. ledna 1998 na 30 % základní celní sazby a k 1. lednu 1999 bude dosaženo úrovně sjednané mezi původními stranami CEFTA.
Na stávající obchod mezi námi a Rumunskem nebudou mít tyto výjimky vliv, protože tyto položky nebyly v relaci s Rumunskem v posledních třech letech obchodovány. Závazky České republiky, které vyplývají z dohody o přístupu Rumunska k dohodě CEFTA, respektují všechny dříve přijaté mnohostranné i dvoustranné závazky a odrážejí reálný vývoj ekonomiky České republiky. Liberalizace obchodu v rámci této dohody samozřejmě vytváří předpoklady k dalšímu růstu vzájemné obchodní výměny, zejména zemědělské produkce.
Vzhledem k tomu, že Rumunsko ukončilo v květnu t. r. vnitrostátní schvalovací proces nezbytný pro vstup dohody v platnost, je dohoda předběžně prováděna od 1. července 1997. Od stejného data není již prováděna dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Rumunskem.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Zpravodajem pro prvé čtení byla určena paní poslankyně Vlasta Štěpová, kterou prosím, aby se ujala slova.
Poslankyně Vlasta Štěpová:
Vážená paní předsedající, kolegové i kolegyně, i v tomto případě bych velice ráda doporučila dohodu vaší přízni. Zdůrazňuji, že pro nás znamená krok dopředu, znamená otevření možností liberalizace, zejména obchodu ovocem, zeleninou, dalšími potravinářskými výrobky, oběma směry. Je to dohoda pro nás výhodná.Doporučuji ji tedy propustit do druhého čtení a přikázat zahraničnímu výboru.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji a otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Vzhledem k tomu, že tak není, obecnou rozpravu končím. Protože nebyl přednesen návrh na vrácení navrhovateli ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předložený vládní návrh dohody se navrhuje přikázat zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Vzhledem k tomu, že tak není, přikročíme k hlasování.Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna přikazuje předložený vládní návrh, sněmovní tisk 197, k projednání zahraničnímu výboru."
Zahajuji hlasování pořadové číslo 303 a ptám se, kde je pro tento návrh usnesení. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 303 z přítomných 113 se pro vyslovilo 79, proti nikdo. Konstatuji, že usnesení bylo schváleno. Tím jsme projednali tento bod.
Dalším bodem je
55.
Vládní návrh, kterým se předkládají Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu Rozhodnutí Společného výboru č. 7-10/1996
k Dohodě mezi státy Evropského sdružení volného obchodu a Českou republikou,
prvé čtení
Předložený vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 205.
Odůvodní nám jej ministr Pavel Bratinka, kterého žádám, aby se ujal slova.
Ministr Pavel Bratinka:
Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, Poslanecké sněmovně je předkládán návrh na vyslovení souhlasu s Rozhodnutím Společného výboru č. 7-10/1996 k Dohodě mezi státy Evropského sdružení volného obchodu a Českou republikou. Dohoda mezi státy ESVO a Českou republikou byla podepsána 20. března 1992 a jejím cílem je vytvořit postupně oblast volného obchodu mezi Českou republikou a členskými státy ESVO, kterými jsou v současné době již jen Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko a Island.Tato dohoda je smlouvou všeobecné povahy a její vstup v platnost schválil parlament a ratifikoval ji prezident republiky. Proto i její změny - pokud nejsou v pravomoci ministra průmyslu a obchodu - musí po projednání ve vládě schvalovat parlament a bude je ratifikovat prezident republiky.
Předkládané návrhy změn vyplynuly ze zasedání společného výboru ESVO - Česká republika dne 15. října 1996. Toto zasedání přijalo celkem deset návrhů rozhodnutí, spadajících do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu, přičemž schválení prvních šesti návrhů bylo v pravomoci ministra průmyslu a obchodu. Ke vstupu v platnost zbývajících čtyř rozhodnutí č. 7-10 je však nutné vyslovení souhlasu parlamentu.
Změny dohody ESVO - Česká republika navrhované rozhodnutím společného výboru č. 7-10 mají ve všech třech případech formální charakter a nepřinášejí změny do obchodního režimu mezi státy ESVO a Českou republikou. Ve zbývajícím případě zrušení fiskálních cel jde o zlepšení podmínek pro český vývoz.
Na schůzi vlády nebyly proti tomuto návrhu žádné námitky, a proto vám mohu tuto dohodu jménem vlády předložit ke schválení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Zpravodajem pro první čtení byl určen pan poslanec Jaromír Kalus, kterému uděluji slovo.
Poslanec Jaromír Kalus:
Vážená paní předsedající, pane ministře, milé dámy, vážení pánové, myslím, že pan ministr zde v plné míře objasnil podstatu předkládaného materiálu, vysvětlil jeho důležitost pro náš stát a pro naši ekonomiku. Také z mé strany si dovoluji uvedené rozhodnutí společného výboru doporučit vaší pozornosti. Doporučuji předložit ho do druhého čtení a zahraničnímu výboru. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Vzhledem k tomu, že tomu tak není, obecnou rozpravu končím.Protože nebyl přednesen návrh na vrácení navrhovateli ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předložený vládní návrh se navrhuje přikázat zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Vzhledem k tomu, že tomu tak není, přikročíme k hlasování.
Přednesu návrh usnesení: Poslanecká sněmovna přikazuje předložený vládní návrh (sněmovní tisk 205) k projednání zahraničnímu výboru.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 304 a ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 304 z přítomných 119 se pro vyslovilo 84, proti nikdo. Konstatuji, že usnesení bylo schváleno.
Dalším bodem je
56.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin - první čtení
Předložený vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 216. Odůvodní nám jej ministr Pavel Bratinka, kterého žádám, aby se ujal slova.
***