Středa 26. února 1997

Začátek schůze Poslanecké sněmovny

26. února 1997 v 19.36 hodin

Přítomni:

Předseda PSP M. Zeman, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP J. Honajzer, místopředsedkyně PSP P. Buzková, místopředseda PSP K. Ledvinka a 184 poslanců.

Za vládu České republiky: předseda vlády V. Klaus, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, místopředseda vlády a ministr zahraničních věci J. Zieleniec, ministr P. Bratinka, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministryně spravedlnosti V. Parkanová, ministr školství, mládeže a tělovýchovy I. Pilip, ministr vnitra J. Ruml, ministr dopravy a spojů M. Říman, ministr pro místní rozvoj J. Schneider, ministr životního prostředí J. Skalický, ministr zdravotnictví J. Stráský, ministr kultury J. Talíř, ministr práce a soc. věcí J. Vodička, ministr obrany M. Výborný.

Pokračování schůze Poslanecké sněmovny

27. února 1997 v 9.48 hodin

Přítomni:

Předseda PSP M. Zeman, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP J. Honajzer, místopředsedkyně P. Buzková, místopředseda PSP K. Ledvinka a 179 poslanců.

Za vládu České republiky: místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí J. Zieleniec, ministr P. Bratinka, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministryně spravedlnosti V. Parkanová, ministr školství, mládeže a tělovýchovy I. Pilip, ministr vnitra J. Ruml, ministr dopravy a spojů M. Říman, ministr pro místní rozvoj J. Schneider, ministr životního prostředí J. Skalický, ministr zdravotnictví J. Stráský, ministr kultury J. Talíř, ministr práce a soc. věcí J. Vodička, ministr obrany M. Výborný.

1. den schůze (26. února 1997)

Přítomni:

Předseda PSP M. Zeman, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP J. Honajzer, místopředsedkyně PSP P. Buzková, místopředseda PSP K. Ledvinka a 184 poslanců.

Za vládu České republiky: předseda vlády V. Klaus, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí J. Zieleniec, ministr P. Bratinka, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministryně spravedlnosti V. Parkanová, ministr školství, mládeže a tělovýchovy I. Pilip, ministr vnitra J. Ruml, ministr dopravy a spojů M. Říman, ministr pro místní rozvoj J. Schneider, ministr životního prostředí J. Skalický, ministr zdravotnictví J. Stráský, ministr kultury J. Talíř, ministr práce a soc. věcí J. Vodička, ministr obrany M. Výborný.

(Schůze zahájena v 19.36 hodin.)

Předseda PSP Miloš Zeman: Vážené kolegyně a kolegové, vítám vás na schůzi Poslanecké sněmovny, kterou jsem svolal podle § 51 odst. 4 jednacího řádu na základě žádosti 42 poslanců a o svolání této schůze jsem vás informoval telegramem, který vám byl odeslán ve středu 19. února 1997 na adresu vašeho bydliště. Současně byly na vaše poslanecké kluby předány pozvánky. Jako obvykle vás nejdříve poprosím, abyste se všichni přihlásili hlasovacími kartami a případně mě oznámili, zda žádáte o vydání náhradní karty nebo jakou náhradní kartu máte. Takže pan ministr Pilip má náhradní kartu č. 20, ještě někdo, zatím ne. Dříve než udělím, na což podle jednacího řádu má právo, slovo předsedovi klubu SPR-RSČ, dovolte mi, abych ještě nechal hlasovat o ověřovatelích této schůze, navrhuji, aby ověřovateli této schůze byli páni poslanci Josef Hojdar a Jiří Karas. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Přikročíme tedy k hlasování.

Zahajuji hlasování pořadové č. 1 a ptám se, kdo souhlasí s těmito navrženými ověřovateli, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?

Děkuji. Konstatuji, že tento návrh byl přijat, když pro něj hlasovalo ze 173 poslanců 148 a proti byli 2.

Technickou službu ještě upozorňuji, že na displeji není uváděno pořadové číslo hlasování, prosím o opravu této chyby. Dále upozorňuji, že pořadové číslo 330, které se mě tam v tomto okamžiku projevilo, není relevantní, protože probíhá 9. nikoli 8. schůze Poslanecké sněmovny. Děkuji za tuto opravu.

Nyní uděluji slovo panu poslanci Miroslavu Sládkovi, který se přihlásil jako předseda klubu ihned po zahájení schůze.

Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedo, dámy a pánové, situace, kvůli které Je svolána tato schůze, někdy mylné nazývána mimořádná, není výsledkem, řekněme uplynulých týdnů, ale vlastně tato situace začala nazrávat již po parlamentních volbách v červnu loňského roku. Kořeny má tedy v těchto parlamentních volbách, protože hned první den po volbách začaly odsudky, známkování politických stran a mnozí politici se nechali slyšet "s nimi se nikdy bavit nebudu", upozorňuji bylo to první den po parlamentních volbách a já jsem toho názoru, že takto by politik jednat ani hovořit neměl. Bývalá vládní koalice se tehdy nedokázala vyrovnat s výsledkem voleb a změnou poměrů sil a dodnes se s tím nevyrovnala. Odmítání toho, aby všechny parlamentní strany byly zastoupeny ve výborech, ve vedení Parlamentu, samozřejmě poté jenom vyhrotily situaci, které jsme dnes svědky. Republikáni už tehdy ovšem byli přístupni jednání, nabízeli politické řešení.

Předseda PSP Miloš Zeman: Kolegové, prosím o klid.

Poslanec Miroslav Sládek; Ovšem náš hlas, naše nabídka nebyla vyslyšena. Proto bylo nutné ukázat v uplynulých týdnech, že zde republikáni jsou. Poté jsme znovu nabídli jednání, které bylo opět odmítnuto. Takže ten černý Petr je teď v rukou těch, kteří odmítli nabídku k jednání a pokud znají lepší řešení, tak samozřejmě mají možnost jej provést. Vládní koalice za podpory několika sociálních demokratů raději volila silové řešení, a to začalo už třeba vytvářením atmosféry ničím nepodloženým obviněním z útoku na poslance bylo okamžitě hozeno na nepohodlnou politickou stranu.

Nejhorším obviněním se ale stal demokratický postup, tzn. obstrukce, byť se o tom dá trochu pochybovat, zda právě republikáni zde v parlamentu prováděli obstrukce. Znovu připomínám, že řečnická doba byla omezena před nástupem republikánů k mikrofonu. Kdybychom si vzali jenom ten den, kdy byla schvalována česko-německá deklarace, tak od 11 hodin dopoledne do 18.30 odpoledne probíhaly přestávky v režii vesměs klubů vládní koalice. Nevím tedy, kdo prováděl obstrukce a kdo jednání zdržoval.

Po těchto všeobecných útocích na politickou stranu je postupováno k zavírání jednotlivců na politickou objednávku. Mohl bych zde uvést jen velmi drobný přiklad toho, že když měli republikáni v roce 1994 oznámenou demonstraci u sochy Svatého Václava, skupina údajně nespokojených občanů s politikou republikánské strany, ale podle nás spíše organizovaná skupina příslušníků BIS, bombardovala sochu Svatého Václava vajíčky. Bylo to všeobecně komentováno jako vynikající akt, který prokázal, kolik občanů není spokojeno s republikánskou politikou. Bylo to komentováno velmi souhlasně ve všech sdělovacích prostředcích a takřka všemi politiky.

Když rok poté použili republikáni ve svém rozhořčení vajíčka v Terezíně, je to okamžitě vydáváno za extrémistický neofašistický čin, který je nutno stíhat.

Jak jsme tedy na tom s tím měřením, s tou rovností občanů?

Vzápětí se objevily i velmi úsměvné úvahy na téma, zda zavést nebo nezavést většinový volební systém. Já konec konců osobně a myslím i většina občanů by musela souhlasit s tím, že lze volby do Poslanecké sněmovny podřídit většinovému volebnímu systému. V pořádku. Potom se totiž konečně ukáže, že druhá komora parlamentu je naprosto zbytečným duplikátem, pokud ovšem úvahy na téma většinový volební systém nejsou vedeny tím, aby v Poslanecké sněmovně byl zaveden většinový volební systém a jelikož podle Ústavy má být v druhé komoře odlišný, tak aby v Senátu byl zaveden poměrný volební systém.

Každý takový krok ovšem znamená zásahy do Ústavy, znehodnocení Ústavy. Jsem rád, že ke kritikům Ústavy, která byla doslova šita horkou jehlou a která je nekvalitní a kterou zatím kritizovali jen republikáni, se přidávají další. Jakmile totiž začneme diskutovat o změně Ústavy, je potom na místě otevřít otázku znovuobnovení trestu smrti, přímé volby prezidenta republiky a jistě by se našlo mnoho dalších otázek, které lze řešit v rámci změny Ústavy České republiky.

Dalším způsobem, jak mrzačit právo a zákony v naší zemi je omezování práv poslanců, omezování řečnické lhůty. Lze si představit, že tento vývoj půjde tak daleko, že poslanec nebude smět v parlamentu hovořit vůbec a celé diskusní příspěvky se budou u předsednického stolu předávat pouze písemně. To je jenom logické dovršení úsilí, aby poslanci nesměli hovořit a pokud mají nějaký delší příspěvek, aby ho dávali písemně.

Kde je hranice, kdy se skonči toto omezování práv?

Pokud jde o hlasování, samozřejmě lze stanovit i to, že se bude hlasovat poslední den schůze v 16.00 h. Poslanecké lavice budou prázdné po celou schůzi, usnadní to, pravda, práci ministrů, ale bude to znamenat další zvýšení kritiky parlamentu a znevážení jeho činnosti, protože lidé si velmi dobře všímají toho, jak poslanci, placení podle zákoníku práce a vykazující na výplatních listinách hodiny podle zákoníku práce, zde tráví velmi málo času. A občané to srovnávají s tím, zda oni mohou opustit svůj ponk nebo svůj pracovní stůl jenom proto, že se jim nelíbí, kdo stojí nebo sedí vedle.

Takové omezování práv jednotlivých poslanců dříve nebo později vyústí v omezování práv celého parlamentu, což je jen a jen příprava pro budoucí diktaturu. Parlament němý, parlament ve svěrací kazajce nesmyslně podrobnými předpisy, parlament, kde je zvykem svévole většiny, parlament neschopný omezit rozpínavost moci výkonné, nic lepšího by si budoucí diktátor ani nemohl přát.

Může teď někdo říci, kdo vyhraje příští nebo přespříští volby a jaký bude vývoj v srdci Evropy? Nikdo nemůže teď zaručit, že se díky volební konstelaci nedostaví v naší zemi taková situace, kdy právě to, co se teď odehrává, nebude zneužito proti těm, kteří takto omezovali poslance a parlament údajně v zájmu demokracie.

Dámy a pánové, to bylo jen pár slov do úvodu k tomu, aby si každý uvědomil, že účelové přizpůsobování zákonů k tomu, aby byli omezeni nebo zlikvidováni protivníci, se dříve nebo později obrátí proti jeho tvůrcům. Děkuji. (Potlesk v části sálu.)

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Sládkovi. Kolegyně a kolegové, podle jednacího řádu jsem povinován sdělit při zahájení každé, tedy i této 9. schůze sněmovny, kdo požádal o omluvení neúčasti. Chtěl bych vás však seznámit s tím, že do této chvíle jsem na 9. - opakuji devátou - schůzi sněmovny řádnou písemnou omluvu nedostal. Patrně proto, že ti, kdo se omlouvali na 8. schůzi, si neuvědomili, že se mají omluvit i na schůzi devátou. Tolik na vysvětlení, abych byl v souladu s jednacím řádem. Než budeme pokračovat k návrhu pořadu, o slovo se přihlásil pan poslanec Filip.

Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedo, paní a pánové, dovolte mi, abych napravil za klub KSČM tu skutečně neexistující písemnou omluvu čtyř našich poslanců. Kolegyně Čelišová je vážně nemocná, kolega Grebeníček, Exner a Ransdorf jsou v současné době na zahraniční cestě v Číně. Děkuji.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji předsedovi klubu KSČM. Omluva zazněla na mikrofon, je tedy i ve stenozáznamu. Zřejmě totéž nám chce sdělit pan předseda Uhde.

Poslanec Milan Uhde: Ano, vaše očekávání, pane předsedo, je správné. Omlouvá se poslanec a předseda vlády Václav Klaus, který prodělává virózu. Omlouvá se pan poslanec Petr Pleva, který stále ještě dokončuje léčbu delšího onemocnění, a omlouval se mi dále pan poslanec Vladimír Budinský a Josef Holub.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu předsedovi Uhdemu. O slovo se hlásí předseda klubu ČSSD Stanislav Gross.

Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, dámy a pánové! (Předseda žádá o klid.) Dovoluji si omluvit pana poslance Kostrhuna, který je na zahraniční cestě.

Předseda PSP Miloš Zeman: Myslím, že jsme tím vyčerpali veškeré omluvy. Přece jenom ještě pan poslanec Mašek.

Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane předsedo, omluva je věcí poslance samého, takže já Romana Češku, který je nemocen, neomluvím. On to určitě učiní sám. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji za tento vyčerpávající přehled. Chtěl bych konstatovat, že naše Poslanecká sněmovna dosud neprojednávala případný postih za neomluvené absence. Nicméně velice děkuji za tuto přesnou evidenci. A nyní mi již dovolte přejít k programu této schůze.

Kolegové a kolegyně, dovolte mi, abych vám připomněl, že podle § 54, odst. 7 našeho jednacího řádu v případě, že byla naše schůze svolávána tímto způsobem, můžeme rozhodnout pouze o tom, zda tento program přijímáme nebo zamítáme, ale nemůžeme ho měnit. Proto k němu nemohu otevřít rozpravu, v níž by zazněly pozměňovací návrhy. V tomto smyslu přikročíme k hlasování o návrhu 9. schůze Poslanecké sněmovny, tak jak je uveden na pozvánce.

Zahajuji tedy hlasování.

Kdo souhlasí s takto navrženým programem, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. (Projevy protestu, hlasy: Hlasovací zařízení nefunguje.)

Zdá se, že nám naše technika opět selhává. Prohlašuji tedy toto hlasování za zmatečné kvůli uběhnuvšímu času. Prosím technickou obsluhu, aby se soustředila a začneme znovu.

Zahajuji hlasování o programu schůze.

Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti? Děkuji.

Tento návrh byl přijat, když pro něj hlasovalo 145 ze 185 přítomných. Hlasování mělo pořadové číslo 3. Proti bylo 32 poslanců, nehlasovalo 8.

Nyní můžeme přikročit k projednávání stanoveného pořadu, ale ještě před tím se hlásí pan poslanec Filip.

Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedo, páni a pánové, já nemám ani návrh na rozšíření schůze, ani připomínku nějakého zásadního charakteru. Jenom se ptám - pokud tato schůze bude probíhat i ve čtvrtek, stane-li se podle jednacího řádu součástí této 9. schůze bod programu interpelace, který povinné zařazujeme? Já jsem nemínil nijak nabourávat program, který byl v této schůzi mimořádné svolané, ale jenom tuto věc bych si chtěl vyjasnit. Děkuji.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji, pane poslanče, mám sice k dispozici stanovisko legislativního odboru k této otázce, ale dovolte mi, abych se řídil anglickým příslovím Solve the problems, when you face it. To znamená, že zatím nikdo neví, zda tato 9. schůze nebude přerušena dříve, případně ukončena dříve, než nastane onen čas na ústní interpelace. V takovém případě bychom tuto věc řešili. Ale dovolte mi, abych ještě před otevřením prvního bodu našeho schváleného programu vám předložil nikoli procedurální návrh, protože k němu nejsem oprávněn, ale návrh dalšího postupu. Podle § 53 odst. 1 se totiž sněmovna může rozhodnout, že bude jednat i po 21. hodině. Ale tento paragraf v odst. 1 vyžaduje, aby se tak stalo na návrh nejméně jedné pětiny všech poslanců, případně dvou poslaneckých klubů. Proto avizuji předem, neboť není v moci předsedajícího, takový návrh přednést, těm, kdo budou mít zájem tento návrh uplatnit, aby se na něj připravili.

A nyní mi dovolte, abych přešel k prvnímu bodu. Hlásí se pan místopředseda Vlach, takže první bod se stále ještě nedaří otevřít. Prosím, pane místopředsedo.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych podal procedurální návrh na úpravu dalšího postupu. Navrhuji, aby sněmovna rozhodla hlasováním, že dnes bude jednat i po 21. hodině, a to tak, že do 22 hodin, včetně hlasování o jakýchkoli návrzích, po 22. hodině již bez hlasování, tak jak jsme to učinili minulý týden, s tím, že jednání by pokračovalo dál nejdéle do 6 hodin do rána zítra, pokud nebude vyčerpán pořad schůze, resp. uzavřeny obě dvě rozpravy. K tomu, na co jste upozorňoval před několika desítkami vteřin, bych si dovolil poznamenat, že návrh na jednání dnes po 21. hodině jsem zmocněn přednést i jménem dvou klubů, tedy ODS a ODA. Věřím, že ani další kluby nebudou nic namítat. Děkuji.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Konstatuji, že nyní má procedurální návrh potřebné náležitosti. Podle jednacího řádu se o procedurálních návrzích hlasuje bez rozpravy.

Zahajuji hlasování o předloženém procedurálním návrhu.

Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že hlasování pořadové č. 4 skončilo přijetím návrhu pana místopředsedy Vlacha, když pro něj hlasovalo ze 185 přítomných poslanců 132, proti bylo 23, nehlasovalo 30.

A nyní pevně doufám, že už budu mít možnost otevřít bod 1 našeho schváleného programu, což je

1.

Usnesení Poslanecké sněmovny, kterým tato sněmovna

upravuje své vnitřní poměry a podrobnější pravidla jednání

podle § 1, odst. 2 jednacího řádu

Úvodem připomínám, že k uvedenému § 1, odst. 2 jednacího řádu se rovněž váže § 71, ve kterém se praví: "Své vnitřní poměry a podrobnější pravidla svého jednání upravuje Sněmovna usnesením. Návrh takového usnesení se doručí všem poslancům nejméně 24 hodin před hlasováním o něm."

Návrh usnesení nám byl rozdán v úterý prostřednictvím poslaneckých klubů, případně výborů. Z pověření navrhovatelů jej uvede poslanec Marek Benda, kterého žádám, aby se ujal slova.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Předseda PSP Miloš Zeman: Kolegové, znovu vás prosím o klid. (Zvoní.)

Poslanec Marek Benda: Z pověření navrhovatelů usnesení, které jste dostali nejpozději včera k dispozici, to znamená mne, kolegy Maška a kolegy Orla, si vám dovoluji předložit návrh usnesení, kterým by Poslanecká sněmovna upravila v intencích § 1, odst. 2 a § 71 některé své vnitřní poměry. Myslím, že je zbytečné, abych usnesení četl, pokusím se ho stručně odůvodnit. Článek 1 tohoto usnesení se snaží zavést ve Sněmovně určité hlasovací časy, aby bylo možné i v dobách, kdy tady probíhají různá obstrukční jednání, rozumným způsobem jednat a soustředit hlasování do určitého času.

Článek 2 usnesení stanoví věc, kterou jsme zde již aplikovali, ale byl o ni určitý spor, to znamená možnost předkládat pozměňovací návrhy k zákonům i případně k dalším jiným textům písemně tak, aby pokud je návrh příliš dlouhý, poslanec ho nechce, případně nemůže číst, - můžeme dojít samozřejmě i k situaci, že poslanec nebude moci, ať už proto, že bude němý nebo že bude mít chvilkový výpadek řeči, nebude moci návrh přečíst, - aby takový návrh mohl předat písemně.

Současně by toto ustanovení mělo řešit situaci, kdy podle jednacího řádu dojde k omezení rozpravy nebo k omezení příspěvku do rozpravy na 10 minut, a poslanec by případně měl mnohem delší návrh, abychom se nedostávali do kolize, že takový návrh nelze podat. Proto by byla možnost ho předložit písemně.

Předpokládá se samozřejmě, že takové rozhodnutí, snad s výjimkou té situace, kdy je omezena řečnická lhůta, by bylo čistě na poslanci. Pokud by svůj návrh chtěl přednést, samozřejmě je to jeho plné právo, naopak jeho právem by bylo, i kdyby ho přednést nechtěl, předložit ho pouze písemně.

Dále předpokládáme, aby ve smyslu jednacího řádu bylo možné na takovýto návrh reagovat, aby tento návrh musel být předem písemně, a to tedy až do ukončení rozpravy, dán zpravodaji, prostřednictvím Kanceláře Poslanecké sněmovny rozdán na lavice všem poslancům, resp. bude-li to dostatečně předem, tak jiným způsobem rozdán všem poslancům, a aby takový návrh musel být ať už poslancem nebo zpravodajem příslušného materiálu oznámen na mikrofon, aby se vědělo, že takový návrh byl podán, každý ho měl před sebou písemně a mohl případně na něj reagovat. Jinak by to byl samozřejmě návrh jako každý jiný.

Článek 3 tohoto usnesení upravuje věc, kterou jsme měli na pořadu již několika schůzí a z různých časových důvodů na ni nedošlo, je doslovným opsáním návrhu, který tady podávalo pět poslanců z různých klubů - řekl bych - téměř všech politických stran v tomto Parlamentě zastoupených, který má zamezit tomu, aby podávání nekonečného množství interpelací nezpůsobilo, že interpelace na členy vlády, a zejména ústní interpelace na členy vlády, jsou zcela zdominovány jednou politickou stranou, jejíž poslanci podávají 15, 20 i více interpelací. Proto se předpokládá, že samozřejmě každému poslanci zůstává právo podat tolik interpelací, kolik bude mít zájem, ale že budou hlasovány, po odhlasování se seřadí od každého poslance jeho první interpelace, pak druhé interpelace atd., aby i ti, kteří v intencích Ústavy a jednacího řádu podají třeba jenom jednu interpelaci, když se chtějí něco skutečně od ministra dozvědět, měli šanci se do toho pořadí dostat jinak, než nějakou neskutečnou náhodou.

Toto jsou tři články usnesení, které předkládáme Poslanecké sněmovně a žádáme, aby je po projednání a po podání dalších pozměňovacích návrhů, které jsou avizovány, schválila tak, aby do určité míry mohla zefektivnit některé způsoby fungování Sněmovny. Návrhy nejsou proti jednacímu řádu, nejsou ani proti liteře jednacího řádu a jsou zcela v duchu toho, co jednací řád zamýšlel, když byl psán. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Ještě před otevřením rozpravy, do niž se jako první přihlásil pan poslanec Mašek jako předseda klubu ODA, se přihlásil pan místopředseda Vlach.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych Vás požádal o to, aby Sněmovna rozhodla, že i pro tento bod zkrátí řečnickou lhůtu jednoduše řečeno ve smyslu jednacího řádu na dvakrát deset minut.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Je to procedurální návrh, o němž se rovněž hlasuje bez rozpravy k tomuto bodu. Zahajuji proto hlasování.

Kdo je pro tento procedurální návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že hlasování, pořadové číslo 5 skončilo přijetím tohoto návrhu, když ze 185 poslanců pro něj hlasovalo 127, proti bylo 28 a 30 nehlasovalo.

Nyní uděluji slovo panu poslanci Ivanu Maškovi. Současně tímto otevírám rozpravu a prosím všechny stojící poslance, živě diskutující mezi lavicemi, aby buď šli diskutovat do kuloárů nebo aby usedli a nerušili nás. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych přednesl pozměňovací návrh k tomu návrhu, který vám byl rozdán v úterý k návrhu usnesení, který tady obhajoval pan poslanec Benda. Tento pozměňovací návrh je návrhem, který je výsledkem jednání zástupců 4 poslaneckých klubů, a to klubu Sociální demokracie, klubu ODS, ODA a KDU-ČSL. Návrh zní takto:

1) Článek 1 navrženého usnesení zní:

"Poslanecká sněmovna se může usnést, že v určitém čase nebude hlasováno a hlasování o podaných návrzích proběhne ve stanovenou dobu".

Znamená to, že v článku 1 se po dohodě zástupců těchto klubů ruší body 1 - 6 podaného usnesení a zůstává fakticky jenom text, který byl pod bodem 7.

2) Doplňuje se nový článek, který zní:

"Stanovisko poslaneckého klubu, na které se nevztahuje omezení řečnické lhůty podle § 53 odst. 1 lze přednést za poslanecký klub k projednávanému bodu pouze jedno."

Tento nový článek by byl označen jako článek 2 usnesení a dosavadní články 2 a 3 by se přečíslovaly na 3 a 4.

3) V dosavadním článku 2 se ve druhé větě za slovo "rozdán" doplňují slova "prostřednictvím Kanceláře Poslanecké sněmovny".

Jde o to, aby návrh nebo jeho část, která byla podána pouze písemně, byla podána ještě v průběhu rozpravy, rozdána všem poslancům, a to prostřednictvím Kanceláře Poslanecké sněmovny, aby dotyčný poslanec, který právě nemůže mluvit, na druhé straně to nemusel rozdávat sám.

Děkuji Vám za pozornost a prosím vás o podporu pro tyto návrhy. Děkuji ještě jednou.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Maškovi. Do rozpravy je dále přihlášena paní poslankyně Rujbrová. Připraví se pan poslanec Vik.

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jako většina z vás si uvědomuji nedostatky zákona o jednacím řádu č. 90 z roku 1995, který byl přijat v minulém funkčním období a který, jak zjišťujeme, v některých případech neřeší situace, které bychom potřebovali, aby řešit mohl a v některých případech dokonce připouští nejednoznačný výklad jednotlivých ustanovení.

Návrh, který nám předložila skupina poslanců a který sleduje za cíl, aby usnesením Poslanecké sněmovny byly nedostatky jednacího řádu upraveny tak (Předseda PSP Zeman: Prosím poslance, diskutujícího u zpravodajského stolku, aby tak nečinil a umožnil zpravodaji sledovat rozpravu.)... aby obecně vyřešil do budoucna všechny problémy, které nás mohou potkat, podle mého názoru příliš extenzivně vykládá pravomoc sněmovny, danou v § 71 jednacího řádu. Podle tohoto ustanovení sněmovna své vnitřní poměry a podrobnější pravidla svého jednání upravuje usnesením. Je logické, že sněmovna může toto usnesení přijmout pouze pro případy, na které se nevztahuje zákon, tedy zákon o jednacím řádu.

Domnívám se, že to, co nám je navrhováno, tedy aby hlasování probíhalo v předem vymezené době, zákon o jednacím řádu ve svých jednotlivých ustanoveních upravuje. Poukazuji na ustanovení § 86 a následujících, které se týkají podávání návrhů zákonů. Například § 90, odst. 2 - koná se obecná rozprava, o níž se sněmovna může usnést - atd. Kterýkoli z poslanců může předložit jiný návrh na přikázání, o takovém návrhu rozhodne sněmovna bez rozpravy. § 93 odst. 2 - po obecné rozpravě může sněmovna vrátit návrh zákona výboru k novému projednání. § 94, odst. 1 - koná se po obecné rozpravě rozprava podrobná. § 95 odst. 3 - na závěr třetího čtení sněmovna hlasuje o pozměňovacích návrzích. Poté se sněmovna usnese, zda s návrhem vyslovuje souhlas. § 96 odst. 2 - sněmovna rozhodne o návrhu podle odst. 1 v prvém čtení návrhu zákona po jeho uvedení navrhovatelem.

Tvrdím tedy, že jednací řád upravuje, kdy se hlasuje po obecné rozpravě, na závěr třetího čtení apod. Domnívám se, že přijetí navrženého ustanovení by zcela ochromilo činnost sněmovny pokud jde o procesuální návrhy, které lze podávat například podle § 54 odst. 5, 6 a 9, § 55, § 56 odst. 2, § 57, 59 odst. 1, 2, 4, 66 odst. 3, 76 odst. 5 apod. Týkají se například změny pořadu jednání, návrhů na odročení, omezení řečnické doby, námitek proti hlasování apod. Ani o těchto námitkách bychom nemohli hlasovat mimo vymezenou dobu a po celou tuto dobu bychom museli vyčkávat, až tato zvolená doba nastane.

Domnívám se, že není účelem jednání sněmovny, aby zde zůstávaly prázdné lavice a abychom se scházeli pouze v době, vymezené pro hlasování. V tom případě už bychom mohli navrhnout změnu zákona a naši daňoví poplatníci by ušetřili, kdyby zde místo nás seděli pouze předsedové poslaneckých klubů a každý z nich by měl k dispozici vymezený počet mávátek.

Pokud návrh v bodě 3 počítá s přerušením projednávaného bodu před hlasováním a vyčkáním vymezené doby hlasováni, poukazuji dále na to, že přerušení projednávání bodu upravuje § 54 odst. 8, který říká, že sněmovna může v průběhu schůze přerušit projednávání bodu. Podotýkám bodu - jedná se o jednotné číslo, nikoliv bodů do budoucna a navíc sněmovna může v průběhu schůze přerušit projednávání bodu, nikoliv dopředu, před tím, než sněmovna začne zasedat a na několik dalších schůzí, případně na všechny schůze, které v budoucnosti teprve nastanou.

Pokud jde o návrh, aby návrhy bylo umožněno podávat pouze písemně nebo rovněž písemně, podle mého názoru tento článek 2 je poněkud v rozporu s ustanovením § 65 odst. 1 zákona o jednacím řádu, který dává poslanci právo mluvit a předkládat návrhy ve svém mateřském jazyce.

Na závěr bych chtěla říci, že zákon o jednacím řádu je zákon, tak jako každý jiný zákon, který zde projednáváme. Změňme ho tedy cestou zákona, nikoliv cestou usnesení, které by tento zákon vykládalo. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji paní poslankyni Rujbrové. Uděluji slovo panu poslanci Janu Vikovi a konstatuji, že v této chvíli byly vyčerpány písemné přihlášky k bodu 1. Ale už jsem dostal další, takže po panu poslanci Vikovi se připraví pan poslanec Karel Vymětal.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP