b) ekologická přípustnost pro trh ČR. Za druhé značení materiálové identifikace musí být na obalu nebo jeho etiketě dobře viditelné, snadno čitelné, náležitě odolné, trvanlivé, a to i po otevření obalu. Značení materiálové identifikace se provádí: a) grafickou značkou podle ČSN 770052, č. 2 - obaly, obalové odpady, část 2, značení: identifikační symboly pro zhodnocení grafické značky nebo b) číselným nebo abecedním kódem např. ČSN 770052, 3 - obaly, obalové odpady, část 3, značení: identifikační symboly pro zhodnocení plastů.
Značení ekologické přípustnosti.
1. Značení ekologické přípustnosti se provádí značkou zelená hvězda podle přílohy č. 9 na etiketě obalu.
2. Značení ekologické přípustnosti je možné použít k označení pouze obalu a) u kterých je v ČR zajištěn zpětný odběr nebo sběr, svoz, třídění a využití, b) jejichž materiálové složení a obsah nebezpečných látek jsou přijatelné pro použitou technologii využití, c) pro které je zajištěna dostatečná kapacita technologií pro využití.
3. Přidělování v evidenci značky ekologické přípustnosti obalů provádí Ministerstvo životního prostředí na základě žádosti.
Hodnocení míry nebezpečnosti: 1. součet obsahu olova, kadmia, rtuti a 6-ti mocného chrómu používaných v obalech nesmí překročit a) do 31. 12. 1998 600 ppm, do 31. 12. 2000 250 ppm, do 31. 12. 2003 100 ppm,
2. podíl využívaného odpadu do 31. 12. roku 2000 musí činit nejméně 3 % hmotnosti a recyklovaného odpadu nejméně 15 %.
část 7. - evidence a ohlašování odpadů:
1. Pro účely evidence odpadů se odpady zařazují podle druhů a kategorií stanovených v katalogu odpadů.
2. Evidenci odpadů vedou a) původci odpadů, b) oprávněné osoby, které provádějí sběr a výkup odpadů, c) oprávněné osoby, které provádějí úpravu a zneškodňování odpadů, d) oprávněné osoby, které provádějí přepravu a dopravu odpadů.
3. Původci odpadů a oprávněné osoby jsou povinny dle § 20 odst. 2 zákona o odpadech v rozsahu a s náležitostmi uvedenými v příloze č. 6 této vyhlášky zasílat evidenci odpadů. Příslušný orgán státní správy je povinen přijmout evidenci na technickém nosiči dat, pokud odpovídá platným standardům státního informačního systému.
4. Oprávněné osoby uvedené v odst. 2 písm. d) ohlašují evidenci při přepravě nebezpečného odpadu v rozsahu a s náležitostmi uvedenými v příloze č. 7.
5. Odesilatel nebezpečného odpadu je povinen předložit k zásilce nebezpečného odpadu vyplněný nákladní list pro přepravu nebezpečných odpadů podle přílohy 7.
6. Původce odpadů a oprávněné osoby uvedené v odst. 2 písm a) a b) jsou povinny vést evidenci odpadů průběžně v rozsahu a s náležitostmi uvedenými v příloze č.. 6 a tuto evidenci uchovávat po dobu minimálně 5 let.
Hodnocení vyluhovatelnosti odpadů:
1. Zařazení odpadů do třídy vyluhovatelnosti. Na základě limitních hodnot, obsahu škodlivin v prvním vodném výluhu 1:10 jsou odpady zařazovány do tříd vyluhovatelnosti.
2.
a) Odpady, které nesmějí být ukládány na skládkách odpovídajících třídám vyluhovatelnosti I-III. Odpady s obsahem látek, jejichž LD pro potkana je nižší než 2000 miligramů na kilogram a odpady s obsahem látek, které mají karcinogenní účinek nebo látek s chronickým a opožděným účinkem a s žíravými účinky.
b) Odpady silně zapáchající.
c) Odpady tekuté.
d) Odpady nadměrně prašné.
e) Odpady radioaktivní.
3. Odpady, které nelze hodnotit na základě vyluhovatelnosti
a) odpady s vysoce variabilními, fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi, kde nelze odebrat reprezentativní vzorek, např. komunální odpady a odpady z drcení autovraků
b) odpady, které podléhají rychlým fyzikálním, chemickým a biologickým změnám, např. zbytky potravin, konfiskáty živočišného původu
c) odpady uzavřené v obalech, např. baterie, ztvrdlé nátěrové hmoty v plechovkách nebo výbojové zdroje světla.
4. Příprava vodného výluhu
a) Oblast použití. Tento postup je použitelný pro pevné pastovité a kašovité odpady.
b) Základní princip. Vodní výluh pevného odpadu je roztok, který vznikl při styku odpadu s vodou ve stanoveném poměru a za stanovených podmínek vyluhování. Stanovený poměr se docílí odvážením takového množství původního nebo předupraveného vzorku, který obsahuje 100 plus nebo mínus jeden gram sušiny a přidáním sto ml. destilované vody. Podmínky vyluhování jsou definovány teplotou 20 stupňů Celsia plus mínus tři stupně Celsia, 24 hodinami styku obou fází a oddělením filtrací.
c) Předběžná úprava vzorků. Odpady pevné: vzorek se drtí jen tehdy, je-li to nezbytné pro odběr vzorku a provedení analýzy, zpravidla pouze v případech, kdy zrnitost materiálu je větší než deset milimetrů. Vzorek se nemele. Jemnozrnný materiál vzniklý při drcení se přimísí do vzorku. Odpady obsahující více fází se rozdělí na jednotlivé fáze a každá fáze se analyzuje zvlášť.. V protokolu se uvede množství jednotlivých fází. Oddělení je možné provést filtrací nebo centrifugací. Oddělená pevná fáze se použije k přípravě vhodného výluhu bez promývání vodou.
4. Pracovní postup. U vzorku odpadů, tzn. oddělené pevné fáze odpadu, se stanoví sušina při 105 stupňů Celsia. K množství původního vzorku odpovídajícího 100 g sušiny se přidá 1000 miligramů destilované vody. Po šesti hodinách třepání a 18 hodinách sedimentace se výluh oddělí filtrací od pevné fáze a zaznamená se množství získaného výluhu s přesností na 10 mililitrů. Výluhy se analyzují metodami pro analýzu vody. Výsledky se vyjadřují v jednotkách uvedených v tabulkách 1 - 3 pro jednotlivé parametry. Takto připravený vodný výluh se používá i pro biologické testy.
5. Třída vyluhovatelnosti I: Vodný výluh musí vyhovovat limitním hodnotám 1 a) uvedeným v tabulce 1. Pokud mají podzemní vody v lokalitě skládky biologicky podmíněné zvýšené obsahy látek uvedených v tabulce 1, mohou být pro danou skládku příslušným okresním úřadem stanoveny jako závazné limitní hodnoty 1 b).
V případech, kdy odpady přicházejí do styku s podzemní vodou, musí odpady vyhovovat limitním hodnotám 1 c). Odpady, které nelze hodnotit na základě vyluhovatelnosti, se neukládají na skládky odpovídající třídě vyluhovatelnosti I.
6. Třída vyluhovatelnosti II: Vodný výluh musí vyhovovat limitním hodnotám II a) uvedeným v tabulce 2. Pokud mají podzemní vody v lokalitě skládky geologicky podmíněné zvýšené obsahy látek, které jsou uvedeny v tabulce 2, mohou být pro danou skládku příslušným okresním úřadem stanovené jako závazné limitní hodnoty II b).
7. Třída vyluhovatelnosti III: Vodný výluh musí vyhovovat limitním hodnotám III a) uvedeným v tabulce 3. V návaznosti na geologické podmínky mohou být maximálně tři hodnoty zvýšeny k hodnotám III b). Na skládkách odpovídajících, které nelze hodnotit na základě vyluhovatelnosti, jako jsou komunální odpad, odpady z drcených autovraků nebo potravinové odpady.
8. Třída vyluhovatelnosti IV: Do této třídy patří odpady, které nevyhovují limitním hodnotám vyluhovatelnosti uvedeným v třídě I-III. Tabulka 1 vyluhovatelnosti I, která obsahuje nejvyšší přípustné koncentrace látek ve vodném výluhu - budu číst pořadí, nejdříve parametr, dále jednotka, dále limitní hodnota 1 a), limitní hodnota 1 b) a limitní hodnota 1 c). Ph 5,5 až 10, 5,5 - 11, 6,5 - 8. Vodivost - 100, 150, 40. Zápach - žádný, limitní hodnota 1 b) rovněž žádný, limitní hodnota 1 c) rovněž žádný.
Toxicita - negativní, negativní, negativní
PAU - v miligramech je to 0,002, 0,002 a 0,000
Fenolový index - 0,01, 0,1 a 0,005
CHSKCL - 20, 40, limitní hodnota 1 c - pozor - pouhých 8
Uhlovodíky - 0,1, 0,2 a 0,01
AOX (CO) - hodnoty 0,03, 0,03, 0,03
Tenzidy - 0,1, 0,2 a 0,1
BTX - 0,03, 0,05 a 0,03
Al - 0,2, 2,0 a 0,2
Ca - plus, plus, 200 Mg - plus, plus, 120
Sb - 0,05, 0,1, 0,01
As - 0,05, 0,1, 0,05
Ba - 0,5, 1,0,1,0
Be - 0,005, 0,005, a limitní hodnota 1c rovněž 0,005
B - 0,5, 1,0,075
Pb - 0,5, 0,1 0,005
Cd - 0,005, 0,005 a limitní hodnota 1c rovněž 0,005
Cr celkově - 0,05, 0,1, 0,05
Cr šestimocný - 0,02, 0,05, 0,02
Fe - 1,0, 5,0 a limitní hodnota 1c pouze 0,1
Co - 0,05, 0,1, 0,05
Cu - 0,1, 1,0, 0,1
Mn - 0,1,1,0,05
Ni - 0,1, 0,1, 0,1
Hg - 0,001, 0,002 a 0,003
Se - 0,01, 0,05 a 0,01
Ag - 0,1, 0,1 a limitní hodnota 1c rovněž 0,1
Ti - 0,01, 0,02, 0,01
V - 0,05, 0,2, 0,05
Zn - 3,0, 3,0, limitní hodnota 1c rovněž 3,0
Sn - 0,05, 1,0 a 0,05
Floridy - 1,5, 3,0 a 1,5
Amonné ionty - 0,1, 2,0, 0,1
Chloridy - 200, limitní hodnota 1b je plus, limitní hodnota 1c 100.
Kyanidy celkově - 0,05, 0,1, 0,05
Kyanidy volné - 0,01, 0,02, 0,01
Dusičnany - 100, 100, 50
Dusitany - 0,1, 1,0,0,01
Fosforečnany - 1,0, 5,0, 0,1
Sírany - 250, limitní hodnota 1bv je plus, limitní hodnota 1c 250.
Tabulka č. 2, třída vyluhovatelnosti 2. Rovněž nejdříve parametr, jednotka, limitní hodnota 2a, pak limitní hodnota 2b.
Ph - 5,5 - 12, 5,5 - 13
Vodivost - 300, 300
Toxicita - 0,1,1,0
PAU - 0,03, 0,003
Fenolový index - 0,1,1,0
CHSKCM - 80,100
Uhlovodíky - 1,0, 5,0
AOX(CO) - 0,1,0,1
Tenzidy - 2,0, 2,0
Al - 10,10
Sb - 0,1, 0,1
As - 0,1, 0,1
Ba - 1,0, limitní hodnota 2b je 10,0
Be - 0,005 a 0,005
B - 1,0, 3,0
Pb - 0,5, 0,5
Cd - 0,05, 0,05
Cr celkově - 1,0,1,0
Cr šestimocný - 0,1, 0,1
Fe - 2,20,0
Co - 0,5, 0,5
Cu - 1,0, 1,0
Mn - 1,10
Ni - 0,5, 0,5
Hg - 0,005, 0,005
Se - 0,5, 0,1
Ag - 0,1, 0,1
Ti - 0,1, 0,1
V - 0,2, 0,2
Zn - 3,0, 3,0
Sn - 0,5, 1,0
Chloridy - 5,0, 5,0
Amonné ionty - 5,0, 5,0
Kyanidy celkově - 0,5, 0,5
Kyanidy volné - 0,1, 0,1
Dusitany - 1,0,1,0
Fosforečnany - 5,0,10,0
Sirníky - 0,1, 1,0.
Tabulka č. 3, třída vyluhovatelnosti 3. Ph - 5,5 - 13. Limitní hodnota 3b rovněž 5,5 - 13.
Rozpuštěné látky 10 000, 20 000.
PaU 0,05 a 0,005, index 20,100, uhlovodíky 50, 100, aox, Cl, 1,0 a 5,0, eox Cl 1,0 a 1,0, Sv 1,0 a 5,0, As 1,0 a 5,0, Ba 5,0 a 50,0, Be 0,05 až 0,5, Pb 10 limitní hodnota 3b je 100, Pb 2,0 a 10,0, Cd 0,5 a 0,5, Cr celkový 10,0 a 50,0, Co 2,0 a 10,0, Cu 10,0 a 50,0, Ni 0,05 a 0,05, Se 0,5 a 5,0, Ag 0,5 a 5,0, Ti 2,0 a 2,0, Ve 2,0 a 20,0, Zn 10,0 a 100,0, Sn 10, a 100,0 floridy 20,0 a 50,0, kyanidy celkové 20,0 a 20,0, kyanidy volné 2,0 a 10,0. Identifikační list nebezpečného odpadu, za prvé název musí obsahovat název odpadu, kód odpadu, a to podle katalogu odpadů, za třetí fyzikální a chemické vlastnosti, za čtvrté nebezpečné vlastnosti, za páté bezpečnostní opatření při manipulaci a skladování: a) technická opatření, b) doporučené osobní ochranné prostředky, dýchací cesty, ruce, oči, ostatní, c) hygiena práce, d) ochrana před požárem a výbuchem, za šesté opatření při nehodách a požárech:
a) při rozsypání, rozlití, úniku plynu, b) hasící prostředky vhodné a nevhodné, c) první pomoc, d) další pokyn, za sedmé toxikologické údaje, za osmé ekologické údaje, za deváté další údaje. Dále tam musí být vlastník odpadu, název, adresa, kdo identifikační list sestavil, jméno a adresa pracoviště, telefon, fax a podpis. Odpady, které na základě obsahu škodlivin nesmějí být ukládány na skládku. Je to PaU mg na kg sušiny je limitní hodnota 100, PcB 100, Eox (Cl) 500, volné kyanidy 10 000, nepolární uhlovodíky 50 000, Btx 5 000, fenoly 10 000, rtuť 3 000, As 5 000, Pb 10 000, Cd 5 000, Ni 5 000. Obsah žádosti o udělení souhlasu s dovozem odpadu k jejich využití musí obsahovat za prvé sídlo a adresu tuzemského žadatele o dovoz, za druhé sídlo a adresu zahraničního vývozce odpadu, za třetí způsob a místo využití odpadu, způsob a místo skladování, výše provozních zásob dovážených odpadů, za čtvrté původ, charakteristické vlastnosti, kategorie a způsob dovážených odpadů. Za páté předpokládané termíny realizace dovozu odpadu, množství dováženého odpadu, vztaženého na časové údobí jednoho roku, za šesté způsob přepravy včetně trasy dopravy odpadu po území České republiky. Za sedmé souhlas místního příslušného okresního úřadu k nakládání s nebezpečným odpadem, koncesní listinu k podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady, popřípadě kopii živnostenského listu, za osmé technická kapacita zařízení na využití dovážených odpadů, doložená zajištěností zpracování tuzemských odpadů, doklady o platnosti oprávnění pro provozování zařízení.
Za deváté: informace o všech zvláštních požadavcích na zacházení, opatření pro případ havárie včetně informace o pojištění, za desáté druh, způsob a množství odpadů vzniklých zpracováním dovážených odpadů, doklad o zabezpečení zneškodnění zbytkového odpadu po provedeném zhodnocení. Za jedenácté množství zhodnoceného dováženého odpadu v poměru množství zbytkového odpadu. Za dvanácté smlouva mezi dovozcem a zahraničním vývozcem včetně smluvního zajištění případu, kdy dovážené odpady, pokud nebudou převzaty příjemcem nebo přeprava nebyla dokončena tak, jak bylo plánováno budou vývozcem převzaty zpět. Za třinácté prohlášení žadatele, že informace je pravdivá. Obsah žádosti o udělení souhlasu s transitní přepravou odpadu musí obsahovat za prvé sídlo a adresu žadatele o transitní přepravu odpadu přes území České republiky, za druhé sídlo a adresu příjemce odpadu, za třetí sídlo a adresu odpadu, za čtvrté charakteristické vlastnosti transitovaných odpadů, jejich kategorie a druh. Za páté předpokládané termíny realizace transitu odpadu a množství transitovaného odpadu vztaženého na toto časové období. Za šesté účel transitu odpadu, způsob přepravy a trasu včetně hraničních přechodů. Za sedmé informace o všech zvláštních požadavcích na zacházení. Opatření pro případ havárie včetně informace o pojištění. Za osmé smlouvu mezi vývozcem a příjemcem včetně smluvního zajištění případu vždy transitovaných odpadů, pokud nebudou převzaty příjemcem, nebo přeprava nebyla dokončena tak, jak bylo plánováno, budou vývozcem převzaty zpět. Za deváté písemný souhlas orgánů státní správy státu k dovozu.
Za desáté písemný souhlas orgánů státní správy transitních států. Za jedenácté požádá-li žadatel faxem, je povinný do tří dnů požádat písemně, aby mohlo být zahájeno správní řízení. Za dvanácté požádá-li žadatel v jiném jazyce než českém, předloží úřední překlad žádosti do jazyka českého.
13. Prohlášení žadatele, že informace je pravdivá. Obsah žádosti o udělení souhlasu s vývozem odpadu musí obsahovat:
1. Sídlo a adresu tuzemského žadatele o vývoz.
2. Sídlo a adresu zahraničního příjemce odpadu.
3. Důvod vývozu, uvedení způsobu využití nebo zneškodnění odpadu.
4. Uvažovaný přepravce, trasy vývozu a způsobu přepravy po území České republiky, včetně hraničních přechodů.
5. Informace o všech zvláštních požadavcích na zacházení, opatření pro případ havárie, včetně informace týkající se pojištění.
6. Předpokládaný způsob balení.
7. Předpokládané termíny realizace vývozu odpadů, maximálně 1 rok a množství dováženého odpadu vztažené na toto časové údobí.
8. Charakteristické vlastnosti vyvážených odpadů, jejich kategorie a druh.
9. Smlouvy mezi vývozcem a příjemcem odpadu.
10. Informace příjemce odpadu vývozci, na základě které příjemce založí hodnocení, že není důvod se obávat, že s odpadem nebude zacházeno vhodným způsobem, v souladu se zákony a předpisy státu dovozu.
11. Doklad o zabezpečenosti skladů na skladování vyváženého odpadu.
12. Souhlas místně příslušného okresního úřadu k nakládání s nebezpečnými odpady, koncesní listina k podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady, popř. kopie živnostenského listu.
13. Souhlas orgánů státní správy státu dovozu.
14. Souhlas orgánů státní správy tranzitních států.
15. Prohlášení vývozce, že informace je pravdivá.
Formulář oznámení musí obsahovat kopie pro oznamovatele (jméno vývozce, adresa, popř. číslo registrace, telefon, fax, styčná osoba, předmět oznámení; zda se jedná o jednorázovou přepravu, hromadné oznámení, zneškodnění operace, opětné zužitkování nebo zda jde o zařízení na zpětné zužitkování a bylo předem schváleno).
Následující tabulky přeskočím, abych nezdržoval.
Dále do seznamu zkratek používaných ve formuláři "oznámení".
Zneškodnění bez opětného zužitkování - D1.
Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (jde např. o skládkování apod. - D2).
Půdní procesy, např. biologický rozklad kapalných odpadů či kalů v půdě apod. - D3.
Hlubinné vstřikování, např. vstřikování čerpatelných kapalných odpadů do prohlubní, solných dolů nebo jiných úložišť přírodního původu - D4.
Ukládání do povrchových nádrží, např. vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do šachet, vodních nádrží, zátok apod. - D5.
Ukládání do speciálně technicky provedených skládek, např. ukládání do separátních uzavřených buněk se speciálním obložením stěn, které jsou izolovány od sebe navzájem i od vnějšího prostředí - D6.
Shazování do vodních těles, kromě moří a oceánů - D7.
Vhazování do moří či oceánů, včetně ukládání na mořské dno - D8.
Biologický rozklad, na jiném místě v tomto seznamu nespecifikovaný, jehož konečným produktem jsou látky nebo směsi, které se zneškodňují některou z operací označenou D1 až D12.
D9 - fyzikálně chemická úprava, na jiném místě v tomto seznamu nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou látky nebo směsi, které se zneškodňují některou z operací označenou D1 až D12 (např. odpařování, sušení, pražení apod.).
D10 - tady jde o spalování na pevnině.
D11 - spalování na moři.
D12 - trvalé skladování, např. uložení do kontejnerů v dole apod.
D13 - úprava složení nebo smíšení před zneškodněním některou z operací označenou D1 - D13.
D14 - jde o přebalení před zneškodněním některou z operací označenou D1 až D12.
D15 - skladování před pozdějším zneškodněním některou z operací označenou D1 až D12.
Poznámka - operace zneškodnění - písmeno "D" se netýkají regulačního sytému OECD.
Dále, operace opětného zužitkování, jsou označeny velkým písmenem "R".
R1 - použití jako palivo, jiné než přímé spalování nebo jako jiný zdroj výroby energie. R2 - recyklace.
R3 - recyklace, regenerace organických látek nepoužívaných jako rozpouštědla.
R4 - recyklace, regenerace kovů a kovových sloučenin.
R5 - rovněž recyklace, a sice regenerace ostatních anorganických materiálů.
R6 - regenerace kyselin a zásad.
R7 - regenerace součástí používaných ke snižování znečištění.
R8 - regenerace součástí katalysátorů.
R9 - opětovné čištění olejů nebo jiný způsob opětovného zužitkování olejů.
R10 - rozptýlení po půdě vedoucí k zúrodnění nebo ekologickému zkvalitnění.
R11 - používání odpadů získaného kteroukoli z operací označenou R1 - R10.
R12 - výměna odpadů aplikací kteroukoli z operací označenou R1 - R10.
R13 - shromažďování materiálu určeného k aplikaci kteroukoli z operací označenou R1 - R10.
Způsoby přepravy značíme: R - po silnici, T - po železnici, S - po moři, W - znamená vnitrozemskou vodní cestou.
Druhy obalů:
1. kovové sudy,
2. dřevěné sudy,
3. kanystry,
4. krabice,
5. pytle,
6. smíšené obaly,
7. tlakové nádoby,
8. volně ložené,
9. jiné. Třída"H",řádky 18 - 19:
H1 - výbušné (mluvím stále o odpadech)... H3 - hořlavé kapaliny.
H4:
1. hořlavé pevné látky,
2. látky nebo odpady náchylné k samovznícení,
3. látky nebo odpady, které ve styku s vodou uvolňují hořlavé plyny. H5:
1. oxidující,
2. organické peroxidy. H6:
1. toxické,
2. látky způsobující infekci.
H8: korozívní.
H10 - uvolňování toxických plynů ve styku se vzduchem nebo s vodou.
H11 - toxické se zpožděným účinkem nebo chronické.
H12 - ekotoxické.
1 - 113 - látky schopné po svém zneškodnění jakýmkoli způsobem vést ke vzniku jiné látky, např. výluhu, která vykazuje některou z výše uvedených vlastností.
Kódové označení zemí OECD: Austrálie AU, Belgie BE, Dánsko DK, Finsko FI, Francie FR, Irsko IR, Island IS, Itálie IE, Japonsko JP, Kanada CA, Lucembursko LU, Mexiko MX, Německo DE, Nizozemsko NL, Norsko NO, Nový Zéland NZ, Portugalsko PT, Rakousko AU, Řecko GR, Spojené státy US, Španělsko ES, Švédsko SE, Švýcarsko CH, Turecko TR, Velká Británie GB.
Formulář vedení evidence odpadů a osob oprávněných ke sběru, k výkupu, k úpravám a zneškodňování, předložím v příloze 6. Formulář k vedení evidence při přepravě a dopravě nebezpečných odpadů předložím v příloze 7, formulář vedení evidence podle § 3 zákona o odpadech předložím v příloze 8. Přílohy č.. 6 - 8 budou stanoveny na základě zkušeností s přílohami 1 - 4 nařízením vlády.
Vlastnosti způsobující nebezpečnost odpadů lze zařadit do těchto kategorií:
1) Výbušnost je vlastnost, kterou mají odpady, jež mohou působením plamene explodovat, nebo které jsou citlivější k nárazům, či tření než suchý technický m dinitrobenzen.
2) Hořlavost, extrémní hořlavost je vlastnost, kterou mají odpady hořlavých kapalin s bodem vzplanutí menší než 0°C a bodem varu menším nebo rovným 35°C.
Vysoká hořlavost je vlastnost, kterou mají odpady, jež se mohou samozahřívat a následně i samovznítit při styku se vzduchem při teplotě okolí a bez působení vnějšího tepelného zdroje, nebo jež při styku s vodou nebo s vlhkým vzduchem uvolňují hořlavé plyny v nebezpečných množstvích. Dále jde o kategorii tuhého skupenství, jež se mohou lehce vznítit po krátkodobém kontaktu se zdrojem zapálení a které dále hoří, nebo vyhoří po odstranění tohoto zdroje, nebo hořlavých kapalin s bodem vzplanutí menším než 21 °C, nebo plynného skupenství, které jsou za normálního tlaku na vzduchu hořlavé nebo výbušné.
Pojem hořlavost je vlastnost, kterou mají odpady hořlavých kapalin s bodem vzplanutí větším nebo rovným 21 °C a menším nebo rovným 550C a hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nad 50°C pokud jsou zahřáté na nebo nad teplotu jejich bodu vzplanutí.
3) Oxidační schopnost je vlastnost, kterou mají odpady jež způsobují vysoce exotermní reakci přijdou-li do styku s jinými látkami, zejména s látkami hořlavými.
4) Tepelná nestálost je vlastnost, kterou mají odpady organických peroxidů, nebo odpady obsahující organické peroxidy v množstvím schopném samovolného rozpadu bez výbuchu za současného zvýšení teploty.
5) Schopnost odpadu uvolňovat při styku se vzduchem či vodou jedovaté plyny, je vlastnost, kterou mají odpady, jež uvolňují při styku s vodou nebo se vzduchem více než 1 litr jedovatého plynu na jeden kg odpadu za hodinu.
6) Ekotoxicita je vlastnost, kterou mají odpady jež představují akutní či pozdní nebezpečí v důsledku nepříznivého zatížení životního prostředí biologickou akumulací nebo toxickými účinky na biotické systémy. Jedná se o odpady, které vykazují alespoň pro jeden z testovacích organismů a) hodnotu EC(IC)50, která je menší než 10 mg na litr, což odpovídá látkám mimořádně jedovatým, velmi silně jedovatým a silně jedovatým pro vodní organismy, b) jejichž vodní výluh vykazuje alespoň pro jeden z testovacích organismů hodnotu EC(IC)50, která je menší než 10 ml na 1 litr, nebo hodnotu toxikologické jednotky TU větší než 10.
7) Následná nebezpečnost je vlastnost, kterou mají odpady, jež uvolňují do výluhu škodliviny. Jedná se o odpady, jejichž výluh 1:10 destilovanou vodou při 20 plus mínus 3°C a při styku obou fází po dobu 24 hodin překračuje některou z následujících limitních hodnot.
Přečtu tabulku v pořadí parametr - limitní hodnota:
PAU 0.005, fenoly 100, EOX nebo AOX 10, Sb 5, As 5, Ba 50, Be 0.5, Pb 10, Cd 0.5, Cr celkový 50, Co 10, Cu 10, Ni 50, Hg 0.05, Se 5, Ag 5, Ti 2, V 20, Zn 100, Sn 100, fluoridy 50, kyanidy celkové 20, kyanidy volné 10.
Radioaktivita je vlastnost odpadů jejichž měrná aktivita přesahuje hodnoty uvedené v § 3 Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.
9) Akutní toxicita - odpad je ve vztahu k člověku odpadem nebezpečným z hlediska akutní toxicity, jestliže v důsledku vstřebávání velmi malé dávky účinné látky -škodlivé látky - nebo účinných látek - škodlivých látek - v odpadu obsažených bez ohledu na cestu vstupu vstřebávání do organismu, např. po požití, vdechnutí nebo proniknutí kůží, kde může vzniknout smrt nebo těžké, zpravidla nezvratné poškození zdraví s nebezpečím smrti.
10) Pozdní účinek - odpad je ve vztahu k člověku odpadem nebezpečným z hlediska nezvratného pozdního účinku, jestliže obsahuje prokázané karcinogeny, mutageny zárodečných buněk a látky toxické pro lidskou reprodukci, teratogeny nebo látky s embryotoxickým účinkem, v dávkách, množství, schopných vyvolat zhoubné bujení, mutace zárodečných buněk či poškození plodu s prokazatelně vyšší frekvencí, než je výskyt těchto vad nebo onemocnění v běžné populaci, nebo jde o odpad, u něhož byly tyto vlastnosti experimentálně ověřeny.
11) Žíravost - odpad je ve vztahu k člověku odpadem nebezpečným z hlediska žíravého účinku, jestliže při jeho nanesení na zdravou neporušenou kůži dojde k rozrušení celé vrstvy tkáně kůže.
12. infekčnost. Odpad je ve vztahu k člověku nebezpečným z hlediska možného přenosu závažného infekčního onemocnění pro člověka, jestliže obsahuje patogenní mikroorganismy s dostatečnou virulencí v koncentraci nebo v množství, kdy expozicí by mohlo vzniknout onemocnění člověka nebo zvířete.
Metody a postupy pro vyloučení nebezpečných vlastností odpadů. V případě, že existuje k vyloučení nebezpečných vlastností více zkušebních metod, použije se metoda odpovídající nejlépe vlastnostem zkoumaného odpadu.
1. Výbušnost stanoví
ČSN 66 8071 Stanovení citlivosti výbušnin k nárazu kladivem.
b) ON číslo 66 8095 Zkoušení citlivosti výbušnin třením.
c) Metoda A.14.
Hořlavost. Zkoušky hořlavých kapalin.
ČSN EN 57 Ropné výrobky. Stanovení bodu vzplanutí v uzavřeném kelímku podle Abela-Penskyho.
ČSN číslo 65 6065 Ropné výrobky. Bod vzplanutí v uzavřeném kelímku dle Abela-Penskyho.
ČSN číslo 65 6212 Ropné výrobky. Stanovení bodů vzplanutí a hoření v otevřeném kelímku podle Clevelanda.
ČSN číslo 57 3015 Ropné výrobky. Stanovení bodu vzplanutí nátěrových hmot v uzavřeném kelímku podle Abela-Penskyho.
ČSN ISO číslo 3679 Nátěrové hmoty, ropa a podobné výrobky. Stanovení bodu vzplanutí. Rychlá rovnovážná metoda.
ČSN EN číslo 22719 Ropné výrobky a maziva. Stanovení bodu vzplanutí v uzavřeném kelímku podle Penskyho-Martense.
ČSN číslo 65 6244 Ropné výrobky. Stanovení bodu vzplanutí v otevřeném kelímku podle Marcussona.
Zkoušky samozápalných látek. ČSN číslo 33 0371 Výbušné směsi. Klasifikace a metody zkoušek. ČSN 64 0149 Stanovení vznětlivosti materiálu.
b) Metoda A.13. Flammability. Metoda A.15. Autoflammability.
Zkouška látek, které ve styku s vodou rozvíjejí hořlavé plyny. Je to podle metody A.12 a za b) zkouška číslo 1340 a zkouška číslo 3340.
Zkoušky výbušnosti plynů ve směsi se vzduchem. ČSN 65 0322 Koncentrační meze výbušnosti. Hořlavé plyny a páry.
Tepelná nestálost organických peroxidů. Dokument OSN ST/SG/AC.10/11/Rev.1
5. Schopnost odpadů uvolňovat při styku se vzduchem nebo vodou jedovaté plyny. Tady jde opět o metodu A.12.
Následná nebezpečnost - to je pojem za sedmé. Zase nejdřív přečtu parametr, potom číslo normy.
PAU, jde o DIN 38 407ďF8, fenoly, ISO 6439-1990, uhlovodíky, DIN 38409-H18, EOX(Cl) nebo AOX(Cl), jde o ISO číslo 9562, Sb, jde o DIN číslo 38406 Teil 22, AS, ISO-DIS číslo 11969, Ba, DIN číslo 38406 Teil 22, Be, DIN 38406 Teil 22, Pb, ISO 8288-1986, Cd, ISO 8288-1985, Cr, ISO 9174-1990, Co, ISO 8288, Cu, ISO 8288, Ni, ISO 8288, Hg, ISO 5666-1, Se, jde o ISO 9965, Ag, tady jde o ČSN číslo 830520 č. 42 B, V, ČSN 830530 č. 47, Zn, ISO 8288, Sn, DIN 38406, fluoridy ČSN ISO 10359-1,2, kyanidy celkové ČSN ISO 6703-1 a kyanidy volné ČSN ISO 6703-2. Vzorkování materiálu
ČSN 01 5110, název vzorkování materiálů, základní ustanovení. ČSN 01 5111, název vzorkování sypkých a zrnitých materiálů. ČSN 83 0550 Fyzikálně chemický rozbor kalů. Odběr vzorků. ČSN 46 5331, název Ochrana přírody. Půdy. Všeobecné požadavky na odběr vzorků.
ČSN 42 1331, název odpad neželezných kovů a jejich slitin. ČSN 65 0511, název vzorkování zrnitých hmot. Odběr vzorků se provede za přítomnosti zainteresovaných osob a bude proveden podrobný zápis o způsobu a postupu odběru.
Příprava výluhu: Standardní vodní výluh je obsažen v DIN číslo 38 414-S4 s následujícími doplňky:
a) použít širokohrdlé skleněné láhve,
b) třepání otáčením láhve o 180 stupňů jednou za minutu po 24 hodin,
c) separace pevné fáze od kapaliny v odstředivce; pro odběr vzorků použít zařízení s 0,45 procentním filtrem.
8. Akutní toxicita. Postupovat v souladu s metodickým návrhem č.. 8/1993 Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR k hodnocení zdravotního nebezpečí odpadů.
9. Pozdní účinek. Tady lze postupovat v souladu s metodickým návodem č. 8/1993 Věstníku Ministerstva zdravotnictví k hodnocení zdravotního nebezpečí odpadů.
Jedná se o metody uvedené v části D. Metody pro stanovení toxicity, konkrétně pak metody: subchronická perorální toxicita při opakovaném podání znamená 90 denní test u hlodavců, subchronická perorální toxicita při opakovaném podání, jde o 90 denní test u nehlodavců, subchronická termální toxicita při opakovaném podání, jde o 90 denní test u hlodavců, subchronická inhalační toxicita při opakovaném podání, 90 denní test u hlodavců, teratogenní účinek u hlodavců i nehlodavců, chronická toxicita, karciogenita, kombinovaný test na toxicitu a karciogenitu, jednogenerační test na reprodukční toxicitu, dvougenerační test na reprodukční toxicitu, toxikokinetika, testy na mutagenitu a další testy.