Poslanec Rudolf Šmucr: Pane předsedající, dámy a pánové, v den podepsání česko-německé deklarace došlo na půdě českého parlamentu k velmi závažnému incidentu. Jak jistě víte, 21. 1. ve 14.30 větší skupina policistů násilím pronikla do prostor klubu SPR-RSČ, údajné proto, aby zatkla pana Lubomíra Votavu. Při této represivní akcí byl fyzicky napaden a následně zraněn poslanec Petr Zajíc, který musel být převezen do nemocnice.
Takovéto kroky jsou charakteristické pro náš policejně byrokratický ministát, kde demokracie je pouze módním slovním obratem, který pro většinu řadových občanů nezní přesvědčivě. Bilancí policejních a strážnických aktivit vůči parlamentní straně SPR-RSČ je zranění tří poslanců parlamentu. Policejní teror uplatňovaný proti parlamentní straně SPR-RSČ je jasným důkazem toho, že v naší zemi není žádná demokracie. Divný pojem pravdy a lásky prezentovaný Havlem - na jedné straně omilostňovaní vrazi a podvodníci, na druhé straně pronásledování nevinných lidí.
Druhá policejní razie v klubu SPR-RSČ měla za následky zranění dalšího jejího člena a odvlečení pana Votavy, asistenta pana dr. Miroslava Sládka, a to za podmínek překonávajících zběsilost a brutalitu německého Gestapa. l bestiální Gestapo dalo zatčenému možnost obléci se, česká policie nikoli. Věřím, že nebýt pan Votava republikán, policie a justice by se vůbec nenamáhaly v této věci něco podniknout. O rozsahu zdevastování klubu SPR-RSČ Policií České republiky se nebudu zmiňovat, nemělo by to žádný význam.
SPR-RSČ znovu protestuje proti tomu, aby byl jakýkoli poslanec Parlamentu České republiky fyzicky napadán příslušníky Policie České republiky. Ve zprávě ministra vnitra jsou uvedeny takové absurdity, jako např. to, že údajně měl poslanec Petr Zajíc zranit příslušníka policie. Toto lživé tvrzení ministra vnitra vyvrátily televizní záběry, které měli občané České republiky možnost shlédnout. Zprávu ministra vnitra lze chápat jako snůšku lží, nepravd a přebujelé fantazie.
SPR-RSČ je po brutálních zákrocích Policie České republiky nucena chápat tyto kroky tak, že poslanci České republiky jsou rukojmí Policie České republiky. Požadavek předsedy parlamentu pana Zemana na zavedení parlamentní stráže nelze než jednoznačně podpořit, a to z výše uvedených důvodů. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic republikánských poslanců.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Šmucrovi. Prosím pana poslance Jičínského, aby se ujal slova. Připraví se poslanec Jaroslav Novák.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedající, vážené shromáždění, ta záležitost, o které teď jednáme, je v podstatě velmi trapnou epizodou a neměli bychom jí věnovat více pozornosti, než si zaslouží. Přesto je třeba k některým aspektům této věci něco říci.
Souhlasím s tím, aby se připravoval zákon o parlamentní stráži, aby tyto věci, které jsou předvídány jednacím řádem, byly řešeny. Stejně tak jsem pro to, aby poslanci byli podrobeni stejnému principu jako všichni příchozí, aby bylo kontrolováno, zda nosí zbraň nebo ne a považuji za nepřípustné, aby nosili zbraň do parlamentu. V bývalém Federálním shromáždění bylo přijato usnesení, které to nepovolovalo. Takže to úvodem.
Zároveň chci říci, že poslanci SPR-RSČ hájí neobhajitelné, hájí právo porušovat zákon, nerespektovat zákon. Mohu mít X výhrad ke stavu právního státu, který u nás je, ale nemohu pro sebe reklamovat právo nedbat ústavy a nedbat těchto zákonů. Mohu se jich dovolávat za předpokladu, že sám je respektuji. V tomto směru poslanci znevážili parlament tím, že tu skrývali osobu celostátně hledanou a to velmi vážně znehodnocuje jejich kritiky onoho policejního zásahu.
K vlastnímu policejnímu zásahu chci říci ovšem to, že skutečně jej nepovažuji za profesionálně provedený. První zásah neměl být uskutečněn, aniž o tom byli informováni představitelé parlamentu. To je jedna věc. Druhý zásah byl uskutečněn způsobem, který zbytečně zdůraznil jistou teatrálnost akce. Zasahujících tam bylo dost, aby zadržený pan Votava se mohl obléci, aby se tomu nedávala ona teatrální povaha, která zbytečně vzbuzuje pochybnosti o profesionalitě takových akcí. Takovýchto akcí se policie dopustila již vícekrát a ve veřejnosti to nevyvolává důvěru v to, že policie funguje spolehlivě.
K vlastní akci chci říci ještě jednu věc. Považuji za nepřípustné, že pan Votava se vyhýbal trestnímu stíhání. Zároveň je ovšem třeba vidět, že čin, za který je stíhán, výtržnictví, není čin zase tak enormně nebezpečný, aby bylo třeba na jeho dostižení a předvedení k soudu vydat takové množství policejních prostředků za situace, kde opravdu mnozí vážní nebo těžcí zločinci chodí po svobodě. Čili je to otázka přiměřenosti této akce. Nemyslím si, že parlament je orgánem, který má posuzovat právní detaily tohoto problému, ale přece jen chci říci to, že vstup do obydlí, jiných prostor a na pozemek má určité právní regule, kdy § 83 c) říká:
"Vyšetřovatel nebo policejní orgán může vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu, vstup tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob nebo pro ochranu jiných práv a svobod nebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku."
Jakkoliv odmítám nebo považuji za nepřípustné chování pana Votavy, jeho vyhýbání se trestnímu stíhání, tak ale pan Votava nebyl nebezpečný terorista, čili v tomto směru je otázka přiměřenosti akce. Vždyť víme, že pro určité vady v řízení jsou propouštěni na svobodu vrazi a pochybuji, že jsou tito vrazi po propuštění na svobodu jistým způsobem kontrolováni, aby nemohli v trestné činnosti pokračovat. čili říkám, nemyslím si, že Parlament je orgánem, který by měl tyto nuance posuzovat, ale tyto aspekty je třeba mít na zřeteli, aby se zbytečně neposilovala pozice extrémních kritiků stavu, který u nás Je. Děkuji (Potlesk).
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Než dám slovo dalšímu přihlášenému, dovolte mi z tohoto místa několik slov. Já jsem byl také přítomen tomu dlouhému jednání organizačního výboru k tomuto problému a v závěru tohoto jednání jsem navrhoval jeden bod usnesení, které bylo přijato dodatečně: "Organizační výbor žádá poslanecké kluby, aby se svými členy projednaly, aby do budovy Poslanecké sněmovny nenosili osobní střelnou zbraň". To bylo v tom okamžiku trochu improvizovaně. Já jsem vás chtěl v tuto chvíli upozornit na to, že po skončení tohoto bodu se přihlásím s návrhem, aby sněmovna souhlasila se zařazením nového bodu na některý z dalších dnů, se zařazením nového bodu, a to by bylo usnesení Poslanecké sněmovny k zákazu vstupu do budov sněmovny se zbraní. Návrh usnesení mám k dispozici a v okamžiku, kdy sněmovna odsouhlasí zařazení bodu, tak v souladu se zákonem o jednacím řádu vám samozřejmě bude ten návrh všem rozdán. Děkuji.
Nyní má slovo pan poslanec Jaroslav Novák, připraví se paní poslankyně Zuzka Rujbrová.
Pan předseda Sládek požádal o slovo. Má právo vystoupit.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedo, dámy a pánové, krátká reakce na vystoupení pana předsedajícího, co se týká střelných zbraní. Já se sice mohu prokázat, že nenosím střelné zbraně do sněmovny, neměl jsem zde nikdy žádnou střelnou zbraň, ale je tady jedna věc. Za prvé, sami poslanci jsou vyzýváni, aby chodili neozbrojeni a přitom se po budově potlouká tolik příslušníků ozbrojených sborů, kteří jsou ozbrojeni. Pokud bychom žili třeba v kolébce demokracie a Velké charty lidských práv, v Británii, kde i policie chodí neozbrojena, tak tam by to, řekněme, byl oprávněný požadavek. Ale proč by poslanci, kteří jsou zde vlastně pány, kteří jsou tady určující, měli být v nevýhodě vůči těm, kteří je údajně střeží, ale víceméně poslouží spíš k její perzekuci, perlustrování a podobně.
A za další jenom upozorňuji na malý technický detail: Jak bude Policie České republiky šacovat při vstupu poslance, aby se prokázalo, že u sebe nemá střelnou zbraň? Jestli někdo z poslanců dobrovolně se nechá každý den osahávat, je to jeho věc; pravděpodobně to odpovídá jeho orientaci. Ale já odmítám se nechat příslušníky Policie České republiky šacovat každý den. Děkuji. (Potlesk).
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pan poslanec Vojíř má náhradní kartu číslo 10. Slovo má pan poslanec Jaroslav Novák.
Poslanec Jaroslav Novák: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolím si shrnout některá neoddiskutovatelná fakta a zároveň položit otázku, zda jsme či nejsme policejním státem, nebo zda se k tomuto stavu alespoň přibližujeme.
Ukažte mi jednu jedinou zemi s výjimkou Jelcinova Ruska, kde se v Parlamentu mohou dít takové věci, jako se v posledních dnech v Parlamentu děly u nás. Parlamentní půda je posvátná a já jsem sám za sebe toho názoru, že stejně jako byla místem posledního azylu půda kostelů, cítí dnes většina občanů, že by to měl být Parlament. Samozřejmě namítnete, že tento názor není legislativně podložen.
Ale právě v tom spatřuji duch naší legislativy, která by se měla tímto tématem zabývat. Kde jinde se má občan dovolávat opory a práva, když vše ostatní selže? Určitě to tak necítím sám.
Těm, kteří teď dáváte najevo svůj nesouhlas, bych chtěl připomenout: Ano, jen to nechte tak, jednoho dne se právě vy můžete dovolávat určité pomoci, protože život není jenom cesta vzhůru! Ale potom poděkujte jen sami sobě, že v době, kdy jste měli možnost něco změnit, jste neudělali nic. Líbí se vám, když se s vrahy jedná v rukavičkách, když se policistům mohou vysmívat. Na druhé straně člověk, který se provinil pouze tím, že údajně nakopl jakéhosi bezvýznamného redaktora, je vláčen z budovy, do které chodíme téměř všichni s určitým pocitem nedotknutelnosti, že tento člověk téměř nahý a bosý, s pouty na rukou, za asistence patnácti až dvaceti policistů je takto ponižován ve své lidské důstojnosti. Jistě, podle vás si to asi zasloužil. Pak ovšem máte na každého jiný metr. Dneska je to váš metr. Věřím jenom, že jednoho dne, až bude měřeno třeba někomu z vás, budete moci poděkovat jenom sami sobě.
Je jistě velikým úspěchem policie, když s nasazením veškeré možné i nemožné techniky a s obrovským humbukem sebere člověka, který se provinil takovým způsobem, který jindy zůstává bez povšimnutí. Jistě se to dá zdůvodnit. Vámi se totiž dá zdůvodnit prakticky všechno. Jistě zdůvodníte i to, že po protiněmecké demonstraci 21. ledna 1997 navštěvují vaši policisté sekretariáty naší strany, kde ukazují fotografie z této demonstrace a žádají pracovníky sekretariátu o identifikaci osob na snímcích. Konkrétně se toto stalo v Mostě. Vy to jistě zdůvodníte, ale já konstatuji, že jsou to praktiky policejního a totalitního státu. Jistě také zdůvodníte, proč při žádosti o obnovení mého zbrojního průkazu obcházejí vaši policisté moje sousedy v místě mého bydliště a vyptávají se na mne, i když k tomu ze zákona nemají žádný důvod. Ať se vám to líbí nebo nelíbí, jsem stále ještě ústavní činitel, a kde je potom vaše tvrzení, pane ministře, že o ústavních činitelích nesbírá policie žádné informace?
Vážený pane ministře dovolte, abych vám osvěžil paměť. Nebyl to právě náš poslanec, který při přijímání tohoto zákona o zbraních a střelivu před tímto počínáním varoval? A vy jste tehdy odmítl a nazval to politickou proklamací. A dnes už tomu tak je. A já musím opět konstatovat, že toto jsou praktiky policejního a totalitního státu.
Ale pojďme dál. Na pokojné demonstraci před Lichtenštejnským palácem váš policejní prezident Tomášek vyrve předsedovi parlamentní strany a poslanci sněmovny mikrofon z ruky, který zničí, aby mu zabránil v souladu s Listinou základních práv a svobod sdělit svůj názor. Je toto vskutku demokracie v tom smyslu, jak je všude ve světě akceptována. Ano, toto je demokracie ve vašem pojetí. Demokracií se oháníte, pokud se vám hodí do krámu a na ochranu vašich zájmů, které proklamujete jako demokracii a pokud se vám to nehodí, klidně sáhnete k totalitním praktikám. Znovu opakuji, není snad svoboda projevu zaručena Listinou základních práv a svobod? A jsou-li tato práva potlačována, nejde o policejní zvůli a praktiky policejního státu? Můžete namítnout, že každý policista, který je svědkem páchání trestného činu, má povinnost tomuto činu zabránit. Učinil tak policejní prezident Tomášek? Jistěže ne, protože jednal v rozporu s již uvedenou listinou základních práv a svobod a pokud se domníval, že projevem poslance dochází k trestné činnosti, mohl na něj podat po skončení projevu trestní oznámení a vinu by tak posoudil příslušný soud.
Myslím, že projevem nemohla vzniknout nenapravitelná škoda jako při jiných trestných činech a tak si pan Tomášek přisvojil svévolně i funkci soudce a soudu. A ve státě, kde policie vystupuje současně jako soud - co je to jiného, než policejní stát. Další stránkou celé věci je, že vám nejen jako ministru vnitra, a i jako reprezentantu ODS vše poslouží dvakrát. U těch nesoudných samozřejmě, vždycky když se rozvíří kampaň o vašich "úspěších" jako ministra vnitra, odvede se zároveň pozornost od afér souvisejících s neschopností vlády v čele s vaší ODS. Připomenu pouze problémy ve zdravotnictví, školství, armádě, dopravě a tak bych mohl pokračovat u všech rezortů. Domníváte se, pane ministře, že servilita a loajalita některých vašich podřízených je něco platná? Myslím, že nikoliv. Není to tak dávno, co jste prohlašoval, že žádné bývalé členy StB už ve svém rezortu nemáte. A onen soudruh major státní bezpečnosti, kterého nedávno ukazovala televize v souvislosti s tzv. válkou policajtů v Olomouci, pokud vím, slouží u policie dále, takže jste opět nemluvil pravdu. Víte, ono se říká: Hlas lidu, hlas boží. Naši řadoví policisté jsou znechuceni situací v rezortu a není se co divit, když může opilý důstojník inspekce Ministerstva vnitra střílet na policisty - že ano - s konstatováním: Raději bychom stíhali opravdové lumpy a zloděje, než nějakého Votavu, což jsem slyšel mnohokrát. Pomalu, ale jistě už zasloužíte srovnání s magistrem Blažkem, ředitelem Městské policie v Praze, který nevynechá žádnou příležitost zavděčit se rodné ODS.
Zpolitizovaná policie a její zkorumpované vedení, to je přímá cesta k policejnímu státu. Je mi jedno, pane ministře, jestli se na mne budete mračit, a proto si neodpustím citovat jednoho pamětníka, který na vaši adresu prohlásil: "Co můžete čekat od člověka, jehož táta nosil Klementa Gottwalda na ramenou. Stačí se podívat, pane ministře, kam jste to dopracoval. Tak dlouho jste střídal policejní prezidenty České republiky, jako ponožky, až jste si sehnal pasující botu v podobě věrného pana Tomáška. Jeho výroky, jak zastřelí své podřízené, trhání mikrofonu na demonstraci, to svědčí o tom, že ve starém Rakousko-Uhersku by skutečně obstál. Ale v opravdu demokratickém státě byste se vy po roce působení v rezortu vrátil na Vihorlat a váš policejní prezident by mohl dělat ponocného třeba v Těrchovej. (Potlesk.) Víte, připadá mi, že ve státě, kde to funguje tak, jak jsem se zmínil, není pak ani divné, že policie, která vtrhne do Parlamentu, aniž by se legitimovala, legitimuje i volené zástupce lidu. Možná, že jsem se svým projevem poněkud odchýlil od svého obvyklého způsobu projevu, ale jsou chvíle, kdy už mlčet nelze. Možná, že se tu najdou tací, a já o tom nepochybuji, kteří budou zkoumat, zda jsem už i já dozrál pro mandátový a imunitní výbor. Nevadí mi to. To, co mi jen vadí, je to, že již nežije Jaroslav Hašek a měl by radost i Karel Havlíček Borovský. Ti dva pánové jako novináři a pak už jen Klement Gottwald, ten by vás měl určitě rád. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Slovo má paní poslankyně Zuzka Rujbrová, připraví se pan poslanec Krejsa.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, k většině otázek, ke kterým jsem chtěla mluvit, se už vyjádřil pan poslanec Jičínský, budu proto stručná. Měla bych předeslat, že žádným způsobem nezpochybňuji povinnost policie realizovat soudní příkaz k zadržení hledané osoby, a protože respektuji nezávislost moci soudní, neptám se ani, proč soud v případě skutku, od jehož spáchání uplynuly více než dva roku a za který s největší pravděpodobností nehrozí uložení trestu, který by byl spojen s odnětím svobody, vydal příkaz k dodání do vazby, ačkoliv by stačilo možná předvedení. Ale ptám se, proč tato celostátně hledaná osoba nebyla zadržena u dveří Parlamentu. Ptám se, jestli se stejným nasazením personálním, časovým, finančním týchž daňových poplatníků, jsou hledány i další celostátně hledané osoby, které se dopustily daleko závažnějších deliktů. A zejména se ptám, jaká opatření vláda a Ministerstvo vnitra připravuje k tomu, aby řadový poslanec nebyl vystaven nebezpečí obtěžování ze strany různých individuí, která, jak se zdá, mohou mít poměrně snadný přístup na půdu sněmovny. A ptám se, jaká opatření budou přijata k tomu, aby byla respektována nedotknutelnost kanceláře poslance už proto, že i zákonodárná moc by měla být natolik samostatná jako moc soudní a výkonná moc by to měla rovněž dodržovat. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Rujbrové, slovo má pan poslanec Krejsa, připraví se pan poslanec Dostál.
Poslanec Josef Krejsa: Vážení i nevážení, poněvadž už pouhým projednáváním tohoto bodu už tím, že se vůbec dostal na pořad 8. schůze, že po vzoru gestapa či StB si dovolila Policie České republiky zásah na půdě Parlamentu, čímž se vracíme do éry policejního státu a státního terorismu Adolfa Hitlera a Leonida Iljiče, pozdravím pana předsedajícího pro jistotu: Guten Tag, daragoj tavaryšč predsedatelnyj. Netrpím sice představou, že se na mě dnes dívají dějiny. Zato mám vážné a opodstatněné obavy po zkušenostech z naší demonstrace proti vlastizrádné deklaraci, že bych nemusel dokončit rozpravu, neboť dle platných zákonů České republiky sem může v pohodě každou chvíli vtrhnout pan policejní prezident, uzmout mi tyto tři mikrofony a vlastnonožně je rozšlapat, jako ten košíček té Andulky, co šla do zelí - v české lidové - páchat polní pych. (Potlesk.)
Vskutku zajímavá specializace. Doufám, že jí neovládá i pan ministr vnitra a nezaútočí na mne zezadu - a když - tak on panu kancléři Kynštetrovi - opakuji Kynštetrovi, nikoliv Kohlovi, vrátí alespoň ty mikrofony, byť jen, jak mívá ve zvyku, telefonicky. Než tedy budu odtažen k soudci Fršulínkovi, promiňte Fršlínkovi, jako corpus delicti - pane předsedající, možná by bylo vhodné otevřít oboje dveře dokořán - a pokud nám sem policie vtrhne v obrněném transportéru, aby nám neodřela lak u futer. To znáte - rozpočet nic moc a kamery to berou.
Aby zase nebyla po světě ostuda a nemusel bych to zase žehlit já až někde v Libyi a vysvětlovat pojmy jako státní terorismus a policejní stát. Možná by mohla policie další manévry přenést na půdu Senátu. Tam je více prostoru k manévrování, neboť polovina našich ctěných kolegů má problém vůbec trefit do Pithartova mauzolea politických mrtvol.
Mimochodem, zoufalé výkřiky ztracenců druhé komory - na komoru, na komoru - bych v metru nedoporučoval. (Potlesk.) I tam se občas objeví policista, pokud se nevloupá zrovna na poslanecký klub. Pokud byl někdy myslivec, ví, že na komoru znamená mířit do osrdí. Když kolega ze Senátu nebude mít zrovna v ruce alespoň megafon, který by mu po příkladu svého prezidenta vyrval, kdo z nás odhadne, jakou variantu zásahu zvolí a co provede zbloudilému senátorovi. Ještěže senátoři-estébáci trefí aspoň sem.
Vraťme se ale z metra na půdu tohoto ctihodného policejního cvičiště, neboť metro je pro poslance opozice daleko bezpečnější. Jsem rád, že vedle opilce Jelcina našel odvahu poslat svou soldatesku na půdu parlamentu i pan ministr Ruml. Historie jeho čin jistě ocení. A není v této chvíli podstatné kolika roky.
Konečně co má jeho policie dělat? Na cikány nesmí ani sáhnout, ani kdyby zase unesli nějakého starostu - to je jasný rasismus. Kolega Dostál jistě přikyvuje. Od ukrajinské mafie by dnes dostali policisté takovou nakládačku, že by jim hlavu, trup a údy už nerestauroval do původní mozaiky pohybu ani vynálezce Rubikovy kostky.
Aby mohli vůbec vykázat nějakou činnost na území hlavního města, tak sem tam sbalí nějakého skina, pokud jim dá ovšem nějaký úchyl - odhalující se beztrestně před holčičkami - šanci a nezabije dotyčného sám. Tak si alespoň zahrajeme na Skorceniho komando v parlamentu - co kdyby nám jednou unesli pana ministra vnitra a pak ho chtěli - nedej bože - vrátit.
Nebudu zde meditovat o panu Votavovi, i když presumpce neviny je v této zemi španělskou vesnicí. Jen si dovolím připomenout, že mohl být souzen v nepřítomnosti. Mě na celé kauze bodygarda, který sám musí být v této demokracii chráněn, zaujala jiná věc.
Podle platných zákonů této země, které policii podobné, ba v budoucnu i daleko horší, např. jelcinovský parlamentní den dlouhých dávek z Kalašnikova nezakazuje, ba naopak na půdě parlamentu si může policie dělat, co se jí zlíbí, když si zítra pan ministr Ruml či policejní prezident, ba co dím i obyčejný velitel zásahu řekne, že je potřeba vzít to u nás pevně do ruky, že je na čase zlikvidovat opozici a pro jistotu i s koalicí, panem premiérem a celou vládou, aby byl po puči snadnější boj o koryta, tak nás tu policie vystřílí všechny jako Němci za Heydricha. Nebo snad někdo předpokládá - včetně kolegů z koalice - že v případě volební porážky ODS opustí tato strana všechny posty dobrovolně a demokraticky uzná výsledky voleb?
Nedělám si iluze, že by demokracie nedostala na frak jako nedávno v Rusku. A jako kdysi za Hitlera. Proč si myslíte, že tak spěcháme do NATO? Proč zde nacvičují a mají zde být trvale rozmístěny jednotky bundeswehru? Není to jen pojistka, že by to Policie České republiky nezvládla? Není to celé průsvitnější než prádélko choti pana prezidenta v běžně dostupných filmech na českém trhu?
Dámy a pánové, rád bych v tomto projednávaném bodě vřele, ba velmi vřele uvítal jako finální produkt zákon na ochranu poslance před policií, apeloval ne na vaše svědomí, to po půlročním působení v tomto jinak ctihodném sboru není na pořadu dne, na vaši oprávněnou obavu před ranami policejním obuškem. Mají už i inovované, bez výčitek svědomí do vás policista pustí tolik voltů, že dokážete-li se po zásahu okamžitě zapojit do sítě, mohou vámi svítit doma ještě pravnuci a zdarma.
Dámy a pánové, pokud nepřijmeme, a to co nejdříve, zákon o Parlamentní stráži a nenovelizujeme zákon o policii, pak tady bude jednou podstatně méně veselo než dnes. Zákon by měl řešit i další problém: zbavení poslance imunity. Nic proti tomu, je-li odhlasováno vydání k trestnímu stíhání. Problém je v tom, že ho vydáváme jen soudu, nikoli do svévole Policie České republiky. Nemůže si přece dovolit to, co předvedla při zatýkání pana poslance Vika zbaveného poslanecké imunity za jakési pravdivé letáky, nesmí si ani, když prohledává poslanecký klub, dovolit praštit o zeď s poslancem, jako tomu bylo v případě kolegy Zajíce. A ještě pak tvrdit pravý opak - že policistou praštil poslanec Zajíc.
Je vidět, že vnitro díky přátelskému postoji svého vedení se od cikánů již mnohému naučilo a lže, jak když tiskne na ofsetu. Poslanec Zajíc je pověstný svou fyzickou kondicí. Mimo jiné trénuje kulturistiku a má přezdívku Rambo. Kdyby s policistou opravdu praštil o zeď, seškraboval by ho tam ze zdi zbytek rychlé roty ještě teď.
Nebo snad poslanec nemá právo na slušné zacházení? Je to snad vyhrazeno u nás pouze vrahům, úchylům, feťákům a cikánům? Pravda, dnes to můžete odbýt slovy: To je problém republikánů. Ale co zítra?
Dovoluji si upozornit, že do přijetí zákona o Parlamentní stráži nosím u sebe revolver značky Champlin ráže 9 mm. Střílím rád a střílím dobře. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: S faktickou poznámkou se přihlásil pan kolega Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, činím to nerad, ale musím upozornit pana poslance Krejsu, že ve svém vystoupení neměl pravdu. Na obranu Sboru národní bezpečnosti bych chtěl uvést, že tento sbor nikdy od roku 1945 nezasáhl v budově Ústavodárného shromáždění, ani v budově Národního shromáždění, ani v budově České národní rady a Federálního shromáždění bývalého Československa. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Slovo má pan poslanec Dostál. Promiňte, pane kolego, faktická poznámka pana poslance Krejsy, potom pana poslance Hofhanzla.
Poslanec Josef Krejsa: Omlouvám se panu kolegovi Filipovi. Šlo pouze o metaforu.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Já bych ke kolegovi Filipovi měl také technickou poznámku. Oni to nepotřebovali, oni to měli pevně v rukou.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, projednáváme bod naší schůze, který se zabývá zásahem policie a přítomností policie v Poslanecké sněmovně. Slovo má pan kolega Dostál. Prosím o klid.
Poslanec Pavel Dostál: Vážený pane předsedající, já vlastně se jenom chci vzdát slova. Už zde byly dva relevantní příspěvky - paní kolegyně z komunistické strany a pana dr. Jičínského.
Snad jen poznámka k vystoupení dr. Sládka. Budu citovat klasiky, jak on má rád. William Shakespeare - Sonety: A doktor Hanba nám o morálce káže. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Slovo má pan poslanec Václav Exner. Připraví se pan poslanec Loukota.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, vážení páni ministři, dámy a pánové, chtěl bych v této rozpravě upozornit na to, že budeme-li odvozovat zákon o parlamentní stráži z toho, co v současné době se o této stráži předpokládá v jednacím řádu a případně i rozšíříme její pravomoci, nebude pravděpodobně ani parlamentní stráž řešit podobné situace a bude nutné upravit v podobných věcech případně vztah k Policii České republiky. Obávám se, že však nebude možné znemožnit vstup Policie České republiky v podobných případech beze změny případně jiných zákonů.
Chtěl bych dále upozornit na určitý vývoj názorů pana ministra vnitra Jana Rumla v této kauze. Zatímco v dopise, kterým se obracel na organizační výbor, a v této diskusi v zásadě nepřipouštěl větší nedostatky při postupu Policie České republiky, v dnešním vystoupení zde už určitý posun je. Sám konstatoval některé nedostatky, kterých se policie při zásahu a v souvislosti s ním dopustila.
Na základě těchto věcí i toho, že na některé konkrétní záležitosti upozorňovali diskutující přede mnou, navrhuji, aby Poslanecká sněmovna přijala k tomuto bodu následující usnesení:
Poslanecká sněmovna upozorňuje ministra vnitra na nedostatky postupu Policie České republiky při její činnosti v sídle Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky při zatýkání pana Lubomíra Votavy v lednu 1997 a žádá, aby vyvodil důsledky a přijal opatření, která by znemožnila opakování podobných nedostatků.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Loukota, připraví se pan poslanec Maixner.