Čtvrtek 12. prosince 1996

3. den schůze (12. prosince 1996)

Přítomni:

Předseda PSP M. Zeman, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP J. Honajzer, místopředseda PSP K. Ledvinka a 187 poslanců.

Za vládu České republiky: předseda vlády V. Klaus, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, místopředseda vlády a ministr financí l. Kočárník, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí J. Zieleniec, ministr P. Bratinka, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr vnitra J. Ruml, ministr pro místní rozvoj J. Schneider, ministr zdravotnictví J. Stráský, ministr kultury J. Talíř, ministr práce a soc. věcí J. Vodička, ministr obrany M. Výborný.

(Schůze opět zahájena v 9.02 hodin.)

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, vážený pane ministře, zahajuji 3. jednací den 7. schůze Poslanecké sněmovny a přeji vám dobré jitro! Prosím, abyste se všichni přihlásili hlasovacími kartami a oznámili, kdo žádá vydání náhradní karty, případně kdo jakou náhradní kartu již dostal.

Dovolte, abych vás seznámil se svou představou o dopoledním programu schůze, který bude přece jenom - pokud s tím vyslovíte souhlas - malinko pozměněn s ohledem na avizovanou omluvu ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého, jehož body by měly být podle normálně schváleného programu na pořádku. Vzhledem k tomu, že pan ministr se dostaví v odpoledních hodinách, přestože byl omluven až do zítřka, bych navrhoval následující program:

Dopolední jednání zahájíme odpověďmi členů vlády na písemné interpelace poslanců, poté bychom dokončili projednání přerušeného druhého bodu schváleného pořadu, a to tak, že budeme hlasovat o změnách ve složení výborů. Pro úplnost připomínám, že jde o nápravu nesprávného hlasování, na které upozornil pan poslance Vik a chybu vysvětlil pan místopředseda Vlach.

Pak bychom navázali projednáním bodu 63, u kterého jsme na žádost předsedy klubu KDU ČSL pana poslance Boráka souhlasiii, aby byl projednán ve čtvrtek ráno. Je jím návrh na změny ve složení komisí Poslanecké sněmovny. Dále bychom pokračovali v přerušeném projednávání celního zákona ve druhém čtení a po ukončení jeho projednávání bychom využili přítomnosti pana ministra Kočárníka a projednali body 25. - 28. schváleného pořadu, kterými jsou mezinárodní smlouvy, které odůvodní právě pan ministr financí. A poté by přišly na řadu 2 návrhy zákonů, které předkládá a odůvodňuje ministr zemědělství pan Josef Lux. V odpoledním programu by pak přišly na řadu body, které odůvodňuje pan ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý.

Zahájili bychom projednávání bodu - doufám, že v tomto okamžiku je ve sněmovně dostatečný počet poslanců na to, abychom mohli začít projednávání. Táži se, má-li někdo námitku proti tomu, abychom jednali dnes dopoledne tak, jak jsem právě navrhl? Pokud by někdo nevznesl námitku, dovolil bych si pokračovat bez toho, že bychom museli nutně hlasovat o změně programu, protože se jedná jenom o určité přeskupení bodů. Námitku nikdo nevznáší, takže bych přistoupil k bodu, který je pravidelným bodem ve čtvrtek na začátku dopoledního jednání, a tím jsou

17.

Písemné odpovědi na interpelace

Na pořad jednání 7. schůze Poslanecké sněmovny jsou předloženy 3 odpovědi na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nejsou spokojeni a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Nyní přistoupíme k projednávání těchto odpovědí.

Předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslance Miroslava Grégra ve věci postoje vlády k rozšiřujícímu se dovozu použitých a druhořadých výrobků ze zahraničí. Interpelace se spolu s odpovědí a novou odpovědí předkládá jako tisk 102. Otevírám k tomuto bodu rozpravu a táži se, kdo se do této rozpravy hlásí.

Hlásí se pan poslanec Grégr. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády, dámy a pánové, ve své interpelaci jsem upozornil pana předsedu české vlády na stále se množící případy dovozu použitých, popř. nekvalitních a zdraví ohrožujících výrobků na český trh. Nejde zdaleka jen o ojeté automobily a secondhandový textil decimující náš textilní průmysl, ale i o pestrou paletu dalších nehomologovaných a necertifikovaných zařízení a spotřebičů.

Požádal jsem v této souvislosti pana předsedu vlády o zpřísněná opatření, která by sloužila nejen k ochraně českých spotřebitelů a výrobců, ale zamezila i celním a daňovým únikům a nepřímo přispěla ke zmenšení deficitu naší obchodní bilance.

Předseda české vlády pan Václav Klaus sice ve své odpovědi zdůraznil nezbytnost řešení těchto problémů a uvedl, že ministrům bylo uloženo bezodkladně zvýšit ochranu před prodejem nekvalitního a pirátského zboží a připravit návrh zákona o některých opatřeních, týkajících se vývozu a dovozu.

Oceňuji snahu pana předsedy vlády, poměrně podrobně se vypořádat s tématem, byť je odpověď převážné směrována na dovoz ojetých vozidel a o ostatních komoditách říká, že jejich množství není tak významné a tyto dovozy tudíž obchodní bilanci České republiky výrazně neohrožují. Jsem přesvědčen, že především u textilního zboží to není pravda a podceňování této oblasti není namístě už proto, že jde často o zboží, pro které i pan předseda vlády používá v odpovědi termín "pirátské". Rovněž u některých dalších průmyslových komodit dovážené množství není zanedbatelné.

To ovšem není hlavní důvod, proč bohužel nemohu souhlasit s odpovědí na svou interpelaci. Hlavním důvodem, proč nemohu souhlasit s odpovědí pana předsedy vlády, je především diametrální rozdíl mezi vyzněním jeho odpovědi a reálnými rozhodnutími, která česká vláda přijímá. Zatímco na základě této odpovědi by každý očekával bezodkladné a razantní kroky k nápravě, ve stejných dnech podepisuje člen této vlády novelu vyhlášky stanovící ekologické limity pro registraci vozidel. Novelu, znamenající výsměch ekologickým požadavkům, novelu, která vytváří nerovnoprávné podmínky pro české automobilové výrobce proti dovozcům cizích vozidel, novelu, která zejména pro naše výrobce nákladních vozidel, užitkových vozidel a autobusů může znamenat katastrofu.

Ve stejných dnech, kdy mne pan předseda vlády uklidňuje ve své odpovědi tvrzením, že si vláda zmíněné problémy uvědomuje a věnuje jim patřičnou pozornost, tak tato vláda pod jeho vedením vrací k přepracování antidumpingový zákon s tím, že by údajně umožňoval zneužití zákona domácími výrobci. O jaképak zneužití by mohlo jít, když tento Ministerstvem průmyslu a obchodu dlouhodobě připravovaný zákon prošel mezinárodní konzultací a odpovídal svým obsahem požadavkům Světové obchodní organizace. Jak pomůže zákon především těm nejohroženějším - malým a středním výrobcům, když podle představ vládních kritiků nebude stačit ke stížnosti hrozící újma, ale bude třeba počkat, až kladivo dumpingu dopadne. Jak si představuje vládní kabinet podporu malého a středního podnikání, když stěžující si podnikatel bude muset zaplatit kauci jeden milion Kč.

Ve své interpelaci jsem nežádal pro český průmysl podpory a dotace, ale vytvoření stejných podmínek, jaké mají zahraniční konkurenti na svých domácích trzích. Politika, kterou provádí česká vláda, je politika, která napomáhá zahraniční konkurenci a poškozuje české výrobce.

Praktické kroky, které vykonává česká vláda, jsou v příkrém rozporu s vyzněním odpovědi pana předsedy vlády na mou interpelaci. Nemohu proto bohužel než s touto odpovědí nesouhlasit. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Grégrovi. Tážu se, hlásí-li se někdo další do rozpravy? Není tomu tak. V tomto okamžiku mi nezbývá nic jiného než se zeptat pana poslance Grégra, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi, resp. pan poslanec Grégr se vyjádřil už na závěr svého vystoupení v rozpravě, a protože se nikdo další do rozpravy nehlásí, přistoupíme k hlasování o předneseném návrhu.

Chtěl bych vás ještě jednou upozornit, že pan poslanec Grégr navrhl zamítnutí této odpovědi, čili budeme hlasovat o tom. Ještě jednou bych si dovolil vás vyzvat k tomu, abyste sŠ přihlásili hlasovacími kartami. Odhlásím vás.

Oznamuji vám, že budeme hlasovat o usnesení, ve kterém pan poslanec Grégr navrhuje odmítnout odpověď na interpelaci na premiéra Klause. Zahajuji hlasování pořadové číslo 34.

Táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Z přítomných 107 poslanců bylo pro 70, proti 37 poslanců. Znamená to, že toto usnesení bylo schváleno.

Přistupujeme k projednání dalši interpelace.

Místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník odpovědět na interpelaci poslankyně Zuzky Rujbrové ve věci vymáhání státních pohledávek. Jedná se o novou odpověď na interpelaci, kterou pan místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník vypracoval poté, kdy Poslanecká sněmovna na své 5. schůzi s odpovědí na interpelaci vyslovila nesouhlas. interpelace se spolu s odpovědí si novou odpověď předkládá jako tisk 93.

Otevírám k tomuto bodu rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Paní poslankyně Rujbrová.

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Pane předsedající, dámy a pánové, nebudu opakovat to, co máte před sebou. Jistě si vzpomenete, že na předminulé schůzi vyslovila sněmovna nesouhlas s odpovědí pana ministra Kočárníka na moji interpelaci ve věci tzv. sponzorských darů ODS, kdy jsem poukazovala na neplatnost smlouvy s neznámými dárci a navrhovala, aby jako bezdůvodné obohacení byly částky po 3,75 miliónech vydány státu.

Na moji interpelaci odpověděl znovu pan ministr Kočárník, tentokrát pěti řádky, v nichž stručně konstatuje, že po poradě s odborníky nemá důvod svůj názor měnit a že otázku platnosti smlouvy přísluší posoudit pouze soudům. V tomto s ním souhlasím. Skutečně otázku platnosti smlouvy mohou posoudit jenom soudy. Ovšem pan ministr se již nezmiňuje o tom, že pouze jeho ministerstvo je aktivně legitimováno podat žalobu na vymáhání těchto sponzorských darů.

Navrhuji proto, aby Poslanecká sněmovna vyslovila nesouhlasné stanovisko ve smyslu § 112 odst. 5 jednacího řádu s odpovědí ministra financí na interpelaci ve věci sponzorských darů a dále navrhuji přijetí doprovodného usnesení, kterým Poslanecká sněmovna ukládá vládě České republiky

1) vyzvat ODS, aby částku 7 miliónů korun představující bezdůvodné obohacení z tzv. sponzorských darů, jejichž dárce nebyl zjištěn, vydala ve lhůtě do 31. 1. 1997 českému státu.

2) v případě, že ve lhůtě uvedené v bodě 1 k vydání bezdůvodného obohacení nedojde, vymáhat po ODS částku 7 miliónů korun soudně.

Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Do rozpravy se dále hlásí pan poslanec Petr Koháček.

Poslanec Petr Koháček: Pane předsedající, dámy a pánové, pane předsedající, obracím se vaším prostřednictvím na předřečnici s tím, že její návrh na usnesení doprovodné je nehlasovatelný, protože v tomto bodě můžeme hlasovat pouze o zamítavém nebo doporučujícím usnesení. Pokud by paní poslankyně trvala na svém návrhu, musí požádat o zařazení nového bodu na program. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Já děkuji panu poslanci Koháčkovi. Chystal jsem se právě vznést podobnou námitku, protože v § 112 jednacího řádu odst. 5 je jasně řečeno, o čem můžeme hlasovat v kontextu s odpověďmi na písemné interpelace.

Pani poslankyně Rujbrová se chce k věci vyjádřit.

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Navrhuji tedy, aby bylo samostatně hlasováno o odpovědi na interpelaci a dále navrhuji, aby to byl zařazen jako samostatný bod po tomto hlasování bod týkající se usnesení, které jsem zde navrhla.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Já se domnívám, že máte právo vznést návrh na zařazení nového bodu, nicméně ne po hlasováni, kterým navrhujete usnesení, ale po skončení projednávání tohoto bodu. Souhlasíte se mnou? Ano. Děkuji vám.

V tomto okamžiku, pokud se nikdo další nehlásí do rozpravy, nám nezbývá než hlasovat o návrhu usnesení tak, jak jej navrhla paní poslankyně Rujbrová. Já bych si dovolil připomenout pro pořádek, že paní poslankyně Rujbrová navrhla usnesení, ve kterém nesouhlasí s odpovědí místopředsedy vlády a ministra financí. My musíme hlasovat o tomto usnesení jako meritorní věci. Protože jsem dostal v průběhu projednávání tohoto bodu námitky, že máme odmítat nesouhlasné usnesení atd., znovu upozorňuji, že musíme hlasovat o tomto návrhu tak, jak jej přednesla paní poslankyně Rujbrová.

Zahajuji hlasování pořadové č. 35 a táži se, kdo souhlasí s usnesením, které navrhla poslankyně Rujbrová, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Oznamuji vám, že z přítomných 126 poslanců hlasovalo pro 76, proti 44.

Toto usnesení bylo schváleno.

Poslední odpovědí na interpelaci je interpelace poslankyně Hany Orgoníkové, na kterou odpověděl ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý ve věci restrukturalizace a.s. Letov se sídlem v Praze 9, Beranových 65. interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 100.

Otevírám k tomuto bodu rozpravu.

Paní poslankyně Orgoníková se chce vyjádřit. Děkuji.

Poslankyně Hana Orgoníková: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové.

Obdržela jsem odpověď pana ministra Dlouhého na moji interpelaci ve věci restrukturalizace a. s. Letov. Pan ministr v odpovědi nastínil současnou situaci českého leteckého průmyslu a popsal problémy, se kterými se dnes potýká akciová společnost Letov. Za to bych mu chtěla vyslovit poděkování.

Musím zde však konstatovat nespokojenost, pokud se týče odpovědí na mé otázky. Pan ministr se v případě některých otázek odpovědi vyhnul, v případě jiných nelze s jeho odpovědí souhlasit.

Z předložené interpelace jsou klíčové dvě otázky. První, týkající se plánu na rozčlenění a. s. Letov do více společností, a poslední, tedy osmá, týkající se koncepce českého leteckého průmyslu.

Pane předsedající, prosím vás, napomeňte za mnou se bavící pány ministry.

(Předsedající pan Honajzer: Páni ministři, nechte domluvit pani poslankyni Orgoníkovou vklidu. Děkuji.)

Já také děkuji. V odpovědi na mou první otázku pan ministr uvedl, že základním krokem restrukturalizace je vyčlenění z akciové společnosti Letov těch společností, které mají samostatný charakter výrobní činnosti bez významného technologického propojení na rozhodující program letecké výroby. V mateřské společnosti by pak měla zůstat výroba části draků pro a. s. Aero Vodochody a kooperace pro zahraniční firmy, tj. základní letecký program podniku.

Musím s politováním konstatovat, že tato, snad dobře míněná odpověď. neodpovídá skutečnosti, neboť představenstvo a. s. Letov rozhodlo na svém zasedání dne 27. listopadu letošního roku o založení dceřiných společností, a to dvou akciových a tří s ručením omezeným, s cílem převést do nich veškerou výrobu akciové společnosti Letov, včetně stěžejního leteckého programu. Převod má být definitivně schválen valnou hromadou společnosti, která je svolána na 16. prosince letošního roku.

Tímto krokem, bude-li realizován, budou podvázány základní funkce podniku a jediným východiskem a. s. Letov bude velmi pravděpodobně její likvidace nebo výprodej jejího majetku. Je totiž zatížena bankovním dluhem ve výši 600 milionů korun a ztrátou z minulých let ve výši téměř tři čtvrtě miliardy.

V každém případě to bude znamenat konec jedné z nejvýznamnějších leteckých firem v České republice.

Základním omylem pana ministra je i údajná technologická nepropojenost výroby ultralehkých letadel, speciálního nářadí a nástrojů pro leteckou výrobu a pilotních a vystřelovacích trenažerů se stěžejním leteckým programem, která by měla zdůvodnit oddělení těchto výrob od mateřské společnosti. Jedná se zde o odborný problém, proto se v tomto ohledu nechci přít.

Zdá se totiž ale zřejmé, že v programu restrukturalizace a. s., tak jak je postaven, nejde o zlepšení jejího fungování, ale o východisko z nouze, které má přesunutí majetku a závazků vymanit společnost z vleklé finanční krize způsobené špatným hospodařením v uplynulých šesti letech.

(Předsedající p. Honajzer: Promiňte, paní kolegyně, ještě jednou bych poprosil ty, co nezajímá to, co přednáší paní poslankyně Orgoníková, aby odešli diskutovat do kuloárů. Bude to pro nás pro všechny lepší. Děkuji vám.)

Otázkou však zůstává, odstraní-li se touto transakcí příčiny špatného stavu, nebo dojde k potvrzení současného zhoubného trendu, který bude mít za následek další pokles schopnosti vyrábět lukrativní leteckou techniku v naší republice a bude to znamenat vyklizení trhů americké a západoevropské konkurenci. Takový výsledek by byl tristní i proto, že stát, ať už ze státního rozpočtu nebo prostřednictvím konsolidační banky, poskytl v uplynulých 6 letech a. s. Letov stamiliony na konverzi zbrojní výroby a úvěrování, a zejména proto, že podnik delší dobu měl, a snad ještě má, šanci na získání rozsáhlých zakázek z oblasti výroby civilní letecké techniky od stávajících zahraničních partnerů.

Z těchto důvodů jsem přesvědčena, že ke skutečnému průběhu rozčlenění a. s. Letov na více společností a k analýze příčin a předpokládaných následků by se měl pan ministr ještě vyjádřit.

V poslední otázce mé interpelace jsem požádala pana ministra o vysvětlení jeho, resortní a vládní vize dalšího vývoje českého leteckého průmyslu v následujících letech a desetiletích.

Je mi líto, že na moji otázku, přes konstatování některých nesporně pozitivních kroků státní správy, neodpověděl. čím dál více se totiž přesvědčujeme, že katastrofální stav našeho leteckého průmyslu hraničící s jeho agonií není způsoben jen a jen vnějšími vlivy, tj. rozpadem východních trhů, ale také absencí kvalitní vládní koncepce v této oblasti.

Za posledních 5 let hospodaření, počítáno do konce minulého roku, vykázalo pět společností kontrolovaných státem, tj. s většinovým podílem akcií přímo nebo zprostředkovaně v držení státních institucí, úhrnnou ztrátu přes 5 miliard 100 milionů korun, a dosáhlo zadlužení u bank přes 8 miliard 100 milionů korun.

Jedná se o akciové společnosti Aero Vodochody, Let Kunovice, Letov Praha, Walter Praha a Technometra Radotín. Dluhy těchto společností neustála narůstají s výjimkou Letu Kunovice, kde probíhá vyrovnání. Má otázka směřovala k tomu, zda-li má pan ministr a vláda představu, neřku-li plán, jak tento nepříznivý a pro republiku již dále neúnosný vývoj zvrátit. Ano, souhlasím s tím, že bude mnohé záležet na úspěchu nového lehkého bojového letounu L-159 a letounu pro regionální dopravu L-610. Tento úspěch však bude možný pouze tehdy, bude-li provedena hluboká reforma organizace a řízení leteckého průmyslu, bude-li nastartováno promyšlené a úsporné hospodaření, začnou-li být uplatňovány moderní obchodní strategie směřující k přizpůsobení se obchodním a kooperujícím partnerům.

Úspěch bude možný za podpory státu v získávání zakázek a opcí na nakupovanou leteckou techniku pro domácí firmy, v podpoře výzkumu a vývoje a ve vytváření vhodných finančních a zahraničně politických podmínek.

Šest let negativního vývoje je dost dlouhá doba na to, aby se vláda přesvědčila, že klíč k úspěchu není v deklarované netečnosti státu, který své působení omezuje na jednorázové finanční injekce a v téměř vše řešící ruce trhu, ale tkví v koncepčnosti, odpovědnosti a cílevědomosti.

Jsem si proto jista, že otázka koncepce českého leteckého průmyslu měla panu ministrovi rozhodně stát za odpověď.

Pokud se týče otázek 2 až 7, byly sice rázu informativního, ale musím vyslovit politování nad tím, že se pan ministr v případě otázek 4, 6 a 7 zcela vyhnul odpovědi, otázky 2, 3 a 5 lehce pohladil.

Z uvedených důvodů s odpovědí pana ministra Dlouhého na svou interpelaci nesouhlasím.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji paní poslankyni Orgoníkové a táži se, kdo se hlásí dále do rozpravy? Nevidím nikoho, rozpravu končím. Paní poslankyně Orgoníková navrhla opět text usnesení, ve kterém odmítá odpověď ministra Dlouhého. V tomto okamžiku zahajuji hlasování o usnesení, které navrhla paní poslankyně Orgoníková.

Zahajuji hlasování, pořadové č. 36, a táži se, kdo souhlasí s takto navrženým usnesením, ať stiskne tlačítko .a zdvihne ruku. Děkuji. Kdo je proti?

Konstatuji, že z přítomných 134 poslanců bylo 77 pro, 48 proti. I tento text usnesení byl přijat.

V tomto okamžiku jsme projednali bod Odpovědi na písemné interpelace, v jehož průběhu byl vznesen návrh poslankyně Zuzky Rujbrové, aby do programu této schůze byl zařazen nový bod. Hlásí se předseda klubu ODS pan poslanec Uhde. Uděluji mu slovo.

Poslanec Milan Uhde: Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, dovolávám se § 54 odst. 6 našeho jednacího řádu.Podle tohoto ustanovení návrh na doplnění schváleného pořadu schůze sněmovny nelze projednat, vznesou-li proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby nebo 20 poslanců.

Oznamuji, že vznáším takovouto námitku. Mám zde listinu podepsanou 21 nesouhlasícími poslanci a dále slovo dvou předsedů klubů, totiž svoje a kolegy Boráka, že se s touto námitkou ztotožňují. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Myslím, že nezbývá než souhlasit, že bylo učiněno zadost jednacímu řádu a tento bod nemůžeme dále projednávat. Děkuji vám.

V tomto okamžiku bychom měli přistoupit po naší ranní dohodě k projednávání dalšího přerušeného bodu, který se týká změny ve složení výborů, ale mám pocit, že bez předsedy volební komise tento bod projednávat nemůžeme, stejně tak návrh na zrněny ve složeni komisí Poslanecké sněmovny. Vzhledem k přítomnosti ministra financí pana Ivana Kočárníka myslím, že nic nebrání tomu, abychom pokračovali v projednávání přerušeného bodu, celního zákona řečeno zkrátka.

16.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon

České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon,

ve znění zákona č. 35/1993 Sb. (sněmovní

tisk 36) - druhé čtení

K mikrofonu přistupuje předseda poslaneckého klubu KSČM pan poslanec Filip, který mě požádal o slovo.

Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, dovolte, abych poděkoval za umožnění včerejšího přerušení tohoto bodu s tím, že náš klub se podrobněji zabýval návrhem zákona jako celku, netoliko těmi pasážemi, které byly novelizovány. Cílem našeho pozměňovacího návrhu k tisku 36 je doplnit § 37 D, to jsou zvláštní podmínky pro používání operativní techniky. Já tady budu muset citovat celý text, aby to zaznělo na mikrofon, ale abych potom dál nezdržoval, uvedu ty základní myšlenky textu.

Je to sjednocení používání operativní techniky pro BIS, pro policii a tedy i pro celníky, tedy nikoli znevýhodnění nebo zvýhodnění celníků, ale vytvoření stejných podmínek pro stejný účel. To je aby nasazení operativní techniky bylo se souhlasem soudu stejného stupně, jako je to jindy, to je u Vrchního soudu, aby souhlas byl udílen na tři měsíce, nikoli na šest a prodlužování bylo ve stejných cyklech.

Pokud jde o samotnou operativní techniku, víte, že je to koncipováno tak, že je to operativní technika Policie ČR a tuto celní služba nevlastní. Tedy jde nám o to, aby jiný orgán než je BIS neměl výhodnější podmínky. Stejným způsobem jsme proto doplnili i zřízení toho kontrolního orgánu, který tam bude, a aby byl sedmičlenný.

Tedy § 37 D, celý pozměňovací návrh: Zvláštní podmínky pro používání operativní techniky.

1. Operativní techniku lze použít jen v případech, kdy zabezpečování a plnění úkolů uvedených v § 11 odst. 3 je jiným způsobem neúčinné anebo podstatně ztížené, a to pouze na dobu nezbytně nutnou.

2. Operativní techniku lze použít jen na základě povolení . Žádost o povolaní musí obsahovat

a) druh operativní techniky, která má být použita, místo jejího použití, navrhovanou dobu trvání jejího použití, údaje o osobě, ke které má být pátrání pomocí této techniky použito; pokud má být použit zvukový odposlech nebo jiný záznam z telefonní nebo dálnopisné stanice, pak také její číslo;

b) informaci o předchozím neúčinném nebo podstatně ztíženém odhalování a dokumentování činnosti, pro níž je použití operativní techniky vyžadováno;

c) informaci o jakémkoli předchozím požadavku na použití operativní techniky ve vztahu k osobě uvedené pod písm. a) včetně data, kdy a kým bylo o takovém použití rozhodnuto;

d) důvod použití operativní techniky.

3. O povolení rozhoduje předseda senátu Vrchního soudu, v jehož územním obvodu má žadatel o povolení použití operativní techniky sídlo.

4. Použití operativní techniky nesmí překročit rozsah povolení předsedy senátu podle odst. 3 a nesmí zasahovat do práv a svobod občanů nad nezbytně nutnou míru.

5. V povolení musí být výslovně uvedeno odůvodnění, druh operativní techniky, která může být použita, místo použiti, doba trvám jejího použiti, údaje o osobě, vůči které může být operativní techniky použito, pokud je její totožnost známa a číslo telefonní nebo dálnopisné stanice, pokud z ní může být pořizován zvukový nebo jiný záznam. Má-li být operativní technika použita vůči ústavnímu činiteli nebo jejím použitím má být zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, musí být tato informace součástí žádosti.

6. Předseda senátu stanoví dobu trvání použití operativní techniky na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na dobu 3 měsíců.

7. Proti rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí žádosti o povolení použití operativní techniky není přípustný opravný prostředek.

8. Použití operativní techniky uvedené v § 37 C písm. b) zabezpečuje pro potřebu celního úřadu Policie České republiky, pokud ji celní úřad o to požádá a předloží příslušné povolení podle tohoto zákona.

9. V průběhu používání operativní techniky jsou celní úřady povinny soustavně zkoumat, zda trvají důvody jejího použití,. Jestliže tyto důvody pominou, jsou povinny použití operativní techniky bezodkladně ukončit. O ukončení používání operativní techniky informuje celní úřad předsedu senátu, který povolení vydal.

10. Předseda senátu je oprávněn požadovat po celním úřadu informace k posouzení, zda důvody pro používání operativní techniky trvají. Zjistí-li, že tyto důvody pominuly, povolení k použití operativní techniky odejme.

11. Záznamy pořízené použitím operativní techniky je nutno při neprokázání předpokládané činnosti předepsaným způsobem zničit a oznámit to předsedovi senátu, který vydal povolení.

§ 37 C, odst. 1, věta druhá, zní: Kontrolní orgán se skládá ze sedmi poslanců Poslanecké sněmovny.

Tento text jsem ještě ráno předal některým členům výboru pro obranu a bezpečnost, aby se s ním mohli seznámit a aby mohli porovnat, že text je shodný se zákonem o Bezpečnostní informační službě. Jsem přesvědčen, že tento návrh lze akceptovat, případné hlasováním jej doplnit do textu zákona. Děkuji vám.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP