Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Grulichovi. Jako další se přihlásil pan poslanec Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedající, vážené shromáždění, v parlamentních diskusích se samozřejmě užívá různých argumentů. Některé jsou věcné, některé jsou demagogické. Myslím, že ty, co byly použity představitelem branného a bezpečnostního výboru za vládní koalici, patří k těm demagogickým.
Chtěl bych říci jednu věc. Tato norma zdaleka není prostou normou technickou. Námitky, které proti ní byly vznášeny, jsou námitky, které ukazují na to, že tato norma má výrazně politický obsah. Jestliže bude do této soukromé sféry intervenovat Ministerstvo vnitra takovým způsobem, jak je to navrženo v předloze zákona, tak to zdaleka není prostá technická záležitost. Jestliže se rozšiřuje oproti záměru zákonodárce i proti jasnému znění zákona do této soukromé sféry lustrační zákon, tak to zdaleka není technická záležitost. A jestliže se v této zákonné úpravě tak podstatně odlišujeme od úprav ve většině západoevropských zemí, také to není technická záležitost. To je doklad toho, že stále máme za to, že náš vzor nebo naše představy (mám na mysli představy vládní koalice) o této české formě přechodu od starého systému k novému jsou jedině správnou formou realizace žádoucího společenského uspořádání. Ale tak tomu není a i tento návrh zákona to potvrzuje.
Z tohoto hlediska je dost důvodů k tomu, aby se návrh zákona vrátil navrhovateli k podstatnému přepracování. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Kdo se dále hlásí do rozpravy k této technické normě? Jestliže nikdo, dovolím si rozpravu uzavřít.
Dámy a pánové, probíráme první čtení, ukončili jsme obecnou rozpravu, ve které zazněl návrh na vrácení k přepracování. Jde o důležité hlasování. Je mi signalizováno, abych posečkal s tím, než zahájím hlasování. Já ale nevyhlašuji přestávku. Požádal bych vás, aby jste se znovu zaregistrovali. Hlásí se pan poslanec Uhde.
Poslanec Milan Uhde: Pane předsedající, vzhledem k tomu, že byl podán návrh, který jsme neočekávali, žádám o desetiminutovou přestávku na schůzi klubu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vyhlašuji přestávku. Sejdeme se zde ve 12.05 hodin.
(Schůze byla přerušena v 11.55 hodin.)
(Schůze opět zahájena ve 12.07 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, prosím, abyste se dostavili do jednací síně, protože čas vyžádaný pro přestávku, uplynul. Dámy a pánové, prosím o klid, abychom mohli pokračovat v jednání.
Zástupce navrhovatele pan ministr Jan Ruml se rozhodl využít svého práva vyjádřit se po skončení rozpravy k jejímu obsahu. Prosím, aby se ujal slova. Dámy a pánové, ještě jednou prosím o klid.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych krátce reagovat na právě proběhnuvší rozpravu k tomuto zákonu. Chtěl bych říci, že pan poslanec Bašta mne asi špatně pochopil. Neavizoval jsem nedostatky tohoto zákona. Hovořil jsem o tom, že celý tento problém není - a v tom nesouhlasím s panem poslancem Nečasem - pouze technická záležitost, že ani není vhodný pro nějaké legislativní zamýšlení. Je to na politické a věcné posouzení o míře regulace určité oblasti soukromého podnikání, která má nějaký vztah k bezpečnosti. Řekl jsem, že vláda má na tuto záležitost jistý pohled. Vím, že poslanci mohou mít a mají jiný pohled a že právě o tomto politiku a věcných důsledcích z něho vyplývajících, je k diskusi nejvhodnější půda právě ve výborech. Proto jsem navrhoval, aby zákon takto prošel v prvním čtení.
Vím téměř s jistotou, že vláda nepředloží jiný zákon o soukromých bezpečnostních činnostech. Předloží opět tuto normu s tímto svým pohledem a sněmovna v této chvíli rozhoduje o tom, zdali vůbec budeme mít zákonem upravenou činnost soukromých bezpečnostních služeb či nikoliv. Myslím, že všichni se shodujeme na tom, že ji chceme mít zákonem upravenou.
Co se týká vystoupení pana poslance Grulicha a lobby v prostředí parlamentu nebo politiky, myslím, že lobismus je legitimní záležitost, ale musí mít nějakou svoji míru. Všichni známe nejrůznější lobby různých typů znalců, těch, kteří chtěli zakládat zdravotní pojišťovny - teď nemíním jenom Hornickou. Všichni víme o neustálém lobismu, jemuž jsme vystavováni, ať už jsme v parlamentu, ve vládě nebo někde jinde. To, co předvedly soukromé bezpečnostní služby, skutečně míru únosnosti přesáhlo. Projednávání tohoto zákona v minulém volebním období probíhalo téměř tři roky a soukromé bezpečnostní služby v parlamentu doslova bydlely a neustále se snažily zákon ovlivňovat. Není tajemstvím, že nakonec ze středu sociální demokracie pochází poslanec, který byl donedávna ředitelem velké soukromé bezpečnostní služby, možná, že je dodnes, já nevím a že samozřejmě to má určitý vliv na postoj sociální demokracie. Myslím, že toto už jsou lobby, která skoro jsou na hraně přípustnosti, a proto a tím více si myslím, protože tato lobby cosi sledují, že je třeba zákonem upravit tuto oblast podnikání. Jestliže Poslanecká sněmovna v této chvíli vrátí vládě tento návrh k přepracování, tak významným způsobem zasáhne do celé věci a myslím, že spíše negativně, že žádný takový zákon v dohledné době mít nebudeme. Tady bych apeloval na to, abyste si uvědomili, co tímto rozhodnutím vlastně učiníte. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. O slovo se hlásí předseda klubu pan poslanec Gross.
Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, nechtěl jsem k tomuto tématu vystupovat a musím říci, že poslední fáze obecné rozpravy mne dost mrzí. informoval jsem při neformálním setkání, jak ministra vnitra, tak i předsedu klubu ODS o tom, že takovýto názor v sociální demokracii zvítězil. Ten, který zde byl předložen. Informoval jsem také o tom, jaké věcné důvody cítíme a hovořil jsem také o tom, že vím, že je to problém a že jej cítíme věcně. Skutečně mě politizování tohoto problému nesmírně mrzí, protože i u mě v tuto chvíli více převážil názor, že se mnohem výrazněji ztotožním s názorem klubu sociální demokracie, než jsem to cítil a než jsem také říkal ministrovi vnitra, že vím, že jde o skutečně věcný problém a že na míru ingerence státu do bezpečnostních agentur mohou být rozdílné názory.
Chtěl bych, abychom si zvykli při takovýchto složitých problémech, aby se co možná nejméně politizovaly.
Za druhé k tomu ataku vůči jednomu z kolegů v mém poslaneckém klubu, tedy v poslaneckém klubu sociální demokracie, chci říci jednu věc: tento kolega, když se toto v klubu projednávalo, jasně řekl, že u něj může být problém podjatosti ze střetu zájmů, a proto také on se tomuto tématu v rámci klubu příliš nevěnoval a věnoval se tomu jiný poslanec. Takže pro korektnost bych byl rád, kdyby tyto věci tady zazněly, protože bych byl nerad, aby tu zůstala určitá pachuť, že někdo z členů klubu sociální demokracie kvůli jakýmsi zištným zájmům a vazbám do své minulé profesní sféry ovlivňuje zákony.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Dovolte mi krátkou poznámku. Souhlasím s tónem, který by tu měl znít i dál, pojďme se bavit věcně, politizujme co nejméně, ale pojďme to dělat všichni, protože, pane kolego, já jsem ten poukaz na bývalé profesní zařazení vůbec nevnímal tak úporně, jako vy. Zkusme se podívat do stenozáznamu, jak to znělo, myslím si, že to bylo korektní upozornění, a rozhodně ne napadení.
Dámy a pánové, chci se zeptat v tomto okamžiku zpravodaje, zda se hodlá vyjádřit k obsahu rozpravy. Je tomu tak? Pak přistoupíme k hlasování o předneseném návrhu.
Poslanec Jan Vidím: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, v rozpravě opakovaně zazněly výtky směrem k této předloze směřující k tomu, že se jedná o předlohu s tím předmětem nekvalitní. Nemohu s tím tak zcela souhlasit. Samozřejmě, nejedná se o dokonalou normu, ostatně žádná norma projednávaná v tomto ctihodném sboru není zcela dokonalá, ale technologie její přípravy a výsledný efekt jsou v podstatě dokonalé. Technologicky.
Jiný problém je samozřejmě v tom, zda míra regulativnosti, tak jak je v této normě vládou této sněmovně předložena, je pro tuto sněmovnu akceptovatelná.
Zaznělo z úst zástupce sociálních demokratů, že se jedná o přílišnou regulaci, snad lze použít i slovo státní dirigismus v této oblasti. Byl jsem velmi potěšen, že tato slova slyším od kolegů ze sociální demokracie a nezbývá mi než opakovat svá slova ze svého úvodního vystoupení, kdy i já se domnívám, že tato norma do jisté míry je silně regulativní, ale příslušná ustanovení, která regulují vznik a možnost udělení licence jednotlivým civilním bezpečnostním službám, je možná diskutovat v rámci druhého čtení, je možná diskutovat ve výboru pro obranu a bezpečnost, případně v dalších výborech, rozhodne-li tak sněmovna přikázat jim tuto normu k projednání, a je samozřejmě možné v rámci druhého čtení projednávat i tyto změny přímo zde v průběhu jednání Poslanecké sněmovny.
Tuto vůli jsem vyjádřil jak já, tak i sám předkladatel. Domnívám se, že by sněmovna měla při svém rozhodování o této normě vzít v potaz skutečnost, že jsme ochotni diskutovat o zmírnění, případně odstranění některých regulativů uvnitř této normy. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vidímovi. Dámy a pánové, dovolím si vás odhlásit a požádat o novou registraci. Rozhodneme hlasováním o návrhu, který zde zazněl z úst všech tří kolegů, kteří jako první vystoupili v rozpravě.
Budeme hlasovat o návrhu: Poslanecká sněmovna vrací předložený vládní návrh navrhovateli k dopracování.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování číslo 16. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 97 pro, 89 proti.
Konstatuji, že jsme projednali tento bod. V tomto okamžiku děkuji panu poslanci Vidímovi a panu ministru Rumlovi. O slovo se hlásí předseda výboru pan poslanec Prokop, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Michal Prokop: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi jednu faktickou poznámku a eventuálně návrh z ní plynoucí.
My jsme schválili dnes v programu jako jeden z bodů této 6. schůze volbu členů výboru Fondu dětí a mládeže. Dovolil bych si upozornit, že to je první volba jednak v tomto volebním období, ale mám za to, že i vůbec první volba od doby platnosti nového jednacího řádu, kdy sněmovna volí členy orgánů mimo vlastní sněmovnu nebo její struktury, nebo orgány, jejichž členy nejsou poslanci. Byly tu předneseny návrhy poslaneckých klubů KSČM a sociální demokracie, ale vzhledem k proceduře, která oproti minulému jednacímu řádu umožňovala jakési slyšení kandidátů před příslušným výborem, podle nového jednacího řádu kompletně volbu organizuje pouze volební komise a já konstatuji, že poslanci neobdrželi jediný faktický konkrétní údaj ani o jednom z kandidátů. Jako poslanec odmítám volit kohokoli, o němž nevím nic jiného, než že je nominován tím či oním politickým klubem a jmenuje se tak a tak.
Navrhl bych, aby politické kluby KSČM a sociální demokracie, které navrhly kandidáty, obstaraly nějaké kurikulum kandidátů a buď prostřednictvím klubů, nebo bych byl raději, kdyby každý poslanec měl možnost obdržet stručné kurikulum, je na to čas do pátku, protože volba, jak jsme slyšeli podle pana předsedy Koláře, proběhne v pátek, abychom měli možnost se seznámit s tím, koho vlastně volíme. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Prokopovi. Já tento požadavek považuji za naprosto korektní, ale přimlouval bych se za první navrhovanou formu, a to je rozdání materiálů prostřednictvím klubů. Je na každém klubu, aby zvážil, zda rozmnoží pro pracovní skupinu, která se tím bude zabývat, či pro všechny poslance. Já bych toto považoval za vhodnější. Nejsem si jist, zda o tom mám dát hlasovat, asi bude rychlejší to stanovit hlasováním. Tím si určíme pravidlo i do budoucna, že kluby budou vždy povinny dodat určité základní údaje svým kolegům v dalších klubech v případě, že budou nějakého nečlena sněmovny navrhovat.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 17. Kdo je proti tomuto návrhu?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 140 pro, 10 proti.
Dámy a pánové,konstatoval jsem, že jsme projednali bod č. 4 a můžeme se nyní vrátit k bodu 3 schváleného programu, což je
4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon
č. 424/91 Sb., o sdružování v politických stranách
a v politických hnutích, ve znění pozdějších
předpisů - 1. čtení
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 69. Z pověření vlády tento návrh uvede ministr vnitra Jan Ruml, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda předložila Parlamentu České republiky k projednání vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/91 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, schválený na jejím zasedání dne 18. září. Vzhledem k tomu, že návrh novely citovaného zákona předložil parlamentu též pan poslanec Matulka, sněmovní tisk č. 16, během 5. schůze Poslanecké sněmovny, nepovažuji za nutné rozvádět věcné důvody vedoucí vládu k předložení věcné novely.
Rád bych připomněl, že během projednávání poslaneckého návrhu zákona bylo navrženo, aby po jeho schválení v prvním čtení nebyl tento návrh projednáván do doby, než bude obdobným způsobem přikázán také vládní návrh zákona a potom v době mezi 6. - 7. schůzí by rozpočtový výbor projednal souběžně vládní návrh zákona i poslanecký návrh zákona a navrhl by sněmovně pro druhé čtení společné jednání. Vzhledem k této dohodě jsem stáhl svůj návrh na zamítnutí poslaneckého návrhu zákona a věřím, že sněmovna a zejména opoziční poslankyně a poslanci budou tuto nepsanou dohodu respektovat.
Chtěl bych jen říci, že vláda považuje za žádoucí, aby zákon o sdružování v politických stranách a politických hnutích byl uveden do souladu s nálezem Ústavního soudu v celém rozsahu. Spolu s novou úpravou hospodaření politických stran a politických hnutí, která v zásadě přijímá původní úpravu této problematiky, se proto řeší otázka zveřejnění účetních zpráv politických stran a politických hnutí a zpřesňují se důvody, za jejichž neplnění se pozastavuje straně a hnutí výplata příspěvku na činnost a postup při obnově výplaty tohoto příspěvku.
Zároveň se novela zákona týká i oprávnění Nejvyššího kontrolního úřadu ve vztahu k výročním zprávám politických stran a politických hnutí, to je reakce na nález Ústavního soudu. Toto ustanovení se ruší.
Předložený návrh zákona byl řádně projednán a dovolte mi, abych vyjádřil své přesvědčení, že navrhovaná komplexní úprava všech ustanovení tohoto zákona dotčených nálezem Ústavního soudu pozitivně ovlivní aplikaci sdružovacího práva. Doporučuji proto návrh k dalšímu projednání. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Rumlovi. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj určený pro první čtení, což je pan poslanec Jozef Wagner, předseda rozpočtového výboru. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Jozef Wagner: Pane předsedo, pane předsedající, vážená sněmovno, předložený vládní návrh dohodl rozpočtový výbor projednat současně, bude-li mu přikázán, tak jak bylo domluveno - a jak upozornil ministr vnitra v rozpravě - na minulé schůzi sněmovny.
Doporučuji usnesení o dvou bodech. V prvním bodu navrhuji přikázat rozpočtovému výboru a ve druhém bodu doporučuji podle § 91 odst. 2 zkrátit lhůtu k projednání o 20 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu zpravodaji a otvírám rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, s drobnou replikou na úvodní slovo pana ministra Rumla. Pamatujeme si na to, pan ministr Ruml gentlemansky stáhl tehdy svůj návrh na zamítnutí našeho tisku. Vyslovil zde dnes, že očekává týž gentlemanský postup od nás. Mohu říci, že klub poslanců KSČM si bude počínat stejně gentlemansky. Doporučuji vládní návrh k postupu do dalšího kola.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Matulkovi. Dámy a pánové, dovolil jsem si vás odhlásit a uzavírám rozpravu, do které se dál nikdo nepřihlásil. Budeme hlasovat o návrhu na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený vládní návrh k projednání rozpočtovému výboru.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 18. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 147 pro, 1 proti. Posledním hlasováním v této dopolední části bude rozhodnutí o návrhu, který přednesl zpravodaj, tj. návrh na zkrácení lhůty pro projednání.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 19. Kdo je proti?
I tento návrh byl schválen poměrem hlasů 152 pro, 16 proti. Dámy a pánové, tím jsme projednali další bod našeho pořadu a v tomto okamžiku si dovolím popřát vám všem dobrou chuť. Uživateli náhradní karty nepřítomnému kolegovi Kalvodovi a panu poslanci Grossovi, kteří oba mají narozeniny, chci popřát vše nejlepší. Zahájíme jednání ve 14.00 hodin.
(Schůze přerušena ve 12.28 hodin.)
(Schůze opět zahájena ve 14.00 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, podle schváleného pořadu máme nyní projednávat
5.
vládní návrh ústavního zákona o změnách státních hranic
se Slovenskou republikou
Jedná se o první čtení. Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk, který nese číslo 78.
Všechny vás prosím o klid a pana ministra Jana Rumla prosím, aby se ujal slova a z pověření vlády předložený návrh odůvodnil.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dne 24. dubna 1994 neschválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ústavní zákon o změnách státních hranic se Slovenskou republikou, ačkoli o den dříve schválila smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích, jejímž obsahem jsou mimo jiné zmíněné změny Československých státních hranic.
Při hlasování o ústavním zákoně bylo z potřebných 120 hlasů pro přijetí jen 109 hlasů. Důsledky tohoto stavu, který nemá obdobu v naší parlamentní historii, jsou dostatečně známy. Zdůrazňuji, že jeho následky nesou na svých bedrech především obyvatelé příhraničních obcí, zejména těchto, jichž se navrhované změny dotýkají.
Vláda České republiky se touto problematikou opětovně zabývala 18. září 1996 a svým usnesením číslo 480 znovu schválila návrh ústavního zákona o změnách státních hranic se Slovenskou republikou. Současně svým usnesením číslo 481 schválila změny pravidel pro poskytnutí finanční výpomoci v souvislosti se změnami průběhu státních hranic v osadě U Sabotů tak, aby tato pravidla reagovala na časový posun, který nastal v důsledku dubnového neschválení ústavního zákona.
Pokud se týká rozsahu finanční výpomoci nedošlo k žádným změnám a nadále je pro tento účel vyčleněno z vládní rozpočtové rezervy 50 milionů korun. Dovolil jsem si do vaši lavic rozdat novelizovaná pravidla pro poskytnutí finanční výpomoci. Máte je k dispozici.
Znovu proto předkládám předmětný ústavní zákon ke schválení s tím, že navrhované změny jsou výsledkem tříletého složitého jednání se slovenskou stranou, jejichž rozsah a význam vyžadoval přímou ingerenci ministrů jakož i vlád obou států. S průběhem práce rozhraničovací komise se seznámili i někteří z vás. Žádný z obou států neztrácí ani metr svého území a bylo dosaženo kompromisu i z hlediska charakteru navrhovaných změn.
Dovolte mi, abych v této souvislosti upozornil na skutečnost, že se ve velmi krátkém časovém období rozdělení česko-slovenské federace podařilo připravit nesporné právní základy československých hranic, na nichž bude možno rozvíjet další spolupráci, především v oblasti režimu na těchto hranicích. Ministerstvo vnitra je v tomto směru připraveno k okamžitým konkrétním krokům. Již bylo zahájeno jednání expertů obou států o návrhu smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, kterou se mění a doplňuje smlouva mezi českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě režimu a o spolupráci na společných hranicích ze dne 29. října 1992.
Tato novelizace by měla řešit stávající problémy při překračování státních hranic na tzv. zelené hranici, zejména občanům smluvních států. Jedná se o překračování státních hranic mimo celní přechody, při obhospodařování pozemků a lesní půdy, na turistických stezkách a v turistických zónách, především pak při překračování státních hranic do rekreačních zařízení se zbožím, včetně motorových vozidel. Jednání je ovšem závislé na postojích slovenské strany, která trvá na tom, že o těchto záležitostech je možné finálně jednat za předpokladu, že na české straně dojde ke schválení ústavního zákona o změnách státních hranic.
Při osobním jednání s poslanci sociální demokracie jakož i ze sdělovacích prostředků jsem zaznamenal a vím to, že sociální demokracie podmiňuje přijetí tohoto zákona o změnách o česko-slovenské státní hranici několika podmínkami.
1. Je to podmínka na zvýšení částky, která bude občanům U Sabotů vyplacena.
2. Že bude uzavřena tzv. režimová smlouva mezi Českou a Slovenskou republikou, která vyřeší problémy osob žijících v pohraničí.
3. Že se bude s občany U Sabotů jednat individuálně, že bude oceněn jejich majetek, státem vykoupen a oni budou individuálně odškodněni.
Dále jsem zaznamenal ještě tyto postoje: osada U Sabotů by u Ústavního soudu vyhrála, protože změnu katastru obce může učinit pouze obec sama a nakonec, že by vláda měla garantovat v jednání o finanční výpomoci podepsání smluv mezi občany U Sabotů a státem, zastoupeným okresním úřadem, ještě před přijetím tohoto ústavního zákona.
Dovolte mi, abych se k těmto podmínkám, z nichž některé jsou míněny důrazně, některé důrazněji méně, vyjádřil.
K tzv. příspěvku na bydlení pro vlastníka stavby, který činí 1,5 mil Kč je třeba ještě připočítat jednorázový finanční příspěvek pro dospělou osobu 400 000 Kč, pro osobu do 18 let 200 000 Kč, tím pádem by průměrná rodina dva dospělí lidé a dvě nezletilé děti hospodařila v této chvíli s částkou 2,7 mil Kč. K tomu je třeba připočítat celkovou státní dotaci 10 mil Kč pro okresní úřad, jež bude určena na budování inženýrských sítí a na úpravy pozemků, určených pro stavbu nebo rekonstrukci domů či bytů. Z tohoto důvodu vláda rozhodla, že částka 50 mil. Kč je částkou konečnou.
Co se týče smlouvy na úpravu režimu na společné česko-slovenské hranici, jak jsem o tom hovořil, je z naší strany text dohody v podstatě připraven. Její projednávání a podepsání podmiňuje slovenská strana schválením ústavního zákona o změnách na česko-slovenské státní hranici.
Co se týče podmínky pro individuální jednání s občany U Sabotů, které by mělo spočívat v ocenění majetku, který byl odkoupen státem a tzv. individuální ocenění, chtěl bych poznamenat, že je třeba zcela jasně říci, že Česká republika majetek českých občanů, kteří by po změně ústavního zákona se ocitli na slovenské straně, nevyvlastňuje.
Tudíž nelze hovořit o ocenění, o finančních náhradách ani o odškodnění. Těchto pojmů lze používat jedině v případě vyvlastnění. Vyvlastnění musí být ve veřejném zájmu, což v tomto případě není. Naopak. Podle smlouvy o společných státních hranicích, kterou Parlament už schválil, vlastnictví fyzických i právnických osob k majetku, který se nachází na oddělených plochách části státních území, zůstává nedotčeno. Toto je základní princip, který není možno porušit tím, že by stát vykupoval od občanů jejich majetek nebo jim za něj dával jakoukoliv náhradu.
Chtěl bych říci, že kdyby se toto stalo, bude to velmi nebezpečný precedens pro zacházení s majetkem, který je na obou stranách státní hranice po celé délce. Všichni občané po celé délce vlastní své pozemky na Slovensku, slovenští v Čechách. Čeští občané vlastní na Slovensku rekreační zařízení v osadě Kasárny atd. Tento precedentní postup by mohl zkomplikovat veškeré majetkové vztahy na česko-slovenské hranici.
Samozřejmě občané U Sabotů se obávají, ale nikoli o stav svého majetku, kdyby se přestěhovali do České republiky, protože se předpokládá, že by se přestěhovali těsně za hranici na českou stranu. Ale obávají se o vyvlastnění majetku ze slovenské strany. Já bych chtěl říci, že Slovenská republika, podobně jako Česká republika, má přijatu Listinu práv a svobod, kde je vyvlastnění zapovězeno, pouze ve veřejném zájmu ze zákona, s finanční náhradou, a dále již zmíněná mezinárodní smlouva o společných česko-slovenských hranicích zcela jasně říká, že vlastnictví k majetku bude nedotčeno.
Další argument pro to, aby nedošlo k individuálnímu odškodňování je ten, že pravidla pro finanční výpomoc řeší problémy, které českým občanům vzniknou tím, že se změní území státu, to je řeší situaci novou. Ti, kdo se rozhodnou přestěhovat a pořídit si nové bydlení na území české republiky, musí mít samozřejmě rovné podmínky, protože řešíme situaci novou do budoucna. Ta individualita toho jednání bude v tom, že budeme s každým z těchto občanů jednat zvlášť. Budeme velmi citliví k jeho problémům, k jeho potřebám, budeme se snažit mu maximálně vyjít vstříc.
Chtěl bych říci, že to, o čem jsem mluvil, je dávno známé. Bylo to známé i opozičním poslancům, tedy i sociálně demokratickým poslancům. Již v dubnu t.r. jsme toto všechno věděli. Věděli jsme, že nelze uzavřít smlouvy mezi občany osady U Sabotů a státem zastupovaným okresním úřadem před schválením ústavního zákona, protože občané sami takovou smlouvu podepsat odmítali. Dále jsme věděli, že na mezinárodní smlouvy o společných státních hranicích nelze aplikovat zákon o obcích, neboť obce nejsou subjekty mezinárodního práva, ale právě musí o změnách území státu rozhodovat ústavní zákon jako zákon vyšší právní síly než je prostý zákon o obcích, který ve svých ustanoveních vyjadřuje podmínky pro změnu katastru v obcích. Toto všechno bylo známo. Tyto argumenty se nezměnily.
Ústavní zákon mohl být už tehdy schválen. Nechť to mí kolegové ze sociální demokracie nechápou jako invektivu vůči nim, ale mohl být už dávno schválen, kdyby ze strany sociální demokracie nepřevládly krátkodobě politické zájmy, které zabránily přijetí ústavního zákona.
Chtěl bych říci, že tento postoj zavinil nesmírnou komplikaci lidem žijícím a spravujícím svůj majetek v česko-slovenském příhraničí. A jestliže se nyní sociální demokracie stará o majitele rekreačních zařízení v osadě Kasárna v obci Velké Karlovice, kteří musí cestovat 30 km přes celní přechod, místo aby mohli využit staré cesty, která je 500 m vzdálena od státní hranice, upozorňuji na to, že kdyby sociální demokraté již na jaře podpořili ústavní zákon o změnách na česko-slovenské státní hranici, smlouva o režimu na společných státních hranicích mohla být již dávno podepsána a problémy osady Kasárna, jakož i další problémy občanů žijících při hranicích, mohly být již vyřešeny. Upozorňuji na to, že Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí vyjednalo se slovenskou stranu pro blížící se zimu možnost navézt palivo do rekreačních zařízení v oblasti Kasárna na letošní zimu mimo celní přechody.
Troufám si tvrdit, že vláda České republiky ve věci společné státní hranice mezi Českou republikou a Slovenskou republikou nic nezanedbala. Nezanedbala své povinnosti. Postupovala v souladu se zákony a vyvinula velké úsilí, aby i v této provizorní době ulehčila život občanům na česko-slovenské hranici. Žádám tedy v této chvíli opozici, žádám především sociální demokracii, aby již dále přijetí ústavního zákona neblokovala. Neexistovaly k tomu žádné věcné důvody před půl rokem a žádné věcné důvody neexistují ani dnes.
Závěrem bych chtěl říci, že vymezení suverenity území je jasnou, neodvolatelnou a přímou podmínkou pro pochopení suverenity státní. Děkuji vám za pozornost.