Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Tyto body, pokud o jejich zařazení rozhodneme hlasováním kladně, budou zařazeny pravděpodobně za bod 19, protože blok voleb v návrhu pořadu jsou body 16 - 19. Děkuji. Budeme hlasovat jednotlivě. Nejprve o zařazení bodu "dovolba člena BIS".
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 7. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 141 pro, 15 proti.
Dále rozhodneme o zařazení bodu "dovolba člena delegace Rady Evropy" (řečeno zjednodušeně).
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v osmém hlasování této schůze. Kdo je proti?
I tento návrh byl schválen počtem hlasů 163 pro, 9 proti. Dále rozhodneme o zařazení bodu "rezignace poslance Sládka na členství v zahraničním výboru".
Kdo je pro zařazení tohoto bodu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 9. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 131 pro, 24 proti.
Dále ještě zazněl návrh pana kolegy Wagnera se žádostí o projednání bodu 3 po 11. hodině. Myslím, že toto můžeme respektovat a pravděpodobně se tak přirozeně průběh naší schůze vyvine, aniž bychom o tom hlasovali.
Dámy a pánové, tím, že jsme rozhodli o zařazení příslušných bodů, které se týkají voleb, tak se rozumí přirozeně, že tam, kde je to potřeba, zařazujeme s příslušným časovým odstupem i další kolo voleb, jak vyplývá z volebního řádu.
Na začátku projednávání tohoto bodu jsme si vyškrtli příslušných 14 bodů, které už byly projednány včera a měli bychom ještě hlasovat o dvou návrzích, které zazněly v úvodním slově předsedajícího, a to je zařadit do bloku voleb za bod 19 rezignaci poslance Payna na členství v organizačním výboru a volbu člena organizačního výboru.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku v 10. hlasování této schůze. Kdo je proti?
I tento návrh byl schválen poměrem hlasů 184 pro, nikdo proti.
Věřím, že poslední návrh k hlasování je zařadit návrh rozpočtu Senátu na rok 1997 za bod 22 původního návrhu pořadu.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 11. Kdo je proti?
I tento návrh byl schválen poměrem hlasů 160 pro, 19 proti.
Dámy a pánové, nyní budeme hlasovat o celém návrhu pořadu včetně schválených úprav, doplnění a vypuštění bodů.
Kdo je pro schválení pořadu schůze, ať se příslušným způsobem vyjádří ve 12. hlasování 6. schůze Poslanecké sněmovny. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 163 pro, 1 proti.
Dámy a pánové, tím jsme schválili pořad.
Pan poslanec Tollner se hlásí o slovo.
Poslanec Pavel Tollner: Pane předsedající, dámy a pánové, žádám a navrhuji, aby nám během tohoto dopoledne byl rozdán péčí Kanceláře nový program 6. schůze tak, jak jsme jej právě schválili. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano. Pane kolego, další větou jsem chtěl oznámit, že tak bude učiněno. Děkuji za tuto iniciativní poznámku.
Nyní se chystám dát slovo panu předsedovi volební komise poslanci Kolářovi, aby nás mohl seznámit s příslušnými lhůtami. Prosím, pane kolego.
Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením Poslanecké sněmovny ze dne 29. října 1996 k návrhu na volby na 6. schůzi Poslanecké sněmovny.
Volební komise Poslanecké sněmovny konstatuje, že přijala ve stanovené lhůtě od poslaneckých klubů návrhy na kandidáty na členy výboru Fondu dětí a mládeže.
Volební komise stanoví lhůtu pro podání návrhu na kandidáta na předsedu stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu operativní techniky Policie České republiky, na kandidáta na předsedu vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro zjištění podmínek privatizace a ekonomického fungování Poldi Kladno, na kandidáta na člena organizačního výboru Poslanecké sněmovny a na kandidáta na člena stálé komise Poslanecké sněmovny pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny, a to do dnešního dne do 17 hodin.
Dále se domnívám, že by bylo vhodné v návaznosti na to, co navrhoval kolega Tollner, aby další předsedající této schůze měli mandát k tomu, aby jednotlivé body týkající se voleb, zařazovali tak, jak to bude vyplývat z průběhu schůze a především z ustanovení volebního řádu, to znamená, že můžeme volit nejdříve v pátek ráno.
Pro vaši informaci dále uvádím, že byli předloženi celkem tři kandidáti na členy výboru Fondu dětí a mládeže. Poslanecký klub ČSSD předložil dva návrhy, na pana Ladislava Nedorosta a pana Jiřího Hodináře a současně předseda poslaneckého klubu potvrdil, že navržení splňují náležitosti dané zákonem o Fondu dětí a mládeže. Klub KSČM předložil kandidáta pana Miroslava Prokeše. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu předsedovi volební komise.
Dámy a pánové, prvním bodem schváleného pořadu je tedy
1.
Vládní návrh zákona o působnosti Úřadu
pro státní informační systém
Tady jsme v procedurálně trochu složitější situaci vzhledem k tomu, že na minulé schůzi byl tento bod přerušen po té, co byla ukončena rozprava ve druhém čtení. Normální způsob by tedy byl, že budeme konstatovat tento stav a rozhodneme o tom, že v souladu s jednacím řádem budou rozmnoženy jednotlivé pozměňovací návrhy a v příslušné, zákonem stanovené lhůtě, přistoupíme ke třetímu čtení. To je normální způsob. Vzhledem k tomu, že sněmovna rozhodla trochu atypicky o přerušení, ptám se, jestli zní návrh na znovuotevření rozpravy v rámci druhého čtení pro korektnost postupu.
Pan kolega Gross se hlásí o slovo.
Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v tuto chvíli vznáším tento procedurální návrh, aby se hlasovalo o znovuotevření rozpravy. Chci v rámci korektnosti jednání oznámit, že v případě, že nebude otevřena rozprava, podobný návrh vzneseme v rámci třetího čtení, aby se tento návrh zákona vrátil do projednávání do druhého čtení, jak to umožňuje zákon o jednacím řádu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, děkuji. O slovo se hlásí pan místopředseda vlády a ministr spravedlnosti Jan Kalvoda. Myslím, že nás ušetří jednoho hlasování. Celý postup sněmovny bych také považoval za nelogický, pokud bychom se nevrátili do rozpravy. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Jan Kalvoda: Přes věcně nevlídná slova, která právě k předloze zazněla, pokud je s vystoupením člena vlády spojeno otevření rozpravy, pak to tímto činím.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Dámy a pánové, rozprava je otevřena. Prosím zástupce navrhovatele a zpravodaje, aby zaujali svá místa a ptám se, kdo se hlásí do rozpravy k tomuto bodu? Pan kolega Exner, potom pan poslanec Gross.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi konstatovat, že bohužel ani při projednávání ve výboru ani dosud v proběhlé části druhého čtení nebyly uspokojivě vysvětleny některé námitky, které se týkaly možnosti přijmout navrhovaný zákon týkající se Úřadu pro státní informační systém. Připomenu jen, že v dosavadní rozpravě ani na jiných jednáních nebylo bohužel vyjasněno, jak velký by měl být rozsah tohoto státního úřadu. Jeho hlavní cíle jsou charakterizovány globálně. Není např. dosud žádným způsobem vysvětlena vazba na Národní informační středisko, případně český statistický úřad v oblastech, které se dotýkají společného zájmu.
Jsou také pochybnosti o věci týkající se nezávislosti úřadu na základě skutečnosti, že vedoucího tohoto úřadu má jmenovat vláda, přitom úřad má mít rozsáhlé pravomoci týkající se kontroly informačních systémů provozovaných v rámci výkonné moci.
Na základě všech těchto skutečností navrhuji znovu v rámci druhého čtení vrátit předlohu k dopracování.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Pan kolega Gross byl přihlášen do rozpravy.
Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já v rámci otevřené rozpravy vznesu jeden procedurální návrh, který vyplývá ze zákona o jednacím řádu podle paragrafu 93. Dávám návrh na to, aby tento návrh zákona byl vrácen příslušnému výboru k novému projednání s tím, že se domníváme, že by mělo dojít k mnohem důslednějšímu vymezení pojmu státního informačního systému, což v tuto chvíli návrh zákona neobsahuje.
Pokud by tento návrh nebyl akceptován, tak vznáším 2 pozměňovací návrhy, které se týkají paragrafu 2 navrhovaného zákona, kde navrhuji v písm. a) místo slova "řídí" nahradit slovem "koordinuje" a v písm. b) místo slova "vydává" nahradit souslovím "metodicky určuje".
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Myslím si, že vzhledem k tomu, že konáme vlastně podrobnou rozpravu a do té jsme vstoupili tak, aby nebylo pochybností, tak návrh je vlastně vznesen na vrácení k projednávání v rámci této rozpravy, ale na základě třetího odstavce paragrafu 94. Nicméně věcná podstata se tím nemění. V tomto okamžiku se obrátím na pana kolegu Exnera, protože on navrhoval vrátit k přepracování, a to už vlastně ve druhém čtení není možné, resp. pochopil jsem jeho návrh tak, že se takřka věcně shoduje s návrhem pana poslance Grosse. Je tomu tak?
Pan poslanec Vrzal se hlásí o slovo.
Poslanec Ivan Vrzal: Pane předsedající, dámy a pánové, já se domnívám, že vzhledem k návrhu, který přednesl pan poslanec Gross, aby případné vrácení hospodářskému výboru mělo význam, tak asi by se neměla ukončovat rozprava, protože pokud by z projednání vznikly určité návrhy, tak aby ještě bylo možno je na schůzi přednést bez znovuotevírání rozpravy.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Myslím, pane kolego, že výklad je asi trochu jiný. Rozumím tomu tak, že pokud sněmovna vrátí zpět k projednání výboru, tak začíná druhé čtení znovu a tam se konají obě dvě rozpravy znovu, čili tuto rozpravu je třeba ukončit a pak bude zařazen znovu na program schůze bod druhé čtení tohoto zákona. Tak bych tomu rozuměl já.
Pan kolega Exner souhlasí s mým výkladem, čili já se ptám, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Jestliže tomu tak není, rozpravu končím a konstatuji, že v ní zazněl návrh na vrácení výboru k novému projednání. O tomto návrhu rozhodneme hlasováním.
Dámy a pánové, dovolím si vás v tomto okamžiku odhlásit, požádat o novou registraci.
Budeme hlasovat o návrhu na vrácení zákona výboru k novému projednání.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v 13. hlasování této schůze. Kdo je proti?
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 116 pro, 42 proti.
Dámy a pánové, tím jsme projednali tento bod. Konstatuji, že sněmovna svým hlasováním rozhodla vrátit tento návrh zákona výboru k novému projednání. Děkuji v tomto okamžiku panu místopředsedovi vlády a panu zpravodaji.
Dámy a pánové, jako předsedající bych měl zaprvé požádat o klid, aby bylo možno jednat dále, a za druhé konstatovat, že jsem ještě neobdržel seznam vylosovaných interpelací. Myslím si, vzhledem k velkému počtu, že se nebudeme zdržovat tím, že bychom četli seznam na mikrofon, oznámíme možná první tři čtyři přihlášené a všichni obdržíte seznam interpelujících písemně. Je to šílený seznam jedenácti stran interpelací pouze na členy vlády, čili ten velmi korektní přístup, o který se tu snažíme, pokračuje dál. Jsem tomu velmi rád.
Dámy a pánové, obdržíte tedy písemně těchto jedenáct stran plus ještě několik set interpelací na premiéra vlády České republiky.
Budeme pokračovat projednáváním dalšího bodu, což je
2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon
č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění
zákona České národní rady č. 22/1993 Sb.
I zde se jedná o prvé čtení. Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 72. Hlásí se předseda klubu pan poslanec Sládek.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, nechápu, co to bylo za poznámky k přihláškám do interpelací, když se tu přece jednalo o tom, že všechny interpelace budou specifikovány, aby členové vlády věděli, na co se mají připravit. Ano, všechny přihlášky k interpelacím jsou specifikovány. Nehovořilo se tu nikdy, a doufám, že se nikdy hovořit nebude, o tom, kolik který poslanec si může dovolit vznést otázek na ministra. To už bychom tady vůbec nemuseli ten parlament držet. Děkuji. (potlesk)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Přesto se mnou asi budete souhlasit, že 11 stránek je skutečně šíleně dlouhý seznam k tomu, aby zněl v mnoha desítkách minut na mikrofon.
Prosím, aby se nyní slova ujal místopředseda vlády a ministr spravedlnosti pan Jan Kalvoda, který předložený návrh z pověření vlády uvede. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Jan Kalvoda: Děkuji pane předsedající. Dámy a pánové, zákonná úprava kárné odpovědnosti soudců je jednou z významných záruk nezávislého výkonu soudnictví, která zajišťuje, že kárnou odpovědnost soudců může posoudit a uplatnit pouze nezávislý soud svým rozhodnutím.
Současně ale má tato úprava poskytovat garance společnosti, že soudní moc bude vykonávána nezávisle, nestranně, spravedlivě a bez průtahů soudci, kteří odpovědně plní své služební povinnosti a dbají na dodržování soudcovské etiky při výkonu soudcovské funkce.
Soudní praxe i poznatky orgánů státní správy ukazují, že zákonná úprava kárné odpovědnosti soudců, i když pochází ještě z doby před vznikem České republiky, tedy samostatné České republiky, je ve svém základu v souladu s principy, které pro působení soudní moci a jejího postavení stanoví Ústava České republiky.
Současně však z dosavadní aplikace platné právní úpravy vyplývá potřebnost její novelizace. Soustava kárných opatření, která lze uložit za kárná provinění nebo za závažná kárná provinění, je vymezena příliš úzce a neumožňuje dostatečně přihlížet k povaze a míře porušení povinností soudcem a jeho následkům.
Ale potřebnost novelizace soustavy kárných opatření se zvýšila o jeden samostatný důvod, a to je přijetí zákona č. 236/95 o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců. Tento zákon tím, že vymezil určení platu soudců odlišným způsobem, než tak činila předchozí právní úprava platových poměrů soudců, významně zasáhl do soustavy kárných opatření a ještě více zúžil okruh kárných opatření, která je možno v kárném řízení uložit.
Chtěl bych tedy říci, že to, co se předkládá teď sněmovně k prvnímu čtení, je v podstatě technická úprava a spočívá v přizpůsobení kárného řízení, zejména sankcí v kárném řízení, změně právní úpravy, která jinak, odlišným způsobem, stanovila strukturu platů státních zástupců.
Chtěl bych ale říci mimo rámec tohoto bodu jednu podstatnou věc. Do konce t.r. hodlám vládě předložit návrh vládního návrhu novely zákona o kárné odpovědnosti soudců, která bude tentokrát věcná a bude spočívat jednak v revizi procesu, ve kterém se ukládá kárné řízení a v jeho větší, řekl bych centralizaci, za účelem dosažení více nezávislého klimatu při rozhodování soudců o prohřešcích svých kolegů, a jednak se má zásadně zabývat otázkou klasifikace jednání, za které lze uložit kárné opatření ve smyslu rozšíření typů těchto jednání, za které lze kárně stíhat.
To jsem považoval za potřebné říci zejména proto, že tento návrh novely je technickou úpravou. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Teď se omlouvám za svůj vstup, ale chtěl jsem vám navrhnout, vážená sněmovno, jedno lehce šetřící a racionální opatření. Týká se to seznamu interpelujících a seznamu interpelací. Dovolil bych si vám navrhnout, vzhledem k tomu, že praxe ukazuje, že v čase vymezeném v zákoně se dostane tak na prvních 9-15 interpelací a na první straně seznamu, který existuje, je 37 interpelujících, tak považuji za rozumné, abychom se shodli na tom, že všem poslancům bude namnožena a rozdána první stránka obou těch seznamů, čili seznamu interpelujících na premiéra a seznamu interpelujících na členy vlády a abychom nemnožili dalších 4000 listů s interpelacemi pro všechny poslance. Tento seznam ověřený podpisy ověřovatelů by samozřejmě byl k dispozici předsedajícímu tak, jak je to v kraji zvykem. Jsou nějaké námitky proti tomuto postupu? Není námitek. Myslím, že o tom tedy nemusíme rozhodovat, anebo já o tom dám hlasovat.
Kdo je pro tento postup, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 14. Rozumějme tomu návrhu tak, že se jím budeme řídit i na dalších schůzích. Kdo je proti? Děkuji.
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 139 pro, 2 proti.
To je signál pro aparát Kanceláře. Prosím, aby byly množeny první stránky obou seznamů. Děkuji. Omlouvám se panu místopředsedovi vlády, že jsem takto vstoupil do právě projednávaného bodu. Prosím nyní, aby se slova ujala zpravodajka pro první čtení, paní poslankyně Anna Röschová.
Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, myslím, že vás ve své zpravodajské zprávě nebudu příliš zdržovat, protože vlastně to podstatné řekl zde zástupce předkladatele. Já rovněž jako on beru tuto drobnou novelu zákona o kárné odpovědnosti soudců za promítnutí již přijatého zákona o platových poměrech soudců do tohoto zákona a zároveň velmi vítám jeho závazek zde řečený na mikrofon, že do konce t.r. předloží vládě nově upravenou kárnou odpovědnost soudců, kde by se samozřejmě podle mého názoru měla promítnout jak plynulost soudního řízení, tak jakési prodlevy v soudním řízení a do jisté míry i rozhodování o obsazování funkcí v soudnictví. Myslím, že to přispěje k nezávislosti v soudnictví a k rychlému rozhodování.
Takže budu žádat sněmovnu, abychom tuto novelu opravdu brali jako dílčí část, první vlaštovku, a v otevřené rozpravě požádám sněmovnu společně s organizačním výborem, aby návrh zákona byl přikázán ústavné právnímu výboru.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Röschové a otevírám obecnou rozpravu, kterou končím vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil. Sněmovna tedy nenavrhuje ani vrátit ani zamítnout. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru. Je zde jiný návrh? Není tomu tak. Dámy a pánové, dám hlasovat o tomto návrhu na přikázání.
Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 15. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 137 pro, nikdo proti.
Konstatuji, že jsme projednali další bod a já děkuji paní poslankyni Röschové a panu místopředsedovi vlády.
Dalším bodem schváleného pořadu je vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/91 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů - první čtení. Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 69. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr vnitra pan Jan Ruml.
Já se omlouvám, pane kolego. Dámy a pánové, my jsme vlastně souhlasili a nebylo námitek proti tomu, abychom tento návrh projednávali až po 11. hodině vzhledem k procesům, které probíhají ve sněmovně paralelně a vzhledem k povinnostem zpravodaje. Chci se zeptat, bylo-li by námitek, abychom projednávali první čtení následujícího bodu, čili bodu 4 - soukromé bezpečnostní služby. Nevšiml jsem si, že ještě není 11 hodin. Není námitek? Dámy a pánové, budeme se tedy zabývat
3.
Vládním návrhem zákona o provozování soukromých
bezpečnostních služeb a obdobných činností a o změně
a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších
předpisů (zákon o soukromých bezpečnostních
činnostech) - 1. čtení
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 73. Předložený návrh z pověření vlády i v tomto případě uvede ministr vnitra Jan Ruml, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, návrh zákona o soukromých bezpečnostních činnostech je jedním z legislativních projektů, které byly vypracovány už v minulém volebním období. Od roku 1993 byl postupně projednáván exekutivou i orgány sněmovny, avšak nakonec o něm, jakožto o celku, nebylo na posledním zasedání minulého parlamentu pro nedostatek času rozhodnuto.
Vláda je přitom přesvědčena o řadě důvodů, pro které je i v nynějších podmínkách potřebné takovýto zákon schválit co nejdříve, a proto je dnes jeho původní vládní návrh předmětem vašeho posuzování v prvním čtením.
Účelem navrhovaného zákona je vytvořit oproti dosavadní úpravě komplexní, přísnější legislativní rámec zejména pro podnikatelské provozování soukromých hlídacích a detektivních služeb.
Úprava by měla vyjmout tyto podnikatelské aktivity z živnostenského zákona a z působnosti živnostenských úřadů a rozhodovací a dozorovací působnost svěřit Ministerstvu vnitra. Měla by stanovit zcela nové podmínky pro provozovatele i zaměstnance těchto služeb, zvláště pokud jde o předpoklady jejich odborné, resp. i zdravotní způsobilosti, bezúhonnosti a spolehlivosti pro výkon takových činností. Současně s tím by měl zákon upravit též podmínky provozování tzv. vlastní ochrany, jíž se rozumí činnosti, které jsou s činnostmi hlídacích a bezpečnostních služeb shodné, jak co do svého obsahu, tak i charakteru bezpečnostních rizik, ale které jsou přitom uskutečňovány mimo rámec podnikání. Čili jde typicky o činnost tzv. závodních stráží, popř. osobních soukromých ochránců.
Většině z vás je jistě známo, že předložená verze návrhu zákona byla na půdě parlamentu v minulém volebním období předmětem rozsáhlých diskusí, které odrážely značnou názorovou nejednotnost a roztříštěnost přístupů politické sféry k této problematice.
Protože otevření diskuse k celkovému pojetí zákona lze patrně očekávat i nyní, považuji za nutné alespoň stručně vysvětlit, o jaké hlavní důvody se opírá koncepce zákona, ke které se přiklonila vláda - tedy koncepce předpokládající nikoliv například jen dílčí novelu živnostenského zákona, nýbrž vytvoření zcela nového komplexního zvláštního zákona, svěřujícího působnost právě Ministerstvu vnitra a stanovícího řadu jistě i omezujících povinností provozovatelům soukromých bezpečnostních činností i jejich zaměstnancům.
Jde tedy především o legislativní reakci na skutečnost, že plnění poskytovaná bezpečnostními službami se svými bezpečnostními riziky výrazně se odlišují od ostatních druhů podnikání, což je objektivně, tedy již z podstaty věci, dáno zvláštním obsahem a povahou uzavíraných smluvních vztahů mezi agenturami a jejich zákazníky. Existuje zde vysoká pravděpodobnost neoprávněných zásahů do základních práv a svobod lidí, jakými jsou například omezování osobní svobody, zneužívání informací o soukromí, ale i poškozování zdraví a pod.
Přitom tyto zásahy, které jsou předmětem smluvního plnění, nejsou ze strany agentur činěny vůči zákazníkovi, který si službu objednal, nýbrž vůči třetím osobám. Objektem působení agentur, a to ať již oprávněného či neoprávněného se tak stávají osoby, které k agentuře samy žádný smluvní vztah nemají a ke své ochraně proti případným excesům nemohou využít mechanismů běžného obchodního vztahu s pouhými subjekty zákazník - firma. Proto také u tohoto druhu podnikání nelze pouze samotným působením tržních vztahů zajistit potřebnou minimalizaci bezpečnostních rizik.
Za druhé jde o reakci na fakt, že ze strany určitých společenských vrstev bude vždy v jisté míře existovat - možno rovno říci z podstaty věci - podloudná poptávka po takových aktivitách agentur, jimiž může být napomáháno snadnějšímu páchání trestné činnosti, jako je například neoprávněné vymáhání dluhů či vydírání apod. Této poptávce se logicky přizpůsobuje i určitá nabídka na straně některých agentur, což by bylo možno doložit i konkrétními poznatky z policejní praxe.
Uvedenými skutečnostmi je podle našeho názoru odůvodněno, aby oproti dnešní obecné úpravě podnikání byly pro provozovatele i zaměstnance v oblasti soukromých bezpečnostních činností stanoveny i některý další zákonné podmínky a povinnosti, jejichž dodržování povede ke snížení míry bezpečnostních rizik, jež jsou těmito činnostmi produkována. Protože předmět činnosti v této oblasti se z odborného hlediska nejvíce blíží činnosti veřejných bezpečnostních sborů, je dán důvod pro to, aby státní správu včetně příslušného dozoru vykonával orgán odpovědný za věci vnitřního pořádku a bezpečnosti.
Důvodem, pro který vláda přistoupila k vypracování návrhu zákona postaveného na zmiňované koncepci, je i její snaha promítnout do našeho právního řádu Doporučení Rady Evropy č. 19 z roku 1987 o organizaci předcházení zločinnosti a snaha přiblížit se v této oblasti úpravy soudobému vývojovému trendu v legislativách vyspělých evropských zemí. Podle zmíněného Doporučení Rady Evropy by totiž členské státy měly učinit mj. opatření, aby činnost soukromých bezpečností nezasahovala do funkce policie a neohrožovala individuální svobodu a pořádek, uzákonit ustanovení o pravidelném dozoru veřejných úřadů v této oblasti, stanovit hlediska pro minimální úroveň personálu těchto služeb včetně zvládnutí znalostí trestního práva, norem chování ve styku s veřejností apod. Převážná většina evropských zemí uvedené Doporučení do svých právních řádů buď již promítla, jako například Belgie, Nizozemí, Španělsko, Francie či Skandinávské země, nebo tak hodlá učinit v nejbližších letech.
Přitom je třeba dodat, že dlouhodobý vývojový trend v evropské legislativě směřuje k dalšímu prosazování výraznější dozorové role státu v této oblasti, jak o tom svědčí nejen nově připravované zákony, ale i novelizace již existujících zákonů, například ve Francii či Nizozemí. V tomto vývoji, jež Ministerstvu vnitra potvrdili představitelé partnerských institucí v řadě západoevropských zemí i představitelé odborných orgánů Rady Evropy, se odráží koncentrovaná zkušenost, která byla v těchto zemích získána za několik desítek let existence podnikání v této oblasti. Lze ji stručně charakterizovat slovy, že pokud je činnost soukromých bezpečnostních služeb vykonávána na vysoké profesionální úrovni a v souladu se zákony, stává se významně pozitivním prvkem společenských bezpečnostních struktur v nejširším slova smyslu, neboť přispívá ke zvyšování bezpečnostního standardu občanů a odlehčuje veřejným bezpečnostním strukturám. Pokud však uvedený předpoklad naplněn není, stává se činnost těchto společností naopak sama jedním z rizikových kriminogenních faktorů.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, minulá Poslanecká sněmovna přijala k předloženému návrhu zákona na svém březnovém zasedání řadu pozměňovacích návrhů. Jde o různá obsahová doplnění či zpřesnění textu vládního návrhu, která byla výsledkem dlouhotrvajícího, velmi podrobného projednávání vládní předlohy v příslušných výborech sněmovny, a která mimo jiné odstraní některá problematická místa vládní předlohy. Předkladatel se se souborem těchto návrhů jakožto celkem ztotožňuje a je toho názoru, že bude-li vládní návrh zákona schválen, měly by se jeho součástí stát i pasáže textu těchto již dříve projednaných a minulou sněmovnou odsouhlasených pozměňovacích návrhů.
V této souvislosti jsem si dovolil zaslat poslancům výborů, které v minulém volebním období projednávaly paragrafované znění vládního návrhu zákona, zvláštní pracovní materiál, obsahující přehled minulou sněmovnou schválených pozměňovacích návrhů. Vzhledem k tomu, že v diskusi poslanců mohou zaznít i návrhy směřující k dalšímu vypouštění ustanovení zákona, zakládajících omezující povinnosti pro provozovatele bezpečnostních služeb, obsahuje zmíněný materiál vstřícně i některé náměty na možné zvážení dalších textových změn v návrhu. Přijetí takovýchto dalších deregulačních úprav by mohlo být jistým kompromisem, který by zachovával celkovou koncepci vládního návrhu zákona a zároveň by vyšel vstříc i liberálnějšímu pojetí právní úpravy soukromých bezpečnostních činností. Jsem toho názoru, že diskuse nad těmito úpravami může proběhnout ve druhém čtení v příslušných výborech. Proto vás žádám o schválení předloženého návrhu.
Ještě bych chtěl na závěr říci, proč již ve vládním návrhu nebyly promítnuty pozměňovací návrhy z minulého volebního období. Spor o regulační prvky v zákonech je sporem politickým - známe to z celé řady jednání na půdě parlamentu, například v zákoně o lesích, ale i v jiných zákonech, kdy se vždycky pečlivě zvažovala politikum této záležitosti, zdali mají být zákony spíše regulativní a nebo jestli se tam mají objevovat regulační prvky. I toto je tento případ. Myslím, že poslanecká shoda by měla nastat zde, v této Poslanecké sněmovně.
Vláda nastavila jistou laťku v tomto zákoně a pojďme hledat polohu optimální pro tuto laťku. Myslím, že vláda předložila návrh v původním znění, abychom znali vývoj názorů od jedné strany až ke druhé. Jsem připraven ve druhém čtení společně s vámi tento kompromis v zákoně o soukromých bezpečnostních činnostech aktivně hledat.
Děkuji vám.