Ministr hospodářství ČR Jaromír Schneider: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a vážení poslanci, dovolte, abych vás seznámil s předloženým materiálem, kterým je Rámcová dohoda mezi vládou České republiky a Evropskou komisí o účasti České republiky na programu pomoci Evropských společenství, která byla podepsána, jak již bylo řečenou předsedajícím, 12. března 1996 v Praze a 12. července 1996 v Bruselu.
V podstatě jde o naplnění článku 99 Evropské dohody, podle kterého je České republice poskytována finanční pomoc opatřením programu PHARE na základě nařízení Rady Evropského společenství. I v důvodové zprávě máte uvedeno, že základním krokem k tomuto navázání vztahu byla otázka vyřešit nově vztah České republiky po rozdělení federace, protože zatímní vztah měl základní dohodu ještě z doby federace.
Součástí této rámcové dohody jsou dodatky, které vlastně představují meritum toho základního, co by se mělo odsouhlasit. V dodatku A, to jsou všeobecné podmínky pro finanční memoranda, tato dohoda vytváří právní rámec poskytování této finanční pomoci v hlavních definovaných oblastech. Je to ve financování projektů, zadávání veřejných zakázek, realizace kontaktů v rámci vztahů mezi Českou republikou a Evropskou komisí a stanovení obecných podmínek, za kterých se pomoc PHARE České republice poskytuje.
V dodatku B této rámcové dohody se upravuje řešení případných sporů mezi vládou České republiky a Evropskou komisí, které by vznikly při plnění rámcové dohody nebo finančních memorand.
Konečně je to dodatek C této rámcové dohody, který řeší formální stránku zmíněného finančního memoranda.
Závěrem mého úvodního vystoupení bych zdůraznil, že předkládaná rámcová dohoda je v souladu s mezinárodně právními závazky České republiky vůči Evropské unii a významně napomáhá vstupu České republiky do evropských struktur a je bez dopadu na státní rozpočet. Podpora PHARE počínaje již rokem 1994 z rozhodnutí vlády České republiky je zcela orientována na institucionální rozvoj, zejména na harmonizaci legislativy a technických norem, na infrastrukturální integraci s důrazem na rozvoj transevropských sítí, na regionální rozvoj a na podporu opatření v oblasti životního prostředí.
Z těchto všech důvodů doporučuji Poslanecké sněmovně tento text, je to tisk č. 57, k dalšímu projednávání. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi. Oznamuji vám, že zpravodajem pro prvé čtení byl organizačním výborem určen pan poslanec Daniel Kroupa, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Daniel Kroupa: Pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pomoc PHARE je určena především státům, které procházejí transformací a mají zájem o urychlený vstup do Evropské unie. Vychází z myšlenky, že v těchto státech je třeba vykonat mnoho věcí, které jen obtížně nacházejí finanční prostředky. Vycházejí z toho, že určité projekty jsou významné jak pro Evropskou unii, tak pro přizpůsobující se státy.
Od roku 1990 do roku 1995 z programu PHARE pro naši republiku bylo poskytnuto zhruba 13 mld. korun. Je to pomoc do této oblasti významná a pro nás i nadále potřebná. Způsob provádění této pomoci musí být řešen rámcovou úmluvou, jejíž text byl předložen této sněmovně. Podle mých informací byl předsedou Poslanecké sněmovny a organizačním výborem doporučen k projednání zahraničnímu výboru. I já jako zpravodaj se k tomu připojuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu zpravodaji panu poslanci Kroupovi. Otevírám obecnou rozpravu, písemné přihlášky nemám. Hlásí se pan poslanec Šulák.
Poslanec Petr Šulák: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych k tomuto návrhu smlouvy poznamenal, že ze své dosavadní praxe v průmyslu hodnotím tuto smlouvu nebo tuto spolupráci s PHARE velmi pozitivně. Projekty PHARE byly velkým přínosem pro průmyslové podniky, konkrétně pro ten, ve kterém jsem pracoval. Proto se plně stavím za odsouhlasení této smlouvy.
Pouze jedna jediná zásadní připomínka. Jsou zde i určité negativní zkušenosti v tom, že zakázky, které vyplývají z realizace této smlouvy, byly v mnoha případech směrovány příslušnými institucemi na zahraniční instituce, zahraniční výzkumné ústavy apod. Domnívám se, že tato praxe by měla být překonána a že by měla být dána příležitost institucím v České republice. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji a ptám se, jestli je někdo další přihlášen do rozpravy? Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím.
Pokud jsem správně zaregistroval, nebyl vznesen žádný návrh ani na zamítnutí, ani na vrácení k přepracování. Tudíž vám oznamuji, že organizační výbor navrhuje přikázat tuto smlouvu k projednání zahraničnímu výboru. Máte možnost v tomto okamžiku navrhnout eventuálně přikázání jinému výboru. Nikdo se nehlásí. Přednesu vám návrh usnesení:
Poslanecká sněmovna přikazuje předložený vládní návrh k projednání zahraničnímu výboru.
Zahajuji hlasování pořadové č. 159. Táži se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Oznamuji vám, že z přítomných 176 poslanců hlasovalo pro 134, proti 16. Tudíž konstatuji, že usnesení bylo schváleno.
Děkuji panu ministrovi i panu poslanci zpravodaji. Máme před sebou k projednání další dvě smlouvy, a to konkrétně
60.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České
republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou
republikou a Švýcarskou konfederací o sociálním
zabezpečení (prvé čtení) - sněmovní tisk 20
Vládní návrh nám odůvodní pan ministr práce a sociálních věcí Jindřich Vodička, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička:Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, smlouva o sociálním zabezpečení se Švýcarskem je smluvním dokumentem koordinujícím vztahy v oblasti sociálního zabezpečení. Jejím cílem je odstranit negativní dopady objektivně vznikající při aplikaci dvou různých zákonodárství. Jde zde tedy o něco podobného, co řeší například dohody o zamezení dvojího zdanění. Kromě vyloučení dvojího sociálního pojištění navrhovaná smlouva se Švýcarskem velice detailně upravuje nároky osob migrujících mezi oběma státy, zejména v důchodové oblasti. Plně přitom respektuje obvyklé mezinárodně uznávané principy obsažené v mnohostranných úmluvách, například Rady Evropy, Mezinárodní organizace práce a nařízení Evropské unie, které budou východiskem pro sjednávání všech dalších smluv.
Tak jako již u zmíněných smluv o zamezení dvojího zdanění či smluv o ochraně investic, je základní význam sociálních smluv včetně smlouvy se Švýcarskem třeba spatřovat v ekonomické oblasti. Vytvoření přesných a jasných pravidel.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Promiňte, pane ministře. Dámy a pánové, prosím o klid. Prosím, abyste si svá vzájemná sdělení nechali do parlamentních kuloárů. Děkuji vám za vstřícnost.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička:Pane předsedající, když je tady příliš velký klid, my jsme nervózní jako řečníci, protože pak můžeme mít podezření, že říkáme něco zajímavého.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pane ministře, ujišťuji vás, že příště vás nechám pokračovat i ve větším hluku, než byl před chvílí. Prosím.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička:Vytvoření přesných a jasných pravidel v sociálních otázkách by mělo přispět k rozvoji potřebné migrace pracovních sil, k podnikání a poskytování služeb. Smlouva se Švýcarskem upravuje sice jen dvě, přesto však velice významné oblasti sociálního zabezpečení. Je to jednak oblast nemocenského pojištění, kde smlouva vzájemným zápočtem do pojištění v obou státech napomůže získání nároku na příslušné dávky, ale zejména oblast důchodového pojištění. Úprava ve smlouvě umožní výplatu důchodových dávek ze Švýcarska do České republiky všem našim občanům, kteří v minulosti pracovali ve Švýcarsku a vrátili se nebo vrátí se zpět do vlasti.
Bez smluvní úpravy by jejich dřívější doby pojištění byly v podstatě ztraceny.
Vedle předložené Smlouvy se Švýcarskem probíhají jednání k přípravě dalších smluv, zejména se sousedními státy Rakouskem a Německem. Proč právě Švýcarsko je prvé, vyplývá ze dvou důvodů. Jednak švýcarský systém nedovolil koncipovat smlouvu širší, upravující další odvětví sociálního zabezpečení, důsledkem čehož je její relativní jednoduchost. Dalším důvodem je i to, že mezi oběma státy nejde o tvorbu nových vztahů, nýbrž o navázání těch přerušených v roce 1986, politicky motivovanou výpovědí dřívější smlouvy bývalou ČSSR.
Smlouva o sociálním zabezpečení se Švýcarskem je první smlouvou tohoto druhu, předkládanou nejvyššímu zákonodárnému sboru samostatné České republiky ke schválení. Lze předpokládat, že se v brzké době podaří připravit smlouvy další, které dále posunou naše vztahy v oblasti sociálního zabezpečení blíže vztahům obvyklým mezi vyspělými evropskými státy.
Tuto smlouvu jsem podepsal v červnu v Ženevě se svou švýcarskou kolegyní a doporučuji vám, vážené poslankyně, vážení poslanci, abyste tuto smlouvu pustili do ratifikačního procesu do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi a oznamuji vám, že pro prvé čtení byl organizačním výborem určen zpravodajem pan poslanec Michal Lobkowicz, kterého žádám, aby se ujal slova.
Poslanec Michal Lobkowicz: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, uvedená smlouva je první z řady smluv, které ministerstvo práce a soc. věcí připravuje s evropskými státy v oblasti sociálního zabezpečení. Doporučuji, abychom schválili její přidělení zahraničnímu výboru, jak bylo navrženo.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu k této věci. Písemnou přihlášku nemám, zvednutou paži nevidím, tudíž obecnou rozpravu končím.
Pan poslanec Špidla. Omlouvám se. Přehlédl jsem. Pane poslanče, hlásil jste se ještě před tím, než jsem ukončil rozpravu? Ano. Opravuji se a umožňuji vám vystoupit v rozpravě.
Poslanec Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, tato smlouva, jak už bylo zdůrazněno panem ministrem Jindřichem Vodičkou, je první smlouva tohoto druhu, je v tomto smyslu velmi významná a týká se agend výboru pro soc. politiku a zdravotnictví. Myslím, že by stálo za to, aby byla tímto výborem projednána, protože je zřejmě první v řadě z dalších podobných smluv.
Navrhuji doplňující usnesení, aby tato smlouva byla předána k projednání ještě výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Špidlovi. Ještě jednou se ptám, hlásí-li se někdo do rozpravy. Není tomu tak, takže definitivně obecnou rozpravu končím. Možnost přednést tento návrh by měl pan poslanec Špidla ale i tak podle našeho jednacího řádu.
Teď vám přednesu návrh na usnesení, ale ještě dříve se zeptám, má-li někdo námitku proti tomu, abychom o přikázání výboru zahraničnímu a výboru pro sociální politiku a zdravotnictví hlasovali společně? Námitku nikdo nemá, takže text usnesení, o kterém budeme za pár okamžiků hlasovat, zní takto:
Poslanecká sněmovna přikazuje předložený vládní návrh k projednání zahraničnímu výboru a výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 160.
Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Ze 175 přítomných poslanců bylo pro 148, proti 1. Konstatuji, že usnesení bylo schváleno.
Pana ministra Vodičku poprosím, aby nám odůvodnil další bod, kterým je
61.
Texty Úmluvy č. 176 a Doporučení č. 183 Mezinárodní
organizace práce o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
v dolech a Protokolu z roku 1995 k Úmluvě č. 81 o inspekci
práce (1947), které byly přijaty na 82. zasedání Mezinárodní
konference práce v červnu 1995, a stanovisko vlády
České republiky k Úmluvě, Doporučení a Protokolu,
podle sněmovního tisku 58 - prvé čtení
Máte to v programu v celém dlouhém znění předloženo pro prvé čtení ve sněmovním tisku 58. Pan ministr Vodička již je připraven. Proto jej poprosím, aby se ujal slova.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička:Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, materiál je předkládán Poslanecké sněmovně v rámci standardní procedury vyplývající z mezinárodního závazku České republiky z čl. 19 ústavy Mezinárodní organizace práce. Vláda se nově přijatými dokumenty Mezinárodní organizace práce zabývala na svém zasedání 5. června tohoto roku a přijala k nim stanovisko, které je součástí parlamentního tisku. Stanovisko vlády k nově přijaté úmluvě o bezpečnosti práce vychází z dosud uplatňovaného postupu, docílit nejprve souladu právního řádu a praxe s požadavky mezinárodních úmluv a teprve posléze přistoupit k jejich ratifikaci.
Vláda se při projednávání úmluvy na 82. Mezinárodní konferenci práce vyslovila pro její přípravu, aktivně se této přípravy zúčastnila, osobně předseda Českého báňského úřadu a hlasovala pro přijetí s perspektivou její možné budoucí ratifikace. Právní úprava a standardy bezpečnosti práce v dolech jsou v České republice na vysoké úrovni, často vyšší než v řadě jiných vyspělých zemí a vyšší než vyžadují nově přijaté dokumenty. Přesto v oblasti pracovně právních vztahů, kterou v nejbližších letech očekává zásadní reforma v souvislosti s rekodifikací občanského práva, není dosud všem požadavkům úmluvy vyhověno. Velmi citlivá otázka zastoupení pracovníků v různých situacích pracovně právních vztahů včetně vztahů při ochraně, bezpečnosti a zdraví při práci, není dosud zcela definitivně vyřešena a bude jí věnována náležitá pozornost též v souvislosti s harmonizací našeho pracovního práva s pracovně právními směrnicemi Evropských společenství. Až bude i tato oblast pracovního práva definitivně nově upravena, bude možné se k ratifikaci úmluvy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v dolech vrátit.
Pokud jde o Protokol k úmluvě č. 81 o inspekci práce, rovněž přípravu tohoto protokolu vládní delegace podpořila s vědomím významu samotné úmluvy a inspekce práce jako takové. Ustanovení úmluvy, i když tato nebyla dosud ratifikována, jsou neustále brána na zřetel při přípravách nových právních úprav bezpečnosti práce, státního dozoru nad bezpečností práce, hygieny práce a obecné kontroly dodržování pracovně právních předpisů inspekce práce. Výkon inspekce práce, kterou úmluva stanoví, je značně rozsáhlý a v České republice zasahuje do působnosti řady resortů, zejména ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva zdravotnictví, ministerstva hospodářství, v jeho rámci Českého báňského úřadu, ministerstva vnitra.
K definitivnímu rozhodnutí o ratifikaci úmluvy nemá vláda zatím dostatek podkladů a přesvědčení, že systém inspekce práce fungující v České republice, je zcela v souladu s požadavky úmluvy, zejména pro její určitou roztříštěnost. Chybí též právní úprava některých otázek postavení inspekčních orgánů a pracovníků inspekce.
Z výše uvedených důvodů zaujala vláda stanovisko, které máte k dispozici, zatím úmluvu č. 176 a Protokol k úmluvě č. 81 neratifikovat. Ke všem nově přijatým dokumentům se však bude přihlížet v dalších legislativních prácích.
Proto doporučuji vám, vážené poslankyně, vážení poslanci, abyste vyjádřili se stanoviskem a dalším postupem vlády souhlas.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru Vodičkovi a poprosím zpravodaje, kterým byl organizačním výborem určen pan poslanec Zdeněk Škromach, aby se ujal slova.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, chtěl bych uvést zpravodajskou zprávu k textu Úmluvy 176 a Doporučení č. 183 Mezinárodní organizace práce o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v dolech a Protokolu z r. 1995 k úmluvě č. 81 o inspekci práce z r. 1947, které byly přijaty na 82. zasedání Mezinárodní konference práce v červnu 1995 a stanovisko vlády České republiky k Úmluvě, Doporučení a Protokolu.
Přijetím Úmluvy č. 176 a Doporučení budou vytvořeny předpoklady pro přijetí nové zákonné úpravy pracovně právních vztahů, která by měla zahrnovat i oblast úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Odmítnutí ratifikace Úmluvy pouze z důvodu neexistence institutu kolektivně zvoleného zástupce pracovníků pro bezpečnost práce považuji za naprosto nedostatečné. Problematika zástupců zaměstnanců je již nyní částečně řešena zákoníkem práce, kde mimo jiné dle § 136, odst. I příslušné odborové orgány mají právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnanců. Není možné souhlasit ani s důvody odmítnutí ratifikace Protokolu k Úmluvě č. 81, které spočívají v argumentu, že Česká republika dosud Úmluvu č. 81 neratifikovala.
Upozorňuji na skutečnost, že tuto Úmluvu již ratifikovalo 114 členských zemí a i u nás je snaha o její ratifikaci vyvíjena téměř 7 let.
Vzhledem k tomu, že pro členské země Evropské unie nebyl vydán žádný obecně závazný právní předpis, který by upravoval oblast inspekce práce, je Úmluva č. 81 v těchto zemích používána jako výchozí dokument.
Proto navrhuji Poslanecké sněmovně postoupit tisk 158 do druhého čtení a doporučuji přikázat k projednání výboru zahraničnímu a výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které jsem obdržel dvě přihlášky, a to v pořadí páni poslanci Zdeněk Krampera a poslanec Kapoun. Takže zvu k řečnickému pultu pana poslance Kramperu.
Poslanec Zdeněk Krampera: Pane předsedající, dámy a pánové, SPR-RSČ k Úmluvě č. 176, Doporučení č. 183 a Protokolu z r. 1995 k Úmluvě č. 81 přijatým na 82. zasedání MOP v r. 1995 SPR-RSČ nesouhlasí s návrhem stanoviska vlády ČR k Úmluvě č. 176, Doporučení č. 183 a Protokolu k Úmluvě č. 81 přijatým na 82. zasedání MOP 1995. Požadujeme. aby Úmluva č. 176 byla ratifikována, neboť tím budou vytvořeny předpoklady pro přijetí nové zákonné úpravy pracovně právních vztahů, která by měla zahrnovat i oblast úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Odmítnuti ratifikace Úmluvy pouze z důvodu neexistence institutu kolektivně zvoleného zástupce pracovníků považujeme za naprosto nedostatečné.
K Úmluvě č. 81: Rovněž nemůžeme souhlasit s důvody odmítnutí ratifikace Protokolu k Úmluvě č. 81, které spočívají v argumentu, že Česká republika dosud Úmluvu č. 81 neratifikovala.
Upozorňujeme na skutečnost, že tuto Úmluvu už ratifikovalo 114 členských zemí a u nás je snaha o její ratifikaci vyvíjena téměř 7 let.
Na závěr na základě našeho stanoviska požadujeme celý návrh usnesení vlády České republiky k Úmluvě, Doporučení a Protokolu přijatém na 82. zasedání MOP v r. 1995, zvláště bod IV. usnesení a to takto:
IV. ukládá ministrovi práce a sociálních věcí a ostatním ministrům a vedoucím ústředních orgánů vycházet v legislativní činnosti a praxi z ustanovení Úmluvy č. 176, Doporučení č. 183 a Protokolu k Úmluvě č. 81 a tím vytvořit předpoklad pro novou úpravu pracovně právních vztahů.
Dále též doporučujeme přikázat k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Kramperovi. Chtěl bych upozornit a poprosit zároveň pana zpravodaje, vzhledem k tomu, že už padají určité návrhy a že mám několik dalších přihlášek, abychom společně bedlivě sledovali tuto rozpravu a mohli pak ji vést při hlasování ke zdárnému konci.
Již jsem vám oznámil, že dalším vystupujícím poslancem bude pan poslanec Miroslav Kapoun, připraví se pan poslanec Jaroslav Štrait.
Poslanec PS Miroslav Kapoun: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená Sněmovno, chtěl bych se zmínit o některých jiných aspektech, pro které bych doporučoval, aby tato Úmluva byla doporučena do druhého čtení.
Chtěl bych říci, že Úmluva č. 176, která je podepsaná vládou a není ratifikovaná - jsou to úmluvy, jak se zmínil pan ministr, č. 81, 129, 131, 135, 144; takhle bych mohl jmenovat, pokud bude potřeba i ta další čísla. Všechny tyto Úmluvy se týkají určitým způsobem bezpečnosti a prevence.
Počet úrazů v naší republice neustále stoupá. Je dokonce vyšší než byl v roce 1988. částka, kterou nakonec zaměstnavatelé na odškodněni těchto úrazů musí vynakládat, je ohromná. Nárůst je proti r. 1993 k roku 1995 z 560 miliónů na 1 miliardu 150 miliónů Kč. Celkové náklady u zaměstnavatelů jsou samozřejmě vyšší, pohybují se kolem, přes 2 miliardy Kč.
Vzhledem k těmto ukazatelům a vzhledem k někdy zbytečně postiženým žádám poslance, aby sněmovní tisk 58 doporučili do druhého čtení.
Loni bylo jen v OKR 10 mrtvých horníků a letos k 4. říjnu je jich už 7 i tento smutný fakt by vás měl přesvědčit, že je třeba se o těchto Úmluvách začít ve sněmovně bavit.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Kapounovi a prosím pana poslance Štraita, připraví se pan poslanec Gongol. Další písemné přihlášky do rozpravy nemám.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte jenom dvě stručné poznámky. První je ta, že mi dalo hodně práce zorientovat se v dokumentech MOP a porovnávat to s naší českou praxí, neboť jde o některé velice staré Úmluvy.
Je pravdou, že Úmluva, Doporučení, Protokol v České republice ratifikovány nejsou, ale na druhé straně musím objektivně potvrdit slova pana ministra, že v řadě směrů jsme a pracujeme v rámci BOZP nad rámec těchto dohod. V hrubých rysech se dá říci, že tato praxe v České republice dodržována tedy je. Ale přesto bych se přimlouval za určitý systémový přístup a za to, aby i tyto Úmluvy šly do druhého čtení, aby se to jenom takhle nepominulo, abychom se nad nimi ještě chvíli zamysleli.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Štraitovi. Opravuji své předchozí sdělení: Pan poslanec Gongol se přihlásil sice v tomto okamžiku, ale písemně a k jinému bodu, takže se nechystá vystoupit. V tomto okamžiku písemné přihlášky nemám k tomuto bodu a ptám se, chce-li někdo vystoupit ještě k rozpravě. Nevidím žádnou zvednutou paži, tudíž obecnou rozpravu končím a poprosím pana zpravodaje o rekapitulaci.
Poslanec Zdeněk Škromach: Pokud mohu shrnout, v rámci přednesených návrhů, stanoviska vlády a v rámci rozpravy jsou dva návrhy, které jsou hlasovatelné, a to je návrh pana ministra, že Poslanecká sněmovna bere na vědomí stanovisko vlády, a návrh zpravodaje, který se shoduje i s dalšími názory, a to je, že Poslanecká sněmovna postupuje tisk č. 58 do druhého čtení a doporučuje přikázat k projednání do výboru zahraničního a výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji vám, pane zpravodaji. čili táži se, má-li někdo námitky proti tomu, abych nechal hlasovat o přikázání oběma zmíněným výborům zároveň.
Pokud jsme v prvním čtení, postupujeme tak, že pokud návrh nebyl vrácen nebo nebyl vznesen návrh na vrácení nebo na zamítnutí, pouze přikazujeme jednotlivým výborům. Organizačním výborem byl určen výbor pro sociální politiku a zdravotnictví. V rozpravě byl vznesen návrh, aby to byl ještě výbor zahraniční.
Já, pane ministře, úplně přesně nerozumím tomu, o čem byste chtěl ještě hlasovat. Když tak to ještě upřesněte, prosím.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička:V tomto případě může parlament vyslovit souhlas se stanoviskem vlády, vzít stanovisko vlády na vědomí a dál nepostupovat v ratifikačním procesu. To je také stanovisko vlády, čili to by mělo být první usnesení. V tomto případě, jedná-li se o ratifikaci instrumentů MOP, je vláda povinna se vyjádřit, jaký má názor, a předložit své vyjádření parlamentu. Parlament se může ztotožnit se stanoviskem vlády a vzít stanovisko vlády na vědomí a dál nepostupovat tento dokument k projednání ve výborech. To by bylo zřejmě první usnesení, o kterém by se mohlo hlasovat.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Přiznám se, pane ministře, že jste mi teď způsobil pernou chvíli. Pan zpravodaj chce komentovat?
Poslanec Zdeněk Škromach: Domnívám se, že to stanovisko není správné, že je v rozporu s jednacím řádem. My můžeme buď postoupit nebo zamítnout nebo vrátit k přepracování. čtvrtá možnost tady není.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Osobně se jako řídící schůze v tomto okamžiku ztotožňuji se stanoviskem zpravodaje, ale nerad bych udělal chybu. Není tady nikdo jiný, kdo by to chtěl zpřesnit? Ještě jednou pan ministr. Ještě než vystoupí, zeptám se pana ministra, čeho tedy chceme v tomto okamžiku dosáhnout na základě jeho návrhu?
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: My jsme povinni se vyjadřovat k nově přijímaným instrumentům Mezinárodní organizace práce. Vláda dá stanovisko do parlamentu, zda doporučuje nově přijatý instrument, úmluvu nebo protokol k již existující platné úmluvě, zda jsou vytvořeny podmínky pro ratifikaci tohoto dokumentu či nikoli. Musíme se podle úmluvy MOP čl. 19, kterou se řídíme, jako vláda vyjádřit a to vyjádření sdělit parlamentu a vyjádřit své stanovisko k tomu, zda ratifikovat či nikoli.
My jsme své stanovisko, které jsme poslali parlamentu a je obsaženo ve sněmovním tisku příslušného čísla dali, stanovisko, že nedoporučujeme v současné době zahájit proces ratifikace úmluvy 176 a protokolu k úmluvě č. 81. čili vláda navrhuje neratifikovat.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Hlásí se předseda poslaneckého klubu České strany sociálnědemokratické pan poslanec Gross.
Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já dovedu pochopit věcný záměr, který tady pan ministr prezentoval z jeho pohledu, ale podle jednacího řádu není možný jiný proces, než navrhl pan zpravodaj, který chtěl v tuto chvíli dát hlasovat o těch věcech, které jednací řád umožňuje jako jediné. Myslím, že bychom neměli plést věcný politický zájem s procedurou, která v parlamentu musí být uplatněna, protože jiný postup není možný.