Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Machovi a táži se, chce-li ještě někdo vystoupit v obecné rozpravě. Nikoho nevidím, tudíž obecnou rozpravu končím. Pan zpravodaj Wagner mě upozorňuje tímto gestem, že chce odhlásit, nebo chce přistoupit. Kartu.
Takže vás na návrh pana poslance Wagnera odhlašuji a prosím, abyste se znovu přihlásili.
V rozpravě nebyl přednesen návrh ani na zamítnutí ani na vrácení k přepracování. Byl vznesen pouze návrh na přikázání zemědělskému výboru panem poslancem Machem, a to vedle toho, že předseda svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh zákona výboru rozpočtovému. Táži se, zdali má někdo námitek proti tomu, abychom o přikázání hlasovali jedním hlasováním. Žádné námitky nevidím, tudíž přikročíme k hlasování. Přednesu vám návrh usnesení, který by zněl:
Poslanecká sněmovna přikazuje po prvním čtení předložený návrh zákona k projednání rozpočtovému výboru a výboru zemědělskému.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 151.
Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Oznamuji vám, že z přítomných 162 poslanců 140 pro, 1 hlasoval proti. Konstatuji, že usnesení bylo schváleno.
Děkuji navrhovateli panu ministru financí i zpravodaji.
Přikročíme k dalšímu bodu. Jak jsem vám ráno oznámil, využijeme přítomnosti ministra financí a přikročíme k projednávání mezinárodních smluv, z nichž první, která se týká úmluvy OSN, patří panu ministru Zieleniecovi a tudíž ji odložíme za blok smluv, které přísluší a které odůvodní pan ministr financí.
Jsou tam tři smlouvy, které má odůvodnit pan ministr financí. Teď se pokusím říci, že zpravodaji jsou poslankyně Kořínková, Štěpová a poslanec Zaorálek. Protože takto přeskakujeme body a nevidím paní poslankyni Kořínkovou, tak bych chtěl vyjít vstříc jednání. Myslím, že je celkem jedno, kterou ze smluv začneme. Paní poslankyni Štěpovou vidím. Paní poslankyně Kořínková je. Dobře.
Dalším bodem programu je
55.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České
republiky k vyslovení souhlasu Protokol doplňující smlouvu
mezi ČSSR a Nizozemským královstvím o zamezení
dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru
daní z příjmu a z majetku a protokol k ní, který byl
podepsán v Praze dne 26. 6. 1996
Předložený vládní návrh, který jsme obdrželi jako sněmovní tisk 30, nám odůvodní místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova. Jedná se o prvé čtení. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím se v současné době uplatňuje platná smlouva o zamezení dvojího zdanění, která byla včetně protokolu podepsána již v r. 1974.
Vzhledem k tomu, že došlo však ke změnám ve vnitrostátních daňových předpisech, které proběhly v obou zemích, se obě strany dohodly tyto změny zahrnout do předkládaného protokolu a vyjádřit je v něm s tím, že tento protokol se stane nedílnou součástí zmíněné smlouvy.
Jak pan předsedající sdělil, protokol byl podepsán v červnu 1996. Uzavření tohoto protokolu ani jeho provádění nebude mít přímý dopad na státní rozpočet, nevyžaduje změny v českém právním řádu a nedotýká se závazků z jiných mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.
Protokol se stejně jako všechny smlouvy o zamezení dvojího zdanění předkládá před ratifikací prezidentem Parlamentu České republiky.
Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyjádřila v prvém čtení souhlas s tímto předloženým protokolem a doporučila ho tak k projednávání v dalším řízení ve sněmovně. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi a oznamuji vám, že předseda svým rozhodnutím určil zpravodajkou pro prvé čtení, jak už jsem se o tom zmínil, paní poslankyni Květoslavu Kořínkovou, kterou prosím o slovo.
Poslankyně Květoslava Kořínková: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, máme v rukou vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu Protokol doplňující smlouvu mezi čsSr a Nizozemským královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku v oboru daní z přijmu a z majetku. Jde o doplňující protokol ke smlouvě, která byla uzavřena FS, projednána v roce 1974 a vstoupila v platnost od 1. ledna 1975.
V roce 1987 v Nizozemském království.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Promiňte, paní kolegyně, přesto, že je jednací síň poloprázdná, mám pocit, že nejsou ideální podmínky pro to, abyste mohla svoji zprávu číst a prosím všechny kolegy, aby umožnili paní poslankyni přednést svoji zprávu v klidu. Děkuji vám za vstřícnost.
Poslankyně Květoslava Kořínková: Děkuji vám, pane předsedající.
V roce 1987 byla v Nizozemském království provedena změna vnitrostátních daňových předpisů a v souvislosti s touto změnou je nutné provést i změny v námi uzavřené smlouvě. Jde především o ty části, které se dotýkají čl. 6 a 11 smlouvy a je obsažena v článcích 2 a 3 navrhovaného protokolu.
Vzhledem k tomu, že tento protokol není v rozporu se stávajícími našimi právními předpisy a umožňuje adekvátním způsobem postupovat pro české rezidenty i v Holandském království, doporučuji tento vládní návrh k druhému čtení a za druhé doporučuji k projednání rozpočtovému výboru a zahraničnímu výboru.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji paní zpravodajce. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Táži se, zdali se chce někdo vyjádřit? Nevidím žádnou ruku, takže končím obecnou rozpravu a protože nebyl přednesen žádný návrh ani na vrácení ani na zamítnutí, budeme se zabývat přikázáním výborům.
Předseda Poslanecké sněmovny navrhl svým rozhodnutím přikázat předložený vládní návrh zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Opět nevidím žádnou paži, a proto přikročíme k hlasování.
Návrh usnesení, který vám přednesu, zní:
Poslanecká sněmovna přikazuje předložený vládní návrh k projednání zahraničnímu výboru.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 152.
Táži se. kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Ze 158 přítomných hlasovalo pro 121, proti nehlasoval nikdo. Konstatuji, že usnesení bylo schváleno.
Děkuji paní zpravodajce. Hlásí se pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Chápu, že paní zpravodajka má momentálně lepší předmět zájmu, ale musím konstatovat, že navrhla také rozpočtový výbor k projednání tohoto tisku. O tom jsme zatím nehlasovali.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Dobře. V tomto okamžiku uznávám i svoji chybu, protože jsem paní zpravodajku nevyzval, aby zopakovala návrhy, takže můžeme pokračovat v průběhu projednávání tohoto bodu hlasováním a navrhuji, abychom hlasovali o dalším usnesení, které by znělo:
Poslanecká sněmovna přikazuje předložený vládní návrh k projednání rozpočtovému výboru.
Zahajuji hlasování pořadové č. 153.
Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Oznamuji vám, že z přítomných 160 poslanců hlasovalo 116 pro, 5 proti.
I toto usnesení bylo schváleno.
Ještě jednou se omlouvám. Děkuji panu poslanci Exnerovi za upozornění.
A oznamuji vám, že přikročíme k projednávání dalšího bodu, kterým je opět mezinárodní smlouva, a to
56.
Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně
Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu smlouva mezi
Českou republikou a Polskou republikou o vzájemné
pomoci v celních otázkách, podepsaná ve Varšavě
dne 15. května 1996, prvé čtení
Předložený vládní návrh, který jsme obdrželi jako sněmovní tisk 39, nám odůvodní místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník:Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, cílem této smlouvy je vytvořit podmínky pro předcházení celním a daňovým únikům, a to správným stanovením celní hodnoty jako základu pro výpočet cel a daní, a možností ověřování pravosti dokladů předkládaných k celnímu řízení.
Smlouva vytváří legislativní základnu pro užší spolupráci obou celních správ. Předmětem úpravy je vzájemné poskytování informací o pravosti listin a písemností, které slouží k přesnému vybírání cel a daní, dále šetření a přezkoumávání, které na dožádání Celní správy jedné smluvní strany provádí Celní správa druhé smluvní strany, a zejména pak poskytování informací o dopravních prostředcích a osobách, o nichž je známo, nebo které jsou podezřelé z porušování celních předpisů druhé smluvní strany.
Sjednání smlouvy nebude mít negativní vliv na státní rozpočet, naopak předpokládáme, že uplatňováním smlouvy lze předpokládat snížení celních podvodů a tím zajištění vyšších příjmů do státního rozpočtu.Doporučuji, aby tato smlouva byla propuštěna do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji a oznamuji vám, že předseda svým rozhodnutím určil zpravodajem pro první čtení pana zpravodaje Lubomíra Zaorálka, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Lubomír Zaorálek: Vážený pane předsedající, vážení poslanci, chtěl bych k tomuto návrhu smlouvy mezi Českou a Polskou republikou o vzájemné pomoci v celních otázkách podotknout jen to, že se jedná opravdu o potřebnou smlouvu, že podloudnictví je vážný problém na česko-polské hranici, že Česká i Polská republika jsou dneska tranzitní země pro nedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami. a jsem přesvědčen, že existuje nutnost vytvoření jakési legislativní základny pro společný postup české i polské strany. Domnívám se také, že je předpoklad, že prováděním této smlouvy dojde ke snížení podvodů a tím samozřejmě ke zvýšení příjmů do státního rozpočtu.
Také si myslím, že předpokládané přijetí této smlouvy bude důležitým prvkem a krokem ve velice významných česko-polských vztazích, a proto bych si dovolil navrhnout, aby Poslanecká sněmovna přikázala tuto smlouvu k projednání výboru rozpočtovému a zahraničnímu.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Písemné přihlášky nemám, táži se tedy, chce-li někdo vystoupit v rozpravě k tomuto bodu. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím a oznamuji vám, že nebyl přednesen návrh na vrácení navrhovateli ani na zamítnutí. Byl oproti rozhodnutí předsedy, který přikázal předložený vládní návrh zahraničnímu výboru, vznesen panem zpravodajem návrh na přikázání také výboru rozpočtovému. Dříve než přistoupíme k hlasování, táži se, má-li někdo námitky proti tomu, abychom hlasovali o tomto přikázání společně. Není tomu tak.
Všiml jsem si při posledním hlasování, že se výrazně rozchází počet hlasů s počtem přihlášených. Dovolím si vás tedy odhlásit a požádat o nové přihlášení.
Přednesu vám návrh usnesení, který by zněl:
Poslanecká sněmovna přikazuje předložený vládní návrh k projednání zahraničnímu výboru a výboru rozpočtovému.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 154 a táži se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Konstatuji, že z přítomných 125 poslanců hlasovalo pro 124, nikdo nebyl proti. Usnesení bylo schváleno.
Děkuji panu zpravodaji a pana ministra prosím, aby za malý okamžik přistoupil k odůvodnění bodu
57.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu
České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi
vládou České republiky a vládou Malajsie o zamezení
dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru
daně z příjmu, podepsaná v Kuala Lumpur
dne 8. března 1996 - prvé čtení
Obdrželi jste ji jako sněmovní tisk 40. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník:Pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, mezinárodní dvojí zdanění snižuje příjmy, které podnikům a občanům jednoho státu plynou z jiného státu. Protože příčinou tohoto dvojího zdanění je kolize daňových zákonů od dvou států, může být takové zdanění účinně vyloučeno jen vzájemně koordinovanou mezinárodní smlouvou.
Chtěl bych říci, že Malajsie je po Indonésii a Thajsku další zemí jihovýchodní Asie, se kterou Česká republika uzavírá smlouvu o zamezení dvojího zdanění. V současné době máme v platnosti 42 takovýchto smluv, přičemž další jsou připravovány.
Z oblasti jihovýchodní Asie se připravují např. smlouvy s Vietnamem a Singapurem. Chtěl bych říci, že tato smlouva nevyžaduje změnu v našem právním řádu, nedotýká se závazků z jiných mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a protože věřím, že může přispět k rozvoji vzájemného obchodu, vzájemného podnikání mezi oběma našimi zeměmi, doporučuji, aby Poslanecká sněmovna České republiky vyjádřila v prvním čtení souhlas s touto smlouvou. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi a poprosím paní zpravodajku pro prvé čtení, paní poslankyni Vlastu Štěpovou, kterou určil pro projednávání tohoto bodu svým rozhodnutím zpravodajkou předseda Poslanecké sněmovny. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Vlasta Štěpová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jako sněmovní tisk č. 40 máte na stole vládní návrh smlouvy, který se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu. Je to smlouva mezi vládou České republiky a vládou Malajsie o zabránění dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Kuala Lumpur dne 8. března 1996.
Je to smlouva nesmírně potřebná, protože zahraniční partner, který kontaktuje naši stranu, se nejprve obvykle ptá, jestli takováto smlouva byla či nebyla podepsána. Další kontakty nastávají až poté, co můžeme prohlásit, že takovýto dokument již byl přijat.
Vřele doporučuji tuto smlouvu postoupit do druhého čtení a doporučuji ji přikázat k projednání zahraničnímu výboru, a protože se týká daní, doporučuji přikázat k projednání také výboru rozpočtovému.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku a nevidím ani žádnou zvednutou ruku, tudíž obecnou rozpravu končím a oznamuji vám, že byl vznesen jeden jediný návrh, a to aby vedle výboru zahraničního, kterému svým rozhodnutím doporučil přikázat předložený návrh předseda Poslanecké sněmovny, vznesla zpravodajka návrh také na přikázání rozpočtovému výboru. Opět se vás zeptám, má-li někdo námitky proti tomu, abychom o tomto doporučení hlasovali společně. Není tomu tak, čili vám přednesu návrh na usnesení, který zní:
"Poslanecká sněmovna přikazuje předložený vládní návrh k projednání zahraničnímu výboru a výboru rozpočtovému."Zahajuji hlasování pořadové číslo 155.
Táži se, kdo je pro takto formulovaný návrh? Kdo je proti?
Oznamuji vám, že z přítomných 133 poslanců 113 hlasovalo pro, nikdo nebyl proti. Také tento návrh byl schválen.
Děkuji paní zpravodajce, děkuji panu ministru financí, pro kterého v tomto okamžiku končí blok bodů, které odůvodňoval on a vrátíme se v bloku čtení smluv k návrhu, který nám za malý okamžik odůvodní místopředseda vlády a ministr zahraničí pan Josef Zieleniec.
58.
Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně
Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Úmluva
Organizace spojených národů o bezpečnosti personálu OSN
a přidruženého personálu (sněmovní tisk 32) - prvé čtení
Prosím ještě jednou pana ministra Josefa Zielence, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády ČR Josef Zieleniec: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, Úmluva o bezpečnosti personálu Organizace spojených národů a přidruženého personálu představuje první krok na poli mezinárodního práva směřující k zajištění právní ochrany příslušníkům sil OSN účastnících se mírových operací.
O potřebě takovéto normy se vedly diskuse na půdě Organizace spojených národů dlouhou dobu. Na intenzitě pak získaly až počátkem 90. let, kdy začal dramaticky růst počet operací k udržení míru. Ve většině případů se jedná o operace v oblastech, kde zcela chybí výkon efektivní moci či kontrola ze strany teritoriálního suveréna. Tím se i neúměrně zvyšuje bezpečnostní riziko pro její účastníky a naopak minimalizuje šance na postih pachatelů útoků proti příslušníkům mírových sil OSN. V souvislosti se vzrůstajícím počtem takových útoků vzešla iniciativa k této právní úpravě zejména od těch států, které měly a mají tisíce svých vojáků v několika současně probíhajících operacích.
Předmětem Úmluvy je zajištění sankcionovatelnosti obzvláště závažných jednání namířených proti personálu OSN. Úmluva za tímto účelem definuje čl. 9 příslušné skutkové podstaty takových útoků, přičemž pro ně jednak zakládá trestní jurisdikci jednotlivých zúčastněných smluvních stran, jednak stanoví povinnost smluvních stran uplatnit pro tyto trestné činy zásadu soudit nebo vydat.
Provádění Úmluvy nebude z hlediska našeho vnitřního právního řádu působit žádné problémy. Úmluva neukládá státům zavést žádné specifické skutkové podstaty do svých vnitřních trestněprávních norem, ale dovoluje jednotlivé typy útoků proti chráněnému personálu postihovat podle obecnějších skutkových podstat již obsažených v národním zákonodárství jednotlivých států. Ve stávajícím českém trestním právu jsou tyto skutkové podstaty již pokryty zvláštní částí trestního zákona.
Provádění Úmluvy tedy nebude vyžadovat přijetí zvláštního prováděcího zákona, který by novelizoval trestní zákon a trestní řád.
Význam Úmluvy pro Českou republiku je značný, neboť náš stát se aktivně zapojuje do mírových operací OSN formou vysílání vojenských jednotek, vojenských pozorovatelů a specialistů, jakož i civilních pozorovatelů do mírových operací a pozorovatelských a humanitárních mísí.
Česká republika Úmluvu podepsala 29. prosince 1995. Podpisem Úmluvy již náš stát vyjádřil svůj eminentní zahraničně-politický zájem na posílení statutu svých takto vysílaných příslušníků do rozvoje ochrany jejich bezpečnosti. Ratifikace Úmluvy se stane právním vyjádřením naší vůle být vázáni Úmluvou.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru zahraničí Josefu Zielencovi a oznamuji vám, že zpravodajem pro první čtení předseda svým rozhodnutím určil pana poslance Daniela Kroupu, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Daniel Kroupa: Vážený pane předsedající, milé dámy, vážení pánové, Organizace spojených národů představuje nejvýznamnější mezinárodní organizaci. Naše republika v této organizaci a jejích organizacích a jejích operacích hraje významnou úlohu, která byla zvýrazněna naším předsednictvím v Radě bezpečnosti, která byla rovněž zvýrazněna naší účastí zejména na území bývalé Jugoslávie. Vzhledem k tomu, že v poslední době narůstá počet úmrtí a zranění způsobených záměrnými útoky proti personálu OSN a proti přidruženému personálu, narůstají útoky také proti personálu jednajícímu jménem OSN, dochází ke špatnému zacházení s ním, které je neospraveditelné a nepřijatelné, a z mnoha dalších důvodů je důležité, aby byla přijata nová mezinárodněprávní úprava, která usnadní trestní postih pachatelů a která povede ke zvýšení bezpečnosti tohoto personálu.
Přijetí této Úmluvy pro naši republiku je významným politickým aktem, protože posílí naše pozice. Podle mých informací byla Úmluva podepsána již zhruba 50 státy, z toho zhruba v 9 proběhl ratifikační proces. Úmluva vstoupí v platnost ve chvíli, kdy ji ratifikuje 22 států a tyto ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka OSN.
Dámy a pánové, jako zpravodaj se ztotožňuji s návrhem pana předsedy přikázat k projednání tuto Úmluvu zahraničnímu výboru. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu zpravodaji poslanci Danielu Kroupovi a otvírám obecnou rozpravu. Písemné přihlášky nemám. Táži se tedy, chce-li někdo vystoupit k tomuto bodu? Prosím, pan poslanec Sládek.
Poslanec Miroslav Sládek: Dámy a pánové, vážený pane předsedající, lze jistě souhlasit s tím, aby příslušníci té ozbrojené složky OSN požívali určité ochrany, ovšem takováto Úmluva přece neřeší samu podstatu problému a tou je Organizace spojených národů. Víte, že to je organizace, která zatím neuspěla při řešení žádného konfliktu. Víte, že to je organizace, kterou dnes odmítá stále více zemí a dá se očekávat, že v případě, že nebude schválen současný generální tajemník, tak by to mohlo znamenat i rozkol v celé této organizaci. Víte sami, že to je organizace velmi zadlužená, kterou nechtějí financovat ani státy, které ji zakládaly.
Nevím tedy, proč by i ze strany České republiky měla zaznívat nějaká podpora pro další existenci OSN. Myslím si, že příspěvek, který my platíme na tuto zbytečnou organizaci, která si hraje na světového četníka, dal by se použít na rozumější záležitosti. Myslím, že je zcela zbytečná gestikulace některých neinformovaných poslanců, protože kdyby se skutečně zabývali náklady na činnost OSN, výsledky činnosti OSN, kdyby se zabývali současnou situací v OSN, kdy skutečně hrozí rozkol díky tomu, že USA odmítají současného generálního tajemníka a pokud se nenajde vhodný kandidát ze třetího světa, je docela možné, že země Asie a Afriky se postaví proti této organizaci, potom by mohli ti, pokud na to mají duševní kapacitu, změnit svůj názor. Principiální otázka je, zda vůbec má nějakou perspektivu OSN. Zvláště je zajímavé se touto otázkou zabývat i v současné době, kdy probíhá nová polarizace světa. Byly kdysi dva tábory - není to tak dávno - zcela jednoznačně definované a vůči sobě jednoznačně nepřátelské. Musíme si ale uvědomit to, že v současné době dochází k novému rozdělení světa. Tvoří se jakási jednotná Evropa pod dominancí Německa, přesně podle původních plánů Adolfa Hitlera, potom jsou Spojené státy americké nebo Amerika, a je tady samozřejmě Asie a Afrika. Může spíš dojít k tomu, že budou naplněny předpovědi Orwela, než nějaké předpovědi o tom, že bude i do budoucna fungovat jakási podivná organizace, která se nazývá Organizace spojených národů.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: V průběhu vystoupení pana poslance Sládka jsem zaregistroval 2 přihlášky, a to pana poslance Jičínského a pana poslance Ransdorfa. Prosím pana poslance Jičínského, aby se ujal slova. Rozprava pokračuje.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedající, vážené shromáždění, chci v krátké poznámce reagovat na slova předřečníka. Myslím, že je pravda to, že OSN v mnohém ohledu nesplnila očekávání spojená s jejím zřízením a že problémy zajištění toho co spojujeme s mírovým vývojem lidstva zejména ve složitých problémech současného světa, jsou velmi komplikované a že na adresu OSN a jejího fungování padají různé výtky, víceméně oprávněné.
Ale přestože tomu tak je, nemyslím si, že diskuse v této souvislosti je vhodnou diskusi o této obecné problematice. To za prvé.
Za druhé. I při oprávněnosti kritiky si myslím, že je dobře, že tu je OSN, protože bez ní by určité problémy byly mnohem horší a došlo by k mnoha dalším konfliktům, kterým se podařilo zabránit nebo které se neprojevily v takové intenzitě právě proto, že je tady OSN. Představa, že by tu mohl soudobý svět v jeho multipolarismu, který se vytváří po rozpadu dřívějšího bipolárního rozdělení světa, existovat bez určité celosvětové spojující organizace - ta představa podle mého soudu, uvažujeme-li jako reální politikové, je nemožná. Bez jednotné světové organizace není mírový vývoj lidstva možný, pokud vůbec možný je. Mějme na zřeteli tyto věci.
Bylo by asi vhodné, kdyby se časem Poslanecká sněmovna zabývala problémy zahraniční politiky České republiky. Je o nich třeba na půdě parlamentu mluvit, ale jednání o určité jednotlivé úmluvě nemůže být příležitostí pro tuto celkovou rozpravu.
V tomto směru podporuji, aby Poslanecká sněmovna navrženou úmluvu schválila.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Jičínskému. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Sládek.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, reaguji na předřečníka. Pokud by někdo sledoval vývoj ve světě, příklad Jugoslávie, zjistil by, že teprve tehdy, když se všichni povraždili a provedli své plány, dokončili je, tak teprve tam milostivě přijali jakási cizí vojska.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Byl bych vám velice vděčen, kdybyste se pokusili v replikách na sebe příliš nereagovat. Nicméně jsme v parlamentu a máme nějaká pravidla. Je na vás, páni kolegové, abyste to zvážili.
Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, domnívám se, že diskuse o profilu české zahraniční politiky na půdě tohoto parlamentu je legitimní. Mimo jiné by předcházela určitým nedorozuměním, která se po mém soudu projevují i ve vystoupení pana Miroslava Sládka, předsedy klubu republikánské strany.
Nepochybné OSN byla v minulosti vícekrát zneužita. Je to pravda. Je pravda také to, že zejména země rozvojového světa si na toto zneužití stěžovaly. Je také pravda, že mnohokrát selhala tato organizace, v případě jugoslávského konfliktu je to evidentní. Ale tam selhání bylo víc, především selhání některých států jako je SRN, Vatikán, a konec konců se ani Evropská unie jako celek nevyhnula osudnému selhání v této věci.
Je také pravda, že tato organizace má řadu finančních problémů a také jsou oprávněné kritiky na adresu její zbyrokratizovanosti. Ale to neznamená, že tuto organizaci máme pro její potíže pomáhat zprovodit ze světa. Naopak její význam v této době je větší než byl kdykoliv v minulosti. Proč? Protože svět je více propojený, není možné směřovat k regionální izolaci v době, kdy se svět propojuje kulturně, informačně, ekonomicky. Domnívám se, že je velmi důležité si připomenout myšlenku, kterou vyslovil v roce 1994 známý politolog Hutington ve své studii Srážka civilizací, kdy poukazuje na to, že nejhoršími konflikty do budoucna mohou být ty, které vznikají z kulturních protikladů. A kulturním protikladům je možné předcházet tím, že poroste komunikace ve světě. Vhodnou komunikační půdou je právě OSN.
Kritika na adresu OSN není důvodem, abychom odmítli zapojení do této organizace. Naopak by se Česká republika vzhledem ke své exponované poloze měla snažit být co nejaktivnější v těchto mezinárodních společenstvích. Domnívám se, že v tomto směru je třeba také vykonávat určitou vysvětlující práci mezi veřejností. Jestliže je dnes řeč o tom, že bychom měli vstoupit do Severoatlantického paktu a tak zajistit svou bezpečnost, před vojenskou angažovaností dávám přednost diplomacii, vyjednávání a zprostředkovávání.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Ransdorfovi.
Táži se pana poslance Černého, zda jeho gesto mělo být přihláškou do rozpravy. Pan poslanec Černý mě nevnímá.
Pan poslanec Sládek se hlásí o slovo.