Poslanec Stanislav Gross: Myslím, že ano, ale pokud by se rozprava protahovala, tak bychom tuto prosbu vznesli opět.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Hlásí se pan poslanec Krejsa.
Poslanec Josef Krejsa: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolil bych si zde v tomto čase vzpomenout svého federálního kolegu Václava Bendu, který vždycky prohlásil, že uznává, že jednání je důležité, ale čas se nachýlil a je třeba jít k obědu. Proto žádám jménem našeho klubu o hodinovou přestávku na oběd.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nedá se nic dělat, v tuto chvíli musím vyhovět návrhu klubu SPR-RSČ a vyhlašuji polední přestávku s časem na jednání klubů do 14 hodin.
(Schůze přerušena ve 12.28 hodin.)
(Schůze opět zahájena ve 14.03 hodin.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, zahajuji odpolední jednání Poslanecké sněmovny. Budeme pokračovat projednáváním dalších bodů schváleného pořadu s tím, že připomínám, že jsme se ráno dohodli, že budeme Jednat do 17.00 hodin.
Ještě před tím, než otevřu bod 30 našeho jednání, přihlásil se pan předseda volební komise poslanec Kolář, kterému proto uděluji slovo.
Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych navrhl změnu programu jednání, která se nebude týkat dnešního pořadu, ale pořadu schůze, který bude pokračovat od úterý.
Smysl tohoto návrhu spočívá v tom, že nás čeká poměrně dost volebních aktů. Mnohé z nich budou probíhat tajnou volbou. Jak jsou zařazeny v původním návrhu programu, mohlo by se nám stát, že se budou kumulovat až na samotný konec našeho jednání. Dá se předpokládat, že ne všechny volby proběhnou v prvních kolech. Samozřejmě napřed musíme zvolit komise, pak teprve jejich předsedy.
Proto bych si dovolil navrhnout přesunout tři z bodů, které se týkají jednak ustavení komisí, a to návrh volební komise na volbu členů vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro šetření okolností krachu Kreditní banky, a. s., Plzeň - v původním návrhu to byl bod 55; dále návrh volební komise na volbu členů vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro zjištění podmínek privatizace a ekonomického fungování Poldi Kladno - původní bod 57; návrh volební komise na předsedu stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu použití operativní techniky Policie České republiky - bod č. 59. Tyto body navrhuji přesunout tak, aby samotné volby proběhly v úterý pokud možno co nejdříve po zahájení jednacího dna. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Kolářovi. Kolegyně a kolegové, nejdříve si vás před hlasováním o tomto procedurálním návrhu dovolím odhlásit. Nyní vás poprosím, abyste se laskavě zaregistrovali svými hlasovacími kartami. Zopakuji návrh pana poslance Koláře, aby body číslované podle původního programu 55, 57 a 59 byly zařazeny jako první body jednání Poslanecké sněmovny v úterý od 14.00 hod., a to bez ohledu na to, k jakým bodům se nám na našem dnešním jednání podaří dojít. Interpretuji vás správně, pane poslanče? Děkuji. V tomto případě zahajuji hlasování.
Kdo souhlasí s předloženým návrhem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Hlasování pořadové číslo 109 skončilo tímto výsledkem - ze 140 přítomných bylo 124 pro, nikdo proti, nehlasovalo 16. Konstatuji, že návrh byl přijat.
Děkuji panu poslanci Kolářovi. Nyní přecházíme podle schváleného programu k bodu 30, jímž je
31.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon
č. 138/1973 Sb., o vodách, tzv. vodní zákon, první čtení
Tento návrh jste dostali jako sněmovní tisk 34. Prosím, aby pan ministr životního prostředí Jiří Skalický jej z pověření vlády uvedl. Prosím, pane ministře.
Ministr životního prostředí ČR Jiří Skalický: Děkuji. Pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové.
Předseda PSP Miloš Zeman: Vážení kolegové, prosím o úctu k vládě i k jejím jednotlivým členům, kterou dá Poslanecká sněmovna najevo tím, že kolegové poněkud utiší své interní diskuse. Prosím, pane ministře.
Ministr životního prostředí ČR Jiří Skalický: Děkuji. Dovolte, abych vám z pověření vlády předložil její návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/1973 Sb., o vodách, ve znění pozdějších zákonů České národní rady č. 435/1990 Sb., zákona 114/1995 Sb. Tento návrh vláda schválila 23. července 1996.
Předkládaný návrh si klade za cíl vyřešit nejnaléhavější problémy existující ve vodním právu. Jedná se o změnu ustanovení§13, 19, 32 a 42.
V § 13 se doplňuje požadavek souhlasu vodohospodářského orgánu k činnostem ovlivňujícím vodohospodářské poměry na území hydrologického povodí. Toto území je dosud pod zvýšenou ochranou tím, že je povinně součástí ochranného pásma. Ochranná pásma stanovená podle navrhované právní úpravy v § 19 již nebudou povinně zahrnovat celé hydrologické povodí, avšak v tomto území budou vodohospodářské zájmy chráněny požadovaným souhlasem vodohospodářského orgánu.
Změna ustanovení § 19 nově upravuje ochranná pásma vodních zdrojů. Ochranná pásma budou stanovována zcela individuálně podle přírodních podmínek. Dojde tak k podstatnému snížení případů omezení práv osob dotčených ochranným pásmem. Upřesňuje se rovněž adresná odpovědnost za úhradu nákladů na technické úpravy v ochranných pásmech.
Změna ustanovení § 32 reaguje na skutečnost, že v současných podmínkách již není nutné, aby správcem vodních toků byla nadále výlučně státní organizace. U vodohospodářsky významných vodních toků a hraničních vodních toků budou jejich správci odborně a technické způsobilé právnické osoby určené ústředním vodohospodářským orgánem, totiž Ministerstvem životního prostředí, protože u těchto vodních toků je nezbytná odborná garance prováděcích činností. Návrhem se rovněž odstraňují nejasnosti ve správě drobných vodních toků.
Konečně změna ustanovení § 42 ukládá oproti dosavadnímu stavu povinnost vypracovat povodňový plán pro povodňově ohrožené nemovitosti každému, komu to uloží vodohospodářský orgán. Ten současně vymezí i rozsah tohoto plánu.
Závěrem bych, vážené poslankyně a poslanci, konstatoval, že tento návrh je v souladu s právem Evropských společenství - na kompatibilitě našich postupných změn v našem právním řádu proto musíme v tomto ohledu dbát.
Rovněž se nepředpokládá, že by navrhovaná právní úprava vyvolala jakékoli nároky na státní rozpočet.
Děkuji Vám za pozornost a doporučuji, abyste schválili postoupení této novely zákona do druhého čtení.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu ministru Skalickému. Svým rozhodnutím jsem určil zpravodajem pro první čtení pana poslance Ondřeje Humla a uděluji mu slovo.
Poslanec Ondřej Huml: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, v úvodu své zpravodajské zprávy bych chtěl konstatovat, že předložený návrh zákona nebo předložený tisk 34 splňuje všechny podmínky dané jednacím řádem s výjimkou toho, že důvodová zpráva neobsahuje zhodnocení v souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle článku 10 Ústavy a ústavním pořádkem České republiky. Vzhledem ke konkrétnímu obsahu této materie se však nedomnívám, že by toto opomenutí mělo být důvodem k tomu, aby byl předkládaný návrh zákona zamítnut. Předkládaným vládním návrhem tohoto zákona dochází k novelizaci zákona č. 138 z r. 1973 Sbírky o vodách, tzv. vodního zákona, a to doplněním, respektive novým zněním, jak už tady bylo zmíněno předkladatelem, §§ 13,19, 32 a 42 tohoto zákona.
Podstatou novely je úprava a rozšíření celého znění § 19, týkajícího se ochranných pásem vodních zdrojů, povrchových a podzemních vod, určených pro zásobování pitnou vodou. Tím se součástí zákona stane samostatná právní úprava této problematiky, kterou až dosud řešila směrnice ministerstva zdravotnictví České republiky z roku 1972 , pardon 1979, která se tímto zákonem zároveň zrušuje.
Dále dochází k plošné redukci ochranných pásem a k jejich optimalizaci vzhledem k potřebám ochrany jakosti každého konkrétního vodního zdroje.
Odstavec 6, § 13 navrhované novely zmocňuje ústřední vodohospodářský orgán k vydání vyhlášky upravující bližší podmínky pro stanovení, popřípadě změnu ochranných pásem.
Podle předkladatele se však v současné době nepředpokládá, že by toto zmocnění mělo být využito.
Další větší změnou je nové znění § 32, podle něhož až dosud správa vodohospodářsky významných vodních toků náležela státním vodohospodářským organizacím.
Předkládaná novelizace umožní ústřednímu vodohospodářskému orgánu svěřit tuto správu jakékoli odborně a technicky způsobilé právnické osobě, tedy například i obci.
Na základě zkušeností z poslední doby je velmi důležitá i poslední navrhovaná změna vodního zákona, a to zpřesnění a rozšíření ustanovení § 42, který se týká ochrany před povodněmi. Nová právní úprava zakládá povinnost vypracovat povodňový plán pro povodněmi ohrožené nemovitosti každému subjektu v povodňové oblasti, kterému to uloží vodohospodářský orgán.
Přijetí novely zákona č. 138/1973 Sbírky nepředpokládá nároky na státní rozpočet. Náklady spojené s vyhlašováním či změnou ochranných pásem ponesou tytéž subjekty jako v současnosti a promítnou se do cen surové nebo pitné vody zcela nepatrnou částkou.
Proto doporučuji Sněmovně, aby návrh zákona, tisk 34 byl propuštěn do druhého čtení a přikázán výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Děkuji Vám za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Humlovi. Otevírám obecnou rozpravu. Konstatuji, že až dosud se mně písemně do této obecné rozpravy nikdo nepřihlásil. Proto se ptám poslanců, kdo si přeje vystoupit. Zdviženou ruku vidím. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Černý: Pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, já mám jenom jeden návrh, který by měl padnout v obecné části rozpravy, a to aby vodní zákon byl přikázán též zemědělskému výboru.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Prosím pana zpravodaje, aby tento návrh zaznamenal a po ukončení obecné rozpravy o něm budeme samozřejmě jako o doplňujícím návrhu hlasovat.
Jsou další přihlášení? Jelikož nikoho nevidím, obecnou rozpravu uzavírám.
Nezazněl návrh ani na dopracování ani na zamítnutí, zazněl pouze návrh na to, aby vedle navrženého přikázání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí byl nadto vodní zákon přikázán rovněž zemědělskému výboru. O tomto doplňujícím návrhu, pokud zpravodaj s tímto souhlasí, nechám tedy hlasovat přednostně. Zahajuji hlasování.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu.?. Děkuji. Hlasování poř. č. 110 skončilo tímto výsledkem: ze 155 přítomných 120 pro, 2 proti, nehlasovalo 33. Návrh byl přijat.
Nyní vám přednesu návrh usnesení, o kterém bychom měli hlasovat jako o celku a které již zahrnuje schválený doplňující návrh: "Poslanecká sněmovna přikazuje po prvém čtení předložený návrh zákona k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a zemědělskému výboru."
Zahajuji hlasování. Před tímto zahájeným hlasováním se hlásí právě dorazivší pan místopředseda Ledvinka.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Já jenom prosím, aby bylo oddělené hlasování o těch dvou návrzích. Je to podle jednacího řádu.
Předseda PSP Miloš Zeman: Rád vám vyhovím, pane místopředsedo. Nechám tedy nejdříve hlasovat o návrhu o přikázání výboru pro veřejnou správu atd.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu. Děkuji. Konstatuji, že hlasování poř. č. 112 skončilo takto: ze 156 přítomných 131 pro, nikdo proti, nehlasovalo 25.
Abych učinil všem formalitám zadost, nechám hlasovat tedy o usnesení jako o celku, to znamená o přikázání těmto dvěma výborům.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu. Děkuji. Hlasování poř. č. 113: ze 157 přítomných 129 pro, 1 proti, nehlasovalo 27.
Konstatuji, že toto usnesení bylo schváleno.
Děkuji panu ministru Skalickému. Děkuji zpravodaji panu poslanci Ondřeji Humlovi.
Přicházíme k bodu č. 31, což je
32.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon
č. 20/1966 Sbírky, o péči o zdraví lidu ve znění pozdějších
předpisů a zákon České národní rady č. 36/1975 Sb.,
o pokutách za porušování právních předpisů
(sněmovní tisk 35 - prvé čtení)
Tento návrh z pověření vlády uvede pan ministr zdravotnictví Jan Stráský, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, co nejstručněji uvedu důvody předložení tohoto návrhu zákona, který fakticky obsahuje pouze záměnu dvou právních pojmů "občan - organizace" za nové právní pojmy "fyzická a právnická osoba". Zdůvodním.
V zákoně č. 20 o péči o zdraví lidu jsou stanoveny některým organizacím (což v nové situaci znamená některým fyzickým a právnickým osobám) některé úkoly a povinnosti, jejichž nedodržení podléhá sankcím. Sankce vyplývá ze zákona 36, kde je formulována jako povinnost vůči organizaci. Poněvadž právní zkušenosti s tímto rozporem v situaci, kdy tyto povinnosti se vztahují na fyzické a právnické osoby, nás vedou k tomu, že některé soudy vykládají toto jako právní vadu a osvobozují osoby postižené určitými pokutami za nedodržení povinností, obracím se jménem vlády na sněmovnu se žádostí, aby zvážila tuto drobnou právní úpravu. Bude to znamenat, že povinnosti, které zákon ukládá, budou také řádně sankcionovány.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu ministru Stráskému. Svým rozhodnutím jsem určil zpravodajem pro první čtení tohoto návrhu zákona pana poslance Vladimíra Špidlu, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Vladimír Špidla: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhovaná novela zákona nezpůsobuje změnu základní konstrukce zákona a řeší dva velmi významné problémy.
Za prvé není pochyb o tom, že je správné, aby příslušné orgány sankcionovaly porušení různých povinností. Za druhé není pochyb o tom, že právní jistota představuje velmi výraznou hodnotu.
Vzhledem k tomu - jak už se o tom zmínil pan ministr - že soudy vykládají současnou právní situaci velmi různé, je podstatně narušena právní jistota a vzniká situace, že vlastně není jisté, zda někdo bude nebo nebude moci být sankcionován, což narušuje obecně princip dohledu.
Vzhledem k tomu, že vrácení zákona by znamenalo neúměrné prodloužení daného stavu a vzhledem k tomu, že se nejedná o zásah do celkové konstrukce našich právních předpisů, navrhuji usnesení, kterým bude zákon propuštěn do druhého čtení a bude přikázán výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Špidlovi a otevírám obecnou rozpravu. Opět konstatuji, že písemnou přihlášku k tomuto tématu nemám. Ptám se proto, kdo se hlásí do obecné rozpravy? Žádnou zdviženou ruku nevidím, a proto obecnou rozpravu uzavírám.
Konstatuji, že nebyly předloženy žádné návrhy na vrácení k dopracování či na zamítnutí, nebyl předložen ani jiný návrh než na přikázání návrhu zákona výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Proto vám přednáším tento návrh usnesení:
Poslanecká sněmovna přikazuje po prvním čtení předložený návrh zákona k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 114 skončilo tímto výsledkem: ze 158 přítomných 123 pro, 0 proti, nehlasovalo 35 poslanců. Usnesení bylo schváleno.
Děkuji panu ministrovi i zpravodaji. Prosím pana ministra, aby zůstal, protože další text, který budeme projednávat, se ho rovněž týká. Jde o
33.
Vládní návrh zákona o léčivech a o změnách
a doplnění některých zákonů
Jde o sněmovní tisk 50, první čtení. Prosím pana ministra zdravotnictví, aby se ujal slova.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, důvodem předložení návrhu zákona o léčivech i příslušných změnách -
Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane ministře. Znovu prosím o klid a úctu vůči vládě a jejím členům.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: - je zajistit občanům bezpečná, účinná a jakostní léčiva a stanovit podmínky pro zacházení s nimi v oblasti výzkumu, výroby, přípravy, distribuce, výdeje a používání. Stávající právní úprava z roku 1966 je překonána z hlediska věcného i právního a především z hlediska podstatného rozvoje rozsahu léků jak pro oblast humánní, tedy pro lidi, tak pro oblast veterinární, neboli pro zvířata.
Předložený návrh zákona vytváří potřebné byť omezené konkurenční prostředí v oblasti výdeje léčivých přípravků, neboť do současné doby je jejich výdej monopolně vyhrazen lékárnám. V tomto návrhu se navrhuje, aby vymezený sortiment léčivých přípravků (v příloze je uvedeno 155 položek z 12 tisíc) mohl být vydáván i fyzickými a právnickými osobami, podnikajícími podle živnostenského zákona. Požadavek bezpečnosti, účinnosti a jakosti takto vydávaných léčiv bude zabezpečen podmínkami, které stanoví Ministerstvo zdravotnictví, bez jejichž vytvoření by žadatel neobdržel živnostenské oprávnění k tomuto účelu.
Jde o takové léčivé přípravky, k jejichž zacházení není třeba speciálních znalostí ani speciálních podmínek. Vytváří se tím širší okruh obchodních míst a širší dostupnost běžných léčivých přípravků pro obyvatelstvo, a to zejména v době a v místě, kde buď lékárny nejsou nebo nepracují lékárny s pohotovostní službou.
Akceptováním příslušných předpisů Evropské unie vytváří návrh zákona předpoklady pro zapojení se do evropského trhu léčiv.
Další významnou změnu přináší návrh v oblasti změn kompetence mezi Ministerstvem zdravotnictví a jeho přímo podřízeným Státním ústavem pro kontrolu léčiv. V návaznosti na zahraniční zkušenosti vytváří návrh zákona prostor pro možnou změnu systému financování Státního ústavu pro kontrolu léčiv a samozřejmě i Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv. Část nákladů na jejich činnost, která roste samozřejmě s počtem přípravků, může být v budoucnu hrazena přímo z prostředků žadatele, jak je to obvyklé v zahraničí, a nebude zatěžovat státní rozpočet.
Z těchto důvodů považuje Ministerstvo zdravotnictví předložení právní úpravy za potřebnou a já se na vás obracím se žádostí o podporu tohoto zákona pro druhé čtení.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu ministru zdravotnictví. Svým rozhodnutím jsem určil zpravodajem pro první čtení tohoto návrhu zákona paní poslankyni Milenu Kolárovou, kterou prosím, aby se ujala slova.
Poslankyně Milena Kolářová: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, pan ministr se zde již zmínil o mnoha důležitých bodech tohoto zákona. Dovolte mi, abych ve své zpravodajské zprávě ke sněmovnímu tisku 50 pouze některé věci možná trochu zopakovala a spíše se zmínila o jednom sporném momentu. Jedná se skutečně o technickou normu. Tato technická norma je v souladu se směrnicemi Evropské unie. Jedná se o normu, která především definuje základní pojmy a definuje podmínky zacházení s léky. Vychází z toho, že léky jako důležitý sortiment je třeba určitým způsobem regulovat a že je třeba, aby bylo určitým způsobem zasahováno i do práv provozovatelů. Tyto zásahy však musí být opět v souladu s Listinou základních práv a svobod a se směrnicemi Evropské unie.
A nyní maličko k jednomu spornému momentu, který možná ani nebude sporným momentem v naší sněmovně. Nazývám ho sporným, protože byl poněkud medializován, byť není vůbec podstatou tohoto zákona. Jde o výdej omezeného sortimentu části léčivých přípravků mimo lékárny.
Jak jsem již řekla, domnívám se, že možná zde a v této chvíli ani není vhodný čas a vhodná doba na to, abychom příliš argumentovali.
Zaznělo zde, že se jedná o vymezený sortiment, že se jedná o takový účel, aby byla zvýšena dostupnost zvláště v mimopracovní době pro občany, že samozřejmě bude zajištěna ochrana.
Můžeme jistě diskutovat šiřeji i o struktuře těchto látek, které by takto měly být vydávány, ale já tento větší prostor v této diskusi vidím na výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, a proto vlastně i v souladu s doporučením organizačního výboru, vám dámy a pánové, doporučuji pustit zákon do druhého čtení a přikázat ho k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji paní poslankyni Kolářové. Otevírám obecnou rozpravu. Mám zde jedinou písemnou přihlášku, a sice od pana poslance Jiřího Maštálky, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Maštálka: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedo, vážená vládo, předkládaný návrh zákona o léčivech je nepochybně důležitým legislativním krokem. Tento zákon by měl vymezit pravidla pro distribuci léčiv, jejich prodej, skladování a další otázky.
Dovolte mi, abych vznesl několik zásadních připomínek k tomuto návrhu zákona.
Za prvé v § 2 se vymezuje definice pojmu "léčiva". Podle našeho názoru i názoru odborníků z praxe jde o definici nepřesnou a zavádějící, která umožňuje zařazení do skupiny léčiv jakéhokoliv preparátu. Předpokládám, že se shodneme, že pokud si občan kupuje léčivo, má právo se důvodně domnívat, že má léčivý účinek. Pokud bude tato základní vlastnost definovaná slovem "zpravidla", jak je v zákoně, je téměř zbytečné přijímat jakýkoliv zákon o léčivech. Považujeme za nezbytnou přesnější definici léčiva, která by položila důraz na prokázaný účinek léku.
Zákon jako celek nezajišťuje odbornost distribuce léčiv. Při volném prodeji mimo zdravotnická zařízení nejsou v pojetí zákona zajištěny principy správného skladování a nakládání s léčivy. Za ještě závažnější v této souvislosti považujeme otázku, jak bude řešeno případné stažení vadného přípravku z prodeje. V souladu s normami Evropského společenství a Světové zdravotnické organizace by měla být zajištěna i patřičná odborná kvalifikace distributorů a prodejců léků. Ani tento problém však návrh zákona nezohledňuje.
V návrhu zákona nenajdeme ani zmínku o smyslu a účelu registrace léčiv. Smyslem tohoto řízení by měla být především garance bezpečnosti a účinnosti léků.
Kromě těchto zásadních připomínek bychom mohli uvést řadu dalších dílčích, které však nepovažujeme za podstatné. Avšak z výše uvedených důvodů, z našeho pohledu zásadních, navrhujeme ve smyslu § 90 odst. 2, jednacího řádu Poslanecké sněmovny, aby sněmovna přijala usnesení, kterým vrátí navržené znění zákona navrhovateli k dopracování. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Jiřímu Maštálkovi, ptám se, zda si ještě někdo další přeje k této tématice vystoupit. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Černý: Pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, můj předřečník zde vysvětlil, že jedna - dalo by se říci - z drobných vad a jedna zásadní připomínka, kterou ovšem, ať bude ministerstvo dělat cokoliv, zásadně nepřepracuje, je důvodem vrátit návrh k přepracování. Základním sporným bodem je to, zda určitý omezený okruh léčiv prodávat volně v síti supermarketů, možná i benzinových pump, nebo zda podřídit všechna léčiva bez ohledu na jejich účinek, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou vázána na lékařský předpis, jednomu jedinému jakoby nadzákonu, že musí jít všechny přes lékárny. Myslím, že i ve světě najdeme dost příkladů toho, kdy léčiva v určitém omezeném, zdůrazňuji omezeném, počtu jsou prodávána právě v síti supermarketů. Když člověka začnou bolet zuby, nemusí hledat jedinou otevřenou okresní lékárnu někde v okresním městě, ale může si skutečně zajet v klidu a pohodě k benzinové pumpě, nebo k dvacetičtyrhodinově otevřenému supermarketu.
Nicméně chci říci, že v žádném případě ministerstvo nemůže přepracovávat návrh právě v tomto zásadním bodě, který je koncepčním sporem, mezi těmi, kteří si myslí, že léky musí být stoprocentně kryty lékárnou, lékárenskou službou, nebo mezi těmi, kteří si myslí, že část léků může být volně prodejná.
Možná jsem to měl říci na začátku, jsem veterinárním lékařem a mám s distribucí léčiv, s jejich skladováním i prodejem, velmi bohaté zkušenosti. Též mám velmi bohaté zkušenosti s lobby lékárníků, kteří nechtějí pustit své monopolní zisky právě při prodeji těchto léčiv. Domnívám se, že skutečně nic nebrání věcné diskusi ve druhém čtení, a proto doporučuji, aby tento návrh byl postoupen do druhého čtení.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji, pane poslanče, ptám se, zda si ještě někdo přeje vystoupit v obecné rozpravě. Pokud tomu tak není, rozpravu uzavírám, ale vzhledem k tomu, že zde na rozdíl od předchozích dvou případů zazněly připomínky, ptám se, jak navrhovatele, tak zpravodajky, zda si přejí vystoupit. O slovo se hlásí pan ministr Stráský.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Vážený pane předsedo, vážení poslanci, za prvé děkuji za připomínky, za druhé jsou to připomínky, které jsou skutečně vůči dílčím věcem, ale jsou to připomínky velmi diskutované při přípravě zákona. To vůbec neznamená, že se nemůže při přípravě do druhého čtení diskutovat o správném či nesprávném výběru 155 položek či jiné věci, ale napadené dvě věci, a to slovo "zpravidla", které se týká vymezení do tohoto zákona i toho, co není soudobou vědou považováno jednoznačně za lék, tak i druhý princip, tzn. princip, že když léky, tak vysokoškolák, tyto principy jsou neopravitelné. Tyto principy v tomto zákonu budou nakonec odsouhlaseny nebo nebudou.
Jsem připraven vést o tom diskuse při přípravě druhého čtení, ale myslím si, že by nebylo úplně fér myslet si, že ministerstvo může cokoliv s těmito dvěma věcmi dělat než je obhájit při přípravě druhého čtení nebo neobhájit. Děkuji.