Poslanec Václav Exner: Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, pan ministr Schneider velmi podrobně seznámil s obsahovou stránkou předkládaného návrhu zákona. Je naprosto nepochybné. že zákon týkající se technických podmínek výrobků, je potřebný, je také naprosto nepochybné, že současná legislativa v této oblasti nevyhovuje potřebám, které jsou nyní aktuální Jak z hlediska potřeb vnitrostátních, tak také z hlediska potřeb mezinárodního obchodu, což bylo správně zmíněno.
Omezím se ve své zpravodajské zprávě na věci, které v předloženém návrhu zákona jsou spíš konfliktní nebo se mi jeví jako určité nedostatky.
Proti formulaci Evropské unie resp. Evropských společenství, přijaté poprvé na evropském summitu v Paříži v roce 1972 a dále používané, že totiž jde o - cituji - ochranu zdraví a bezpečnosti osob a o ochranu jejich ekonomických zájmů - konec citátu - zužuje se důsledně formulace v návrhu zákona na - cituji - ochranu, případně neohrožení zdraví a bezpečnosti osob nebo majetku. Konec citátu. Přitom uvedená formulace Evropských společenství je součástí tzv. Bílé knihy, kterou vydala komise Evropského společenství pod názvem "Příprava přidružených zemí střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu unie".
Bez ohledu na to, jestli jsme pro vstup, přidružení nebo jenom dobrou ekonomickou spolupráci s touto unií, je důležité, abychom přebírali ty věci, které tuto spolupráci mají rovnoprávně zabezpečit na úrovni, která odpovídá úrovni dohodnutých dokumentů.
Na druhé straně budeme asi souhlasit s již v minulém období v hospodářském výboru přijatým pozměňovacím návrhem, aby výrobkem nebylo ohroženo také životní prostředí, aby také nebylo ohroženo ani výrobními postupy, které se při výrobě používají.
V důvodové zprávě se několikrát opakuje cíl, aby nové pojetí bylo podstatně přijatelnější pro podnikatelskou sféru a tento cíl je ve značné částí účelné podpořit, avšak jen v rovnováze se srovnatelným posílením pozice odběratelů, uživatelů a spotřebitelů. To si však za cíl návrh zákona přímo neklade, což ale vnáší nerovnováhu do uplatnění přebíraných principů Evropských společenství, kde je poměrně dobře prioritně postihován i zájem této větší skupiny občanů.
Ze zákona vyplývá značné omezení státního zkušebnictví, jeho převedení do soukromých rukou. To podle dosavadních zkušeností neposiluje jistotu uživatelů. Nemáme dobrý právní předpis na odškodnění za vadné výrobky pro uživatele.
V návrhu zákona jsou také navrženy citelné sankce, avšak ty jsou příjmem státního rozpočtu a případný postižený spotřebitel nebo uživatel vychází naprázdno.
Neřeší se otázka odpovědnosti pří zániku výrobce, dovozce nebo distribuce nebo při neschopnosti následně, např. z ekonomických důvodů, dostát povinnostem podle tohoto návrhu zákona.
V některých případech není dodrženo příslušné doporučení nebo pravidlo Evropských společenství nebo GATT. Např. v § 6 navrženého zákona při zpracování technických norem tzv. kodex správné praxe pro přípravu přijímání a uplatňování norem publikovaný ve Sb. č. 191 z r. 1995 jako sdělení ministerstva zahraničních věcí o sjednání a podepsání jménem České republiky dohody o zřízení Světové obchodní organizace, jakož i následných mnohostranných dohod, jež tvoří nedílnou součást a jsou závazné pro všechny členy Světové obchodní organizace, se výslovně uvádějí termíny postupu při vydávání technických norem, které návrhem zákona nejsou zohledněny.
Návrh zákona neřeší zpřístupnění dokladů o použitém způsobu posouzení shody a prohlášení o shodě atd., případně ujištění o tom, že tyto dokumenty byly vydány, uživateli, případně spotřebiteli, pro oprávněné zvýšení jejich jistoty.
Jazyk návrhu zákona - v tom se s panem ministrem Schneiderem výrazně liším - je úřednicky nejasný. Kdyby pan poslanec Milan Uhde měl chuť na zlepšení tohoto hořkého lingvistického pamlsku, poskytuje mu velký prostor.
Odst. 4 § 4 bude rozhodně nutné opravit aspoň tak, aby se k sobě hodily pády použitých slov. A není jediný.
Dává se přednost cizím slovům před českými, např. distributor, certifikace, akreditace, autorizace, i když v mnohých případech se argumentuje tím, že jde o slova zažívaná.
Zákon složitě vymezuje vztahy mezi jednotlivými typy dokumentů a předpisů.
§ 22 zmocňuje vládu k vydání nařízení, kde k § 12 a 13 není vůbec výslovně určeno, kdo vydává technické předpisy podle § 3.
Je o tom snad možné usuzovat jen nepřímo z § 7, odst. 1 a z § 20, ale přes to, že jde o právní předpis, není zcela jistý ani postup, ani místo schválení a forma vydání, a to dokonce i pro případ, že zpracovatelem bude nestátní právnická osoba, jak výslovně připouští § 20.
Úřad pro normalizaci a měření má podle návrhu výslovně zabezpečovat jen organizaci přípravy převzetí technických předpisů Evropských společenství, přijímaných nařízeními vlády, v ostatních případech není postup zpracování technických předpisů vyjasněn. V současném zákoně se s vydáváním technických předpisů nepočítá, proto to v současné době není upraveno. Chybí stanovení souvislosti nařízení vlády podle § 22 a technických předpisů podle § 4.
Na základě těchto skutečností, přes to, že zákon je nepochybně velmi potřebný a domnívám se, že není možné takovýto zákon zamítnout, navrhnu v obecné rozpravě vrátit návrh zákona k dopracování.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Exnerovi za přednesení zpravodajské zprávy. Do obecné rozpravy, kterou tímto otevírám, se přihlásil pan poslanec Grégr.
Poslanec Miroslav Grégr: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vládní návrh zákona o technických požadavcích na výrobky je poměrně rozsáhlý a závažný zásah do systému zkušebnictví a soustavy českých technických norem. Ve velmi krátkém časovém úseku, který byl na posouzení navrhované úpravy, bylo možné jen hrubé posouzení a upozorňuji jen na nejmarkantnější pochyby, které při čtení návrhu vznikají.
Zaprvé k důvodové zprávě. Zákon o technických požadavcích na výrobky primárně souvisí se systémem kontroly výrobků, které by mohly nedodržením některých vlastností ohrozit zdraví a bezpečnost osob nebo ohrozit jejich majetek. Nepokládám proto za šťastné, když předkladatel neustále jako hlavní cíl zákona zdůrazňuje liberalizaci těchto povinností. Liberalizace v původním významu tohoto slova, shovívavost, smířlivost, nemá v této oblasti místo. Jsem přesvědčen, že smyslem tohoto zákona nesmí být změkčená ochrana občanů a jejich majetku pro pohodlí podnikatelů a že musí jít hlavně o kompatibilitu s Evropskou unií oblasti technických předpisů, směrnic o bezpečnosti výrobků a postupů při prokazování shody.
K paragrafovanému znění: § 11: Úřad pro normalizaci bude udělovat podle něj autorizaci, přičemž počet autorizovaných osob bude limitován a na autorizaci i při splnění podmínek nebude právní nárok. Proč zrovna regulace zde, když všude jinde se na regulaci útočí. Jak bude předpisy vyřešeno udělení autorizace, aby řízení bylo průhledné a ke všem účastníkům fér?
K návrhům vyhlášek: Vyhláška o stanovení výjimek výrobků. Návrh zákona v § 8 stanovuje výrobcům a dovozcům povinnost uvádět na trh jen bezpečné výrobky. Podle mého mínění je ustanovení § 1, odst. 1 této vyhlášky, které z běžného posuzování dává výjimku výrobkům použitým, když vlastně v současné době je - abych použil okřídleného slova - český trh zaplevelován použitými výrobky, které ohrožují často bezpečnost, renovovaným nebo určeným k opravě či obnově, v přímém rozporu s citovanou zákonnou povinností a potencionálně ohrožuje české občany, české výrobce i český trh. Jsme toho nakonec každodenními svědky.
Seznam výrobků této vyhlášky, který by měl obsahovat zvlášť zřetele hodné případy, je uspořádán nepřehledně, bez ladu a skladu. Podle jakési zvláštní logiky tam jsou dětské tašky, ale ne dětské textilie. Jsou tam traktory, ale ne automobily. Nečekaně jsou tam ale mechanické psací stroje. Také bych nečekal razící a dobývací stroje mezi tímto sortimentem výrobků, ale mezi strojními zařízeními.
Vyhlášení o stanovení strojních zařízení jako dalších vyvolává některé otázky. Např.: Jak budou upraveny poměry u zařízení vyňatých z působnosti vyhlášky v odst. 3. Proč jsou některé výrobky zmiňovány duplicitně, např. traktory a zbraně jsou v příloze 1 předchozí vyhlášky i v odst. 3 této vyhlášky. Proč jsou přísněji postihovány některé obráběcí stroje s ručním posuvem, když existuje řada jiných, potenciálně nebezpečných strojů, např. brusky na rychlostní broušení.
Mohl bych výčet těchto nedostatků tady citovat dalších 30, možná i více minut. Proto doporučuji vrátit navrhovaný text k přepracování.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Grégrovi. Do rozpravy se hlásí pan poslanec Holub. Dávám mu slovo.
Poslanec Josef Holub: Vážená paní předsedající, vážení přítomní, přiznám se vám, že přestávám rozumět argumentaci, která padá v této sněmovně. Na jedné straně se říká, že je nezbytně nutné nějaký zákon mít, a na druhé straně zde padají výhrady dvojího druhu. Jedny jsou technické . Ty přece jsme schopni opravit ve výborech, případně při jednání ve sněmovně. Potom padají návrhy typu zásadního, koncepčního. Vy přece si nemůžete myslet, že vláda s jiným zaměřením než máte vy, bude v novém návrhu zákona toto řešit. To přece není možné. Buď tedy zákon považujeme za tak důležitý, že ho chceme mít a zpracujeme ho v Parlamentu, anebo ten zákon nechceme. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Holubovi. Přihlásil se pan poslanec Melčák.
Poslanec Miloš Melčák: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážení kolegové, nechci dlouze diskutovat k tomuto návrhu zákona. Domnívám se, že zákon je velmi potřebný. Velmi potřebné je vymezit, za které oblasti si stát ponechá odpovědnost a které oblasti, které v dobách direktivního řízení byly pojímány jako odpovědnost státu, mít nebude. Domnívám se, že v tomto duchu je zdůvodňující zpráva řekněme trochu na filozofii spíš politické než na filozofii technické. Chtěl bych znovu upozornit, že nejsou ctěny určitě naše závazky vůči Evropské unii, vyplývající z asociační dohody a budu zde citovat z usnesení vlády, které jsem zde uvedl již včera, usnesení č. 396/91, kde v pokynech vlády - bod 4 - se jednoznačně praví: Součástí odůvodnění každého návrhu právního předpisu je i srovnání s právem Evropského společenství, obsahující přehled právních dokumentů Evropského společenství, které byly při přípravě návrhu právního předpisu vzaty v úvahu. Myslím si, že toto je v odůvodnění uvedeno velmi vágně. Především tam zcela postrádám druhou část tohoto odstavce. Ta praví: Gestor výslovně uvede, že jím připravený návrh právního předpisu je, popřípadě není v souladu s právem a legislativními záměry Evropských společenství.
Proto se domnívám, že v rámci vrácení zákona k přepracování by mělo být zohledněno i toto důležité usnesení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Melčákovi, ke slovu se přihlásil pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Paní předsedkyně, dámy a pánové, v této chvíli mně nezbývá, než se jen připojit k návrhu pana poslance Grégra na vrácení k přepracování.
Chtěl bych však ujistit, že skutečně v mém případě, a domnívám se, že to není ani u ostatních vystupujících jinak, nejde ani o malicherné záležitosti technického druhu. Po skutečné velmi podrobném studiu a porovnání jsem dospěl k názoru, že opravdu by bylo za normálních okolností nad síly výboru udělat změnu zákona tak, aby jisté technické stránce vyhovovala, ale také souhlasím v zásadě s myšlenkou, že některé připomínky jsou koncepčního charakteru. Snažil jsem se ve své zprávě se zcela vyhnout hlediskům ideologickým a chtěl bych upozornit spolu s nyní vystupujícím panem poslancem Melčákem, že vidím koncepční nedostatky i ve vazbě na v daném případě oprávněné požadavky legislativy Evropských společenství, případně Světové obchodní organizace GATT.
Uvedu např. ještě jednou Kodex správní praxe, kde se uvádějí lhůty pro zpracování technických norem, které tento návrh zákona prosté nerespektuje, ačkoliv jsme připojili svůj podpis pod příslušný dokument.
Je to navíc v oblasti, která je pro všechny zúčastněné strany v takové poloze, že zlepšuje jejich procesní pozice při zpracování technických norem. Analogicky i oblast zabývající se kromě výhod, které podobná úprava má ve formě zjednodušení administrativních i technických procedur přinést pro výrobce, klade současná legislativa Evropských společenství vyvážený důraz také na tu stranu uživatelskou a spotřebitelskou, což bohužel tento návrh zákona nedělá.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Exnerovi, s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Grégr.
Poslanec Miroslav Grégr: Chtěl bych pouze reagovat na připomínku pana poslance Holuba.
Pan poslanec Holub je člověk z průmyslu, strojař jako já, jistě mi bude rozumět. Včera jsem dělal oponenta k návrhu zákona o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodnímu kontrolnímu režimu. Proti tomuto zákonu byly vzneseny námitky a byl doporučen rovněž k přepracování.
Jako zpravodaj k tomuto zákonu jsem naopak doporučil, aby byl postoupen výboru k dopracování, protože si myslím, že to je zákon, který Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovalo velice kvalitně, předem si připomínkovalo tento zákon a myslím si, že postačí, aby byl ve výborech dopracován. Na rozdíl od tohoto zákona, který je nesmírné závažný svým rozsahem, svými důsledky a obsahuje takové množství chyb, že myslím, že to není záležitost nějaké předpojatosti, ale že skutečně z hlediska věcného, odborného, a byl bych rád, kdyby to i páni poslanci, kteří se tady usmívali při tom mém začátku, jestli mají stejnou profesi a stejné zkušenosti jako já, pak je to jistě na místě. Pokud nemají, tak samozřejmě bych doporučoval právě ten věcný přístup a ne přístup ideologický. Proto jsem navrhl, aby byl vrácen k dopracování. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Grégrovi. Protože se do rozpravy dále nikdo nepřihlásil, rozpravu končím.
Dávám slovo panu ministrovi Schneidrovi k závěrečnému slovu.
Ministr hospodářství ČR Jaromír Schneider: Paní předsedající, dámy a pánové, já bych se tu chtěl ke dvěma věcem vyjádřit konkrétně.
Bylo zde řečeno, že se uvádělo v úvodním slově o liberalizaci prostředí, které se chce navodit, ale bylo to asi pochopeno ve smyslu změkčení podmínek pro posuzování kvality výrobků.
Dále jsem uváděl, že šlo o liberalizaci ve smyslu přechodu řízení této oblasti, o kvalitu výrobků ke spotřebitelům, od státního centrálního řízení na právě méně centrální řízení, aby stát nereguloval do detailu vše. V tom je smysl tohoto zákona.
Mohu i zde říci jednu věc - tento zákon chce popisovat situaci, než se výrobek dostane ke spotřebiteli. Proto tu chci panu zpravodaji vysvětlit, že o spotřebiteli - tady se potom dále neuvádí - protože ten už má být ochráněn tím, než se k němu ten výrobek dostane. Proto tato část tam takto opravdu pojata není.
Jsem přesvědčen, že ty požadavky, které chtějí přesné srovnání s podmínkami Evropské unie, že tyto lze doložit při projednávání ve výborech. Jen jsem obecně konstatoval, že to bylo i konzultováno, že zásady jsou ve shodě, a v těch detailních můžeme při projednávání ve výboru doložit tyto doklady.
Proto stále považuji za potřebné tento zákon propustit do dalšího projednávání, aby se po upřesnění stal základní normou našeho právního systému. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Dámy a pánové, ještě dříve, než dám slovo panu zpravodaji k závěrečnému slovu, chtěla bych vás skutečně všechny požádat o klid ve sněmovně, aby ti, kteří hovoří, také slyšeli svého vlastního slova.
Prosím pana zpravodaje.
Poslanec Václav Exner: V rozpravě vystoupili čtyři poslanci, z toho pan poslanec Grégr dvakrát.
V rozpravě nevznikly návrhy týkající se zamítnutí zákona, panem poslancem Grégrem byl předložen návrh na vrácení zpracovateli k přepracování, ke kterému jsem se já připojil.
Pokud by tento návrh nebyl schválen, na návrh předsedy Poslanecké sněmovny, v rozhodnutí č. 10, se navrhuje, aby před druhým čtením byl rozhodnutím sněmovny zákon postoupen k projednání hospodářskému výboru.
Domnívám se, že můžeme hlasovat o vrácení k přepracování, a pokud by nebyl návrh přijat, odhlasovat přidělení tisku hospodářskému výboru.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu zpravodajovi a ještě dříve, než začneme hlasovat, z toho důvodu, že stav poslanců ve sněmovně se stále velmi aktuálně mění, před hlasováním vás všechny odhlašuji a prosím, abyste se všichni znovu zaregistrovali.
Dávám hlasovat o návrhu, který zde byl předložen, že návrh zákona se vrací navrhovateli k dopracování.
Na žádost poslanců vás všechny znovu odhlašuji a prosím vás, abyste se znovu zaregistrovali svými kartami.
Doufám, že hlasovací zařízení již nyní všem funguje, vypadá to, že ano.
Dávám hlasovat.
Kdo souhlasí s tím, aby se předložený návrh vrátil navrhovateli k dopracování.
Zahajuji hlasování č. 90.
Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování, pořadové č. 90, z přítomných 182 poslanců hlasovalo pro 87 poslanců, proti 90 poslanců. Tento návrh nebyl přijat.
Děkuji, takže byl zde předložen návrh, aby tento návrh byl přikázán výboru hospodářskému. Má někdo jiný návrh?
Není-li tomu tak, přikročíme k hlasování. Přednesu návrh usnesení, který zní:
"Poslanecká sněmovna přikazuje po prvním čtení předložený návrh zákona k projednání v hospodářském výboru."
Zahajuji hlasování č. 91.
Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování poř. č. 91 skončilo. Z přítomných 182 poslanců hlasovalo pro 144 poslanců, proti 17 poslanců. Tento návrh byl přijat.
Dámy a pánové, nyní bychom měli přistoupit podle schváleného pořadu jednání k... vidím, že se hlásí pan poslanec Mašek, prosím.
Poslanec Ivan Mašek: Vážená paní předsedající, já chci jenom uvítat pana ministra Skalického. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, já vám děkuji.
Nyní tedy přistoupíme k projednávání bodu č. 28, poněvadž bod pořadu č. 27 byl v průběhu jednání sněmovny z pořadu schůze vyřazen.
Bodem pořadu č. 28 je tedy
29.
Vládní návrh zákona o odpadech
(sněmovní tisk 31) - první čtení
Vládní návrh uvede z pověření vlády ministr životního prostředí pan Jiří Skalický, kterého prosím, aby se ujal slova. Současně prosím všechny kolegyně a kolegy o klid v sále.
Ministr životního prostředí ČR Jiří Skalický: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych z pověření vlády uvedl návrh zákona o odpadech, který vláda schválila dne 23. července 1996.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane ministře, kolegyně a kolegové, skutečně vás ještě jednou a nyní již strašně moc prosím, abyste v sále zachovali takový klid, aby pana ministra bylo alespoň slyšet.
Ministr životního prostředí ČR Jiří Skalický: Téměř po 5 letech účinnosti zákona č. 238/1991 Sb. je předkládán návrh nového zákona, jenž by měl nahradit v současné době platnou právní úpravu, a to jak samotný zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, tak zákon ČNR č. 311, o státní správě v odpadovém hospodářství, a koneckonců i zákon ČNR č. 62/1992 Sb., o poplatcích za uložení odpadů. A samozřejmě i všechny prováděcí předpisy vydané na jejich základě.
Důvody přípravy nového zákona lze stručné shrnout do několika tezí.
Za prvé - na základě zkušeností z praktické aplikace zákona je nutno některá ustanovení platné právní úpravy, která se jinak osvědčila, upravit nebo doplnit.
Za druhé - dynamický vývoj oboru nakládání s odpady v nových tržních podmínkách svým způsobem již naráží na omezení platné právní úpravy a je tudíž žádoucí tato omezení výrazným způsobem modifikovat.
Za třetí - přijetí České republiky do OECD a příprava vstupu České republiky do Evropské unie vyžaduje postupné kroky směřující k harmonizaci české legislativy i na úseku nakládání s odpady.
A konečně na konec - platná právní úprava v oblasti nakládání s odpady má i určité nedostatky z ryze formálního hlediska. Je upravena třemi zákony, což by nová právní úprava měla odstranit.
Cílem nově navrhované právní úpravy je zejména zvýraznění prevence vzniku odpadů a snížení produkce, omezení rizik pro životní prostředí způsobených manipulací, zpracováním, užitím, zneškodňováním nebo ukládáním odpadů, u nebezpečných odpadů si pak klade za cíl, aby byly ukládány na skládky až po jejich úpravě zajišťující imobilizaci škodlivin.
Využití surovinového a energetického potenciálu odpadů a tím dosažení úspor primárních neobnovitelných zdrojů surovin a energie,
Omezení produkce odpadů z obalů, včetně omezení použití látek v obalové technice, představujících významná rizika pro životní prostředí.
Dále zavedení racionálního systému nakládání s odpady, podpora tříděného sběru, recyklace a regenerace odpadů a nezávadného zneškodňování nevyužitelného podílu odpadu.
Podpora zavádění efektivních a ekonomicky průchodných řešení recyklačních technologií.
Dále omezení objemu odpadů ukládaných na skládky, zvýšení účinnosti kontroly dodržování právních předpisů a pravidel hospodářské soutěže v nakládání a podnikání i v odpadovém hospodářství.
Vyhodnocení environmentálních rizik starých zátěží na životní prostředí z hlediska skládkového hospodářství a postupná asanace lokalit s reálnými riziky pro životní prostředí.
A konečně i zavedením systému autorizací pro nakládání s některými nebezpečnými odpady, které představují závažná rizika pro životní prostředí.
Dámy a pánové, dovolte, abych vám jménem vlády doporučil předlohu tohoto zákona k projednání a děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Skalickému a prosím pana poslance Jana Bláhu, který byl organizačním výborem určen zpravodajem pro prvé čtení tohoto zákona, aby se ujal slova,
Poslanec Jan Bláha: Vážená paní místopředsedkyně, členové vlády, kolegyně a kolegové, text předloženého návrhu zákona o odpadech, sněmovní tisk 31, patří do řady zákonů, které byly projednávány v minulém Parlamentu, a to na začátku letošního roku, v tomto případě pod č. 2070. Do druhého čtení se již tento návrh tehdy nedostal.
Nyní předložený návrh zákona je identickým návrhem dřívějšího tisku. Již tehdy byl projednáván ve výboru veřejné správy, regionálního rozvoje a životního prostředí. Z tohoto výboru také vzniklo usnesení pod č. 333 s řadou konkrétních úprav a změn zákona, které již nebyly na půdě Sněmovny projednány.
Tento návrh neobsahuje žádnou z připomínek a osobně se domnívám, že mohly být vnímány předkladateli pro dnes projednávaný návrh zákona.
Co lze tedy brát za určitý přínos návrhu?
Snaží se přiblížit zákonným úpravám zemí EU. Obsahuje - pro lepší orientaci - i přílohu tří návrhů vyhlášek a jedněch zásad, které mají být budoucím vládním nařízením pro seznam výrobků a obalů určeny ke zpětnému odběru. Říkají nám v podstatě tyto přílohy, jak je zákon směrován a slouží, jak jsem řekl, k lepší orientaci.
Na druhé straně však právě např. uváděné zásady mohou být eventuální příčinou bezzubosti zákona, a to tehdy, pokud nebudou dopracovány k datu účinnosti zákona samotného.
Domnívám se, že i vhodnější řešení problematiky nakládání s obaly, by bylo řešení samostatným zákonem.
Není v tuto chvíli ani příliš zřejmé z návrhu, byť to předpokládá, zda jde o výraznější motivaci odpovědnosti původce odpadů, míněny jsou tím především právnické osoby, k opětovnému využití a recyklaci těchto odpadů. Pokud by měly být např. zvýšené sazby za odkládání odpadů hlavním motivem ekologického a ekonomického chování, budou patrně málo dostatečné. Zákon, jak už se zmínil i pan ministr, má především řešit prevenci vzniku odpadů a snížení jejich produkce, zároveň omezit rizika a vliv na životní prostředí, podporovat recyklaci a další využití a teprve na konci tohoto řetězce má být v podstatě zbytkové ukládání.
Ano, to má logiku a vnímám to jako správné. Potom ale se domnívám, že je vhodné nezříkat se z pohledu státu naplňování směrnice Rady, např. č. 91/156 z roku 1991 tím, že přestane fungovat tzv. program odpadového hospodářství, a to jak z pohledu České republiky jako takové, tak i jednotlivých technologií a výrob.
Členské státy Evropské unie mají v podstatě povinnost vypracovat takovéto plány odpadového hospodářství včetně zpracování konkrétních podmínek. Jde totiž mj. nejen o informaci a kontrolu, ale i o opatření k vhodným zneškodňováním odpadů včetně uplatnění dostupných lepších technologií.
Je také trochu zvláštní, že tento zákon ve svých přílohách a vyhláškách vypouští např. tzv. žlutý seznam nebezpečných odpadů. Může se totiž stát, že takovýto nebezpečný odpad může být i dovozovou položkou s pouhým oznámením ministerstvu životního prostředí.
Návrh zákona, jak už jsem uvedl v úvodu, vytváří spíše v menší míře podmínky pro naplnění jednotlivých rezolucí EU. Věřím ale, a to chci zdůraznit, že i přes výhrady, které jsem uvedl, je jak v zájmu předkladatele, tak i v možnostech po projednání event. dalších připomínek ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí které budou vznášeny k tisku 31, zákon upravit, a proto přijmout a doporučit tento návrh do druhého čtení.
Proto navrhuji sněmovně doporučit návrh zákona o odpadech tisk 31 do druhého čtení a přikázat výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Děkuji za pozornost.