Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

14. dubna 1993

posl. J. Payne, V. Grulich, I. Janů, J. Ježek, J. Kalus, M. Lobkowicz, K. Lojdová, J. Novák, M. Stiborová, T. Štěrba, V. Votava, O. Vychodil

posl. V. Čundrle, J. Kryčer, P. Nečas

dle přiložené prezenční listiny

posl. J. Payne, V. Čundrle, V. Grulich, I. Janů, J. Kalus, K. Lojdová, J. Novák,

M. Stiborová, V. Votava,

posl. J. Ježek, J. Kryčer, M. Lobkowicz, P. Nečas, T. Štěrba, O. Vychodil

posl. V. Čundrle, I. Janů, J. Kalus, J. Kryčer, M. Lobkowicz, K. Lojdová, P. Nečas, J. Novák. M. Stiborová

posl. J. Payne, V. Grulich, J. Ježek, T. Štěrba, V. Votava, O. Vychodil

1. Návrh poslanců J. Bílého a dalších na vydání zásad ústavního zákona o zřízení země Moravskoslezské /tisk 70/

2. Návrh poslanců M. Kašpárka a dalších na vydání zásad ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky /tisk 135/

3. Inciativní návrh skupiny poslanců- zásady ústavního zákona o referendu /tisk 135/

4. Návrh poslanců V. Grulicha a dalších na vydání zásad zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů /tisk 177/

5. Problematika UNICEF

6. Informace o činnosti nadace BOHEMIAE

7. Zahraniční cesty

8. Sdělení místopředsedy

9. Připomínky a podněty poslanců

10. Informace o situaci v zemích bývalé Jugoslávie

11. Vládní návrh státního závěrečného účtu České republiky na rok 1992 - kapitola: ministerstvo mezinárodních vztahů

Dodatečně byl schválen bod

12. Rezoluce k situaci v Bosně a Hercegovině

1.

V úvodu vystoupil zástupce předkladatelů posl. J. Novák. Stručně seznámil členy výboru s obsahem návrhu.

Zpravodajskou zprávu přednesl posl. J. Kalus. Zdůraznil, že tento návrh zásad zákona představuje nesystematický vpád do předpokládané koncepce územně správního uspořádání. Doporučil tyto zásady neschválit.

V obecné rozpravě vystoupil posl. J. Ježek. Konstatoval, že tento návrh chápe jako první krok k dalšímu rozdělení České republiky. S obdobnými názory vystoupili posl. I. Janů, T. Štěrba, O. Vychodil. Posl. V. Grulich připoměl ve svém vystoupení, že Poslanecká sněmovna dluží realizaci usnesení FS ČSFR týkající se rehabilitace země Moravoslezské z r. 1990. Předkladatelé však tímto problém neřeší, naopak přijetí takového zákona vyvolá další problémy. V závěru rozpravy bylo přijato usnesení č. 39 /6:1; 3 poslanci se zdrželi hlasování/.

V úvodu vystoupil zástupce předkladatelů posl. J. Novák. Uvedl stručně důvody, které vedly předkladatele k předložení návrhu zásad.

Zpravodajskou zprávu přednesl posl. J. Ježek. Připomněl, že diskuse o dvojkomorovém systému parlamentu byla dostatečná v rámci procesu přijímání Ústavy České republiky. Nejde zde o federální poslance, o jejich další působení, ale jde zde o koncepci, která by měla mít smysl. Tento návrh chápe jako akt politický, populisticky pojatý, což považuje za neseriózní jednání.

V rozpravě vystoupil posl. T. Štěrba, který konstatoval, že tento návrh zásad je v rozporu s návrhem zásad zákona o zemi Moravskoslezské. Posl. I. Janů připomněla, že v USA jednotlivé státy mají většinou též dvoukomorové parlamenty. Dále v rozpravě vystoupili posl. V. Grulich, M. Lobkowicz a J. Kalus. V závěru rozpravy bylo přijato usnesení č. 40 /8:1; 1 poslanec se zdržel hlasování/.

V úvodu vystoupil zástupce předkladatelů posl. V. Grulich. Uvedl, že tento legislativní návrh má za účel vyplnit mezeru, která v zákonodárství České republiky vznikla po 1. 1. 1993 jednak v souvislosti se zánikem ČSFR a se zánikem účinnosti ústavního zákona FS č. 327/1991 Sb., o referendu a jednak v souvislosti s ustanovením článku 2 odst. 2 Ústavy České republiky, který předpokládá přijetí speciálního ústavního zákona o přímém vykonávání státní moci lidem. Je potřebný zejména nyní, kdy probíhá diskuse o územně správním uspořádání. Kde to bude problematické, je nutno se dotázat občanů. To lze formou lokálního referenda. Referendum je často uváděno tak, že je nutné jej použít k řešení uspořádaní v celém státě, ale není tomu tak.

Zpravodajskou zprávu přednesl posl. J. Novák. Podpořil názory předkladatele a navrhl návrh zásad schválit.

V obecné rozpravě vystoupil posl. J. Ježek. Konstatoval, že je nutno oddělit dva problémy:

1/ jak občané ovlivňují chod státu

2/ jak mohou měnit územně správní uspořádání

Tyto dvě věci spojovat není dobré. Může se stát, že některé požadavky schválené referendem budou protichůdné. Dále v rozpravě vystoupili poslanci O. Vychodil a

J. Kalus. Posl. I. Janů uvedla, že referendum se často přeceňuje. Zásada č. 2 se jeví jako nepřijatelná a zásada č. 7 není jasná. Posl. J. Payne konstatoval, že přímá demokracie není demokratičtější než parlamentní demokracie. Již při přípravě návrhu zákona o místním referendu se ukázalo, jak problematika referenda je složitá. Tento předložený návrh je zpracován nekvalitně a je nepřijatelný. Posl. V. Grulich zdůraznil, že je nutno si ujasnit, zda chceme ústavu realizovat či ne. Je nutno uvažovat jakým způsobem realizovat přímou moc. Vzniká takto dojem, že institut referenda se nechce. Bylo by falešné si myslet, že územně správní uspořádání vyřeší referendum, to bude dělat vláda ale na komplikovaných místech může tento problém řešit referendum, neboť tak se zabraňuje určitým zdrojům neklidu. Zásadu č. 3 lze vypustil. Posl. J. Ježek uvedl, že lze i pomocí referenda řešit i problém Moravy. Posl. M. Stiborová navrhla, že by mohl být návrh zásad schválen s připomínkami, které zazněly v diskusi.

Po ukončení rozpravy byly podány 3 návrhy usnesení. Posl. J. Novák navrhl návrh zásad schválit - nebylo schváleno /5:7/. Posl. M. Stiborová navrhla návrh schválit s připomínkami - nebylo schváleno /4:6; 2 poslanci se zdrželi hlasování/. Posl. J. Payne navrhl návrh zásad neschválit - bylo schváleno usnesení č. 41 /7:5/.

V úvodu vystoupil zástupce předkladatelů posl. V. Grulich. Stručně odůvodnil předložený návrh.

Zpravodajskou zprávu přednesl posl. T. Štěrba. Konstatoval, že zásadu č. 1 a 2 lze doporučit. Zásada 3 a 4 je pouhým bezprostředním promítnutím nastalých skutečností v souvislosti se vznikem České republiky a v souvislosti se zákonem č. 99/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů /o.s.ř./, který ve svém § 9 , odst. 3, pís. c/, bod k/ stanoví příslušnost Krajských soudů k rozhodování sporů o neplatnosti rozhodčích smluv a o zrušení rozhodčích nálezů vydaných rozhodci na základě rozhodčí smlouvy /zásada 4/. Zásada 5 a 6 vychází z institutu Stálého rozhodčího soudu zavedeného v § 8 zák. č. 98/63 Sb. Přitom § 8 odst. 2 cit. zákona odkazuje v případě Stálého rozhodčího soudu na zvláštní předpisy, což v našem případě je zák. č. 42 /1980 Sb. /zákon o hospodářských stycích se zahraničím/, který byl zrušen zák. č. 513/91 Sb. /obchodní zákoník/ avšak některá jeho ustanovení mezi nimi paragrafů 47 a 48 upravující rozhodčí soud Československé obchodní a průmyslové komory byly ponechány v platnosti. U zásady č. 5 je sporné, zda při konstituování rozhodčího soudu s rozšířenou kompetencí danou předloženými zásadami je vhodné prodloužit funkční období jeho předsednictva. Zásada č. 6 je pozitivní a odpovídá předchozím zásadám. Vzhledem k tomu, že uvedené zásady předpokládají zrušení paragrafů 47 a 48 zák. č. 42/80 Sb. je vhodné doplnit název zásad o slova "a kterým se zrušují některá ustanovení zákona č. 42/80 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím.".

Po krátké obecné rozpravě bylo přijaté usesení č. 42 /11:0/.

Projednávání tohoto bodu se zúčastnily zástupkyně českého výboru UNICEF

Ing. Paichlová a p. Knoppová. Za ministerstvo zahraničních věcí se účastnil p. Beránek.

Ing. Paichlová stručně seznámila členy výboru se současnou situací v čs. výboru UNICEF a s posláním této mezinárodní organizace. Zdůraznila, že tato organizace je závislá na příspěvkových darech. V Československu byly finanční prostředky získávány formou prodeje pohlednic a dalších předmetů s emblémem UNICEF. Tyto prodeje zprostředkovával podnik zahraničního obchodu ARTIA. V současné době tyto prodeje přímo zprostředkovává výbor UNICEF, snaží se o vytvoření nové distribuční sítě. Získané prostředky by měly v nejbližších 3 letech zůstat v České republice a měly by být použity na stabilizaci postavení UNICEF v České republice. Problém je ovšem v tom, že i toto zboží, z jehož prodeje jsou získávány finanční prostředky na humanitární účely je zatíženo daní z přidané hodnoty stejně jako ostatní zboží. To vede k tomu, že toto zboží je drahé, hůře se prodává. Dále jsou příjmy z této činnosti též zatíženy daní z příjmu. V ostatních zemích např. v SRN existují pro tyto typy činnosti daňové úlevy.

Problém je i v osvětě, UNICEF ještě v České republice není tolik znám, lidé namají v podvědomí, že když kupují např. pohlednici UNICEF, přispívají tak do fondu, z kterého se hradí různé humanitární akce pro děti na celém světě.

V krátké rozpravě vystoupili posl. I. Janů, J. Payne. Zajímali se o činnost čs. výboru UNICEF, požádali zástupkyně o poskytnutí statutu tohoto výboru.

Posl. M. Lobkowicz vyjádřil naději, že určité daňové úlevy pro tento typ činnosti by mohly být zmíněny v zákoně o nevýdělečných organizacích, který v současné době připravuje ministerstvo financí.

V úvodu stručně informovali o Nadaci BOHEMIAE zástupci ministerstva zahraničních věcí M. Stropnický a L. Pilipová. M. Stropnický uvedl, že jde o nadaci soukromou, že její vznik ministerstvo přivítalo, neboť právě nyní po vzniku České republiky její činnost napomáhá k její prezentaci. Komplexně tato nadace neřeší tuto problematiku. Představa ministerstva zahraničních věcí je určitá unifikace propagačních materiálů. Na požádání Poslanecké sněmovny je ochotno ministerstvo zajistit dotisk některých zajímavých materiálů. Materiály se zadávají firmám, které nabídnou nejvýhodnější nabídky. Efekt těchto materiálů je samozřejmě diskutabilní. L. Pilipová informovala členy výboru, že v těchto dnech má být vydána nová profilová publikace o České republice. V závěru projednávání tohoto bodu se členové výbory shodli na tom, že předseda zahraničního výboru by měl přednést požadavek na vytištění materiálů o Poslanecké sněmovně, popř. vydání medaile na schůzi organizačního výboru.

Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne seznámil členy výbory s návrhy na zahraniční cesty.

- návrh na účast poslanců - členů Stálé delegace Poslanecké sněmovny v Radě Evropy na jednáních výborů a plenárním zasedání Rady Evropy. Bylo přijato usnesení č. 43 /8:0/.

- návrh na účast poslance na pracovním setkání organizovaném Radou Evropy a PUBWATCH na téma "Knižní sektor a stát, vztahy v procesu změn" - bylo přijato usnesení č. 44 /8:0/.

Zahraniční výbor odsouhlasil úhradu příspěvku za členství Poslanecké sněmovny Parlament České republiky v Parlamentním shromáždění Rady Evropy za r. 1993 ve výši USD 7.942,- , přijato usnesení č. 45 /8:0/.

Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne informoval

- o reálné možnosti využití programu PHARE a to sice pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky za účelem vybudování pracoviště, které by se zabývalo srovnáváním čs. právního systému s právním systémem Evropských společenaství. Jde především o vyškolení pracovníků. V této souvislosti navrhla posl.

I. Janů, že by bylo dobré, aby zahraniční výbor byl lépe informovaán o využívání finančních prostředků poskytovaných České republice v rámci programu PHARE.

- o přijetí studentské organizace Lund Association of Foreign Affairs v budově Poslanecké sněmovny dne 21. 4. 1993 v 10.30 hod. Předběžně byla zahraničním výborem doporučena účast na tomto přijetí poslanců J. Ježeka, K. Lojdové. R. Špačka,

M. Stiborové, L. Zubka.

Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne navrhl, aby se výbor věnoval problematice bezpečností politiky České republiky.

Posl. M. Lobkowicz navrhl, aby na nejbližší schůzi byli pozvání zástupci ministerstva zahraničních věcí /ředitel odboru bezpečností politiky p. Vacek, ředitel odboru organizace spojených národů p. Kohout a 1. náměstek ministra zahraničních věcí p. A. Vondra/.

Posl. I. Janů navrhla, aby na schůzi zahraničního výboru k této problematice vystoupil ministr obrany.

Posl. J. Payne navrhl, aby k této problematice na schůzi zahraničního výboru vystoupil zástupce velvyslanectví USA v Praze. S těmito návrhy členové zahraničního výboru vyjádřili souhlas.

Posl. O. Vychodil informoval, že v sobotu 17. 4. 1993 odlétá do Washingtonu na zasedání Severatlantického shromáždění, a po návratu podá informaci o situaci v této organizaci.

Projednávání tohoto bodu se se souhlasem členů zahraničního výboru konalo bez přítomnosti novinářů, přizváni byli členové výboru branného a bezpečnostního a výboru pro lidská práva a národnosti, dále byli přizvání členové stálých delegací Poslanecké sněmovny v KBSE a SAS, zúčastnil se též posl. A. Gjurič, člen výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.

V úvodu promluvil ředitel euroatlantické sekce ministerstva zahraničních věcí

dr. Karel Kovanda. Informoval členy výboru, že od 1. 3. 1993 se zabývá vztahy České republiky se Slovinskou reublikou 1. teritoriální odbor /německy mluvíci země, Skandinávie, Pobaltí a Slovinská republika/ a vztahy s Chorvatskou republikou 3. teritoriální odbor /země střední a východní Evropy/. Představil nového velvyslance České republiky ve Slovisnské republice p. Petra Kypra.

Předseda zahraničního výboru požádal p. P. Kypra o objasnění situace v bývalé Jugoslavii.

Čs. velvyslanec ve Slovinské republice p. Petr Kypr seznámil členy výboru s vývojem současné situace v bývalé Jugoslávii. Informoval o postoji mezinárodních společenství a o postoji České republiky k tomuto konfliktu /viz příloha/ a o situaci ve Slovinské republice. Mimo to konstatoval, že

- původně nešlo o válku náboženskou, náboženství začalo hrát roli v této válce až po vypuknutí konfliktu

- nejvíce na toto doplácejí obyvatelé Bosny a Hercegoviny. V Bosně je 600 000 smíšených manželství, obyvatelé nebyli na vojenský konflikt připraveni

- humanitární zásilky do Bosny jsou během přepravy rozkradeny, do postižených míst se dostává dle odhadů 30 - 50 % těchto zásilek

- existuje zde problém Kosova - Albánci jsou militantní národ - vývoj závisí na vývoji v Srbsku

- embargo na Srbsko a Černou Horu nebylo důsledně uplatněno, problém je v tom, že i při důsledném uplatnění embarga existují v těchto oblastech možnosti, jak se potřebné zboží a materiál do těchto zemí dostat - na Balkáně je množství peněz, kterými lze vše uplatit

- Česká republika nevyužila možností, které situace v zemích bývalé Jugoslavii poskytla - na rozdíl např. od SRN

V rozpravě vystoupili posl. J. Ježek, který se zajímal o vztahy mezi Slovinskem a Chorvatskem. P. Petr Kypr uvedl, že Česká vláda si několikrát vyžádala od něho rozbor těchto vztahů. Vztahy nejsou dobré. Obě země byly sice uznány jako samostatné ve stejnou dobu, ale nyní je situace již jiná. Chorvatsko je země, kde je válka. Slovinsko již jde samostatně. Střet zájmů je v otázce přístupu k moři, budování hlavních komunikací. Obě země mají velké odbytové potíže, došlo ke ztrátě tradičních trhů. Hospodářské potíže jsou v obou zemích, v Chorvatsku větší. Posl. J. Kalus se zmínil o tzv. Memorandu Srbské akademie věd, které ve stručnosti říká, že, kde jsou Srbové, tam je Srbsko. Posl. O. Vychodil komentoval tzv. Vance-Owenův plán. Představa o regionalizaci Bosny a Hercegoviny se jeví jako nereálná. Srbové budou chtít koridor, spojující velké Srbsko se srbskými enklávami. Posl. A. Gjurič poukázal na to, že jde zde zejména o "hru zájmů", na kterou doplácejí Bosanci. Když se konflikt ještě dále rozšíří, nastanou ještě větší problémy a další tragédie lidí.

V závěru rozpravy se p. Petr Kypr zmínil o československém praporu působícím v rámci mírových sil OSN UNPROFOR. Konstatoval, že naše jednotka si vysloužila uznání, úspěšně zasáhla při vojenské akci u Maslenice, kde pomohla francouzským vojákům. Daří se jí velmi dobře řešit konflikty vznikající mezi srbskou a chorvatskou stranou. Několikrát pomohla i uprchlíkům a místním obyvatelům v kritických situacích. Posl. J. Payne konstatoval, že zkušenosti velitelů této jednotky by měly být využity i v budoucnu, zejména v procesu přiblížení systému naší armády k systémům armád NATO.

V úvodu prodjednávání zprávy o hospodaření kapitoly ministerstva mezinárodních vztahů České republiky za rok 1993 vystoupil zástupce ministerstva zahraničních věci

Ing. Chobot. Uvedl, že zde nastala zvláštní situace, kdy tuto zprávu za již neexistující ministerstvo vypracovalo ministerstvo jiné. Ministerstvo mezinárodních vztahů existovalo asi 6 měsíců, rozpočet, který byl pro toto ministerstvo schválen, nebyl vyčerpán.

Zpravodajskou zprávu přednesl posl. J. Ježek. Konstatoval, že nemá žádné závažnější připomínky a doporučil zprávu schválit.

V rozpravě vystoupila posl. K. Lojdová, která se zajímala o přesnější informace o čerpání mzdových prostředků. Ing. Chobot objasnil, že k určitému nesouladu mezi průměrným počtem pracovníků a čerpáním mzdových prostředků došlo tím, že ministerstvo nemělo obsazeno všechna systemizovaná místa, nebyla obsazena zejména místa administrativních pracovníků, technického personálu apod., proto se jeví čerpání mzdových prostředků vyšší. Byla ovšem přísně dodržena vyhlaška o odměňování pracovníků v rozpočtových organizacích. Dále se členové výboru zajímali o současnou situaci na ministerstvu zahraničních věcí. Posl. J. Ježek navrhl, aby ministerstvo zahraničních věcí, resp. ministr byl požádán, aby zahraničnímu výboru předložil zprávu o budování sítě čs. zastupitelských úřadů, konzulárních úřadů a misí v zahraničí a zprávu o systematizaci míst na těchto úřadech.

Bylo přijato unsesení č. 46 /8:0/.

Schůze skončila v 18.00 hod.

Po skončení jednání 8. schůze Poslanecké sněmovny v 19.30 hod. se sešel zahraniční výbor.

Předseda výboru posl. J. Payne seznámil členy výboru s návrhem zahraničního oddělení Poslanecké sněmovny zabývajícím se upřesněním poskytování kapesného poslancům při cestách do zahraničí a návrhem na schválení příplatků pro předsedu a místopředsedy Poslanecké sněmovny ke stravnému při jejich cestách do zahraničí. Bylo schváleno usnesení č. 47 /7:0; 2 poslanci se zdrželi hlasování/.

Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne seznámil poslance s návrhem na zahraniční cestu posl. Martina Syky do Dánska. Bylo přijato usnesení č. 48 /9:0/.

Předseda výboru informoval poslance o došlých pozváních pro předsedu Poslanecké sněmovny. Jde o pozvání z maďarského parlamentu a o pozvání, které k návštěvě Chile předal předsedovi chilský velvyslanec. V nejbližší době by se též měla uskutečnit návštěva delegace Poslanecké sněmovny v Národní radě Slovenské republiky.

Posl. P. Nečas informoval prostřednictvím posl. J. Payna, že se může zúčastnit zahraniční cesty do Švýcarska. Současně žádal, aby nebyla jeho účast bez jeho přítomnosti na schůzi výboru schvalována.

Posl. A. Gjurič seznámil členy zahraničního výboru s návrhem usnesení Poslanecké sněmovny k situaci v Bosně a Hercegovině. Konstatoval, že Bosna a Hercegovina je stát, který by mohl být organizován na občanském principu. Nyní je to ovšem již rok, co se v Sarajevu začalo střílet. Poslanecká sněmovna by se k tomuto měla vyjádřit. Uvedl, že Česká republika má své zkušenosti z r. 1939 a 1968, kdy se za malý stát svět neangažoval. Ve čtvrtek bude manifestace na Malostranském náměstí. Není podstatné, zda toto usnesení bude něco řešit, ale podstatné je, že se Poslanecká sněmovna vyjádří. Otázkou je, jak toto usnesení má být pojato. Je možné přijmout usnesení pouze deklarativní, nebo tímto usnesením působiti na exekutivu, mohou tam být zapracovány připomínky z rozpravy.

V rozpravě posl. J. Payne konstatoval, že projednávání návrhu usnesení v tomto případě spíše patří na schůzi výboru a ne na plenární schůzi. Je zde řada výhrad - např. apel na udržení Bosny a Hercegoviny, existuje ovšem Vance-Owenův plán. Nutno si vyžádat stanovisko ministerstva zahraničních věcí. Dále vystoupili posl. V. Čundrle,

M. Lobkowicz, O. Janů, kteří tento návrh podpořili a navrhli, aby se zítra tj. 21. dubna 1993 výbor znovu sešel, měl stanovisko ministerstva zahraničních věcí a návrh znovu projednal.

Schůze skončila ve 21.00 hod.

12.

Místopředsedkyně zahraničního výboru posl. I. Janů zahájila schůzi ve 13.30 hod. a informovala poslance, že výbor má již k dispozici stanovisko ministerstva zahraničních věcí. V rozpravě vystoupili posl. J. Novák, M. Stiborová, P. Nečas, kteří shodně konstatovali, že je potřeba se touto problematikou zabývat, ale na nejbližší řádné schůzi zahraničního výboru. Posl. A. Gjurič zopakoval důvody, které ho vedou k předložení návrhu usnesení Poslanecké sněmovny. Posl. P. Nečas konstatoval, že je odpůrcem planých gest, nemá smysl přijímat deklarativní usnesení. Posl. I. Janů vyjádřila pochopení pro důvody, které vedou posl. A. Gjuriče k předložení tohoto návrhu. Navrhla, že by posl. A. Gjurič mohl vystoupit na schůzi Poslanecké sněmovny s tím, aby Poslanecká sněmovna uložila zahraničnímu výboru zabývat se problematikou situace v Bosně a Herzegovině. Má dokumenty z Rady Evropy, na než je možno navazovat. Po projednání v zahraničním výboru by mohla následovat výzva k veřejnosti. Zúčastnění poslanci návrh posl. I. Janů podpořili.

Schůze skončila ve 14.00 hod.

Zapsala: Ing. Stanislava Mikšová - tajemnice výboru