Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

10. února 1993

posl. V. Čundrle, V. Grulich, I. Janů, J. Ježek, J. Kalus, J. Kryčer, M. Lobkowicz,

K. Lojdová, P. Nečas, J. Novák, M. Stiborová, V. Votava, O. Vychodil

posl. J. Payne, T. Štěrba

J. Suchánek - MZV

posl. V. Čundrle, I. Janů, J. Ježek, J. Kalus, M. Lobkowicz, K. Lojdová, P. Nečas, J. Novák, M. Stiborová, O. Vychodil

posl. J. Payne, V. Grulich, J. Kryčer, T. Štěrba, V. Votava

Doc., Ing. Josef Zieleniec, CSc. ministr zahraničních věcí

L. Pilipová mluvčí ministra ZV

1. Informace o přípravě česko-ruské smlouvy

2. Příprava návštěvy oficiální delegace Poslanecké sněmovny v parlamentu Ruské federace /náměty pro jednání/

3. Informace o účasti delegace Poslanecké sněmovny na plenární schůzi Parlamentního shromáždění Rady Evropy

4. Zahraniční cesty

5. Sdělení předsedy /místopředsedkyně/

6. Připomínky a podněty poslanců

7. Vládní návrh dalšího postupu České republiky ve věci Soustavy vodních děl Gabčíkovo - Nagymaros

8. Setkání s ministrem zahraničních věcí České republiky

9. Návrh programu na podporu úspor elektrické energie

Schůzi zahájila v 9.00 hod. místopředsedkyně zahraničního výboru posl. I. Janů. Seznámila poslance s návrhem programu schůze rozšířeném o bod 7/ a 9/. Poslanci s návrhem programu vyslovili souhlas /10:0/.

Před projednáváním tohoto bodu navrhl posl. M. Lobkowicz, aby jednání zahraničního výboru bylo neveřejné. Členové výboru tento návrh schválili, přítomen zůstal náměstek ministra zahraničních věcí J. Suchánek a tajemnice zahraničního výboru.

V úvodu projednávání tohoto bodu vystoupil náměstek ministra zahraničních věcí Jaroslav Suchánek. Informoval členy zahraničního výboru, že příprava nové smlouvy v té době ještě mezi ČSSR a SSSR započala již v roce 1989. Koncem roku došlo k politickým změnám v Československu, později politické změny nastaly i v SSSR. Potom již probíhala jednání mezi ČSFR a Ruskou federací. V dubnu l992 byla smlouva mezi ČSFR a Ruskou federací podepsána v Moskvě prezidentem ČSFR V. Havlem a prezidentem Ruské federace B. Jelcinem. Smlouva byla na podzim loňského roku předložena Federálnímu shromáždění, které jí odmítlo ratifikovat. Smlouva byla před projednáváním ve FS ČSFR též projednávána v České národní radě, která její ratifikaci též nedoporučila. V prosinci 1992 navštívil ČSFR náměstek ministra zahraničních věcí Ruské federace p. Čurkin, který vyjádřil požadavek, aby smlouva byla uzavřena co nejdříve. Tehdejší ministr mezinárodní vztahů J. Zieleniec informoval p. Čurkina, že ihned, jak vznikne samostaná Česká republika, budou zahájena nová jednání o smlouvě. V březnu t.r. se chystá ministr zahraničních věcí J. Zieleniec navštívit Moskvu, jednání s ruskou stranou se budou převážně týkat této smlouvy a jejího podepsání.

Náměstek ministra zahraničních věcí J. Suchánek dále sdělil, že ministerstvo zahraničních věcí by rádo znalo rozložení názorů v Poslanecké sněmovně na česko-ruskou smlouvu. Smlouva by měla být tak projednána a připravena, aby byla přijatelná pro Poslaneckou sněmovnu. I v Parlamentu Ruské federace je nyní zajímavé rozložení sil, není jisté zda smlouva tímto parlamentem bude vůbec schválena.

K diskusi členům zahraničního výboru navrhl 3 alterniativy:

1/ podpora stávající smlouvy

2/ sjednání nové smlouvy, která by měla standardní znění jako např. je u smlouvy s Maďarskem

3/ nemít žádnou smlouvu - platnost smlouvy z r. 1970 by byla zrušena tím, že do ní nebude Česká republika sukcedovat.

V rozpravě vystoupila většina členů zahraničního výboru.

Posl. V. Grulich požádal nám. ministra J. Suchánka o srovnání alternativy 1/ s alternativou 2/.

Náměstek ministra J. Suchánek informoval, že základní rozdíly jsou zejména v

- odlišném hodnocení událostí r. 1968

- v alterniativě 2/ by bylo jiné znění paragrafů, ze kterých je cítit dobu, kdy smlouva byla připravována. Původní smlouva byla sjednávána mezi dvěma sousedními státy, nyní již tomu tak není. Proto vyvstává otázka, zda např. jsou nutné pravidelné konzultace na nejvyšší úrovni. Nové znění by jinak formulovalo vztahy ve vojenské oblasti. Poslední článek by měl mít též odlišné znění v tom smyslu, že zůstavají v platnosti ty smlouvy, na kterých se obě strany dohodnou.

Posl. P. Nečas ve svém vystoupení zdůraznil, že podmínky, za kterých se původní smlouva připravovala, se změnily. Rusko a Česká republika nejsou již sousedy. Původní smlouva obsahuje řadu článků, které jsou již nyní nevhodné. Při hodnocení r. 1968 je nutné mít na paměti, že současná "ruská špička" nemá nic společného s těmito událostmi. Mohlo by dojít i k porušení této smlouvy např. členstvím České republiky v Evropských společenstvích. Zaznívají signály, že nebude umožněné členství v Evropských společenstvích zemím bývalého SSSR. Toto by mohlo být vnímáno jako nové rozdělení Evropy. Proto nedoporučuje alternativu 1/, doporučuje snažit se o sjednání smlouvy nové, která bude reagovat na současný vývoj. Pokud se to nepodaří, smlouva nebude, doporučuje do původní smlouvy nesukcedovat.

Posl. O. Vychodil vyjádřil souhlas s názorem posl. P. Nečase. Spěchat není dobré. Je zde nový fenomen - Ukrajina. Ta se někdy chová jako neuznaná velmoc. Ukrajina má tendence vnucovat se i do jednání, které se jí netýkají, např. o bezpečnosti zemí Středomoří, čehož byl svědkem na semináři Severatlantického shromáždění věnovaném této problematice. Nemělo by se proto při sjednávání nové smlouvy s Ruskou federací spěchat, nesukcedovat do původní smlouvy a zkoumat situaci, jak se vyvine.

Posl. J. Kryčer navrhl zvažovat vazbu uzavření smlouvy s Ruskou federací na smlouvu uzavřenou s Ukrajinou. Obě smlouvy by měly být podepsány ve stejném časovém horizontu.

Posl. Čundrle upozornil na to, že delší časový horizont pro uzavření nové smlouvy není dobré. Navrhl současnou smlouvu novelizovat a současně pracovat na novém znění smlouvy.

Posl. I. Janů se dotázala zástupce ministerstva zahraničních věcí, zda ministerstvo má znát zahraniční politiky nově vzniklých republik bývalého SSSR.

Náměstek ministra J. Suchánek konstatoval, že v současné době nelze tyto zahraniční politiky formulovat, situace se neustále vyvíjí. Např. v dubnu má proběhnout referendum v Ruské federaci. Je ohrožena pozice prezidenta B. Jelcina, v Parlamentu Ruské federace jsou silné konzervativní síly.

Posl. M. Lobkowicz nastolil otázku, zda Česká republika chce vůbec uzavírat tyto "velké smlouvy". Nemusí je mít, ale je pravda, že např. "velkou smlouvu" máme s Německem, budeme chtít pravděpodobně i tyto "velké smlouvy" s dalšími zeměmi. Návrh smlouvy s Ukrajinou byl projednáván též zahraničním výborem. Tato smlouva je jiná, neměli bychom proto podporovat smlouvu, která je horší než tato smlouva s Ukrajinou. Je nutno zvažovat i určitý dopad na vnitropolitickou situaci v Rusku. V případě, že bude vypracována nová smlouva s Ruskem pokud možno co nejdříve, podpoříme tím reformní křídlo v Rusku. Ale budeme na tenkém leďě, neboť se může stát, že právě urychlením tohoto procesu můžeme být dotlačeni k uzavření smlouvy, která může být i nevýhodná. Vyjádřil podporu alternativě 2/.

Posl. J. Kalus podpořil vypracování nové smlouvy v čase, který je potřebný s ohledem na situaci v Rusku. Doporučil zpracovat podrobnou analýzu původní smlouvy. Např. čl. 24 smlouvy - nezavádíme zde určité předpoklady pro chování menšin ?. V čl. 22 se hovoří k péči o vojenské hroby a vojenské památníky. Zajímavé by bylo např. zjistit co se děje s čsl. hroby a památníky z 1. světové války na území Ruska /Vladivostok, Sibiřská magistrála, hrob pluk. Šímy/.

Náměstek ministra J. Suchánek informoval, že právě tento článek byl podroben ktitice ve Federálním shromáždění. Šlo zejména o to, aby tento článek neznemožňoval odstraňování takových nesmyslných památníků jako jsou tanky a pod.

Posl. J. Kalus navrhl, aby se v tomto článku potom hovořilo pouze o hrobech. Upozornil, že např. v Praze existuje Ruský hřbitov, kde jsou pochovány význačné osobnosti ruské emigrace.

Posl. P. Nečas připomněl ještě jeden aspekt. I když jde třeba pouze o spekulaci. Domnívá se, že původní smluva je v součané době neprůchodná i v Ruském parlamentu. V případě, že Česká republka by vypracovala novou smlouvu, je nepravděpodobné, že by byla schválena v Ruském Parlamentu v dubnu. Ratifikace proběhne až v případě vítězství B. Jelcina v referendu, což umožní změnu tohoto Parlamentu a ten je potom ochoten smlouvu ratifikovat. Jeví se mu nyní reálnější alternativa 3/.

Posl. J. Ježek vyjádřil názor, že mu zde vadí to, že chce-li ministerstvo zahraničních věcí znát názory Poslanecké sněmovny k této problematice, měli by poslanci, aby se mohli vyjádřit, mít dostatek informací i o ekonomické situaci. O tomto zde ještě nebylo vůbec hovořeno. Požádal ministerstvo zahraničních věcí, aby předložilo Poslanecké sněmovně /zahraničnímu výboru/ zprávu o situaci v Rusku. Dále upozornil i na další aspekt. Velmi důležité při zaujímání stanoviska ke smlouvě s Ruskem může být i postoj Ruska k situaci na Balkáně a ve Střední Asii. Je nutno vzít v úvahu i snahy Ruska projevovat se jako velmoc. Ministerstvo zahraničních věcí by mělo předložit takové informace, aby se problematikou smlouvy s Ruskem mohly zabývat jednotlivé poslanecké kluby. Navrhl tento bod neuzavírat a vrátit se k otázce smlouvy s Ruskem tehdy, až obdrží poslanci informace.

Posl. M. Lobkowicz vyjádřil souhlas s posl. J. Ježkem, aby tento bod nebyl uzavřen. Informoval, že na ministerstvu zahraničních věcí se nyní připravuje materiál, který by se měl podrobně zabývat česko-ruskými vztahy. Ale bude ještě chvíli trvat, než bude dokončen. Není zatím zpracována ta část materiálu, která by měla analyzovat důsledky neuzavření smlouvy s Ruskem, je nutno dopracovat též tu část materiálu, která se zabývá ekonomickými vztahy mezi Českou republikou a Ruskem a pod.

Posl. I. Janů konstatovala, že dnes se touto problematikou zabývá výbor poprvé, že samozřejmé, že se tímto musí zabývat i poslanecké kluby. Právě členové zahraničního výboru by měli být iniciátory takových jednání, měli by informace zde získané přenést na jednání klubů. Dále informovala, že velký zájem o setkání se zahraničním výborem projevil rada Ruského velvyslanectví p. Orlov.

Posl. J. Ježek upozornil, že podobný požadavek vznesl i velvyslanec Polska v České republice p. J. Baluch. Mělo by se zvážit, kdo by měl být nejdříve na schůzi zahraničního výboru pozván.

Posl. I. Janů informovala, že polský velvyslanec sám požádal o odložení návštěvy, tento problém zde není. Ale p. Orlov by měl být přijat až v době, kdy bude mít zahraniční výbor k dispozici materiál ministerstva zahraničních věcí.

Posl. J. Kalus ve svém vystoupení upozornil na určité prvky agrese, které budou i v genech nového Ruska. Rusko bylo neustále v expanzi a není důležité v jakém ideologickém rámci probíhala, neustále docházelo k dalšímu rozšířování území, nyní je v depresi, ale je otázkou času, kdy opět zde nastanou expanční snahy. Nesmíme k jednání s Ruskem přistupovat s iluzemi.

Posl. V. Grulich konstatoval, že by měla být vypracována nová smlouva, nyní již nejsme s Ruskem sousedy a sousedy nebudeme. Tato skutečnost by měla být zohledněna v nové smlouvě. Existují zde určité ekonomické závazky ze strany Ruska, když by nebyla žádná smlouva, mohli by jsme být znevýhodněni, a mohlo by se to obrátit proti nám. Smlouva by neměla obsahovat politicko-obranné závazky, mohly by způsobit určitou negaci našich postojů vůči okolnímu světu.

Posl. O. Vychodil upozornil na skutečnost, že si nemůžeme vybírat s kým chceme uzavírat smlouvy a s kým ne, zcela z pragmatického hlediska.

Posl. P. Nečas upozornil na potřebu určité symetrie smlouvy České republiky s Ruskem a smlouvy Slovenské republiky s Ruskem. Při vypracovávání nové smlouvy by se mělo vědět jaké vztahy s Ruskem bude mít Slovenská republika.

Posl. J. Ježek se dotázal představitele ministerstva, jak by se vlastně smlouva měla nazývat.

Náměstek ministra J. Suchánek sdělil, že tato smlouva by měla mít obdobný název jako smlouva např. s Německem tj. smlouva o přátelských vztazích a spolupráci. Současně požádal členy výboru o upřesnění časového horizontu pro uzavření smlouvy. Dodal, že podpora prezidenta B. Jelcina touto smlouvou není tak jednoznačná. Ruská ambasáda jí přikládá větší význam nž pravděpodobně dřívější sjednání smlouvy bude mít.

Posl. K. Lojdová konstatovala, že si nemůžeme dovolit nemít žádnou smlouvu. Do dubna je vypracování a sjednání nové smlouvy nereálné. Jde o smlouvu na 10 let, jde o smlouvu obecnou, která nás musí ochránit i za 5 let.

Posl. J. Kryčer navrhl časový horizont pro sjednání smlouvy neomezovat, měla by být sjednána ve vazbě na smlouvu s Ukrajinou.

Posl. P. Nečas vyslovil názor, že by se neměl přeceňovat vliv této smlouvy na vývoj v Rusku. Měla by se rychle projevit vůle české strany jednat o nové smlouvě.

Posl. M. Lobkowicz informoval členy výboru, že p. ministr by v březnu, kdy navštíví Moskvu měl již jednat o nové smlouvě. Návštěva Parlamentu Ruské federace předsedou Poslanecké sněmovny koncem března by měla být ku prospěchu tohoto jednání.

Nám. ministra J. Suchánek poděkoval členům výboru za vyjádření svých názorů k této problematice a konstatoval, že je nyní ministerstvo schopno jednoznačněji odpovědět pracovníkům Ruské ambasády.

/náměty pro jednání/

Vzhledem k výsledkům rozpravy k předcházejícímu bodu navrhl posl. J. Ježek odložit projednávání tohoto bodu na příští schůzi zahraničního výboru. Posl. M. Lobkowicz navrhl přijmout usnesení, kterým zahraniční výbor žádá ministra zahraničních věcí J. Zieleniece, aby předložil zahraničnímu výboru materiál, který by obsahoval podklady pro jednání delegace Poslanecké sněmovny s představiteli Parlamentu Ruské federace. Bylo přijato usnesení č. 8 /10:0/.

Místopředsedkyně výboru posl. I. Janů informovala členy výboru o jednání, která vedla delegace Poslanecké sněmovny v Radě Evropy. Vedoucím delegace byla posl. I Janů, členy byli posl. M. Stiborová, P. Bachna, Z. Trojan. Delegace se zúčastnila 44. plenárního zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Ještě před odjezdem delegace byla Poslanecká sněmovna informována, že České republice byl udělen statut zvláštního hosta v Radě Evropy. Členové delegace se zúčastnili jednání výboru Parlamentního shromáždění a jednání politických frakcí. Delegace byla přijata předsedou Parlamentního shromáždění p. M. A. Martinézem, kterého stručně informovala o situaci v České republice. Posl. I. Janů jednala s paní Lentz-Cornette /Lucembursko/, která jako zpravodaj spolu s dalšími 2 zpravodaji přijede do České republiky, aby se seznámila se situací v České republice. Posl. I. Janů zdůraznila, že návštěvě vyslanců Parlamentního shromáždění je nutno věnovat velkou pozornost, neboť závěry z jejich návštěvy budou mít nemalý vliv na jednání o členství České republiky v Radě Evropy.

Dále informovala posl. I. Janů o jednání plenárního zasedání Parlamentního shromáždění. Zejména se projednávaly otázky týkající se situace v bývalé Jugoslávii, otázky týkající se menšin a migrace, náboženské tolerance a problematika jaderné bezpečnosti. Posl. J. Ježek navrhl, že by se na některé z příštích schůzí měl zahraniční výbor zabývat problematikou týkající se situace v Jugoslavii a problematikou uprchlíků a azylantů.

V závěru projednávání tohoto bodu bylo na návrh posl. I. Janů přijato usnesení č. 9, kterým zahraniční výbor žádá předsedu Poslanecké sněmovny, aby pozval k návěštěvě České republiky předsedu Parlamentního shromáždění Rady Evropy p. M. A. Martinéze /8:0/.

Zahraniční výbor projednal tyto návrhy na zahraniční cesty:

- Maďarsko - posl. J. Koucký - výbor přerušil projednávání tohoto návrhu vzhledem k tomu, že posl. J. Koucký nepředložil pozvání na tuto akci. K této záležitosti se výbor vrátí, až bude mít k dispozici potřebné informace.

- Rakousko - seminář Severoatlantického shromáždění - 3. - 10. 3. 1993 - návrh bude projednán až vedoucí delegace Poslanecké sněmovny v Sevroatlantickém shromáždění posl. O. Vychodil sdělí zahraničnímu výboru návrh na účast poslanců.

- USA - seminář Severoatlantického shromáždění - 19. - 21. dubna 1993 - návrh bude projednán až vedoucí delegace Poslanecké sněmovny v Sevroatlantickém shromáždění posl. O. Vychodil sdělí zahraničnímu výboru návrh na účast poslanců.

- Francie - delegace Poslanecké sněmovny do Evropského parlamentu - výbor projedná tuto cestu až na základě návrhu vzešlé z jednání stálé delegace Poslanecké sněmovny v Evropské parlamentu.

- Velká Británie - posl. F. Kozel - účast na konferenci Mezinárodního výboru vědeckých svazů na téma Role vědy v přetváření Střední a Východní Evropy - výbor přijal usnesení č. 10 /8:0/.

- Velká Británie - přijetí Britské skupiny Meziparlametní unie v České republice. Výbor přijal usnesení č. 15 /8:0/.

- předběžné pozvání Parlamentu Rakouské republiky pro předsedu Poslanecké sněmovny - příjato usnesení č. 11 /8:0/.

Místopředsedkyně výboru posl. I. Janů informovala členy výboru o:

- činnosti knihovny a Parlamentního institutu bývalého FS ČSFR /výběr ze zahraničního tisku/

- nabídce předsedkyně Spolkového sněmu p. R. Süssmuthové /stáže/

- přijetí senátora Gerarda Gauda předsedou Poslanecké sněmovny. Senátor při obědě pořádaným předsedou branného a bezpečnostného výboru posl. V. Šumanem vyjádřil přání spolupracovat se skupinou poslanců na rozvíjení česko - francouzských vztahů. Posl. I. Janů informovala, že obdobnou žádost o spolupráci s poslanci španělského parlamentu obdržela prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí. Posl. J. Ježek informoval, že tytéž signály má i od portugalské strany. Výbor se shodl na tom, že je nutné prostřrdnictvím poslaneckých klubů soustředit návrhy na poslance, kteří by měli zájem o tuto spolupráci a vytovřit příslušné skupiny, které by se zajímali o rozvíjení vztahů se zahraničními parlamenty.

Posl. J. Ježek informoval o svém jednání s panem Kyprem, pracovníkem čs. velvyslanectví v Ljublani. Doporučil výboru, aby se v nejbližší době uskutečnila návštěva skupiny poslanců zahraničního výboru v parlamentu Slovinské republiky. Výbor pověřil posl. J. Ježka, aby dohodl prostřednictvím čs. velvyslanectví termín návštěvy.

Posl. O. Vychodil informoval členy výboru o své účasti na semináři pořádaném Severoatlantickým shromáždění v Granadě ve dnech 1. - 3. února 1993 v Granadě věnovaném problematice bezpečnosti ve Středomoří. Účast poslanců na této akci hodnotil velmi pozitivně. Dále informoval, že byl neoficiálně požádán, zda by obdobný seminář mohl být uspořádán v Praze, náklady by hradilo Severoatlantické shromáždění. Výbor nedospěl ke konečnému vyjádření k tomuto návrhu, neboť jak uvedla posl. I. Janů, to, že akce je hrazena zahraniční stranou, neznamená, že to čs. stranu nic stát nebude. Je nutno podrobně zvážit pořádaní takovéto akce, neboť je organizačně velmi náročná, ale na druhé straně, když se taková akce podaří, je to velmi prospěšné pro pořádající stranu.

Posl. J. Ježek informoval o svém jednání se zástupcem sudetoněmeckého sdružení Ackerman-Gemeinde s p. Ottem. Představitelé sudetoněmeckých spolků Ackermann-Gemeinde a Selliger-Gemeinde se obrátili na zástupce zahraničního výboru s žádostí o přijetí. Chtěli by projednat některé problémy týkající se tzv. sudetoněmecké otázky. V rozpravě vystoupila posl. M. Stiborová, která konstatovala, že není vhodné, aby s těmito spolky jednali poslanci Poslanecké sněmovny. Posl. J. Ježek navrhl usnesení, kterým zahraniční výbor vyslovuje souhlas s tímto jednáním. Usnesení nebylo přijato. Na návrh posl. J. Kryčera bylo přijato usnesení č. 12 /6:3/, kterým zahraniční výbor konstatuje, že nemá namitky k jednání poslanců s představiteli těchto sudetoněmeckých spolků.

7.

V úvodu projednávání tohoto bodu vystoupil ministr zahraničních věcí J. Zieleniec. Konstatoval, že materiál vychází z jednání, která proběhla mezi českou a slovenskou stranou. Je zde uplatněn územní princip. Předmětem smlouvy je společná investice tehdejších smluvních partnerů, tj. Československa a Maďarska. Vycházejíc z toho, že jde o smlouvu lokalizovanou, Česká republika z hlediska mezinárodního práva nemusí do této smlouvy sukcedovat. To znamená, že zástupci České republiky se nebudou zúčastňovat dalších jednání o této stavbě se zástupci Slovenské republiky a Maďarské republiky a Komise Evropských společenství, jakož i jednání Slovenské republiky a Maďarské republiky o předložení sporu Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu. Sukcese by znamenala vtažení České republiky do sporu s Maďarskem, které by zatěžoval vzájemné vztahy. Tyto vztahy jsou v současné době dobré, o tom svědčí podepsání dohody o ochraně investic a dohody o zamezení dvojího zdanění ze dne 14. ledna 1993. Obě strany mají zájem i o podepsání smlouvy o přátelství. Skutečnost, že česká strana nebude sukcedovat do smluv z r. 1977, neumožňuje ji ovšem podílet se na užitcích díla. Z hlediska České republiky není tato skutečnost z celkového pohledu na tuto problematiku podstatná. Účast českých podnikatelských subjektů v oblasti dodávek stavebních prací a technologií je realizována na komerčním principu, ve většině případů jako poddodávky pro dodavatelské organizace Slovenské republiky. Vzhledem k tomu, že se jedná o prezidentskou smlouvu, jež byla schválena parlamentem, je třeba rovněž k rozhodnutí o tom, že ČR nebude do této smlouvy sukcedovat, souhlasu Parlamentu.

Zpravodajskou zprávu přednesl posl. P. Nečas, který konstatoval, že nesukcesí České republiky do této smlouvy nebudou dotčeny zájmy českých fyzických osob.

Po krátké rozpravě, ve které vystoupili posl. J. Ježek a M. Stiborová bylo přijato usnesení č. 13 /9:0/.

Ministr zahraničních věcí J. Zieleniec v úvodu svého vystoupení seznámil členy zahraničního výboru se situací na ministerstvu zahraničních věcí. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky vzniklo 1. ledna 1993. Během 1. - 2. ledna 1993 začaly fungovat naše zastupitelské orgány. Vznik ministerstva nemůže proběhnout jedním rozhodnutím, ale vyžaduje určitý proces, během kterého se řada věcí musí vyjasnit.

K 1. 4. 1993 by měla být vytvořena nová struktura ministerstva. K personálnímu obsazení ministerstva uvedl, že z FMZV převzalo nové ministerstvo velký počet lidí, kteří nesplňovali ta či ona kriteria, které jsme vytyčili. S těmi lidmi se bude muset ministerstvo rozloučit. Během prvního pololetí by mělo být přijato do služeb ministerstva větší množství čerstvých absolventů českých vysokých škol a mělo by dojít k významné personální obměně.

Dále ministr zahraničních věcí uvedl, že k současným prioritám činnosti ministerstva po rozdělení ČSFR patří zejména revize některých mezinárodních smluv, zasazení České republiky do soustavy mezinárodních vztahů a nové definování naší pozice, zejména z hlediska evropských integračních procesů. Ke spolupráci ministerstva zahraničních věcí se zahraničním výborem uvedl, že z ní má příjemný pocit. Výbor podpořil ministerstvo při schvalování rozpočtu, v zahraničním výboru bývalé České národní rady byla projednána a schválena koncepce zahraniční politiky České republiky. Rozšíření spolupráce vidí zejména v oblasti zahraničních vztahů.

Ministr zahraničních věcí J. Zieleniec se dále zmínil o členství České republiky v Radě Evropy. Jde o jednu z nejstarších mezinárodních organizací a členství České republiky v této organizaci přikládá velký význam. Bez problémů vidí vstup České republiky do Rady Evropy v květnu t.r.

Podrobněji se zabýval tzv. sudetoněmeckou otázkou. Sudetoněmecký problém není možné řešit jinak než v komplexu celé české politiky vůči Německu. Zdůraznil, že je zásadně proti tomu, aby česká vláda jednala s organizacemi sudetských Němců. Jednání s českou vládou žádá Sudetoněmecké krajanské sdružení již od loňského roku. Dialog s nimi podle něj mohou vést české regiony nebo spolky. Vládní jednání by naopak znamenala soustředění vztahu České republiky k SRN jen na tuto dílčí otázku. V této souvislosti zdůraznil, že to bolestné v našich vztazích by měla rozředit pozitivní spolupráce. Vztah mezi oběma státy je nesouměrný. Pro ČR jsou vztahy s Německem velmi důležitým problémem, kdežto vztahy s ČR jsou pro SRN pouze jedním ze zahraničněpolitických problémů. Bylo by chybou, abychom se soustředili pouze na jednu část minulosti a přes ni se dívali na Německo. Je nutné uvážit, že SRN je zemí historicky velmi diverzifikovanou a že v jejich různých částech existují rozdílné zájmy. Konstatoval, že vítá, že poprvé v dějinách se bilaterární vztahy s Německem stávají součástí sítě celoevropských vztahů. I to je podle ministra jeden z důvodů pro aktivní podíl ČR na evropské integraci. K citlivým otázkám oboustranných vztahů patří také odškodnění českých občanů, obětí 2. světové války. Německá vláda v posledních třech letech projednávala možnost vytvoření nadace, která by se zabývala mj. odškodněním bývalých čs. občanů postižených za druhé světové války. Jednání však nevyústila v konkrétní dohodu. Ke svému nedávnému setkání se svým německým protějškem uvedl, že ministr zahraničních věcí SRN K. Kinkel se vyslovil proti paušálnímu odškodnění resp. odškodnění konkrétních osob, protože by to pro Německo bylo v současné době politicky velmi obtížné. Nabídl ale možnost projektu, na němž by se finančně podílela německá vláda a který by umožňoval charitativní činnost spojenou s odškodněním. Poskytnutá částka by pak byla adekvátní způsobeným škodám.

V diskusi vystoupila posl. I. Janů. Požádala p. ministra o bližší objasnění představy ministerstva zahraničních věcí o roli Rady Evropy v české zahraniční politice. Ministr J. Zieleniec uvedl, že je nutné obsadit funkci na Čs. misi při Radě Evropy ve Štrasburku, ale není nutné rozhodnutí uspěchat. Za velmi pozitivní označil skutečnost, že zpravodajkou pro Českou republiky byla ustanovena paní Lenz-Cornette z Lucemburska. Lze očekávat její návštěvu u nás a nyní byl informován, že předseda Poslanecké snmovny má pozvat předsedu Parlamentního shromáždění Rady Evropy M. A. Martinéze do České republiky. Posl. M. Stiborová vyjádřila názor, že by Česká republika se měla aktivně zapojit do činnosti tzv. Benátské komise. Současně se zmínila o materiálu vydaném Finantial Times formou inzerátu věnovaném nově vzniklé republice. Vyslovila určité výhrady ke kvalitě tohoto materiálu. Dále v diskusi vystoupili posl. J. Ježek, M. Lobkowicz. Ministr přislíbil, že v nejbližší době dostane zahraniční výbor materiál obsahující informace o čs. zastupitelských úřadech. Přislíbil účast parlamentního tajemníka na schůzích výboru.

Posl. J. Kalus stručně podal zpravodajskou zprávu o návrhu na podporu úspor elektrické energie. O projednání tohoto materiálu ve výborech požádal výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Návrh programu úspor energie vychází z předpokladu, že bude v šírším měřítku zavedena výroba a následně užívání kompaktních zářivek. Většina členů výboru vyjádřila souhlas s touto myšlenkou, i když současně vyjádřili pochybnosti o způsobu projednávání tohoto návrhu v Poslanecké sněmovně. Bylo přijato usnesení č. 14 /8:0/.

Schůze skončila ve 12.00 hod.

Zapsala: Ing. Stanislava Mikšová

org. tajemnice zahraničního výboru