Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
1993
I. volební období
(VII. volební období ČNR)
výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
Zápis
z 7. schůze výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, konané dne 17.3.1993 od 10.00 hod. a 18.3.1993 od 9.00 hod. v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, Praha 1, v místnosti č. 106/I. patro
Březen
Zápis ze 7. schůze výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
Přítomno: dle prezenční listiny
Program: podle pozvánky
Sedmá schůze výboru zahájena v 10.30 hod.
Bod 1 - Odměňování učitelů - zařazování do platových tříd (předpokládaná novelizace nař. vlády ČR č. 251/1992 Sb.)
Nám. MŠMT Pillip uvádí aktuální řešení spočívající ve změnách v katalogu prací. Zástupce ministerstva práce a sociálních věcí, ředitel odboru Moravec připomíná širší souvislosti problému, současné zařazování do 10. platové třídy neodpovídá právnímu předpisu, nicméně se tento stav toleruje, z provedených kontrol se nevyvozují žádné následky. Zjišťuje se, že tendence je zařazovat výše než umožňuje předpis, nesprávné zohlednění let praxe. To je nutné posuzovat v relacích s proklamovaným nedostatkem finančních prostředků ve školství.
Posl. PŘIBÁŇ se táže na výklad navržených kritérií zařazování u základních uměleckých škol. Předseda výboru se pozastavuje nad zařazením učitelů základních škol do 9.třídy a učitele střední školy do 10. třídy, které nevidí jako zřetelné.
Ing. SUKOVÁ z MŠMT konstatuje nezměněnou konstrukci, kdy učitel bude zařazen do třídy podle nejnáročněji vykonávané práce. Bude rozhodné u uměleckých škol, zda učitel připravuje alespoň jednoho žáka na další studium.
K tomu předseda výboru upozorňuje, že se žák může rozhodovat o dalším studiu kdykoliv, jde o naprosto nejistou skutečnost.
V další rozpravě poukázáno na tlak učitelů, aby maximum mzdy bylo v nárokové složce mzdy, nadstandardní výkon má být oceněn osobním příplatkem, který se však využívá spíše na mzdovou nivelizaci. Praxe se tak míjí se záměrem právní úpravy. K porušování stávajících předpisů nám. Pillip konstatuje, že je třeba z výsledků kontrol vyvozovat následky a žádat zjednání nápravy. Předseda výboru žádá, aby výboru byly předloženy závěry kontrol prováděných ministerstvem práce a sociálních věcí se stanoviskem ministerstva školství. Ředitel Moravec upozorňuje na připravovanou novelu zákona o zaměstnanosti, která sleduje oprávnit úřady práce k výkonu kontrolní činnosti, dosud může kontrolu provádět jen ministerstvo samotné. Připomíná střední odborná učiliště, kde se na některé zaměstnance vztahuje zákon č. 1/1992 Sb., podle tohoto zákona je mzda výsledkem jednání zaměstnanců a zaměstnavatelů, avšak refundace přísluší školskému úřadu. Je záměrem ministerstva, aby refundace nebyla prováděna v plné výši, nýbrž jen v rozsahu zákona č. 143/1992 Sb.
Bod 2 - Mandát komise pro otázky transformace školství
Předseda výboru uvádí rámcové vymezení činnosti komise podle písemného materiálu. Mpř. KARAS se táže na volbu dalších členů komise, předseda konstatuje, že je třeba předložit návrhy. Mpř. KORONTHALY žádá doplnit o konkrétní termíny a táže se, zda komise sama provede mapování a rozbor stávající situace. Předseda výboru odpovídá, že komise sama stanoví tempo své práce, analýzu provede komise sama. Posl. KOUCKÝ má za to, že komise bude pracovat obdobně jako ostatní komise výboru, tzn. že hlavní důraz bude na koncepční práci, především pokud jde o legislativu. Ta je totiž základem práce parlamentu. Pouze zbytkově se bude věnovat i aktuálním problémům školství. Mpř. KORONTHALY se táže, zda po dobu, než komise připraví zásadní dokumenty, nebude pokračovat transformace školství a do kdy bude zásadní dokument předložen výboru. Mpř. KARAS se obává, aby komise nesuplovala činnost ministerstva. Posl. PŘIBÁŇ odmítá domněnku o nahrazování činnosti ministerstva. Posl. SOURAL má za to, že by komise neměla být nějakým termínem svazována, mělo by jít o věc samotné komise.
Nám. Pillip připomíná existenci ministerstva, se kterým by komise měla spolupracovat, cíle komise a ministerstva mohou být totožné. Chápe zřízení komise jako prostředek rychlejšího tempa transformace školství.
Po krátkém přerušení předseda konstatuje, že došlo k dohodě s mpř. Karasem o některých změnách v předloženém písemném materiálu. Rovněž mpř. Koronthaly navrhuje některé změny.
Hlasováno o návrhu usnesení, kterým
I. se bere na vědomí rámcové vymezení činnosti komise pro otázky transformace školství ve znění schválených pozměňovacích návrhů,
II. pověřuje komisi, aby neprodleně zahájila svou práci,
III. žádá komisi, aby pravidelně (jednou měsíčně) informovala výbor o své činnosti, usnesení přijato.
Bod 3 - Informace o České školní inspekci
Nám. Bartošek konstatuje, že inspekce jím zadané úkoly plní včas, organizační uspořádání inspekce je výboru k dispozici. Ing. Šulc doplňuje písemnou informaci o uspořádání inspekce a její činnosti v r. 1992.
Zpravodaj posl. PŘIBÁŇ připomíná usnesení výboru týkající se ČŠI z 18.2.1992 a uzavírá, že se ministerstvo při formulování koncepce inspekce pokouší o nemožné, totiž o spojení uplatněných koncepcí do jediné představy. Výboru chybí aktuální harmonogram a informace o územní působnosti jednotlivých inspektorů.
Posl. KOUCKÝ konstatuje, že harmonogram neobsahuje konečný termín realizace již schválené koncepce inspekce, žádá upřesnit, jaké dopady bude mít koncepce v oblasti legislativní.
Nám. Bartošek uvádí, že práce na koncepci se nezastavily, předává se harmonogram. Další práce pokračují nad kompilátem všech předložených koncepcí, nikoliv nad vítěznou koncepcí. Harmonogram není úplný, protože nelze odhadnout výsledky veřejných diskusí. Ke změnám v právním řádu se předpokládá především vyhláška o inspekci. K realizaci zamýšlí ministerstvo přikročit od 1.9.1993.
Bod 4 - Rozpočet Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání (tisk 91)
Člen Rady ing. Brož uvádí tisk 91. K 6,3 milionů Kč doplňuje, že tyto prostředky nebude v r. 1993 čerpat. Půjde o rezervu pro r. 1994. Samotných 0,3 procenta výnosu je nedostatečných, bude třeba vytvořit systém financování odpovídající potřebám Rady. V r. 1993 půjde především o investiční náklady, aby Rada byla vybavena potřebným technickým zázemím.
Zpravodaj posl. ZEMAN připomíná stanovisko legislativního odboru Kanceláře, dopis NKÚ, který navrhuje změnu zákona o státním rozpočtu, kterou Rada přijde o prostředky ze státního rozpočtu. Konstatuje mimořádnost situace pro r. 1993.
V rozpravě se připomíná existence dvou možných výkladů způsobu financování činnosti Rady.
Vedoucí úřadu Rady L. Jakl komentuje rozpočet Rady a jeho vznik, a to i v souvislosti s obtížným jednáním s ministerstvem financí. Připomíná, že Rada je připravena k úsporným opatřením. K dnešnímu dni má úřad Rady 15 pracovníků. Připomíná, že úřad má postavení rozpočtové organizace. Pokud by došlo k redukci finančních prostředků, samotnou existenci Rady by to neohrozilo, avšak podstatně by se zhoršila kvalita rozhodovací činnosti a omezil rozsah kontrolní činnosti.
Posl. PAVLÍKOVÁ se táže, jak Rada naložila s financemi, které došly z České televize, ředitel Jakl sděluje, že tyto prostředky jsou deponovány na zvláštním účtu, od Českého rozhlasu dojdou finanční prostředky dodatečně.
Posl. ZEMAN si upřesňuje počet pracovníků a výši jejich mzdového ohodnocení, úřad má mít cca 48 pracovníků. Na odměňování se vztahuje zákon č. 143/1992 Sb. a prováděcí předpisy. Značnou částku zřejmě pohltí cestovní náhrady mimopražským členům Rady. Konstatuje, že podle údajů Rady při dnešních cenových relacích by Rada potřebovala cca 17 milionů Kč, tj. cca O,75 procenta výnosu ze sazeb.
Konstatuje se usnesení ústavněprávního výboru č. 25 z 17.3.1993, kterým se připouští dvojí zdroj financování činnosti Rady.
Posl. PAVLÍKOVÁ se táže na další způsob financování činnosti, jestliže by nebyla schválena příslušná novela zákona o Radě. Připomíná možnost ukládat pokuty za porušování předpisů o vysílání. Ing. Brož k tomu uvádí, že by šlo o podstatnou redukci činnosti Rady.
Zpravodaj má za to, že nejlepším řešením je novela zákona směřující k úpravě výše příjmu ze sazby při současném zrušení rozpočtového financování.
Přijato usnesení k tisku 91, kterým se doporučuje,
I. Poslanecké sněmovně, aby návrh rozpočtu schválila
II. vládě ČR, aby vypracovala návrh novely zákona ČNR 103/1992 Sb. a zákona ČNR č. 36/1993 Sb. a odstranila tak nedostatky v právním a ekonomickém postavení Rady,
III. zmocňuje zpravodaje, aby se zúčastnil společné ....
Bod 5 - Zpráva o stavu vysílání a o činnosti Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání
Písemnou zprávu uvádí člen Rady ing. Hanuš. Konstatuje se usnesení komise pro sdělovací prostředky z předcházejícího dne a doplňující písemnosti Rady.
Zpravodaj mpř. KORONTHÁLY považuje zprávu s doplňkem za dostatečnou s tím, že ani absence koncepce politiky v oblasti vysílání není na překážku schválení zprávy. Má za to, že iniciativu při přípravě koncepce měla vyvinout Federální rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
Posl. PAVLÍKOVÁ má za to, že zpráva je sice vyhovující, nicméně táže se na problematiku tzv. místní televize. Jde o přetrvávající problém, který není řešen. Táže se na možnosti Rady a na požadavky ve vztahu k parlamentu.
Ing. Hanuš připomíná, že kmitočty pro obecní vysílání nejsou zkoordinovány a předpokládá se jiné jejich využití, např. pro dokrytí území pro účely ČT 1, ev. ČT 3. Pouze krátkodobě by bylo lze kmitočty užívat, na cca 2 roky. Ekonomičtější a perspektivnější je kabelová televize.
Posl. PAVLÍKOVÁ připomíná rozptýlenou zástavbu řady sídel, která znemožňuje kabelové rozvody efektivně instalovat. Finanční prostředky jsou vyšší než využití zbytkových kmitočtů. Táže se na přístupy k satelitnímu vysílání, které považuje za perspektivnější.
Dr. Jakobec připomíná autorskoprávní reflexi místního vysílání, která znamená další nároky na obecní pokladnu. Problém vidí i v jednání s nositeli satelitních práv a ve skutečnosti, že obec, resp. obecní úřad se nezapisuje do obchodního rejstříku. Postoj České televize k satelitnímu vysílání je rovněž negativní.
Přijato usnesení, kterým výbor po úvodním výkladu člena Rady ing. Hanuše, zpravodajské zprávě posl. Koronthalyho a rozpravě
I. doporučuje PSP, aby zprávu schválila,
II. doporučuje vládě, aby vypracovala návrh novely zákon č. 468/1991 Sb., především pokud jde o koncepci licenční politiky v oblasti vysílání a hospodaření s kmitočtovým spektrem,
III. zmocňuje zpravodaje, aby s usnesením výboru seznámil PSP.
Bod 6 - Vysílání České televize
Posl. SOURAL navrhuje usnesení, kterým se pověřuje předsedu výboru, aby na zasedání organizačního výboru požádal o stažení bodu vysílání ČT z březnové schůze a zařazení na schůzi dubnovou. Přijato.
Bod - Různé
Posl. SOURAL konstatuje, že výboru dochází řada rezolucí a podnětů. Má za to, že by výbor měl být s obsahem korespondence seznamován a odpovědi měly být koncipovány na základě rozpravy ve výboru. Současně připomíná, že pro jednání komisí je vyhrazen pátek. Seznamuje výbor s vydáním publikace o historii Těšínska, na jejíž distribuci nejsou finanční prostředky a táže se, zda se nenajde cesta k obstarání finančních prostředků na distribuci.
Přerušeno do druhého dne.
Bod 7 - Zpráva ministra hospodářství o nakládání s majetkem SSM
Ministr Dyba komentuje písemnou zprávu, která se poslancům předává současně a která je reakcí ministerstva na usnesení výboru č. 16/1993 z 18.2.1993. Připomíná, že majetek je určen všem dětem a mládeži včetně neorganizované, které je cca 80 procent. Proto nelze majetek privatizovat ani jím naložit tak, že by byl přikázán existujícím dětským a mládežnickým organizacím. Uvádí příklad, že např. IWCA má cca 90 členů, jejich věkový průměr je cca 40 let.
Mpř. KARAS má za to, že se zprávou bude zabývat především komise pro děti a mládež. Pozornosti doporučuje koncepci využití majetku. Pozastavuje se nad minimálním ziskem organizací, které majetkem hospodaří vzhledem k objemu svého majetku. Opomíjí vztah ministra k restitucím, filosofie by měla být postavena na tom, že co bylo ukradeno, mělo by být vráceno.
K Junia, s.r.o. uvádí, že ředitel odboru Čihák byl členem KSČ od r. 1986, dříve pracovník federálního ministerstva kontroly, obdobné údaje stran politické příslušnosti uvádí k ostatním funkcionářům společnosti. Např. ing. Lněnička byl členem prověrkové komise, táže se, zda se dá zjistit, kdo z nich nebyl členem Lidových milicí. O část majetku v Severomoravském kraji se ucházel Pavel Dyba a táže se, zda jde o příbuzného ministra.
Posl. CHUDOBA se táže, zda byl ministr pověřen skupinou pověřených ministrů rozhodováním o některých věcech majetku. Pozastavuje se nad předmětem s.r.o., kterým je koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje, což není v souladu s posláním společnosti. Připomíná, že jde o majetek v hodnotě 2 miliardy, který vydělal pouhých 9 milionů.
Posl. KAŠPÁREK má za to, že není správné, aby se pracovníci ministerstev stali funkcionáři společností.
Posl. KORONTHALY připomíná, že společnost má základní jmění jen 100.000 Kč a táže se, kdo odpovídá za majetek.
Posl. GROSS upozorňuje na změnu v koncepci ministerstva a pozastavuje se nad proklamovanou změnou, která nebyla realizována (str. 9 písemné zprávy).
Posl. FROMMER cituje stanovisko starosty Junáka J. Navrátila, které se pozastavuje nad tím, že s majetkem vládnou funkcionáři předcházejícího režimu na ministerstvu státní kontroly, dnes na ministerstvu hospodářství. Pověření ministři se v této záležitosti nescházejí a vše ponechávají na podřízených úřednících.
Ministr v reakci uvádí, že pověření ministři postup konzultují. Je třeba ctít zákon i usnesení vlády, které je pro ministry závazné. Koncepci nakládání s majetkem může změnit pouze vláda nebo parlament zákonem. Všichni čtyři ministři dozor nad majetkem vykonávají, žádný nemovitý majetek nebyl nikomu předán.
Ke kádrovým záležitostem, ministr zkoumal soulad s lustračním zákonem, na funkcích, na které se nevztahuje, tito lidé pracují. Lidé ve společnostech jsou navíc kontrolováni, na valných hromadách jsou projednávány zprávy o jejich činnosti. Jejich pravomoc je limitována.
Nám. Kupka připomíná, že byla zvolena koncepce majetek neprodávat, nýbrž jej využívat, věnovat jej pro účely mládeže. Při debatách se střetávaly zájmy řady lobby, nebylo možné dosáhnout konsensu. Hospodářské výsledky nejsou dobré, odpovídá za ně ředitel a ne ministr. Připomíná stav trvalé nejistoty, očekává se změna, protože nová vedení mají určitou jistotu a větší pravomoc. Navíc smyslem těchto společností není maximalizace zisku, jde o podporu dětí a mládeže. S.r.o. Junia má regulovat využití majetku, není jeho vlastníkem a nemůže jej prodat. Protože jde o státní majetek, jsou a musí být představitelé státu, úředníci nemají z tohoto titulu žádný příjem. Personální složení bylo konzultováno všemi pověřenými ministry.
Ministr znovu zdůrazňuje, že žádný nemovitý majetek nebyl prodán, sám ministr nemůže rozhodovat samostatně. Ministr neví, zda bratr se o nějaký objekt zajímá, nemůže mu v tom bránit, podstatné je, že žádný objekt ani bratrovi nebyl prodán. Nepodceňuje kádrové otázky, lustrační zákon byl dodržen, lidem je třeba dát šanci, na určitých místech mohou tito lidé pracovat, jsou koneckonců pod kontrolou. K restitucím uvádí, že se diskutuje dnes o zmírnění majetkových křivd, varuje před přehlížením širokých souvislostí.
Mpř. KARAS poznamenává, že ze tří čtvrtin předmětný majetek dětem a mládeži neslouží. S.r.o. Junia je dnes odkladištěm bývalých pracovníků ministerstev. Na pracovníky je třeba klást jistá morální a etická hlediska. Pánové Tůma a Lněnička ze s.r.o. byli členy Lidových milicí. Žádá ministra, aby se uvedené problematice více než dosud věnoval. Navrhuje shledat zprávu za nedostatečnou.
Posl. CHUDOBA žádá oprostit se od politického aspektu, chce se zaměřit na odbornou stránku. Žádá o vyvození odpovědnosti ve vztahu k nedobrému hospodaření s majetkem. Navíc se celý problém protahuje.
Ministr konstatuje, že teprve od ledna 1993 je v moci ministra stabilizovat hospodaření s majetkem, protože teprve od ledna jde o akciové společnosti. Ministerstvo nemůže odpovídat za operativní vedení orgánů akciových společností. Připomíná existenci parlamentní komise, do jejíhož rozhodování se promítala stanoviska řady lobby, efekt byl nulový.
Ministr žádá odlišovat, majetkové transakce v souvislosti s předáváním majetku a jejich prověrky jsou věcí jiných rezortů, kontroly a spravedlnosti, probíhá celá řada soudních sporů.
Posl. SOURAL je přesvědčen, že s majetkem se hospodařilo špatně a je třeba hospodaření prověřit. Odmítá úhel pohledu mpř. Karase, protože podstata problému se tím jen zamlžuje a majetek bude pro mládež ztracen.
Mpř. KORONTHALY chce vědět, jak stát garantuje, že děti a mládež dostanou původní rozsah majetku, ten lze znehodnotit i špatným pronájmem, hypotékou. Majetek mohl být prodán, výnos investován. Žádá, aby majetek byl dán dětským a mládežnickým organizacím, resp. Fondu, ve kterém budou zástupci organizací.
Posl. CHUDOBA má za to, že by měl být majetek vrácen původním organizacím, ostatní by byl vložen do akciové společnosti, akcie budou držet organizace dětí a mládeže. Fond by měl mít povahu finančního fondu. Žádá o společný postup ministrů Dyby a Němce.
Nám. Kupka má za to, že se zpochybňuje stanovisko celé vlády.
Ministr odmítá privatizaci s ohledem na příslušný ústavní zákon, musel by být změněn, což přísluší výlučně parlamentu. Garantovat perfektní hospodaření nelze, to je nesmysl. Připomíná, že ryze podnikatelské aktivity jsou předmětem kritiky.
Posl. HIRŠ navrhuje
I. vzít zprávu na vědomí,
II. žádá
1. ministra o pravidelné informování o hospodaření s majetkem bývalého SSM,
2. komisi výboru pro mládež, aby zprávu projednala do 30.4.1993,
3. předsedu komise pro děti a mládež, aby seznámil výbor s výsledky jednání komise o předložené zprávě na nejbližší schůzi výboru po 30.4.1993. Přijato.
Bod - Příprava volby Rady ČTK
Předseda výboru konstatuje, že kandidát Vrabec byl již jednou navržen a že je možný výklad volebního řádu, podle kterého je nutné navrhnout nové kandidáty. Uzavřeno po krátké rozpravě, že je možné navrhnout stejné kandidáty, u kterých není třeba další slyšení. Musí však zaslat výboru písemné prohlášení, že se nezměnily rozhodující skutečnosti týkající se jejich osoby. Pokud jde o kandidáty do opačné Rady, je nutné nové slyšení.
Představují se kandidáti P. Čenek, I. Haslingerová, J.Hrbek, M. Hůlková, J. Kobylka.
Poslanec KAŠPÁREK konstatuje, že pánové Smetana a Krejsa jsou kandidáty do Rady ČTK a nikoliv do Dozorčí rady Grantové agentury
Bod - Dozorčí rada
Představují se M.Filip, M. Fránek, J.Světlík, Havlíček.
Oba body se do úterý do 9.00 hod přerušují s tím, že předseda výboru vyzývá členy výboru, aby své poslanecké kluby informovali o dalším termínu jednání výboru, na které přizve každý navrhující svého kandidáta sám.
Bod - Vládní návrh zákona o Fondu dětí a mládeže (tisk 49)
Vede se debata o tom, který návrh má být projednán, zda tisk 49 anebo znění návrhu podle usnesení rozpočtového výboru. Někteří členové výboru se domáhají, aby vláda zaujala stanovisko k názorům rozpočtového výboru. Náměstek ministra státní kontroly považuje za optimálnější názory prezentované v usnesení rozpočtového výboru.
V rozpravě vznesli poslanci tyto pozměňovací návrhy ve vztahu ke znění podle usnesení rozpočtového výboru:
K § 1:
Chudoba - sídlo Praha, ne
Soural - sídlo Ostrava, ne
K § 2:
Gross - majetek by měl být ve vlastnictví fondu
Zeman Fond využívá vlastní majetek vymezený tímto zákonem... ne (váže se i § 6 č a)
K § 6
Zeman - v odst. 4 písm. a) vypustit Česká republika, ne
Chudoba - 6 odst. 2 zní : Prostředky z Fondu jsou přidělovány na základě rozpočtových pravidel, která jsou součástí statutu Fondu. ne
K § 8
Karas - odst. 1 - volí, voleni, ano
Chudoba - odst. 3 Poslanecká sněmovna stanoví, ano
Koronthaly - odst. 1 - ...odvolává vláda
K § 9
chudova - odst. 1 vypustit písm c), ne
K § 13
Koronthaly, Chudoba- odst. 1 - volí a odvolává Poslanecká sněmovna, ano
odst. 3 - Poslanecká sněmovna, ano
K § 18
Soural - odst. 3 vypustit .. a dosud tak neučinily. ne
Zeman - odst. 3 Do vlastnictví Fondu.... ne
K 19
Soural odst. 1 vypustit, ne
Karas - odst. 2 - ... nebo ke dni 1.7.1970, ne
K 20
Hirš - jako odst. 2 Statut Fondu schvaluje poslanecká sněmovna, dosavadní 2 jako 3, ano
Bod - návrh, kterým ČR nabývá pro Národní divadlo v Praze vlastnické právo k některým nemovitostem (tisk 156)
Návrh uvádí posl. Kužílek a připomíná, že jde o netradiční problém vymykající se normální parlamentní praxi. Připomíná, že jde o chybu zákonodárce, kterou je třeba napravit. Poukazuje na smlouvu mezi ND a řádem, ve které se prozatímně upravují vztahy ohledně sporné budovy s tím, že se výslovně deklarují pochybnosti o vlastnictví budovy. Informuje o jednáních, která probíhají se společností Themos, s.r.o.
Zpravodaj posl. HIRŠ konstatuje, že návrh je v souladu s ústavou, majetek nikdy dříve řádu nepatřil. Má však za to, že by měla být za neplatnou prohlášena kupní smlouva, připomíná, že je třeba řešit i otázku vnitřního vybavení budovy.
Posl. Hirš - V § 4 odst 1 za slova "...v § 1" zařadit slova " odst. 1 bod 2". stahuje
Posl. KORONTHALY nemá za to, že by věc měla být řešena zákonem. Navrhuje návrh neprojednat, resp. projednávání přerušit a vyčkat výsledků jednání zaineteresovaných stran a stanoviska vlády.
Vypustit v § 1 odst. 1 bod 2., ne
Host zástupce společnosti Themos Petrůf konstatuje, že jde o restaurační objekt, který nemá nic společného s Národním divadlem, i když v suterénu jsou technologická podlaží. Poukazuje na stanovisko bývalého mpř. vlády ČSFR Mikloška, podle kterého šlo o kompenzaci majetkových křivd, které řád utrpěl. Společnost má zájem budovu pronajímat, jednání se neuzavírá.
Správní ředitel ND Srstka konstatuje, že i podle důvodové zprávy a preambule k původnímu zákonu mělo jít o nápravu křivd restitučním a nikoliv kompenzačním způsobem. Národní divadlo je dnes pod tlakem vlády, aby se dohodlo, avšak s ohledem na provázanost objektů a technologií není objektivně možná.
Technický ředitel Polakovič upozorňuje, že společnost dala Národnímu divadlu výpověď ze sporných prostor.
Posl. ZEMAN si klade otázku, kdo skutečně zaplatí náhradu, patrně to bude daňový poplatník. Podivuje se nad tvrzením, že řád byl v dobré víře.
Posl. KUŽÍLEK polemizuje s argumenty vznášenými proti návrhu, žádný restituční předpis neměl primárně kompenzační charakter. Má osobní pochybnost stran pozemku.
Hlasuje se o návrhu na neveřejné vystoupení zástupce MK ČR, další část je neveřejná.
Hlasováno o usnesení, kterým se doporučuje, aby návrh schválila a zmocňuje zpravodaje, přijato.
Bod různé
Předseda výboru dává zprávu o vyřizování peticí. Dohodnuto, že v rámci různého bude vždy dána informace o došlých výboru.
Dne 23.3.1993 se výbor vrací k přípravě voleb:
Body - Příprava volby Rady ČTK a Dozorčí rady Grantové agentury
Představuje se M. Buben (Rada ČTK), M.Smetana (Dozorčí rada).
Bod - Různé
Předseda výboru informuje o došlé korespondenci (pozvání od Akademie věd k návštěvě Fyziologického ústavu, o petici ve věci rušené mateřské školky ve Valašském Meziříčí - Krhové.
Skončeno v 17.00 hod.
|
PhDr. Marta Hubová |
PhDr. František Kozel |
|
ověřovatelka |
předseda |
|
výboru pro vědu, vzdělání, |
výboru pro vědu, vzdělání, |
|
kulturu, mládež a tělovýchovu |
kulturu, mládež a tělovýchovu |