Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb. a zákona č. 248/1995 Sb., se mění takto:

1. V § 15 odst. 1 písm. a) se částka "26 400 Kč" nahrazuje částkou "30 000 Kč".

2. V § 15 odst. 1 písm. c) se částka "26 400 Kč" nahrazuje částkou "30 000 Kč".

3. V § 15 odst. 2 se částky "26 400 Kč" nahrazují částkami "30 000 Kč".

4. § 16 zní:

Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí

5. V § 21 odst. 1 se sazba "39%" nahrazuje sazbou "35%".

6. § 38h odst. 2 zní:

"(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní měsíc činí:

7. V § 38k odst. 5 písm. c) a d) se částka "26 400 Kč" nahrazuje částkou "30 000 Kč".

Přechodná a závěrečná ustanovení

1. Ustanovení čl. I se použijí poprvé pro stanovení daňové povinnosti za zdaňovací období roku 1997.

2. Pro daňové povinnosti vzniklé do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí dosavadní předpisy.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1997.

I. Obecná část

Postupným snižováním daňové kvoty je naplňován klíčový záměr daňové politiky. Prakticky se realizuje ve dvou rovinách, a to jak celkovou restrukturalizací daňového břemene, tak jeho postupným snižováním při vyrovnanosti veřejných rozpočtů. Těžiště snižování daňového břemene se soustřeďuje především do oblasti přímých daní.

U právnických osob byla sazba ve výši 45% v roce 1993 postupně snížena na 39% v roce 1996. Předpokládáný vyšší růst HDP umožnuje pokračovat v realizaci přijatých záměrů i v roce 1997. Navrhované snížení sazby daně z příjmů u právnických osob o čtyři procentní body představuje maximální krok vylučující negativní vlivy na celkový vývoj rozpočtového hospodaření. Navrhovaná sazba ve výši 35% odpovídá úrovni sazeb vybraných států EU (např. Nizozemí 35-40%, Rakousko 34%, Francie 33,3%). Při snížení pod navrhovanou úroveň nelze vyloučit problémy, které by mohly vzniknout v souvislosti s přijetím do EU, neboť jedním z doporučení komise EU (Rudingova) je minimálně 30% sazba zdanění u právnických osob. To sleduje zejména, "aby se omezila nadměrná daňová soutěž mezi členskými zeměmi určená k přilákání snadno přemístitelných investic anebo zdanitelných zisků mnohonárodních firem, z nichž každá usiluje o nahlodání daňového základu ve společenství jako celku". V dalším období bude proto účelnější snížení daňového zatížení naplňovat formou úpravy základu daně.

Při zdanění příjmů fyzických osob návrh zajišťuje, aby stejně vysoký reálný příjem nebyl v důsledku inflace více zdaněn, tj. aby daňové zatížení srovnatelného reálného příjmu bylo stejné jako v roce 1993.

V letech 1994 a 1995 byl vliv inflace řešen zvyšováním nezdanitelné částky ze základu daně, tedy zvyšováním nezdanitelného minima.

Pro rok 1997 se navrhuje zvýšit nezdanitelnou částku ze základu daně z 26 400,- Kč na 30 000,- Kč, tj. o 3 600,- Kč. Tím se mimo jiné zajistí, aby příjmy nepřesahující zhruba státem uznané životní minimum nebyly nadále zdaňovány, ale význam to má i pro poplatníky ve vyšších příjmových skupinách, protože i u nich se o zvýšenou nezdanitelnou částku sníží zdanitelný příjem.

Naplněním záměru, aby se daňové zatížení reálného příjmu fyzické osoby ve srovnání s rokem 1993, tedy rokem realizace daňové reformy, nezvyšovalo, je návrh na procentní prodloužení druhého a dalších příjmových pásem klouzavě progresivní daňové sazby tak, aby ve srovnání s rokem 1993 byla pásma prodloužena o 40% (což téměř přesně odpovídá vývoji inflace ve srovnání r.1993 a předpokladu r. 1997).

První pásmo daňové sazby (15%) bylo z 60 000,- Kč

na 84 000,- Kč (tj. o 40%) prodlouženo již počínaje rokem 1996.

Druhé pásmo (sazba 20%) bylo pro r. 1996 prodlouženo ze 120 000,- Kč pouze o 20% na 144 000,- Kč a navrhuje se nyní jeho prodloužení na 168 000,- Kč, tj. o 40% oproti roku 1993.

Analogicky se navrhuje prodloužení třetího pásma (sazba 25%). Čtvrté pásmo (sazba 32%) se navrhuje prodloužit až na částku 2 400 000,- Kč. Tím se zajistí, aby při základu daně do cca 5 mil. Kč ročně byly podnikající fyzické osoby zdaňovány méně než právnické osoby.

Větší snížení sazby daně z příjmů právnických osob (z 39% na 35%) než mezní sazby u daně z příjmů fyzických osob sleduje částečně naplnění záměru, aby daň z příjmů právnických osob, tedy osob uměle vytvořených, se postupně stala doplňující daní k dani z příjmů fyzických osob.

Země s tržním hospodářstvím a zejména státy Evropské unie přikládají větší váhu zdanění příjmů fyzických osob. Tím se mimo jiné lépe vyrovnávají s otázkou dvojího ekonomického zdanění dividend a zužují tím i prostor pro daňové úniky prostřednictvím tzv. "daňových oáz". Státy s neexistujícím nebo velmi nízkým zdaněním příjmů společností (právnických osob) většinou vítají přemístění sídla firmy na své území, nikoliv však trvalé přesídlení fyzických osob, které pak většinou zdaňují.

Finanční dopad

V úhrnu lze odhadnout, že realizace všech navržených úprav (snížení sazeb daně, prodloužení daňových pásem a zvýšení základní nezdanitelné částky) sníží výnos daní z příjmů ročně ve výši cca 12,5 mld. Kč (6,9 mld. Kč daň z příjmů fyzických osob, 5,6 mld. Kč daň z příjmů právnických osob - dopad ze snížení sazby daně ve výši 6,2 mld. Kč kompenzuje 0,6 mld. Kč z titulu snížení nákladů na zaměstnanost o 1,8 mld. Kč) .

S ohledem na režim placení záloh lze předpokládat, že dopad na inkaso příjmů v roce 1997 bude činit 7,6 mld. Kč (5,1 mld. Kč daň z příjmů fyzických osob, 2,5 mld. Kč daň z příjmů právnických osob). Plně, tj. ve výši 12,5 mld. Kč, se úpravy projeví až v roce 1998.

II. Zvláštní část

K čl. I

K bodům 1, 2, 3, 4, 6 a 7

Navrhovaná úprava základní nezdanitelné částky ze základu daně fyzických osob a prodloužení pásem daňové sazby zachovává oproti roku 1993 s ohledem na růst průměrných příjmů stejné reálné zdanění ve srovnání s rokem 1993. Srovnání dosavadního a navrhovaného daňového zatížení při růstu reálných příjmů je patrné z přílohy.

K bodu 5

Navrhuje se snížení sazby daně z příjmů právnických osob z 39% na 35%, tj. snížení o 4 body.

dosavadního a navrhovaného daňového zatížení stejných reálných mezd (index inflace: 1993/1996 = 1,296; 1996/1997 = 1,074)

Vysvětlivka k použitým typům písma:

kursiva - vypouštěný text

podtržený text - nově navrhovaný text

Nezdanitelná část základu daně

(1) Základ daně se sníží o částky

a) (26 400 Kč) 30 000 Kč ročně na poplatníka,

b) 13 200 Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem. Přechodný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění snížení. Jde-li o dítě, které je držitelem průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), zvyšuje se tato částka na dvojnásobek,

c) 12 000 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období (26 400 Kč) 30 000 Kč ; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem) zvyšuje se částka 12 000 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmumanželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání

d) 6 000 Kč ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod nebo došlo-li k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod,

e) 12 000 Kč ročně, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, došlo-li k souběhu nároku na starobní a plný invalidní důchod nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní,

f) 36 000 Kč ročně, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP-P (zvlášť těžce poškozený s průvodcem),

g) 6 000 Kč ročně, u poplatníka, který se v souladu se zvláštními předpisy¹⁵⁾soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem.

(2) O částku podle odstavce 1 písm. a) nesnižuje základ daně poplatník, u kterého starobní důchod z pojistného na sociální zabezpečení ^14c) nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než (26 400 Kč) 30 000 Kč ročně. Nepřevyšuje-li (26 400 Kč) 30 000 Kč ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a) jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období.

(3) U poplatníka uvedeného v § 2 odst.3 se základ daně nesnižuje o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až f).

(4) Za vyživované dítě poplatníka (vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů, a vnuk (vnučka), pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli snížení uplatnit) se v souladu se zvláštními předpisy¹⁵⁾

považuje

a) nezletilé dítě,

b) zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod a 1. soustavně se připravuje na budoucí povolání^14d), nebo

^15)p Zákon č. 54/1956 Sb.,o nemocenském pojištění zaměstnanců,ve znění pozdějších předpisů

^14d) § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb.

^14c) Zákon č. 589/1992 Sb.

2. se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo

3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

(5) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 4 písm. b) manželství a žije v domácnosti s manželem, může uplatnit manžel snížení za podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c). Nemá-li manžel příjmy, z nichž by mohl snížení uplatnit, může uplatnit snížení podle odstavce 1 písm. b) rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti.

(6) Vyživuje-li dítě v rámci jedné domácnosti více poplatníků (např. manželé), může je při splnění podmínek pro uplatnění nároku na snížení základu daně uplatnit ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich. (7) Poplatník může uplatnit snížení základu daně podle odstavce 1 písm. b) až g) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení základu daně splněny. Dítě uplatní poplatník již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo nebo v němž začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání.

(8) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na finacování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii^15a), na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské

________________

^15a) Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,

Zákon č. 583/1991 Sb., o obecní policii

pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní a fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2% ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10% ze základu daně.

(9) Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5.

Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí

(1) Sazba daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, činí (39%) 35% ze základu daně sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8 a zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů.

(2) U investičního fondu, podílového fondu¹⁶⁾ a penzijního fondu^9a) sazba daně činí 25% ze základu daně sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů.

¹⁶⁾ Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.

^9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištěním se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

Vybírání a placení daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

(1) Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "záloha") ze zdanitelné mzdy. Zdanitelnou mzdou se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnost a z funkčních požitků (dále jen "mzda") zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně, snížený o

a) částky, které jsou od daně osvobozeny,

b) částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen "pojistné"),které je podle zvláštních předpisů²¹⁾ povinen platit zaměstnanec, a u poplatníků uvedených v § 2 odst. 5 též snížený podle § 6 odst. 13 písm. b),

c) prokázané nezdanitelné částky základu daně; základ daně pro výpočet zálohy za kalendářní měsíc se sníží o 1/12 nezdanitelné částky ze základu daně.

/(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní měsíc činí:

²¹⁾ Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní měsíc činí:

(3) Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce,u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2. Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2, a to nejméně ve výši 20% ze zdanitelné mzdy bez přihlédnutí k odstavci 1 písm. c), pokud nejde o příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně podle § 6 odst. 4 nebo podle § 36 odst. 1 písm. a).

(4) K prokázané nezdanitelné částce ze základu daně na manželku [§ 15 odst. 1 písm. c)] a k nezdanitelné částce ze základu daně, o níž se snižuje základ daně u poživatele starobního důchodu (§15 odst. 2), jakož i k hodnotě darů (§ 15 odst. 8) přihlédne plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období.

(5) Záloha se srazí při výplatě nebo připsání mzdy poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce vyúčtování mezd měsíčně, srazí zálohu při vyúčtování mzdy za uplynulý měsíc. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období.

(6) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období zdanitelnou mzdu najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější. Při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění podle § 6 odst. 4.

(7) Záloha podle předchozích odstavců se vypočte ze zdanitelné mzdy (odstavce 1 a 6) zaokrouhlené do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.

(8) Pobírá-li poplatník mzdu současně nebo postupně od více plátců za stejný kalendářní měsíc (§ 38k odst. 3), srazí plátci daně, u nichž poplatník neuplatňuje nárok na nezdanitelné částky ze základu daně, zálohy ze mzdy, snížené pouze o částky, které jsou od daně osvobozeny, a o pojistné.

(9) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle § 38g.

(10) Provádí-li plátce daně zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně v delších časových obdobích, odvede úhrn sražených záloh do pěti dnů po výplatě, poukázání nebo připsání mzdy ve prospěch poplatníka, nejpozději však do pěti dnů po dni, kdy o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Ostatní plátci daně odvedou úhrn sražených záloh do pěti dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.

(11) Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod zálohy jinak.

(1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, podepíše-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4 a nebo tyto skutečnosti v již podepsaném prohlášení současně uvede. K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání.

(2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do 30 dnů po narození dítěte.

(3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo postupně od více plátců daně, přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně pouze jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1, a podepíše prohlášení podle odstavce 4.

(4) Plátce daně srazí zálohu podle § 38h odst. 2 a přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně, podepíše-li poplatník do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom,

a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání nezdanitelných částek ze základu daně, popř. kdy a jak se změnily,

b) že za stejné zdaňovací období i za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje současně nárok na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň u jiného plátce daně, že současně na stejné období kalendářního roku nepodepsal u jiného plátce prohlášení k dani, a že nárok na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň na tytéž osoby za stejný kalendářní měsíc ve zdaňovacím období současně neuplatňuje jiný poplatník,

c) zda je poživatelem starobního důchodu.

(5) Plátce daně, u kterého poplatník podepsal prohlášení podle odstavce 4, provede výpočet daně a zúčtování záloh a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně na manželku a k nezdanitelné částce u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2) za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, podepíše-li poplatník do 15. února za toto období písemné prohlášení o tom,

a) že nepobíral v uplynulém zdaňovacím období kromě mzdy od jednoho plátce nebo postupně od více plátců včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob vyšší než 2 000 Kč,

b) zda pobíral v uplynulém zdaňovacím období postupně od dalších plátců daně včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, kromě příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků,

c) že manželka (manžel) žijící v domácnosti, na kterou uplatňuje nezdanitelné částky ze základu daně, neměla v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici (26 400 Kč) 30 000 Kč,

d) jaká byla výše jeho starobního důchodu, pokud v uplynulém zdaňovacím období nepřesáhla (26 400 Kč) 30 000 Kč.

(6) Poplatník může podepsat prohlášení podle odstavce 4 na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce.

(7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně nebo nepodepíše-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne plátce daně k těmto skutečnostem dodatečně při ročním zúčtování záloh, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně nebo podepíše-li prohlášení podle odstavce 4 nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.

(8) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň a daně, je poplatník povinen oznámit je písemně (např.změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala. Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1997.