Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon č. 586 / 1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů se doplňuje takto:
§ 4 odst. 1 se doplňuje nové písmeno ž, které zní:
"Od daně jsou osvobozeny příjmy ze včelařství nepřevyšující u chovatele včel 24 000 Kč za rok."
Ustanovení tohoto zákona se použije poprvé za zdaňovací období roku 1996.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva
K článku I.
Od roku 1990 klesá v ČR počet včelstev v průměru o 50 tis. ročně. I přes dotaci poskytnutou v roce 1995 se pokles nezastavil, ale jen zpomalil. V tomto roce poklesly stavy včelstev o dalších 15 tisíc. Do konce roku 1995 se snížil stav včelstev v ČR o 195 tisíc a klesl pod spodní hranici 650 000 včelstev, kdy je zaručeno dostatečné opylení entomofilních kulturních a planě rostoucích rostlin. Hlavní příčinou poklesu včelstev jsou ekonomické důvody.
K poklesu včelstev nedochází jen v České republice, ale ve všech hospodářsky vyspělých zemích. Proto každá země se snaží podpořit včelařství k zajištění dostatečného počtu včel k opylování rostlin. Např. Spojené státy americké v roce 1985 vyplatily 61 mil. USD jednotlivým včelařům za opylování a dalších 81 mil. USD jako dotaci k ceně medu. V roce 1988 to bylo již 100 mil. USD.
Také vyspělé západoevropské země, každá podle svých možností a specifik, podporují včelařství a to v závislosti na stupni podpory zemědělství. Kromě toho výbor pro zemědělství v Evropském parlamentu navrhl dotaci na opylování pro všechna včelstva v Evropském společenství a to dokonce i pro země, které mají příznivější klimatické podmínky pro včelařství, jako je Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Portugalsko, ve výši 2 ECU. Pro všechny ostatní země Evropského společenství je navrhováno 5 ECU na 1 včelstvo, což odpovídá asi 30% průměrných nákladů na zazimování.
V České republice připadá na jednoho chovatele v průměru 9,5 včelstva. Při tomto počtu nedosáhne chovatel příjem 6 tis. Kč a daň neplatí. Zahrnutím dotace na včelařství v roce 1995 do zdanitelného příjmu docílí včelaři s 15 včelstvy příjem 8 tis. Kč. Překročí tak částku 6 000 Kč, která je podle § 10 zákona o daních z příjmů od daně osvobozena. Musí proto podat daňové přiznání, i když po porovnání příjmů a výdajů skončí se ztrátou . Většina včelařů jsou starší lidé, důchodového věku, a vzhledem k tomu, že nevedou evidenci o nákladech odpočítávají paušálně náklady ve výši 50% dosažených příjmů. Vzhledem k tomu, že mnozí se budou obávat daňové přiznání vůbec vyplnit, sníží počty včelstev na 10, aby nedosáhli příjmu přesahujícího 6 000 Kč.
Za zájmové včelaře považujeme ty chovatele, jež ošetřují do 50 včelstev.Ani u této kategorie nepřevyšují příjmy vynaložené náklady a tito včelaři by při evidenci nákladů jen podávali daňové přiznání, aniž by daň platili. Část z nich, aby nemusela vůbec daňové přiznání podávat, opět snižuje počty včelstev.
Podle statistických údajů je v ČR jen 9 332 včelařů, kteří chovají 16 a více včelstev - průměrně 26 včelstev. (57 577 včelařů chová do 15 včelstev.)
Při uplatňování skutečných výdajů na dosažení příjmů ze včelařské činnosti podle § 10, odst. 1a) budou včelaři ve ztrátě a příjem na daních bude nulový.
Při odpočtů výdajů paušální částkou 50% z dosažených příjmů, odvedou chovatelé včel maximálně 10 milionů Kč.
Odhadujeme, že jsou oba postupy uplatňovány stejným dílem. To znamená, že skutečný odvod daní je cca 5 mil. Kč. Tato částka je z hlediska příjmové části státního rozpočtu zanedbatelná, ovšem z věcného hlediska, kdy je příčinou snižování stavů včelstev má velký význam.
V České republice je 68 tis. chovatelů včel, kteří obhospodařují 630 tis. včelstev. Ekonomický přínos chovu včel byl v Československu naposledy kvantifikován v 60. letech. Bylo konstatováno, že včelařství přináší užitek ve výši 1 mld. Kč ročně.
Přínos včelařství v přímých včelích produktech (med, vosk, propolis) je jen 10 - 20%. Zbývajících 80 - 90% připadá na opylení květů hmyzomilných kulturních a planě rostoucích rostlin. Tím,. že včely opylí až 90% těchto květů, zajišťují dobré výnosy entomofilních zemědělských plodin a u planě rostoucích rostlin ekologickou rovnováhu v přírodě. V podmínkách tržní ekonomiky není tento přínos ekonomicky ohodnocen. Proto považujeme daňové úlevy pro chovatele včel jako součást "společenské objednávky" pro zajištění opylování hmyzosnubných rostlin. Při dalším poklesu včelstev se při nedostatku včelích produktů na trhu mohou tyto dovézt, ale zajištění opylování nelze dovozem opylovačů zajistit.
K článku II.
Navrhuje se, aby ustanovení tohoto zákona bylo poprvé použito za zdaňovací období roku 1996.
K článku III.