Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Miroslava Řezníčka na ministra zdravotnictví Jana Stráského a odpověď ministra zdravotnictví Jana Stráského na tuto interpelaci. Pan poslanec Miroslav Řezníček požádaf o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

Evidenční číslo interpelace: 63

POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

Vážený pane ministře!

Dne 1. listopadu 1995 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zákon, "kterým se mění a doplňuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech".

Tento zákon, jak vyplývá z jeho názvu, zasahuje hlavně do sféry živnostenského podnikání. Má ale vliv také na jiné oblasti činnosti v České republice. Mimo jiné na vzdělávání, respektive na podmínky, za nichž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, její Akreditační komise při odboru celoživotního vzdělávání, opravňuje příslušné subjekty k vydávání osvědčení o rekvalifikaci na určité povolání.

Nyní je třeba podotknout, že zákonem citovaným v úvodu interpelace bude od 1.1.1996 možno žádat o vydání živnostenského listu na živnost "přírodní léčitel", a to v režimu živnosti volné.

Má interpelace směřuje k tomu, abyste se, vážený pane ministře, jasně vyjádřil, do jaké míry Ministerstvo zdravotnictví České republiky bude zasahovat do rozhodovacího procesu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, její Akreditační komise, zahájí-li některý oprávněný subjekt na základě žádosti řízení o udělení oprávnění vydávat osvědčení o ukončené rekvalifikaci na povolání "lidový léčitel" či "přírodní léčitel" s účinností od 1.1.1996, tedy od okamžiku nabytí platnosti zákona citovaného v úvodu interpelace. Podle mého názoru by Ministerstvo zdravotnictví České republiky nemělo negativně ovlivňovat tento proces, respektive by jej nemělo ovlivňovat vůbec, protože tato sféra se ocitla zcela mimo dosah Vašeho rezortu.

S pozdravem

PhDr. Miroslav Řezníček

poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ

ČESKÉ REPUBLIKY

PhDr. Jan STRÁSKÝ

Vážený pane poslanče,

odpovídám na Vaši interpelaci ze dne 5.12.1995 ve věci zasahováni Ministerstva zdravotnictví České republiky do otázek vzdělávání.

Ministerstvo zdravotnictví ČR je ze zákona garantem kvality poskytované léčebně preventivní péče. Předpokladem pro výkon diagnostické a léčebné péče je úspěšné ukončeni vysokoškolského studia na některé z lékařských fakult a po získání lékařského diplomu další, několikaleté, postgraduální studium zvoleného oboru, zakončené specializační zkouškou. Výkon diagnostické a léčebné péče je tedy i u lékaře vázán řadou zákonných i profesních předpisů, je omezen pouze na obor, ve kterém lékař získal specializaci a předpokládá další pokračující vzděláváni a nepřerušený výkon povolání.

V oblasti středního zdravotnického školství přísluší MZ ČR odborné a pedagogické řízení, kontrola výchovy a vzdělávání. MZ také vykonává inspekci ve zdravotnických školách svými školními inspektory a doporučuje zařazení těchto škol do sítě. Bez zařazení do sítě nemůže být žádná škola zřízena.

Tzv. "jiní odborní pracovníci", působící ve zdravotnictví, absolventi škol poskytujících vysokoškolské, úplné střední nebo střední vzdělání jiného než zdravotnického směru, získávají způsobilost zdravotnického pracovníka absolvováním speciální průpravy pro výkon práce ve zdravotnictví, určené MZ ČR, po předepsané délce praxe.

Zařazení léčitelské činnosti v novele živnostenského zákona mezi živnosti volné považuje MZ ČR za neuvážené a odporující všem platným zákonům regulujícím poskytování diagnostické a léčebné péče a garantujícím její kvalitu v souladu s nejnovějšími poznatky světové vědy. Stav, kdy jedinou kvalifikací léčitele je čistý trestní rejstřík, považujeme za nebezpečný precedens i pro ostatní povolání, negující nutnost vzdělávání a v oblasti zdravotnictví za neuvážené vystavování občanů této země nepředvídatelným rizikům.

Ministerstvo zdravotnictví ČR proto považuje za svou povinnost usilovat o změnu příslušné části Živnostenského zákona. Musí trvat na tom, že léčitelé nemohou vykonávat činnosti spojené s poskytováním zdravotní péče a to zejména činnosti diagnostické a terapeutické, neboť tyto příslušejí ze zákona jen příslušným zdravotnickým pracovníkům.

S pozdravem

Vážený pan

PhDr. Miroslav Řezníček

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha