Tento zákon stanoví oprávnění a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti rostlinolékařské péče, upravuje ochranu státního území před zavlečením a rozšiřováním
karanténních škodlivých organismů, stanoví orgány státní správy na úseku rostlinolékařské péče a jejich působnost a sankce za porušování stanovených povinností.
(1) Rostlinami jsou celé rostliny způsobilé k růstu nebo rozmnožování nebo jejich části, včetně semen určených k jejich pěstování.
(2) Rostlinnými produkty jsou produkty rostlinného původu a části rostlin nezpracované nebo zpracované jednoduchým způsobem, např. sušením nebo mechanicky, pokud nejsou rostlinami; dřevo je rostlinným produktem, pokud má zachován alespoň zčásti oblý povrch nebo je ve formě dřevního odpadu.
(3) Škodlivými organismy jsou původci chorob rostlin, škůdci živočišného původu a plevele, kteří působí škody na rostlinách nebo rostlinných produktech nebo jinak škodí.
4) Karanténními škodlivými organismy jsou škodlivé organismy, které jsou obtížně hubitelné a jejichž zavlečení nebo další rozšiřování může vést ke značným škodám.
(5) Přípravky na ochranu rostlin jsou látky nebo jejich směsi (chemické přípravky) nebo živé organismy (biologické přípravky) určené
a) k ošetřování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů proti škodlivým organismům, nebo
b) k hubení škodlivých nebo nežádoucích organismů v půdě nebo ve vodě, nebo
c) k regulaci biologických procesů v rostlinách nebo rostlinných produktech včetně desikace a defoliace, nebo
d) k ošetření ran rostlin nebo k úpravě jejich vzhledu, nebo
e) k aplikačně technologickým účelům v ochraně rostlin.
(6) Zacházením s přípravky na ochranu rostlin je jejich uvádění do oběhu a používání fyzickými a právnickými osobami.
(7) Mechanizačními prostředky na ochranu rostlin jsou stroje a technická zařízení včetně doplňujících technologických součástí a příslušenství, určené k aplikaci přípravků na ochranu rostlin nebo k přímému hubení škodlivých organismů.
(8) Uváděním do oběhu je nabízení k prodeji, prodej, obchodní skladování, přeprava, vývoz a dovoz za účelem prodeje.
(9) Zásilkou je množství rostlin nebo rostlinných produktů a jiných předmětů, které mohou být nositeli škodlivých organismů, přepravované zpravidla jedním dopravním prostředkem nebo jednou poštovní zásilkou, které se při rostlinolékařské kontrole posuzuje jako jeden celek.
(10) Zamořeným pozemkem je pozemek, na kterém byl zjištěn a ověřen výskyt karanténního škodlivého organismu.
(11) Rostlinolékařsky chráněnou zónou je území, v němž se určitý karanténní škodlivý organismus buď nevyskytuje vůbec nebo je jen omezeně rozšířen a jeho případné zavlečení nebo rozšíření by představovalo značné nebezpečí pro určité rostliny v této zóně pěstované.
(12) Ochrannou lhůtou je doba, která musí být dodržena mezi posledním ošetřením rostlin přípravkem na ochranu rostlin a sklizní nebo mezi ošetřením rostlinného produktu a jeho spotřebou.
Rostlinolékařská péče spočívá v
a) omezování výskytu, šíření a působení škodlivých organismů,
b) registraci přípravků na ochranu rostlin (dále jen "přípravky") a stanovení podmínek pro používání mechanizačních prostředků na ochranu rostlin (dále jen "mechanizační prostředky"),
c) rostlinolékařském dozoru.
Podnikatelé, [§ 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.] kteří vyrábějí nebo uvádějí do oběhu rostliny nebo rostlinné produkty
a) jsou povinni
1. omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů tak, aby v důsledku jejich přemnožení nevznikla škoda jiným osobám a aby nedošlo k poškození životního prostředí a zdraví lidí nebo zvířat,
2. ohlásit výskyt nebo podezření z výskytu karanténního škodlivého organismu, stanoveného v prováděcím předpise, příslušnému orgánu rostlinolékařské péče buď přímo nebo prostřednictvím obce,
b) mohou provádět ošetřování rostlin nebo rostlinných produktů jen registrovanými přípravky způsobem stanoveným v § 28 a způsobilými mechanizačními prostředky (§ 32 a 34).
(1) Živnostensky podnikat na úseku rostlinolékařské péče v oborech
a) diagnostická a poradenská činnost v ochraně rostlin,
b) ošetřování rostlin, rostlinných produktů, skladů a půdy proti škodlivým organismům přípravky,
c) kontrolní testování mechanizačních prostředků, mohou jen osoby uvedené v odstavci 2.
(2) Živnostensky podnikat podle odstavce 1 mohou jen osoby, které
a) jsou absolventy
1. vysokých škol zemědělského nebo přírodovědního zaměření poskytujících vzdělání v oboru rostlinolékařství nebo ochrany rostlin, nebo
2. postgraduálního studia nebo specializační přípravy v oboru rostlinolékařství nebo ochrany rostlin, nebo
b) jsou držiteli vědecké hodnosti v oboru rostlinolékařství nebo ochrany rostlin, nebo
c) mají osvědčení o odborné způsobilosti podle § 6.
(3) Osoby uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) (dále jen "rostlinolékaři") mohou živnostensky podnikat ve všech oborech uvedených v odstavci 1, osoby uvedené v odstavci 2 písm. c) mohou živnostensky podnikat jen v oboru uvedeném v osvědčení o odborné způsobilosti.
(4) Ustanovení zvláštního předpisu [Nařízení vlády České socialistické republiky č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění nařízení vlády České republiky č. 182/1990 Sb., č. 33/1992 Sb. a nařízení vlády č. 278/1993 Sb.]upravujícího zacházení s jedy a žíravinami a způsobilost k němu zůstávají nedotčena.
(1) Osvědčení o odborné způsobilosti uděluje příslušný orgán rostlinolékařské péče, a to fyzické osobě, která
a) je zdravotně způsobilá,
b) je způsobilá k právním úkonům,
c) je bezúhonná,
d) má středoškolské vzdělání a nejméně dva roky praxe v oboru nebo vysokoškolské vzdělání a nejméně jeden rok praxe v oboru,
e) úspěšně vykonala zkoušku odborné způsobilosti před zkušební komisí zřízenou příslušným orgánem rostlinolékařské péče.
(2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin anebo pro trestný čin z nedbalosti, spáchaný v souvislosti s odbornou činností na úseku rostlinolékařské péče, pokud se na něho nehledí jako by nebyl odsouzen.
(3) Obsah zkoušky stanoví prováděcí předpis.
(4) Osvědčení o odborné způsobilosti je platné po dobu pěti let od jeho vydání. Platnost osvědčení o odborné způsobilosti může být prodloužena o pět let, a to i opakovaně.
(5) Držitel osvědčení o odborné způsobilosti je povinen oznámit příslušnému orgánu rostlinolékařské péče změnu způsobilosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) nebo pravomocné odsouzení uvedené v odstavci 6 písm. b) do 30 dnů ode dne nabytí právní moci příslušného soudního rozhodnutí.
(6) Příslušný orgán rostlinolékařské péče odejme osvědčení tomu, kdo byl
a) zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena,
b) pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin anebo pro trestný čin z nedbalosti, spáchaný v souvislosti s odbornou činností na úseku rostlinolékařské péče.
(7) Příslušný orgán rostlinolékařské péče může odejmout osvědčení v případě prokázání závažného porušení povinností při výkonu odborné činnosti.
(1) Rostlinolékařský dozor je
a) soustavný dohled orgánů rostlinolékařské péče nad dodržováním povinností stanovených právnickým a fyzickým osobám tímto zákonem,
b) sledování
1. výskytu škodlivých organismů na pozemcích, ve skladech a provozovnách, v nichž se rostliny nebo rostlinné produkty skladují nebo zpracovávají,
2. účinnosti přípravků včetně
jejich vedlejších účinků pro
potřeby výkonu státní správy.
(1) Dovozci, vývozci a dopravci zásilek stanovených prováděcím předpisem jsou povinni předložit je s potřebnými přepravními doklady k rostlinolékařské kontrole a umožnit její řádné a bezpečné provedení. Rostlinolékařské kontrole podléhají též dopravní prostředky, sklady, kontejnery a obaly používané při přepravě těchto zásilek.
(2) Zásilky uvedené v odstavci 1 musí být opatřeny rostlinolékařským osvědčením, které je dokladem o původu a zdravotním stavu rostlin nebo rostlinných produktů.
(3) Za podmínek stanovených prováděcím předpisem musí být zásilka opatřena rostlinolékařským osvědčením pro reexport, popřípadě dalším rostlinolékařským osvědčením.
(4) Pokud je mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána stanoven jiný druh úředního dokladu o původu a zdravotním stavu rostlin nebo rostlinných produktů než rostlinolékařské osvědčení, použijí se příslušná ustanovení této smlouvy.
(5) Dovozci a vývozci jsou povinni při přepravě zásilek zajistit jejich ochranu před škodlivými organismy.
(1) Příslušný orgán rostlinolékařské péče ani dopravce neodpovídají za škody vzniklé zdržením dopravního prostředku v důsledku provedení rostlinolékařské kontroly.
(2) Příslušný orgán rostlinolékařské
péče eviduje zásilky, které byly podrobeny
rostlinolékařské kontrole a výsledky
této kontroly.
Pokud je přeprava zásilek přes hranice v rámci příhraničního pásma upravena mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána způsobem odlišným od § 8, 11 až 13 tohoto zákona, použijí se ustanovení této smlouvy.
(1) Je zakázáno dovážet a provážet [§ 139 odst. 8 zákona České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon.]
a) karanténní škodlivé organismy stanovené v prováděcím předpise a zásilky s jejich výskytem,
b) zásilky s výskytem některých škodlivých organismů na určitých rostlinách nebo rostlinných produktech stanovené v prováděcím předpise,
c) zásilky ze zemí, z nichž hrozí zvýšené nebezpečí zavlečení karanténních škodlivých organismů stanovené prováděcím předpisem,
d) zásilky nesplňující zvláštní karanténní požadavky stanovené prováděcím předpisem.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na škodlivé organismy a zásilky určené pro výzkumné nebo šlechtitelské účely, dovážené nebo provážené na základě rozhodnutí vydaného příslušným orgánem rostlinolékařské péče, je-li vyloučeno jakékoliv zjistitelné nebezpečí rozšíření karanténních škodlivých organismů. Tyto zásilky podléhají rostlinolékařské kontrole.
(3) Dovážená zásilka podléhající rostlinolékařské kontrole nesmí být propuštěna do navrhovaného celního režimu [§ 2 písm. m) bod 1, 3, 4, 5 a 6 zákona České národní rady č. 13/1993 Sb.] před provedením rostlinolékařské kontroly a v rozporu s jejím výsledkem, s výjimkou režimu tranzitu do vnitrozemí. [§ 139 odst. 9 zákona České národní rady č. 13/1993 Sb.]
(1) Dovážet, popřípadě provážet zásilky podléhající rostlinolékařské kontrole je dovoleno jen přes místa, ve kterých je k provedení této kontroly zřízeno pracoviště příslušného orgánu rostlinolékařské péče (dále jen "vstupní místa"). Vstupní místa a jejich technické zajištění stanoví prováděcí předpis, který též stanoví, ve kterých případech může být rostlinolékařská kontrola provedena mimo vstupní místa.
(2) Po provedení rostlinolékařské kontroly rozhodne příslušný orgán rostlinolékařské péče, že dovážená nebo provážená zásilka
a) jestliže odpovídá ustanovením tohoto zákona a prováděcího předpisu, může být propuštěna do navrhovaného celního režimu [§ 2 písm. m) bod 1, 3, 4, 5 a 6 zákona České národní rady č. 13/1993 Sb..]bez omezení,
b) jestliže neodpovídá ustanovením tohoto zákona a prováděcího předpisu
1. musí být vrácena, nebo
2. musí být zničena způsobem stanoveným orgánem rostlinolékařské péče, nebo
3. může být propuštěna do navrhovaného celního režimu4) s podmínkou splnění mimořádných rostlinolékařských opatření nařízených orgánem rostlinolékařské péče dovozci, dopravci nebo příjemci zásilky.
(3) Bylo-li v rozhodnutí podle odstavce 2 nařízeno vrácení nebo zničení zásilky, uvědomí o tom příslušný orgán rostlinolékařské péče rostlinolékařskou službu vyvážejícího státu.
(4) Náklady spojené s plněním rozhodnutí příslušného orgánu rostlinolékařské péče podle odstavce 2 hradí dovozce.
(5) Jestliže příslušná povinná osoba nesplní rozhodnutí příslušného orgánu rostlinolékařské péče podle odstavce 2, zajistí jeho provedení příslušný orgán rostlinolékařské péče na náklad dovozce.
(6) U dovezeného rozmnožovacího materiálu rostlin stanovených prováděcím předpisem se v místě jeho uložení nebo pěstování provádí následná rostlinolékařská kontrola po dovozu. Do ukončení následné kontroly nesmí být rozmnožovací materiál nebo rostliny z něj vypěstované dále přemísťovány.
(1) Rozmnožovací materiál a další rostliny a rostlinné produkty určené pro vývoz, které jsou stanoveny prováděcím předpisem a místa jejich výroby a uskladnění podléhají rostlinolékařské kontrole, popřípadě ošetřování podle karanténních požadavků dovážejícího státu.
(2) Výrobce rozmnožovacího materiálu, rostlin a rostlinných produktů uvedených v odstavci 1 je povinen
a) poskytnout příslušnému orgánu rostlinolékařské péče informace a podklady potřebné k provedení rostlinolékařské kontroly,
b) neprodleně oznámit příslušnému orgánu rostlinolékařsképéče neobvyklý výskyt škodlivých organismů nebo příznaků napadení pěstovaných rostlin.
(3) Příslušný orgán rostlinolékařské péče vede evidenci výrobců uvedených v odstavci 2.
(4) Rostlinolékařskou kontrolu vyvážených zásilek provádí příslušný orgán rostlinolékařské péče v místech jejich nakládky, popřípadě ve vstupních místech nebo v jiných místech, která stanoví po dohodě s vývozci. Vývozce je povinen nejméně 48 hodin před naložením zásilky požádat příslušný orgán rostlinolékařské péče o provedení této kontroly.
(5) Po provedení rostlinolékařské kontroly vystaví příslušný orgán rostlinolékařské péče rostlinolékařské osvědčení, jestliže zásilka odpovídá karanténním požadavkům dovážejícího nebo provážejícího státu.
(1) Po zjištění výskytu karanténního škodlivého organismu nebo značného přemnožení jiného škodlivého organismu a po provedení potřebného odborného šetření nařídí příslušný orgán rostlinolékařské péče mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 15 a § 37 nebo § 38.
(2) Příslušný orgán rostlinolékařské péče
a) přezkouší výskyt karanténního škodlivého organismu
1. po uplynutí doby stanovené v nařízených mimořádných rostlinolékařských opatřeních,
2. požádá-li o to právnická nebo fyzická osoba, která je vlastníkem zamořeného pozemku nebo jej užívá z jiného právního důvodu poté, kdy provedla zásahy k likvidaci karanténního škodlivého organismu,
b) vede evidenci výskytu karanténních škodlivých organismů způsobem stanoveným prováděcím předpisem.
(3) Přechovávání karanténních škodlivých organismů, jejich rozmnožování a jiná manipulace s nimi jsou možné jen pro účely rostlinolékařského výzkumu, diagnostiky a šlechtění rostlin, a to na základě rozhodnutí vydaného příslušným orgánem rostlinolékařské péče a za dodržení podmínek tímto rozhodnutím stanovených a vylučujících jakékoliv zjistitelné nebezpečí rozšíření karanténních škodlivých organismů.
§ 4 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona České národní rady č.
548/1991 Sb.
(1) Mimořádná rostlinolékařská opatření jsou
a) zákaz, omezení nebo stanovení zvláštních podmínek pro pěstování, sklizeň, posklizňovou úpravu, uvádění do oběhu, průmyslové zpracování a jiné použití rostlin a rostlinných produktů,
b) zákaz nebo stanovení zvláštních podmínek využívání pozemků, skladů nebo provozů a přemísťování rostlin, rostlinných produktů, zeminy, statkových hnojiv, kompostů, popřípadě jiných materiálů a předmětů a dopravních prostředků, které mohou být nositeli karanténních škodlivých organismů,
c) zničení rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů napadených nebo podezřelých z napadení škodlivými organismy, nebo jejich ošetření stanovenými postupy a prostředky,
d) asanace pozemků, čištění a asanace skladů, provozních prostorů, strojů, dopravních prostředků, zařízení, nářadí a jiných předmětů,
e) povinné vyšetření rostlin nebo rostlinných produktů na napadení škodlivými organismy nebo na rezistenci proti nim,
f) stanovení zvláštních podmínek k ochraně organismů, které nejsou škodlivými organismy podle tohoto zákona, před vedlejším škodlivým působením přípravků,
g) zákaz uvádění do oběhu a používání přípravků nebo zákaz používání mechanizačních prostředků,
h) vymezení území, na které se vztahují mimořádná rostlinolékařská opatření a rostlinolékařsky chráněné zóny.
(2) Mimořádná rostlinolékařská opatření nařizuje příslušný orgán rostlinolékařské péče
a) v případech uvedených v § 12 odst. 2 a § 14 odst. 1,
b) k ochraně před zavlečením karanténních škodlivých organismů do rostlinolékařsky chráněné zóny, popřípadě před jejich rozšířením v této zóně,
c) při zjištění nesprávného zacházení s přípravky, je-li ohroženo zdraví lidí nebo zvířat nebo životní prostředí,
d) při zjištění, že přípravek neodpovídá požadavkům podle § 19 odst. 2 nebo používaný mechanizační prostředek neodpovídá požadavkům podle § 32 a 33.
(1) Osobám dotčeným mimořádnými rostlinolékařskými opatřeními se může poskytnout částečná náhrada nákladů spojených s provedením zničení rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů kontaminovaných nebo podezřelých z kontaminace škodlivými organismy nebo s jejich ošetřením stanovenými postupy a prostředky.
(2) Náhrada podle odstavce 1 se neposkytne osobě, která uložení mimořádných rostlinolékařských opatření zavinila nesplněním povinností vyplývajících z tohoto zákona.
(3) K posouzení, zda jsou splněny podmínky pro poskytnutí náhrady podle odstavce 1, musí být vyžádáno stanovisko příslušného orgánu rostlinolékařské péče. Výši vynaložených nákladů musí osoba, které má být náhrada poskytnuta, prokázat.
Přípravky mohou být vyráběny nebo dováženy za účelem uvádění do oběhu nebo používány pouze tehdy, jestliže jsou registrovány příslušným orgánem rostlinolékařské péče (dále jen "registrace").
(1) Žádost o registraci podává příslušnému orgánu rostlinolékařské péče fyzická nebo právnická osoba, která hodlá přípravek za účelem jeho uvádění do oběhu vyrábět nebo dovážet v rámci podnikání1) (dále jen "žadatel").
(2) Náležitosti žádosti o registraci stanoví
prováděcí předpis.
(1) Žadatel je povinen bezplatně poskytnout příslušnému orgánu
rostlinolékařské péče potřebné množství vzorku přípravku ve lhůtě a na místo tímto orgánem určené.
(2) Přípravek se registruje, jestliže splňuje tyto odmínky:
a) má vlastnosti, které odpovídají technickým požadavkům stanoveným prováděcím předpisem,
b) při správném použití nepoškozuje zdraví lidí a zvířat a životní prostředí,
c) splňuje další požadavky stanovené zvláštními předpisy2),6) , [Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č. 203/1995 Sb.] a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
(3) Náklady za odborné úkony spojené s registračním řízením hradí žadatel o registraci.
(1) Jsou-li splněny podmínky uvedené v § 19 odst. 2, vydá příslušný orgán rostlinolékařské péče rozhodnutí o registraci přípravku, které musí kromě obecných náležitostí obsahovat:
b) registrační číslo přípravku,
c) druh a množství účinné látky, popřípadě živých organismů,
d) určené parametry chemických a fyzikálních vlastností přípravku,
e) závazné podmínky pro zacházení s přípravkem,
f) stanovení doby použitelnosti přípravku a podmínky pro jeho použití po uplynutí této doby,
g) stanovení způsobu balení a varovná označení přípravku,
h) veškerá omezení v uvádění do oběhu a používání přípravku,jsou-li nezbytná pro zajištění řádné ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí, včetně případného zákazu prodeje prostřednictvím samoobslužných automatů,
i) návod k použití,
j) ochrannou lhůtu.
(2) Nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 19 odst. 2, příslušný orgán rostlinolékařské péče žádost o registraci zamítne.
(3) O registraci přípravku příslušný orgán rostlinolékařské péče rozhodne nejpozději do 60 dnů od ukončení hodnocení vlastností přípravku a jeho posouzení podle zvláštních předpisů.6) 7)
(4) Rozhodnutí o registraci platí deset let ode dne nabytí jeho právní moci, není-li v rozhodnutí stanovena doba kratší; stanovení kratší doby v rozhodnutí o registraci musí být odůvodněno.
(5) Pro vydání rozhodnutí o registraci neplatí ustanovení o lhůtách pro rozhodnutí podle obecných předpisů o správním řízení. [§ 49 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).]
(1) Osoba, jíž bylo vydáno rozhodnutí o registraci přípravku, může požádat příslušný orgán rostlinolékařské péče o prodloužení platnosti rozhodnutí; taková žádost musí být podána nejpozději šest měsíců přede dnem, kdy má platnost rozhodnutí skončit. Do doby nabytí právní moci rozhodnutí o prodloužení platnosti registrace zůstává dosavadní registrace v platnosti, a to i když žádosti o prodloužení platnosti registrace nebylo vyhověno.
(2) Platnost rozhodnutí o registraci lze prodloužit nejvýše o pět let, a to i opakovaně.
(3) Pro řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o registraci platí ustanovení § 18 a 19 přiměřeně.
(1) Příslušný orgán rostlinolékařské péče zruší registraci přípravku
a) na písemnou žádost osoby, jíž bylo vydáno rozhodnutí o registraci,
b) prokáže-li se, že přípravek má vlastnosti, které neodpovídají podmínkám, za nichž bylo rozhodnutí o registraci vydáno nebo zjistí-li se takové vlastnosti přípravku, které ohrožují zdraví lidí nebo zvířat anebo poškozují životní prostředí a nebyly známy v době vydání rozhodnutí o registraci,
c) v případě závažného porušení povinnosti osobou, jíž bylo vydáno rozhodnutí o registraci, zejména při nedodržení závazných podmínek stanovených v rozhodnutí o registraci přípravku.
(2) Jestliže došlo k zániku registrace uplynutím doby platnosti rozhodnutí o registraci nebo ke zrušení registrace na písemnou žádost podle odstavce 1 písm. a), může být přípravek používán ještě nejvýše dva roky ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace přípravku nebo ode dne jejího zániku.
(3) Jestliže rozhodnutí o zrušení registrace přípravku bylo vydáno podle odstavce 1 písm. b) nebo c), nesmí být takový přípravek ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí uváděn do oběhu a používán. V rozhodnutí o zrušení registrace se zároveň stanoví, zda přípravek musí být zneškodněn podle zvláštních
předpisů [Zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 300/1995 Sb.] nebo stažen z oběhu osobou, jíž bylo rozhodnutí o registraci vydáno.
(1) Příslušný orgán rostlinolékařské péče vede úřední registr přípravků, o nichž bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o registraci.
(2) Příslušný orgán rostlinolékařské péče vydává seznam přípravků zapsaných v úředním registru ke dni 31. prosince každého kalendářního roku.
(1) Příslušný orgán rostlinolékařské péče může povolit po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví uvedení do oběhu neregistrovaného přípravku, jestliže potřebné mimořádné rostlinolékařské opatření nelze provést přípravky registrovanými; součástí povolení je stanovení podmínek pro použití přípravku a doby, po kterou může být používán.
(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny zvláštní předpisy upravující vývoz a dovoz zboží a služeb. [Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášek Ministerstva průmyslu a obchodu č. 130/1993 Sb., č. 300/1993 Sb., 88/1994 Sb., 175/1994 Sb. a 192/1995 Sb.]
(1) Technické požadavky na balení přípravků a vzory varovného označení přípravků stanoví prováděcí předpis.
(2) Přípravky mohou být uváděny do oběhu, jestliže jejich obaly jsou čitelně a v českém jazyce označeny těmito údaji:
a) název přípravku,
b) registrační číslo přípravku,
c) údaj o výrobci nebo dovozci, a to obchodní jméno a sídlo právnické osoby nebo bydliště a místo podnikání fyzické osoby, liší-li se od bydliště,
d) výrobní číslo a datum výroby,
e) druh a množství účinné látky, popřípadě živých organismů,
f) hmotnost výrobku,
g) doba použitelnosti přípravku a podmínky pro použití přípravku po uplynutí této doby,
h) návod k použití,
i) výrazné označení nebezpečí pro zdraví člověka,
j) omezení a zákazy pro zacházení s přípravkem,
k) způsob likvidace obalu nebo neupotřebitelného zbytku výrobku,
1) první pomoc a bezpečnostní opatření pro ochranu zdraví člověka a zvířat,
m) údaj stanovený zvláštními předpisy, [Např. § 10 a 11 nařízení vlády České socialistické republiky č. 192/1988 Sb., § 9 a 10 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 104/1995 Sb.]
n) podmínky správného skladování.
(3) Při uvádění přípravků do oběhu nebo při jejich propagaci nesmí být uváděny údaje označující přípravek výrazy jako "netoxický" nebo "neškodný".
(1) Podnikatelé,1) kteří skladují přípravky musí zajistit
a) uskladnění přípravků v originálních obalech podle jejich druhů, a to odděleně od jiných výrobků a mimo dosah látek, které by mohly ovlivnit vlastnosti skladovaných přípravků,
b) oddělené uskladnění přípravků s prošlou dobou použitelnosti,
c) průběžné vedení dokladkové evidence o příjmu a výdeji přípravků a o skladovaných přípravcích s prošlou dobou jejich použitelnosti.
(2) Technické požadavky na skladování přípravků stanoví prováděcí předpis.
Podnikatelé,1) kteří vyrábějí nebo dovážejí chemické přípravky, jsou povinni oznamovat každoročně příslušnému orgánu rostlinolékařské péče na jeho vyžádání názvy a množství přípravků prodaných v tuzemsku za uplynulý kalendářní rok.
(1) Přípravky se smějí používat jen v souladu s návodem k jejich použití a s ostatními údaji uvedenými na jejich obalu.
(2) Při zacházení s přípravky je každý povinen postupovat tak, aby nebylo poškozeno zdraví lidí a zvířat a ohroženo životní prostředí.
(3) Používání přípravků v rámci podnikání musí být evidováno způsobem stanoveným prováděcím předpisem; evidenční podklady musí být uchovány po dobu nejméně 5 let.
Právnické a fyzické osoby, které používají přípravky, chovatelé včel a právnické nebo fyzické osoby nebo jejich sdružení, jimž přísluší právo myslivosti, jsou povinny neohrozit při používání přípravků včely, volně žijící zvěř a ryby a činit opatření k jejich ochraně stanovená prováděcím předpisem.
Používání neregistrovaných přípravků nebo registrovaných přípravků odchylně od podmínek stanovených v rozhodnutí o jejich registraci je možné jen
a) pro pokusy prováděné žadatelem o registraci nebo vědeckými a výzkumnými pracovišti, jestliže rostlinné produkty po aplikaci přípravku nejsou uváděny do oběhu,
b) se souhlasem příslušného orgánu rostlinolékařské péče pro experimentální účely v jiných, než pod písmenem a) uvedených případech; souhlas může být dán jen na dobu určitou a za podmínek stanovených příslušným orgánem rostlinolékařské péče.
(1) Prováděcí předpis stanoví účinné látky přípravků, jejichž dovoz je zakázán, a to i jako příměs nebo součást jiného výrobku, zboží nebo zásilky.
(2) Rostliny, osivo a sadba a jejich pěstební substráty nesmějí být dováženy a uváděny do oběhu, jestliže obsahují účinné látky chemických přípravků nebo jejich rezidua, které nejsou pro tento účel v podobě přípravků v České republice registrovány.
a) nesmějí snižovat biologický účinek aplikovaných přípravků,
b) musí vyhovovat technickým a technologickým požadavkům stanoveným prováděcím předpisem.
(1) Mechanizační prostředky, které jsou používány v rámci podnikání, s výjimkou mechanizačních prostředků uvedených v odstavci 2, podléhají povinnému kontrolnímu testování.
(2) Kontrolnímu testování nepodléhají
a) stroje určené výhradně pro vědecké a pokusné účely,
b) jiné než pod písmenem a) uvedené stroje stanovené prováděcími předpisy.
(3) Kontrolní testování se provádí nejméně jednou za dva roky a spočívá v přezkoušení funkční způsobilosti mechanizačních prostředků pro správnou aplikaci přípravků podle technologických požadavků stanovených prováděcím předpisem. Prováděcí předpis stanoví též technologický postup, podle něhož se kontrolní testování provádí.
(1) O výsledku kontrolního testování se vydává doklad o funkční způsobilosti mechanizačního prostředku spolu s výsledky provedeného testování pro potřeby vlastníka nebo nájemce mechanizačního prostředku.
(2) Náležitosti a vzor odborného posudku stanoví prováděcí předpis.
a) ministerstvo,
b) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen "ústav"),
c) okresní úřady,
d) obce.
(1) Ministerstvo je ústředním orgánem státní správy na úseku rostlinolékařské péče.
(2) Ministerstvo
a) je odvolacím orgánem proti rozhodnutí ústavu a okresních úřadů,
b) povoluje uvádění do oběhu neregistrovaných přípravků podle § 24,
c) může pověřit právnické osoby ve svém oboru působnosti prováděním některých odborných činností podle tohoto zákona a prováděcích předpisů.
(3) Odvolání proti rozhodnutí ústavu podle § 12 odst. 2, § 15 odst. 2, § 22 odst. 1 nemá odkladný účinek. [§ 55 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb.]
(1) Ústav
a) provádí zkoušky odborné způsobilosti a uděluje, prodlužuje, popřípadě odnímá osvědčení o odborné způsobilosti (§ 6),
b) provádí rostlinolékařskou kontrolu, rozhoduje o dalším nakládání se zásilkami po jejím provedení a vydává rostlinolékařské osvědčení (§ 8, 9, 11, 12, 13),
c) vykonává rostlinolékařský dozor (§ 7),
d) nařizuje a ruší mimořádná rostlinolékařská opatření individuálně určeným právnickým nebo fyzickým osobám rozhodnutím (§ 15 odst. 2),
e) rozhoduje o registraci přípravků, jejím prodloužení a rušení a vede úřední registr přípravků (§ 18 až 23),
f) ukládá pokuty (§ 40),
g) vykonává další působnost stanovenou v § 4, § 11 odst. 2, § 13 odst. 3, § 14 odst. 2 a 3, § 16 odst. 3, § 27 a § 30 písm. b).
(2) Oprávnění a povinnosti zaměstnanců ústavu při výkonu činností podle odstavce 1 jsou stanoveny zvláštním zákonem. [Zákon České národní rady č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.]
Okresní úřady
a) vydávají na návrh ústavu mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 15 odst. 2 v případech, že jde o blíže neurčené množství subjektů nařízením okresního úřadu, [§ 3 odst. 1 zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č.254/1994 Sb.]
b) rozhodují o poskytování částečných náhrad nákladů vzniklých provedením mimořádných rostlinolékařských opatření podle § 16.
Obce
a) přijímají oznámení o výskytu karanténních škodlivých organismů a předkládají je ústavu k dalšímu řízení,
b) provádějí místní šetření o příčinách a rozsahu uhynutí včel nebo ryb, jestliže k němu došlo v důsledku ošetření pozemků přípravky, a jeho výsledek předkládají ústavu k dalšímu řízení.
(1) Pokutu až do výše 500.000 Kč uloží ústav fyzické nebo právnické osobě, která
a) nesplní povinnosti podle § 4 a § 13,
b) uvádí do oběhu nebo používá přípravek po zrušení jeho registrace v rozporu s ustanovením § 22,
c) poruší ustanovení o balení a označování přípravků při jejich uvádění do oběhu podle § 25,
d) poruší ustanovení o skladování přípravků podle § 26 nebo o oznamovací povinnosti podle § 27 nebo o zacházení s přípravky podle § 28,
e) poruší ustanovení o ochraně včel, volně žijící zvěře a ryb při používání přípravků podle § 29,
f) poruší ustanovení o experimentálním použití přípravků podle § 30 nebo ustanovení o zvláštních omezeních podle § 31.
(2) Pokutu až do výše 1,500.000 Kč uloží ústav fyzické nebo právnické osobě, která
a) nesplní povinnosti podle § 11, § 12 a § 14 odst. 3,
b) nesplní povinnost nařízenou mimořádným rostlinolékařským opatřením podle § 15 odst. 1,
c) uvede do oběhu přípravek, který není v České republice registrován, ačkoliv registraci podléhá podle § 17 nebo neodpovídá podmínkám stanoveným v rozhodnutí o registraci podle § 20 odst. 1.
(3) Ústav uloží pokutu do výše dvojnásobku uvedených částek fyzické nebo právnické osobě, která se dopustila jednání podle předcházejících odstavců opětovně.
(4) Za opětovné se považuje takové porušení povinnosti, k němuž došlo v době do jednoho roku ode dne nabytí právní moci předchozího rozhodnutí, jímž byla fyzické nebo právnické osobě uložena pokuta.
(5) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání, a následkům protiprávního jednání.
(6) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(7) Pokutu vybírá orgán, který ji uložil.
(8) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.
(1) Ministerstvo po projednání s Ministerstvem dopravy, Ministerstvem financí a Ministerstvem průmyslu a obchodu stanoví vyhláškou podrobnosti k provedení § 8 odst. 1 a 3, § 11 odst. 1, § 12 odst. 1, 2 a 6, § 13 odst. 1 a § 14 odst. 2.
(2) Ministerstvo po projednání s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, stanoví vyhláškou složení zkušebních komisí podle § 6 odst. 1 a obsah zkoušky odborné způsobilosti podle § 6 odst. 3.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou technické podmínky registrování přípravků a zacházení s nimi k provedení § 18 odst. 2, § 19 odst. 2 písm. a), § 25 odst. 1, § 26 odst. 2, § 28 odst. 3, § 29 a § 31 odst. 1 a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky a jejich používání a testování k provedení § 32 písm. b), § 33 odst. 2 písm. b) a odst. 3 a § 34 odst. 2.
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahují se na rozhodování orgánů rostlinolékařské péče obecné předpisy
o správním řízení. [Zákon č. 71/1967 Sb.]
(1) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí a uvádějí do oběhu přípravky povolené podle dosavadních předpisů, jestliže chtějí v této činnosti pokračovat, jsou povinny požádat o jejich registraci podle tohoto zákona do tří let od nabytí jeho účinnosti. Povolení udělená podle dosavadních předpisů zůstávají při splnění této podmínky v platnosti až do doby nabytí právní moci rozhodnutí o registraci.
(2) Oprávnění právnických osob
ke kontrolnímu testování strojů na
ochranu rostlin, získané podle dosavadních
předpisů, zaniká po uplynutí dvou
let od nabytí účinnosti tohoto zákona.