Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/ 1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:

§ 1 odst. 1 písm. b) včetně poznámky č. 1a) zní:

"b) příspěvkovou organizací, jejíž výdaje na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou zabezpečovány jejím finančním vztahem k rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních zákonů, s výjimkou zdravotnického zařízení poskytujícího zdravotní péči hrazenou zdravotní pojišťovnou,^1a)

____________________

^1a) zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 59/1995 Sb.".

Tento zákon nabývá účinnosti dnem . 1996.

Odměňování zaměstnanců ve zdravotnických zařízeních upravují v současné době dva zákony. Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě a odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, v platném znění, se vztahuje na zaměstnance privátních zdravotnických zařízení, kteří tvoří cca 40% zaměstnanců ve zdravotnictví. Zaměstnanci ostatních zdravotnických organizací (60% z celkového počtu zaměstnanců) jsou odměňováni podle zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, v platném znění.

Odměňování zaměstnanců podle zákona č. 143/1992 Sb., spočívá v systému pevných platových tarifů, které se zvyšují podle dosažené doby praxe. Vedle nárokových platových tarifů, jejichž podíl na dosahovaných průměrných platech ve zdravotnictví se snižuje a tvoří v současnosti 56% (u lékařů 43%), přísluší zaměstnanci řada dalších nárokových složek, stanovených taxativně nebo v rozpětí (33% z průměrné mzdy), a složky nenárokové (11%). Platové tarify v odvětví zdravotnictví tak pozbývají svůj význam jakožto stěžejní složka platu, neboť výkon řady specifických činností, kterými se zdravotnické činnosti odlišují od činností v ostatních odvětvích rozpočtové a příspěvkové sféry, je oceněn formou zvláštních příplatků.

Odpovídající a žádoucí vyšší ocenění práce zaměstnanců ve zdravotnictví, zejména zdravotnických pracovníků, neřeší ani připravovaná novela nařízení vlády o platu, v níž se uvažuje s nárůstem platových tarifů důsledkem změn v platových stupních o cca 5 až 7% v závislosti na letech praxe.

Stávající tarifní systém odměňování s řadou nadtarifních složek platu je založen na celoplošném uplatnění s nivelizačními prvky bez ohledu na způsob financování. Neumožňuje proto v plné šíři oceňovat práci s ohledem na pracovní výsledky, tj. pružně a diferencovaně, neboť prostor pro žádoucí diferenciaci je dán pouze nenárokovými složkami platu.

Zákon č. 143/1992 Sb. jednoznačně upravuje platové nároky zaměstnanců rozpočtové a příspěvkové sféry bez ohledu na zdroje financování. Vzhledem k tomu, že zdravotnické organizace nejsou všechny financovány z rozpočtových zdrojů, ale většina z nich poskytuje zdravotní péči hrazenou zdravotními pojišťovnami a uplatňuje odlišný způsob financování, navrhuje se umožnit odměňování zaměstnanců těchto organizací podle zákona č. 1/1992 Sb. Navržené opatření se bude týkat cca 150 tisíc zaměstnanců zdravotnických zařízení (nemocnice, odborné léčebné ústavy, zařízení ambulantní péče, záchranná služba a další zařízení financovaná z prostředků zdravotního pojištění), která nejsou financována ze státního rozpočtu, ani z rozpočtů okresů, měst a obcí, a mají charakter podnikatelských subjektů, byť v podmínkách regulovaných cen výkonů.

Uplatnění smluvních mezd podle zákona č. 1/1992 Sb. v uvedených zdravotnických zařízeních má za cíl zvýšit míru ovlivňování konkrétní výše mzdy zaměstnavatelem, umožnit a motivovat ředitele těchto zařízení k takovým opatřením, která povedou k omezení přesčasové práce, k optimalizaci struktury jednotlivých kategorií pracovníků i celkového počtu zaměstnanců a stabilizaci vysoce kvalifikovaných a specializovaných odborníků.

Omezení zásahů státu do odměňování zaměstnanců a současně s tím zvýšení pravomoci zaměstnavatelů při stanovení konkrétní mzdy jejich zaměstnancům bude však podmíněno zintenzivněním působnosti jednotlivých zřizovatelů na hospodaření těchto organizací.

Působnost zákona č. 143/1992 Sb. bude i nadále uplatněna pro odměňování zaměstnanců těch zaměstnavatelů, jejichž výdaje jsou hrazeny ze státního rozpočtu nebo z rozpočtů okresů, měst a obcí. Jedná se o organizace hygienické služby, střední zdravotnické školy, odborná učiliště a domovy mládeže, kojenecké ústavy, dětské domovy, jesle a další zařízení financovaná z uvedených zdrojů.

Převedení zdravotnických organizací financovaných z prostředků zdravotního pojištění z působnosti zákona č. 143/1992 Sb. do působnosti zákona č. 1/1992 Sb. nezakládá žádné požadavky na státní rozpočet, ani na rozpočty okresů, měst a obcí.

o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona České národní rady č. 590 /1992 Sb., zákona České národní rady č. 10 /1993 Sb., zákona č. 40/ 1994 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb.

(1) Tento zákon upravuje poskytování platu a odměny za pracovní pohotovost zaměstnancům zaměstnavatele, který je

a) rozpočtovou organizací,¹⁾

____________________

¹⁾ Zákon České národní rady č.576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republikce (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č.579/1991 Sb.

b) příspěvkovou organizací, jejíž výdaje na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou zabezpečovány jejím finančním vztahem k rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních zákonů, s výjimkou zdravotnického zařízení poskytujícího zdravotní péči hrazenou zdravotní pojišťovnou,^1a)

c) orgánem nebo organizací, které jsou financovány jako rozpočtové organizace, nestanoví-li zvláštní zákon jinak,

d) okresním úřadem nebo obvodním úřadem²⁾ nebo

e) obcí.

(2) Tento zákon neupravuje poskytování platu a odměn za pracovní pohotovost zaměstnanců, jejichž platové poměry stanoví zvláštní zákon.³⁾

____________________

^1a)zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 59/1995 Sb.".

²⁾ Zákon České národní rady č.425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících.

³⁾ Například zákon České národní rady č.391/1991 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů.