Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanecká sněmovna

souhlasí s Dohodou o volném obchodu mezi Českou republikou a Bulharskou republikou, podepsanou dne 15. prosince 1995 v Praze.

Obchodní vztahy s Bulharskou republikou dosud upravuje Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Bulharské republiky o obchodu a platbách ze 6. prosince 1990.

Do roku 1990 bylo Československo třetím až čtvrtým největším obchodním partnerem Bulharska, které naopak zaujímalo sedmé až osmé místo v čs. zahraničním obchodě. Od roku 1991 vzájemný obchod poklesl, zejména v souvislostí s přechodem na platby ve volně směnitelných měnách, s vytvářejícím se konkurenčním prostředím, jakož i orientací českých i bulharských firem na obchod zejména se sousedními teritorii. V roce 1994 se Bulharsko zařadilo na 35. místo mezi obchodními partnery České republiky.

Obchod s Bulharskou republikou v letech 1992 až 1995 podle české celní statistiky vykazuje následující trend (v milionech USD):

Mezi nejdůležitější položky vývozu z ČR do Bulharska v roce 1994 patřily železniční lokomotivy, příslušenství motorových vozidel, novinový papír, textil, motorová vozidla, zařízení na zpracování dat, kosmetické přípravky, hutní materiály a léčiva.

Naopak z Bulharské republiky se do ČR dovážel zejména zinek a výrobky z něj, příslušenství motorových vozidel, kladkostroje, zdvihadla a zvedáky, zelenina a ovoce, kůže a chemická vlákna.

Pro nejbližší léta lze předpokládat, že na základě postupující transformace, privatizace a rozvíjející se konkurence dojde k postupnému obnovování a rozvoji obchodních vztahů. Nejvhodnějšími prostředkem k dosažení tohoto cíle se jeví sjednání Dohody o volném obchodu.

Proces sjednávání Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Bulharskou republikou výrazně pozitivně ovlivnily následující skutečnosti, které se odehrály v průběhu roku 1995.

V červnu 199 bylo korespondenční cestou podepsáno "Memorandum o liberalizaci obchodních vztahů mezi Českou republikou a Bulharskou republikou". V dokumentu byly stanoveny hlavní principy budoucí Dohody o volném obchodu, potvrzen záměr obou zemí účastnit se aktivně procesu ekonomické integrace v Evropě, rozvíjet principy tržní ekonomiky a vzájemný obchod.

V polovině srpna 1995 se uskutečnilo zasedání Společného výboru Středoevropské dohody o volném obchodu (dále jen CEFTA), na kterém byly mj. dohodnuty, v souvislosti s připravovaným přístupem Republiky Slovinsko k CEFTA, smluvně právní principy začleňování nových států do této Dohody. Bylo stanoveno, že přistupující stát musí akceptovat mnohostranně sjednaný základní text CEFTA, přičemž přílohy a protokoly, které tvoří nedílnou část Dohody a upravují postupné odbourávání tarifních a netarifních překážek obchodu, budou sjednávány bilaterálně.

Nejdůležitějším momentem bylo setkání předsedů vlád smluvních stran CEFTA, které se uskutečnilo v září 1995 v Brně rovněž při účasti premiérů vybraných zemí s přechodovou ekonomikou. Při této příležitosti byly posuzovány možnosti rozšíření CEFTA o další státy, přičemž Bulharská republika byla zařazena do skupiny států "perspektivních kandidátů na přistoupení".

Základním cílem sjednané Dohody o volném obchodu mezi ČR a BR je postupná liberalizace vzájemného obchodu v průběhu dvouletého přechodného období. U průmyslových výrobků bude k 1. lednu 1998, odstraněno základní clo u rozhodující části obchodovaných a neobchodovaných položek. Po tomto datu bude celní ochrana pouze v BR, a to u sedmi položek hutního materiálu do 1.1.2000. Vzhledem ke specifické povaze zemědělského sektoru se nepředpokládá plná liberalizace obchodu zemědělskými výrobky a produkty, dohoda však zakládá postupnou liberalizaci i v této oblasti. Dohoda rovněž pamatuje na aktivizaci liberalizačního procesu v zemědělství, který aktuálně probíhá v rámci CEFTA a otvírá možnost vzájemného si poskytnutí nových koncesí, zejména po roce 1998.

S ohledem na existující Celní unii mezi Českou republikou a Slovenskou republikou probíhala jednání s Bulharskou republikou třístranně a navíc se jich pravidelně účastnili představitelé Stálého Sekretariátu Rady celní unie. Výsledkem jsou dvě bilaterální Dohody o volném obchodu, a to mezi ČR a BR a SR a BR.

Expertní jednání o Dohodě lze charakterizovat jako velmi obtížná, poznamenaná skutečností, že Bulharská republika dosud není smluvní stranou Světové obchodní organizace. Vzhledem k tomu, že probíhala prakticky paralelně tarifní jednání Bulharska v rámci přístupu ke Světové obchodní organizaci, kde zájmy ČR zastupovala Stálá mise v Ženevě, a sjednávání Dohody o volném obchodu, byla důsledně dodržována úzká koordinace postupů České republiky při obou jednáních, aby bylo dosaženo maximálně výhodné pozice pro ČR.

Delegace expertů ČR při sjednávání Dohody vycházela z usnesení vlády ČR č. 437/1995 týkajícího se Základních přístupů České republiky ke sjednávání dohod o volném obchodu a příslušné směrnice schválené ministrem průmyslu a obchodu. Rekapitulujeme-li základní zásady, pak delegace expertů ČR při sjednávání Dohody usilovala zejména o to, aby liberalizační proces zahrnoval "v podstatě veškerý obchod" průmyslovými a zemědělskými výrobky (článek XXIV GATT 94), přechodné období nebylo delší než čtyři roky a vzájemně poskytnuté koncese byly symetrické. Nejdůležitějším záměrem liberalizace obchodu s průmyslovými výrobky bylo k datu vstupu Dohody v platnost, resp. k zahájení provádění Dohody liberalizovat 60 % objemu obchodovaných průmyslových výrobků (na základě výsledků dosažených v předcházejícím období).

U liberalizace obchodu zemědělskými výrobky mělo být dosaženo v průběhu přechodného období liberalizace cca 30 % objemu vzájemného obchodu méně citlivými zemědělskými výrobky, a to snížením základního cla až na 50 % její původní hodnoty, stanovování kvót připustit jen u citlivých položek a celkově vycházet z nových základních přístupů snižování ochrany trhu. které byly přijaty v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání GATT pro oblast zemědělství a současně brát do úvahy závazky a záměry v agrárním obchodu ve vztahu k Evropské unii.

Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Bulharskou republikou byla sjednána pouze v jazyce anglickém a podepsána 15. prosince 1995 ministrem průmyslu a obchodu ČR p. Ing. Vladimírem Dlouhým, CSc., a místopředsedou vlády a ministrem obchodu a zahraniční ekonomické spolupráce Bulharské republiky p. Kirilem Cočevem.

V dalších částech materiálu uvádíme charakteristiky jednotlivých částí Dohody.

1. Struktura Dohody

Dohodu o volném obchodu mezi ČR a Bulharskou republikou tvoří text Dohody, Přílohy a Protokoly, které jsou její nedílnou část a je k ní připojen také Záznam o porozumění. Český překlad Dohody je přiložen.

Text Dohody se skládá ze tří kapitol. Kapitola I je věnována liberalizaci obchodu průmyslovými výrobky, kapitola II obsahuje liberalizaci obchodu zemědělskými výrobky. Kapitola III obsahuje tzv. horizontální ustanovení, upravující např. problematiku dumpingu, všeobecných a bezpečnostních výjimek, obecných ochranných opatření, pravidel soutěže, státní pomoci, potíží v oblasti platební bilance a další všeobecná ustanovení.

V kapitole III jsou zařazeny rovněž články obsahující závazky, jejichž naplňování se vztahuje k procesu transformace ekonomik na tržní systém, jako jsou např. státní monopoly, platby, veřejné zakázky, strukturální změny apod.

Dohodou se zřizuje Společný výbor složený z představitelů stran, který bude dohlížet nad jejím prováděním. Společný výbor, který se bude scházet v případě potřeby, avšak nejméně jedenkrát ročně, má pravomoc vytvářet si své pracovní orgány k řešeni konkrétních problémů obchodu mezi Českou republikou a Bulharskou republikou. V průběhu sjednávání Dohody o volném obchodu byla také dohodnuta Procedurální pravidla činnosti Společného výboru, jak to předpokládá článek 35 Dohody.

S platností od 1. 1. 1996 se zavádí nová celní nomenklatura, a proto vymezení rozsahu dohody, listiny celních koncesí průmyslových výrobků a zemědělských produktů, jakož i přílohy obsahující netarifní ochranu trhu, byly Generálním ředitelstvím cel transformovány do Harmonizovaného systému 96.

Dohoda o volném obchodu nebrání sjednávání dalších mezinárodních dohod, zachování nebo zakládání celních unií, oblastí volného obchodu nebo ujednáni o pohraničním obchodu, pokud tyto nebudou působit negativně na vzájemné obchodní vztahy mezi Českou republikou a Bulharskou republikou a neporuší ustanovení této Dohody.

Dohoda je předběžně prováděna od 1. 1. 1996 a vstoupí v platnost dnem výměny ratifikačních listin v Sofii.

V návaznosti na principy, které byly přijaty v průběhu zasedání Společného výboru smluvních stran CEFTA v srpnu 1995 ve Varšavě a summitu předsedů vlád, který se uskutečnil v září 1995 v Brně, byl text Dohody v maximální možné míře přiblížení základnímu textu CEFTA, čímž se usnadní a významně urychlí proces budoucího přistoupení Bulharské republiky k CEFTA.

2. Koncese poskytnuté v oblasti průmyslových výrobků

Podmínky, které určují liberalizaci obchodu průmyslovými výrobky, jsou řešeny v Kapitole I, návazně v Protokolu č. 1 a k němu připojených přílohách.

Za základní celní sazby, které budou v souladu s ustanoveními této Dohody postupně odstraňovány, se považují smluvní celní sazby platné k 1.lednu 1995.

Liberalizační proces je rozdělen v zásadě do dvou fází, kdy u první skupiny výrobků je základní clo odstraněno od 1.1.1996. U druhé skupiny tzv. citlivých výrobků budou cla odstraňována v průběhu dvouletého přechodného období, a to tak, že k 1.1.1996 budou snížena na 50 % základního cla, k 1.l.197 na 2 % základního cla a k 1.1.1998 budou cla zcela odstraněna. Z tohoto principu existuje pouze jedna výjimka, a to u sedmi položek hutního materiálu, které Bulharská republika požaduje chránit až do 1.1.2000 při skadenci k 1.1.1996 na 80 % základního cla, k 1.1.1998 na 40 % základního cla a k 1.1.2000 budou cla odstraněna.

V průběhu jednání se podařilo dojednat významný rozsah vzájemně si poskytovaných koncesí, zejména u výrobků, u nichž bude celní ochrana odstraněna k 1.1.1996. K tomuto datu ČR otevře svůj trh pro 82 % obchodovaného objemu z Bulharské republiky dovážených průmyslových výrobků. Ke stejnému datu Bulharská republika otevře svůj trh pro 70 % obchodovaného objemu výrobků dovážených z ČR. Vzhledem k tomu, že v dovozu do České republiky jsou obchodovány také položky, které mají již nyní nulovou celní sazbu erga omnes (tj. 29 % objemu), považuje se dosažený stupeň liberalizace za velmi výhodný pro ČR. Tento pozitivní stav se navíc umocňuje tím, že vývoz z ČR do BR představuje skoro pětinásobně vyšší hodnotu než vývoz z BR do ČR (vychází se z údajů dovozce za rok 1994).

Do úplné liberalizace obchodu od data 1.1.1996 jsou zařazeny zejména následující položky:

Vývoz z ČR:

elektrické lokomotivy, díly pro montáž motorových vozidel, některé hutní výrobky, stavební stroje, zemědělské stroje, stroje pro papírenský průmysl, tiskařské stroje, textilní stroje, díly pro letadla, hnojiva, vícesložkové léky, vitamíny, některé druhy pneu pro nákladní auta, dřevo, papír včetně novinového, tabulové sklo, bižuterie, obrazovky, juta, impregnované textilie, příze,nitě a tkaniny z umělých vláken, kabely, lékařské zařízení, hodinky, rybářské potřeby, měřící a laboratorní technika, hudební nástroje a další.

Dovoz do ČR:

zdvihací zařízení s el. motory, hydraulické zvedací zařízení, vyvrtávací a frézovací stroje, držáky nástrojů, nástroje na opracování dřeva, komponenty pro výrobu automobilů a malotraktorů, bezpečnostní pásy, akumulátory a jejich částí, zinkové trouby a trubky, zařízení pro potravinářský průmysl. nábytek, hračky, sportovní potřeby, některé chemické výrobky včetně hnojiv, léky a další.

Mezi položky, u nichž bude úplné liberalizace dosaženo k 1.1.1998, jsou zařazeny zejména:

Vývoz z ČR:

osobní auta, nákladní automobily, autobusy, návěsné tahače, traktory, tyče a pruty ze železa a oceli, bezešvé trubky, hliníkové fólie, pneu pro osobní auta, penicilin, sklo, impregnovaný papír, přepravky z plastů.

Dovoz do ČR:

armatury, potištěný papír (štítky, nálepky), hutní výrobky, topné oleje, polyester, nerez výrobky, folie z plastů, nýty, překližky, bavlněná trička, tepláky, pánské obleky, košile, ocelové trouby, trubky z plastů.

3. Liberalizace obchodu se zemědělskými výrobky

V textu Dohody je tato problematika řešena v Kapitole II, která zahrnuje ustanovení o výměně koncesí, o vztahu těchto poskytnutých koncesí a zemědělských politik stran, zvláštní ochranná opatření a veterinární, zdravotní a fytosanitární opatření.

Konkrétně poskytnuté koncese v oblasti zemědělství jsou obsahem Protokolu 2 a jeho příloh. Jednání o liberalizaci obchodu zemědělskými produkty a potravinářskými výrobky byla složitá zejména proto, že v rámci projednávání přijetí do Světové obchodní organizace Bulharská republika prosazuje výrazné navýšení ochrany vnitřního trhu zemědělských výrobků formou zvýšených celních sazeb, a to až na 200 %.

Liberalizace obchodu zemědělskými výrobky se dotýká vybraného okruhu výrobků. U většiny z nich byly dohodnuty roční množstevní kvóty, do jejichž výše lze realizovat vývoz za sníženou celní sazbu. Kvóty byly stanoveny na základě výsledků vzájemného obchodu v roce 1994.

Vzájemně poskytované zemědělské koncepce byly sjednávány podle následujících pravidel:

- u výrobků, jejichž celní sazby ČR k 1.1.1995 tarifikovala v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání GATT, zůstala pro obchod s BR zachována celní sazba na úrovni roku 1994,

- u ostatních výrobků snižuje ČR cla platná k 1. 1.1995 tak, aby v průběhu tří let bylo dosaženo celkového snížení na 50 % základního cla,

- Bulharská republika u některých výrobků zachovává úroveň celních sazeb platnou k 1.1.1995 anebo celní sazby snižuje zhruba o podíl uvedený v Asociační dohodě (to znamená o 15 až 30 %).

Hodnotíme-li kvalitu vzájemně poskytnutých koncesí v zemědělství, je možno konstatovat, že většina výrobků. na něž byly koncese poskytnuty, byla již v minulých letech vzájemně obchodována (v roce 1994 představovala více než tři čtvrtiny celkového obratu zemědělského obchodu). Konkrétní koncese byly v dovozu do ČR poskytnuty zejména na skopové a drůbeží maso, mouku, sýry, sudové a lahvové víno, vybrané druhy ovoce, okurky, rajčata, papriky, melouny, brambory a další. Naopak bulharská strana poskytla koncese na dovoz drůbežího masa, sýrů a dalších mlékárenských výrobků, piva, chmele, džemů, cukrovinek, trvanlivého pečiva, brambor a dalších položek.

Sjednáním Dohody bude uzavřena první etapa liberalizace agrárního obchodu. Vzhledem k výsledkům brněnského setkání premiérů smluvních stran CEFTA a zájmu bulharské strany o přístup k CEFTA se předpokládá, že nejpozději do konce roku 1998 budou provedena další jednání o podstatně širší liberalizaci obchodu v zemědělství.

4. Přílohy

a) Vymezení rozsahu Dohody

Přílohy Ia a Ib upřesňují položky podléhající liberalizaci aplikované na průmyslové výrobky a na zemědělské produkty.

b) Netarifní překážky obchodu

Postupné odstraňování netarifních překážek obchodu je zachyceno v přílohách II až Vb, které mají následující obsah:

Příloha II

Touto přílohou si bulharská strana vyhrazuje právo používat na erga omnes bázi 10 %ní poplatek při dovozu ojetých vozů starších 10 let od první registrace. Toto dočasné opatření bulharská strana zavedla jako ochranu životního prostředí, lidského zdraví, života zvířat nebo rostlin a bude odstraněno, jakmile podmínky pro jeho uplatňování pominou. Bulharská strana přijala závazek. že bude pravidelně informovat Společný výbor o tom, zda podmínky pro uplatňování výše uvedeného poplatku dále trvají.

Příloha III

Vyjadřuje závazek bulharské strany nejpozději do 1.1.2001 odstranit poplatky používané při vývozu mořských měkkýšů, surového a palivového dřeva, štípaného a řezaného dřeva, Papírenských odpadů, vlny a měděných výrobků.

Příloha IV

Vyjadřuje závazek České republiky nejpozději do 1.1.2001 odstranit množstevní omezení a opatření mající rovnocenný účinek při dovozu uranových rud a koncentrátů, černého uhlí, briket, lignitu, radioaktivních chemických prvků, izotopů, přírodního a obohaceného uranu a vyhořelých palivových článků.

Příloha Va

Obsahuje závazek České republiky odstranit do 1.1.1997 opatření rovnocenná množstevním omezením (tzn. automatické licence pro monitorování) a nepoužívat vůči Bulharské republice k datu vstupu Dohody v platnost žádná množstevní omezení při vývozu písků, štěrků, vápence, vápna, cementu, olověných, měděných, hliníkových odpadů a šrotu, černého a hnědého uhlí, koksu, elektrické energie, palivového a surového dřeva, řeziva, diamantů, stříbra, zlata, surového železa, ocelových odpadů, válcovaného drátu, tyčové ocele, kolejnic, trub a trubek.

Příloha Vb

Touto přílohou si bulharská strana vyhrazuje právo používat omezení vývozu chloridů a chlorečnanů, železných, ocelových, měděných, niklových, hliníkových, olověných, zinkových, cínových odpadů a šrotu. Toto dočasné avšak časově neohraničené opatření bulharská strana zavedla jako ochranu života a zdraví lidí, jakož i přímého překonání jejich vážného nedostatku v období stabilizace s tím, že bude odstraněno, jakmile podmínky pro jeho uplatňování pominou. Bulharská strana přijala závazek, že bude pravidelně informovat Společný výbor o tom, zda podmínky pro uplatňování výše uvedeného poplatku dále trvají.

c) Ostatní přílohy

V Příloze VI je uveden postup při notifikaci technických předpisů a Příloha VII obsahuje seznam mezinárodních smluv majících návaznost na ochranu duševního a průmyslového vlastnictví.

5. Protokoly

V Protokolech 1 a 2 jsou uvedeny harmonogramy postupného odstraňování celních sazeb u průmyslových výrobků a celní koncese v oblasti zemědělství.

V Protokolu č. 3 jsou stanovena podrobná pravidla pro určování původu zboží a metod administrativní spolupráce. Protokol č. 4 pojednává o spolupráci celních orgánů.

K Dohodě je také připojen Záznam o porozumění. V tomto dokumentu jsou zahrnuta pravidla vztahující se k určitým ustanovením Dohody, aby bylo dosaženo jejich jednoznačného výkladu. Jde zejména o upřesnění postupu při další liberalizaci v oblasti zemědělství po 1. 1. 1999 a uplatňování diagonální kumulace původu zboží.

Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Bulharskou republikou není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a její provádění nebude vyžadovat dodatečné výdaje ze státního rozpočtu.

Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Bulharskou republikou se sjednává jako smlouva tzv. rezidentského typu a pro vstup Dohody v platnost je nezbytný souhlas Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a ratifikace prezidentem republiky.