Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Důvodová zpráva

I.

Obecná část

Prvním unifikovaným souborem právních předpisů upravujících výrobu a oběh potravin byl "Codex alimentarius austriacus" z let 1891 až 1898, platný do roku 1937, kdy vešel v platnost Potravní kodex československý.

Po roce 1948 tento kodex nahradily státní, podnikové a oborové normy. Oborové normy byly zrušeny 1.1.1994 a od 1.1.1995 jsou českoslovenké státní normy nezávazné (kromě schválených výjimek). Stávající právní řád České republiky neupravuje na potřebném a mezinárodně uznávaném stupni právní závaznosti záruky výroby zdravotně nezávadných potravin.

Potravinový řetězec je přitom od svého primárního článku až po finalizaci a distribuci potravin otevřen pronikání cizorodých látek, které nepříznivě ovlivňují zdravotní nezávadnost potravinářské suroviny a vlastní potraviny rostlinného i živočišného původu. Při konzumaci takových potravin je ohroženo zdraví člověka. Se zřetelem na masovost spotřeby potravin je proto nezbytné upravit tuto oblast samostatným zákonem, a to počínaje výrobou až po uvedení do oběhu. Tento stav je rovněž příčinou někdy i záminkou, k omezování exportu našich potravin na světové trhy zejména do států Evropské unie, kde právní úprava potravin existuje už mnoho let.

Tím vším je vyvolána nutnost vydání samostatného právního předpisu, vymezujícího podmínky výroby a oběhu potravin a tabákových výrobků. Cílem navrhovaného zákona je tedy sladění a ochrana zájmů výrobců, obchodníků, spotřebitelů a zahraničních odběratelů z hlediska zdravotní nezávadnosti a jakosti potravin. Návrh vychází z vládní koncepce, aby daná problematika byla upravena v jednom zákoně komplexně. Proto zahrnuje potraviny rostlinného i živočišného původu a stanoví požadavky na charakteristické vlastnosti vztahující se k názvu potraviny a požadavky na zdravotní nezávadnost těchto potravin tím, že zmocňuje Ministerstvo zdravotnictví k vydání prováděcích předpisů na zdravotní a hygienické požadavky.

Součástí návrhu zákona jsou rovněž skutkové podstaty správních deliktů a pokuty, které ukládají stávající kontrolní orgány podle tohoto zákona, a to výrazně zvýšenými sazbami. Tím je zajištěno sjednocení ukládání pokut dozorovými orgány za porušení stejných ustanovení. V tom smyslu jsou navrženy i úpravy novel zvláštních zákonů pro orgány státního dozoru jako přímé novely.

Ve smyslu usnesení vlády ČR č. 241 z 26. dubna 1995 návrh zákona výrazně zjednodušuje státní dozor nad potravinami a tabákovými výrobky.

Kontrola nad dodržováním povinností výrobce specifikovaných v § 3 se zužuje jen na ověřování úrovně vlastní kontroly potravin výrobcem a kontroly dodržování kritických bodů, které si výrobce sám stanovil. Teprve při zjištění nedostatků vnitřního kontrolního systému výrobce dozorový orgán uloží konkrétní opatření k nápravě a až po jeho nesplnění uloží pokutu podle § 13. Ostatní povinnosti výrobců uvedených v § 3 budou kontrolovány pouze v případě, že byly zjištěny u potraviny uvedené do oběhu takové závady, jejichž příčiny je nutno dohledat ve výrobě.

Kontrola je tedy směrována především na potraviny a tabákové výrobky již uvedené do oběhu, se všemi právními důsledky za nedodržení zákonem stanovených povinností a požadavků na ně.

Ve vzájemné shodě mezi dozorovými orgány a resorty, které je řídí, byly v navrhovaných novelách zákonů, kterými byly tyto orgány zřízeny, upraveny kompetence tak, aby bylo odstraněno nejzávažnější překrývání kontrolních činností. V souladu s tím bylo zapracováno do návrhu zákona o potravinách a tabákových výrobcích ustanovení o vzájemné spolupráci. Zjistí-li některý z dozorových orgánů skutečnosti, na jejichž základě je třeba učinit opatření jež jsou v pravomoci jiného orgánu oznámí mu tyto skutečnosti.

Systém kontroly potravin navržený v zákoně o potravinách je v souladu s mezinárodními předpisy, ze kterých vychází mechanismus kontroly potravin ve většině zemí světa.

V rámci sbližování legislativy se zeměmi EU je kontrola ve smyslu předkládaného zákona přizpůsobena především direktivám citovaným v tzv. "Bílé knize" a těmi jsou:

Směrnice o úřední kontrole potravin z roku 1989 (89/39 EEC).

Směrnice o hygieně potravin z roku 1993 (93/43 EEC).

Dále je způsob kontroly v souladu s mezinárodními materiály CODEX ALIMENTARIUS a to především se závěrečným materiálem týkajícím se inspekce potravin, který byl schválen 180 státy světa v Římě v červenci 1995 (Report of the third session of the codex committee on food import and export inspectino and certification systems).

Nerespektováním těchto předpisů by mohlo dojít, kromě jiného, i k omezení volného pohybu zboží a problémům při exportu potravin.

Navrhovaná úprava v novele zákona č. 63/1986 Sb., o ČZPI na úhradu odebraných kontrolních vzorků si vyžádá zvýšení rozpočtu v celkové výši do 3,5 mil. Kč. Je ale třeba připomenout, že výrazně zvýšené částky pokut za porušení ustanovení zákona převýší příjem do státního rozpočtu oproti uvedené částce vydání.

II.

Zvláštní část

K § 1

Vymezuje předmět úpravy zákona, který stanovuje požadavky na potraviny a tabákové výrobky, povinnosti při výrobě a oběhu, také upravuje státní dozor nad dodržováním tohoto zákona. Upravuje problematiku komplexně, zahrnuje jak potraviny rostlinného tak živočišného původu. Má stejný záměr jako rezoluce OSN č. 39/248 o ochraně spotřebitele i obdobné zákony Spolkové republiky Německo a Rakouska i směrnice a nařízení Evropské unie, zejména Směrnice Rady ES o úřední kontrole potravin 89/397 EEC a Směrnicí Rady ES o hygieně potravin 93/43/EWG.

K § 2

Definice základních pojmů používaných v zákoně je v souladu s definicemi užívanými v předpisech Evropské unie i Codexu Alimentarius. Vymezení pojmu zdravotně nezávadné potraviny akceptuje požadavek Ministerstva zdravotnictví a je v souladu se směrnicí Rady ES o hygieně potravin 93/43/EWG na takovou potravinu (čl. 2).

K § 3

Toto ustanovení vymezuje povinnosti výrobců tak, aby při jejich dodržování byly vytvořeny nejzákladnější předpoklady pro zdravotní nezávadnost a jakost potravin. Povinnosti výrobců jsou definovány s ohledem na výše citované dokumenty Evropské unie (Směrnice Rady ES o úřední kontrole potravin 89/397 EEC a Směrnice Rady ES o hygieně potravin 93/43/EWG). Směrnice Rady ES o hygieně potravin požaduje, aby všechny fáze, kterými potravina prochází, probíhaly v hygienických podmínkách, ukládá

potravinářským podnikům stanovení kritických bodů včetně kritérií bezpečnosti a povinnosti kontroly podle pravidel HACCP. V souladu s touto směrnicí jsou stanoveny všeobecné požadavky na prostory, ve kterých se zachází s potravinami, požadavky na dopravu a zásobení vodou, včetně požadavků na předměty, které přichází do styku s potravinami.

Vzhledem k tomu, že zákon omezuje výkon státního dozoru přímo ve výrobě, je nutné stanovit povinnost výrobcům, aby zajištovali soustavnou kontrolu svých výrobků a kontrolu v kritických bodech výroby, kde je největší riziko porušení zdravotní nezávadnosti a jakosti potravin. Obdobné řešení je i v legislativě zemí Evropské unie.

Cílem ohlašovací povinnosti o zahájení výroby je udržet trvalý přehled o vyrábějících subjektech, jejichž počet a struktura výroby se neustále mění. To je předpokladem racionálního směrování kontroly a účinnější ochrany spotřebitele před závadnými potravinami. Doposud je tento přehled zajištován výkonem povinného schvalování téměř všech potravin podle zákona č. 30/1968 Sb. o státním zkušebnictví, který však v souladu s vládní koncepcí bude po nabytí účinnosti zákona o potravinách a tabákových výrobcích postupně zrušen.

K § 4

Zákonná úprava sleduje zvýšený zájem státu na ochraně zdraví spotřebitelů stanovením požadavků a podmínek, za kterých může k ozáření potraviny dojít. Z hlediska ochrany zdraví kojenců a dětí ustanovení přímo zakazuje ozařovat suroviny nebo potraviny určené k jejich výživě. Ustanovení je ve shodě s mezinárodními předpisy vydanými Mezinárodní organizací pro zemědělství a výživu (FAO), Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Mezinárodní komisí pro atomovou energii (MAEA). Obdobnou úpravu má také německý a rakouský potravinový zákon.

K § 5

Smyslem ustanovení je ochrana potravin a tabákových výrobků před vnějšími vlivy a zachování zdravotní nezávadnosti při použití obalů i obalových materiálů, které musejí odpovídat požadavkům hygienických předpisů.

K § 6

Spotřebitel má právo podle Rezoluce OSN č. 39/248 na všestranné, vyčerpávající, srozumitelné a pravdivé informace o potravině. V souladu s ní Směrnice Rady ES č. 79/112 a v plné shodě se standardy Codex Alimentarius FAO/WHO stanovují výčet údajů, kterými musí být označeny obaly s potravinami. Vzhledem k tomu, že nejednotnost v označení potravin může být překážkou mezinárodního obchodu s potravinami, údaje uvedené v tomto paragrafu jsou v plné shodě s uvedenými mezinárodními předpisy. Oproti stávajícímu stavu se nově zavádí označení šarží, které chrání výrobce před vyřazením nepřiměřeného množství výrobku z oběhu při zjištění závady. Označení třídou jakosti u potravin, kde je tak stanoveno prováděcím předpisem (tj. pouze čerstvé ovoce a zelenina) vyplývá z Nařízení Rady ES doplňující dodatkové třídy kvality k obvyklým kvalitativním standardům pro určité ovoce a zeleninu č. 211/66 a jsou v souladu s přijatými mezinárodními standardy zemí OECD. S ohledem na charakter výrobku a způsob použití může prováděcí předpis stanovit pro některé druhy potravin další údaje, kterými musí být označeny. Toto ustanovení je v souladu s výše citovanými předpisy a se zákonem č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

K § 7

Ustanovení tohoto paragrafu je stěžejní. Zaměřuje se na ochranu zdraví spotřebitele tím, že nedovoluje uvádět do oběhu jiné než zdravotně nezávadné potraviny, chrání i jeho ekonomické zájmy vyloučením potravin klamavě označených a napodobených.

Vyloučením potravin s prošlou dobou použitelnosti a neznámého původu je dalším nutným mechanismem ochrany spotřebitelů. Dále je upraveno uvádění do oběhu potravin s prošlou dobou minimální trvanlivosti a potravin použitelných k jinému než původnímu použití, kdy předpokladem pro jejich uvedení do oběhu je zdravotní nezávadnost. Za uvedení do oběhu potravin s prošlou dobou minimální trvanlivosti a potravin použitelných k jinému než původnímu použití nese plnou odpovědnost ten, kdo je do oběhu uvedl. Ustanovení je plně v souladu s požadavky Směrnice Rady ES o úřední kontrole potravin 89/397 EEC.

K § 8 - 11

Povinnosti podnikatelů uvádějících potraviny do oběhu jsou provázány s ustanoveními předchozího paragrafu. Současně jsou v souladu se zákonem č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů a rezolucí OSN č. 39/248 o ochraně spotřebitele.

Povinnosti podnikatelů na úseku oběhu potravin jsou formulovány v souladu s požadavky Směrnice Rady ES o úřední kontrole potravin 89/397 EEC (čl.1) a Směrnicí Rady ES o hygieně potravin 93/43/EWG (čl.3, dodatek odst.2). Potraviny k jinému než původnímu použití, s prošlou dobou minimální trvanlivosti musí být odděleně umístěny a zřetelně pro spotřebitele označeny. Ustanovení řeší i postup podnikatele při zjištění, že do oběhu uvedl závadnou potravinu. Cílem je maximální ochrana zájmů spotřebitele v oblasti oběhu potravin.

K § 12

Evropská koncepce potravinového práva v širším smyslu klade na roveň potravinám tabákové výrobky, které přicházejí bezprostředně do styku s organismem člověka, jsou škodlivé a jestliže jsou i závadné mají o to horší dopady na zdraví spotřebitele. Záměrem úpravy je proto alespoň tlumení dalších nepříznivých účinků tabákových výrobků na zdraví člověka.

K § 13

Povinnosti ukládané na přepravu potravin a tabákových výrobků jsou nezbytným předpokladem pro uchování jejich zdravotní nezávadnosti a jakosti. Směrnice Rady ES o hygieně potravin 93/43/EWG stanovuje požadavky na dopravní prostředky včetně přepravních obalů. Toto ustanovení postihuje celou šíři přepravních prostředků a je v souladu s výše uvedeným dokumentem.

K § 14

Pro zajištění účinnosti předkládaného návrhu zákona a prováděcích předpisů je nezbytný státní dozor nad jeho dodržováním. Po vzájemné shodě kontrolních orgánů a resortů, které je řídí, návrh zákona zachovává existenci stávajících kontrolních orgánů a příslušné zákony, kterými byly zřízeny upravuje přímými novelami v části druhé až šesté tak, že kontrola a výše sankcí za porušení skutkových podstat v oblasti potravin a tabákových výrobků budou prováděny pouze podle tohoto zákona.

S cílem odstraňovat duplicity v kontrole je působnost ČOI omezena pouze na poctivost prodeje potravin a tabákových výrobků.

K § 15

Z důvodů zachování celkové konstrukce a komplexnosti zákona jsou pokuty za porušování povinností uložených tímto zákonem součástí návrhu zákona, nikoliv zvláštních zákonů, vymezujících působnost orgánů státního dozoru. Snahou je tímto řešením předejít nezbytným legislativním úpravám v případě pozdějších změn systému kontroly nebo změny kompetencí stávajících dozorových orgánů.

Pokuty ukládají orgány státního dozoru uvedené v § 14, a to zvýšenou sazbou v porovnání s jejich dosavadní výší. Výše sankcí je adekvátní se sankcemi v potravinovém právu Evropských států.

K § 16 a 17

V souladu s legislativními pravidly a z důvodu přehlednosti byla do těchto paragrafů soustředěna všechna zmocnění pro Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo zdravotnictví, k vydání prováděcích předpisů, které byly v návrhu zásad zákona rozptýleny.

K § 18 - 22

Návrhy novel zákonů, stanovujících působnost kontrolních orgánů jsou výsledkem složitých vzájemných jednání mezi těmito orgány a příslušnými resorty. Návrhy koncepcí radikálnějších řešení systému kontroly potravin a tabákových výrobků byly předloženy Ministerstvem zemědělství vládě ČR již dříve, nebylo však o nich rozhodnuto z důvodů rozdílných názorů příslušných ministrů, kteří tyto orgány řídí. Uvedené návrhy novel odstraňují nejzávažnější překrývání působností dozorových orgánů.

K § 23 a 25

Další ustanovení, která upravují podmínky výroby a uvádění potravin a tabákových výrobků do oběhu a ukládají podnikatelům povinnosti, nejsou tímto zákonem dotčena.

Zákon se nedotýká rovněž řízení již zahájených před dnem jeho účinnosti.

Zákon současně obsahuje i ustanovení nezbytná pro zabezpečení kontinuity právních vztahů, založených předchozími souvisejícími zákony a tímto zákonem.

Zrušují se obecně závazné předpisy Ministerstva zdravotnictví, které jsou vývojem překonané a nejsou v souladu s tímto zákonem.

K § 26

Odklad účinnosti zákona u §§ 6, 7, 8 je nezbytný pro zajištění technických podmínek k realizaci povinností stanovených těmito paragrafy.

Zákon České národní rady č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci se mění a doplňuje takto:

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

(1) Česká zemědělská a potravinářská inspekce je orgánem státní správy podřízeným ministerstvu zemědělství a výživy České socialistické republiky; člení se na ústřední inspektorát a jemu podřízené krajské inspektoráty.

(2) V čele České zemědělské a potravinářské inspekce je ústřední ředitel, kterého jmenuje, řídí a odvolává ministr zemědělství a výživy České socialistické republiky. V čele krajského inspektorátu je ředitel, kterého řídí ústřední ředitel.

(1) Česká zemědělská a potravinářská inspekce je orgánem státní správy podřízeným ministerstvu zemědělství; člení se na ústřední inspektorát a jemu podřízené krajské inspektoráty.

(2) V čele České zemědělské a potravinářské inspekce je ústřední ředitel, kterého jmenuje, řídí a odvolává ministr zemědělství. V čele krajského inspektorátu je ředitel, kterého řídí ústřední ředitel.

(1) Česká zemědělská a potravinářská inspekce kontroluje v organizacích, které vyrábějí, nakupují, skladují, dopravují nebo prodávají zemědělské, potravinářské, ¹⁾ kosmetické, mydlářské, saponátové nebo tabákové výrobky,

a) zda tyto výrobky odpovídají

1. jakosti stanovené právním předpisem, technickou normou nebo jiným závazným způsobem,

2. jakostním a hmotnostním podmínkám, za nichž byla stanovena jejich cena,

b) zda při výrobě potravinářskách, ¹⁾kosmetických, mydlářských, saponátových a tabákových výrobků (dále jen "potravinářské výrobky") a při nákupu, skladování, dopravě a prodeji zemědělských a potravinářských výrobků se dodržují podmínky stanovené k zabezpečení jakosti včetně zdravotní nezávadnosti těchto výrobků, zejména předepsané receptury, technologické postupy, podmínky pro skladování a dopravu a požadavky na osobní hygienu a hygienickou nezávadnost provozů,

c) zda se nepoužívají neověřená měřidla, pokud ověření podléhají, nebo měřidla neodpovídající státním nebo oborovým technickým normám nebo jiné vadné přístroje a zařízení ovlivňující jakost zemědělských nebo potravinářských výrobků.

(2) Česká zemědělská a potravinářská inspekce při své kontrolní činnosti posuzuje také vliv obalů a jiných činitelů na jakost zemědělských a potravinářských výrobků.

______________________________________

¹⁾ČSN 56 0000 - Základní potravinářské názvosloví

(1) Česká zemědělská a potravinářská inspekce kontroluje u fyzických a právnických osob, které vyrábějí nebo uvádějí do oběhu¹⁾(dále jen "kontrolované osoby"), zemědělské, mydlářské, saponátové nebo tabákové výrobky ²⁾ (dále jen "výrobky") nebo uvádějí potraviny³⁾ do oběhu.

a) zda tyto výrobky a potraviny odpovídají požadavkům stanoveným zvláštními předpisy⁴⁾,

b) zda při výrobě nebo uvádění do oběhu těchto výrobků a při uvádění potravin do oběhu jsou dodržovány podmínky, stanovené zvláštními předpisy⁴⁾,

c) zda kontrolované osoby splnily povinnosti stanovené zvláštními předpisy⁴⁾.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro kontrolu plnění povinností výrobců podle § 3 odst. 1 písm. f) a g) zvláštního zákona⁵⁾ a pro kontrolu plnění povinností výrobců vína. Pro kontrolu plnění ostatních povinností výrobců potravin podle § 3 odst. 1 zvláštního zákona⁵⁾ platí ustanovení odstavce 1 s tím, že Česká zemědělská a potravinářská inspekce provádí kontrolu jen v případě, že byly zjištěny nedostatky potraviny při jejím uvádění do oběhu.

______________________________________

¹⁾ § 2 písm. c) zákona č. ./. Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

²⁾ § 2 zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a opatření s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.

³⁾ § 2 písm. a) zákona č. ./ Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

⁴⁾ Např. Zákon č. ./. Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,

Zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství,

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů,

§ 3 zákona č. 142/1991 Sb., o československých technických normách, v platném znění.

⁵⁾ Zákon č. ./. Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

(1) Česká zemědělská a potravinářská inspekce

a) zjišťuje v kontrolovaných organizacích nedostatky, jejich příčiny a osoby odpovědné za jejich vznik nebo trvání; podle povahy věci zjišťuje příčiny nedostatků a osoby odpovědné za vznik nebo trvání těchto nedostatků i u orgánů, které řídí kontrolované organizace (dále jen "nadřízené orgány"),

b) vyžaduje odstranění zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků a ukládá, popřípadě navrhuje opatření k jejich odstranění; při zjištění hrubých nedostatků nebo nedostatků, jejichž odstranění není možné v rámci působnosti kontrolované organizace, vyžaduje zjednání nápravy nadřízeným orgánem,

c) zabezpečuje a provádí systematickou kontrolu plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin,

d) zobecňuje poznatky z výkonu kontroly, seznamuje s nimi nadřízené orgány a doporučuje jim opatření ke zlepšení péče o jakost zemědělských a potravinářských výrobků,

e) předchází vzniku neodstatků , zejména včasným odhalováním jejich příčin výchovným působením a zveřejňováním výsledků kontrol,

f) provádí k ověření jakosti zemědělských a potravinářských výrobků rozbory jejich vzroků a na jejich základě vydává posudky a osvědčení o jakosti těchto výrobků, které jsou závazné pro zúčastněné organizace a občany a pro orgány státní správy,

g) ukládá sankční a jiná opatření podle tohoto zákona.

(2) Česká zemědělská a potravinářská inspekce při zjišťování příčin nedostatků provádí potřebná šetření také v ostatních organizacích ovlivňujících jakost zemědělských nebo potravinářských výrobků.

Česká zemědělská a potravinářská inspekce

a) zjišťuje u kontrolovaných osob nedostatky, vzniklé při výrobě a uvádění výrobků do oběhu,

b) vyžaduje odstranění zjištěných nedostatků a ukládá, popřípadě navrhuje opatření k jejich odstranění,

c) provádí kontrolu plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,

d) zajišťuje provedení rozborů výrobků uvedených v § 2 a na jejich základě zejména vydává závazné posudky a osvědčení,

e) ukládá pokuty a opatření podle tohoto zákona a zvláštních zákonů⁴⁾.

(1) Pracovníci České zemědělské a potravinářské inspekce pověření plněním jejích kontrolních úkolů (dále jen "inspektoři") jsou při kontrole oprávěni

a) vstupovat do prostorů kontrolovaných organizací a nadřízených orgánů a do prostorů organizací uvedených v § 3 odst. 2,

b) požadovat od příslušných pracovníků kontrolovaných organizací, nadřízených orgánů a od příslušných pracovníků organizací uvedených v § 3 odst. 2 potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení,

c) odebírat na náklad kontrolovaných organizací potřebné vzorky zemědělských a potravinářských výrobků k posouzení jejich jakosti a používat na náklad těchto organizací zařízení jejich technické kontroly,

d) požadovat od příslušných vedoucích pracovníků kontrolovaných oragnizací, popřípadě nadřízených orgánů, aby ve stanovené lhůtě odstranili zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky, nebo aby k jejich odstranění neprodleně provedli nezbytná opatření a podali o nich a o jejich výsledcích ve stanovené lhůtě zprávu České zemědělské a potravinářské inspekci.

(2) Při plnění úkolů podle tohoto zákona se inspektoři prokazují průkazy České zemědělské a potravinářské inspekce.

(1) Zaměstnanci České zemědělské a potravinářské inspekce pověření plněním jejich kontrolních úkolů (dále jen "inspektoři") jsou mimo práv a povinností stanovených zvláštními předpisy ⁶⁾ při kontrole oprávněni:

a) odebírat u kontrolovaných osob vzorky výrobků ke zjištění zda tyto výrobky odpovídají požadavkům stanoveným zvláštními předpisy ⁴⁾.

b) požadovat od kontrolovaných osob, aby odstranily zjištěné nedostatky, nebo aby k jejich odstranění neprodleně provedly nezbytná opatření.

(2) Za odebrané kontrolní vzorky se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou kontrolovaná osoba výrobek prodává. Náhrada se neposkytne, jde-li o výrobek, který nesplňuje požadavky stanovené zvláštními předpisy ⁴⁾ nebo jestliže se jí kontrolovaná osoba vzdá.

(3) Při plnění svých povinností se inspektoři prokazují průkazy České zemědělské a potravinářské inspekce.

___________________________________

⁶⁾Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Ústřední ředitel a ředitelé krajských inspektorátů jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněni přibírat k účasti na kontrole odborné pracovníky jiných orgánů a organizací, je-li to odůvodněno zvláštní povahou kontrolované činnosti, a požadovat jejich uvolnění nejdéle na deset pracovních dnů v roce. Účast těchto pracovníků na kontrole se považuje za činnost v obecném zájmu²⁾; uvolňující orgán nebo organizace jsou povinny poskytovat jim náhradu mzdy. O podmínkách účasti na kontrole se ústřední ředitel nebo ředitel krajského inspektorátu s příslušným orgánem nebo organizací předem dohodne.

(2) Odborní pracovníci přibraní k účasti na kontrole mají práva a povinnosti podle tohoto zákona v rozsahu pověření daného jim Českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Tímto pověřením se prokazují při plnění svých úkolů.

___________________________________

²⁾ § 124 odst. 1 zákoníku práce

(1) Ústřední ředitel a ředitelé krajských inspektorátů jsou při plnění úkolů podle zákona oprávněni přibírat k účasti na kontrole jiné odborně způsobilé osoby, je-li to odůvodněno zvláštní povahou kontrolované činnosti.

(2) Osoby přibrané podle odstavce 1 k účasti na kontrole mají práva a povinnosti podle tohoto zákona v rozsahu pověření daného jim Českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Tímto pověřením se prokazují při plnění svých úkolů.

(1) Kontrolované organizace, nadřízené orgány, jakož i organizace uvedené v § 3 odst. 2, jsou povinny umožnit inspektorům a odborným pracovníků přibraným k účasti na kontrole plnit jejich úkoly související s výkonem kontroly.

(2) Příslušní vedoucí pracovníci kontrolovaných organizací, popřípadě nadřízených orgánů jsou povinni ve stanovené lhůtě odstranit zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky nebo provést neodkladně nezbytná opatření k jejich odstranění a podat o nich a o jejich výsledcích ve stanovené lhůtě zprávu České zemědělské a potravinářské inspekci.

§ 6 se bez náhrady vypouští

(1) Inspektor na základě provedené kontroly

a) zakáže do zjednání nápravy

1. výrobu potravinářských výrobků, nákup, dodávku, prodej nebo použití těchto výrobků nebo surovin k jejich výrobě anebo zemědělských výrobků, jestliže tyto výrobky nebo suroviny jsou zdravotně závadné nebo jinak jakostně vadné,

2. používání neověřených měřidel, pokud ověření podléhají, nebo měřidel neodpovídajících státním nebo oborovým technickým normám a používání jiných vadných přístrojů a zařízení ovlivňujících jakost zemědělských nebo potravinářských výrobků,

b) přeřadí do odpovídající jakostní třídy zemědělské a potravinářské výrobky, které byly do jakostní třídy nesprávně zařazeny.

(2) Opatření podle odstavce l oznámí inspektor ústně příslušnému vedoucímu pracovníkovi kontrolované organizace a neprodleně o něm učiní písemný záznam.

(3) Nesouhlasí-li kontrolovaná organizace s uloženým opatřením, může proti němu podat námitky, které se uvedou v záznamu podle odstavce 2, nebo je může podat písemně nejpozději do tří dnů. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne bezodkladně ředitel krajského inspektorátu a pokud opatření podle odstavce 1 uloži inspektor ústředního inspektorátu, ústřední ředitel. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje kontrolované organizaci a je konečné.