Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, se mění a doplňuje takto:
1. V § 2 písm.a), bod 1. se vypouštějí slova "přídavek na dítě," a body 2. až 4. se mění na body 1. až 3.
2. § 2 písm. a) se doplňuje novým bodem 4., který zní:
"4. zdravotní příplatek,".
3. § 2 písm.b) se se doplňuje novým bodem 1., který zní:
"1. přídavek na dítě,".
Dosavadní body 1. až 5. se označují jako body 2. až 6.
4. § 5 se doplňuje novým odstavcem 7, který zní:
"(7) Odpočítatelnými položkami z příjmu rodiny jsou zaplacené výživné a příspěvek na výživu rozvedeného manžela a neprovdané matce.".
5. § 17 zní: "Nárok na přídavek na dítě má každé nezaopatřené dítě podle § 11".
6. § 18 zní: "Výše přídavku na dítě činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,35.".
7. V § 24 odst.1 se slova "1,40" nahrazují slovy "1,60".
8. § 25 odst.1 zní:
"(1) Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou nákladů rodiny na bydlení a podílem, v jehož čitateli je součin částky nákladů rodiny na bydlení a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,60.".
9. Za § 48 se vkládá nová hlava desátá, která včetně nadpisu zní:
Nárok na zdravotní příplatek má osoba, která jednorázově nebo opakovaně vynaložila v kalendářním roce na zdravotní péči částku přesahující 5 000 Kč, jestliže rozhodný příjem rodiny této osoby nepřevyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,50.
(1) Výše zdravotního příplatku činí rozdíl mezi vynaloženou částkou a 5 000 Kč.
(2) Zdravotní příplatek se vyplácí jednorázově.".
10. § 68 odst. 1 písm. h) zní:
"h) potvrzení o řádné úhradě nájemného a služeb spojených s bydlením a u vlastníka bytu potvrzení příslušného orgánu o zaplacení daně z nemovitostí (24), jde-li o žádost o příspěvek na bydlení,"
11. § 68 odst. 1 se doplňuje o nové písmeno k), které zní:
"k) doklady o zaplacení lékařské péče a potřebných léků potvrzené ošetřujícím lékařem, jde-li o žádost o zdravotní příplatek.".
Tento zákon nabývá účinnosti dnem
I. Obecná část
Předkládaný návrh zákona novelizuje zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, přijatý Parlamentem 26.května 1995. Již první měsíce jeho účinnosti prokázaly nedokonalost nově založeného výkonu sociální funkce státu. Finančně nákladný, byrokraticky přetížený a sociálně podhodnocený experiment České republiky poškodil statisíce rodin. Navíc systém není dokonalý, přesně monitoruje pouze ohlášené příjmy a diskriminuje zaměstnanecké domácnosti proti podnikatelským. Sociální pomoc rodinám s dětmi je nedostatečná, zachování skromného bytového standartu sociálně ohroženým skupinám důchodců, začínajícím a vícedětným manželstvím není zaručeno. Také zdůrazňovaná výhodnost přesunu zátěže výplat sociálních dávek rodinám s dětmi ze zaměstnavatelů na stát se plně neprojevila. Masově založená administrativa související s vyplňováním a následnou kontrolou příjmů u testovaných dávek státní sociální podpory zatížila podnikatele novými náklady. Jde i o státní evidenci příjmové a sociální situace většiny populace, které zakládá významná rizika zneužití a manipulace.
Navržená novela zákona o státní sociální podpoře řeší tyto problémy. Hlavní dávku sociální pomoci státu rodinám s dětmi - přídavek na dítě zařazuje mezi dávky netestovatelné. Plošná výplata žádajícím rodinám podstatně zjednoduší administrativu, odstraní testování příjmů a tím i nároky na mzdové účtárny, finanční úřady i samotné žadatele. S ohledem na 6 - 68 procentní pokles kupní síly dětských přídavků u jedno až třídětných rodin k lednu 1989 se navrhuje zvýšit základ pro výpočet dětstkého přídavku z 0,32 na 0,35 procent životního minima. Struktura dávek státní sociální podpory se rozšiřuje o novou dávku - zdravotní příplatek a u příspěvku na bydlení se navrhuje změnit konstrukci. Sociálně nejpotřebnějším rodinám bude uhrazeno 37,5 procent skutečně vynaložených nákladů na bydlení. Novela sleduje též odstranění neoddůvodněné diskriminace "druhých" rodin. Návrh nerozporuje ústavní pořádek ani mezinárodní právní závazky České republiky.
Finanční dopad:
V úhrnu lze odhadnout, že realizace navržených úprav zatíží státní rozpočet 10 až 12 mld.Kč ročně. Plošná výplata dětských přídavků umožní snížit aparát a související náklady státní správy cca na polovinu.
II. Zvláštní část
K bodu 1, 3 a 5
Plošné testování příjmů u základní dávky participace státu na reprodukci svého obyvatelstva je nedůstojné, sociálně konfrontační a v podmínkách vymírání národa ekonomicky neodpovědné. Z uspořených prostředků na lidskou a technickou obsluhu individuálního zavádění a masového testování dávky je možno sociální pomoc rodinám s dětmi zvýšit.
K bodu 4
Navržená konstrukce tkzv. rozhodného příjmu rodiny rozporuje současný právní řád (§ 85 odst 1 a § 86 odst.1 zákona č.94/1963 Sb. - zákon o rodině) a navíc neodráží konkrétní příjmovou situaci rodin. Příkladně do rozhodného příjmu rodiny se započítávají příjmy manželů a druhů, kterým zákon neurčuje vyživovací povinnost k dětem manželky, (družky) a naopak placení výživného vlastním dětem není zohledněno. Spekulativní konstrukce
účelově zvyšuje masu rodin, kterým jsou bezdůvodně sníženy, respektive i odebrány dětský přídavek a sociální příplatek. Druhým důsledkem může být snížení "vyživovací kázně" rozvedených rodičů. Již v současném období jde o velmi vážný problém desetitisíců rodin.
K bodu 6
Současná výše dávek (přídavek na dítě + sociální příplatek) postihuje rodiny již od 1,4 násobku životního minima, nejvýrazněji v pásmu od 1,5 do 2 násobku životního minima. Tedy většinu rodin v České republice. Návrh sleduje zachovat nominální hodnotu sociálních dávek jedno až třídětným rodinám alespoň u rodin s příjmy do 1,5 násobku životního minima.
K bodu 7, 8 a 10
Maximální výše příspěvku na bydlení 246 Kč u jednočlenné domácnosti, 323 Kč u dvoučlenné, 400 Kč u tří a čtyřčlenné domácnosti a 451 Kč u pěti a vícečlenné domácnosti zcela opomíjí strmě založený růst nájemného, nákladů spojených s hrazenými opravami v nájemních bytech, ceny elektrické energie, plynu, tepla i dalších bytových služeb. Systémově se vytváří předpoklady k vystěhování desetitisíců rodin a k podstatnému snížení úrovně skromného bydlení. Tento stav přímo rozporuje Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, který je pro Českou republiku právně závazný. Návrh upravuje konstrukci výpočtového vzorce kde nahrazuje vazbu na podhodnocené částky
životního minima vazbou na skutečně vynaložené náklady nízkopříjmové rodiny na bydlení. Tím alespoň částečně tlumí rozevírání nůžek mezi růstem ceny bydlení a hodnotou příspěvku. Rodinám na úrovni životního minima se navrhuje uhradit alespoň 37,5% skutečných nákladů na bydlení, ostatním do 1,6 násobku životního minima méně.
K bodu 2, 9 a 11
Již v současném období jsou náklady na stomatologickou péči u nízkopříjmových rodin značné a ceny potřebných léků rostou geometrickou řadou. Navrhovaná opatření finanční zátěž občanů na zdravotní péči dále zvýší. K zabezpečení dostupnosti zdravotní péče pro všechny občany státu se navrhuje rozšířit strukturu dávek státní sociální podpory o zdravotní příplatek.
V Praze 4.ledna 1996
Vysvětlivky k použivým typům písma:
Text zákona č. 117/1995 Sb.
text novelou zákona vypuštěný
text novely zákona
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Dávky státní sociální podpory jsou:
a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu
1. přídavek na dítě,
1. sociální příplatek,
2. příspěvek na bydlení,
3. příspěvek na dopravu,
4. zdravotní příplatek
b) ostatní dávky
1. přídavek na dítě,
2. rodičovský příspěvek
3. zaopatřovací příspěvek,
4. dávky pěstounské péče,
5. porodné,
6. pohřebné.
(1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu před 1. červencem 1997 považují, není-li dále stanoveno jinak,
a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob a nejsou přitom od této daně osvobozeny, tyto příjmy:
1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů,
2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů,
3. příjmy z kapitálového majetku uvedené v § 8 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů,
4. příjmy z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů,
5. příjmy ze zděděných práv autorských a práv příbuzných právu autorskému uvedenému v § 10 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů,
a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů,
b) peněžité dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového za bezpečení, včetně takových dávek vyplácených ze zahraničí, s výjimkou zvýšení důchodu pro bezmocnost,
c) příjmy z provozu zařízení uvedených v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů,
d) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině uvedený v § 4 odst. 1 písm. ch) zákona o daních z příjmů,
e) sociální dávky podle zákona o některých služebních poměrech vojáků a dávky související se skončením služebního poměru příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů uvedené v § 4 odst. 1 písm. o) zákona o daních z příjmů,
f) náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů uvedené v § 6 odst. 9 písm. k) zákona o daních z příjmů,
g) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce uvedená v § 6 odst. 9 písm. o) zákona o daních z příjmů,
h) zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům ozbrojených sil uvedený v § 6 odst. 9 písm. s) zákona o daních z příjmů,
ch) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.
(2) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu po 30. červnu 1997 považují, není-li dále stanoveno jinak,
a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou přitom od této daně osbvobozeny, tyto příjmy:
1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů,
2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů,
3. příjmy z kapitálového majetku uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až e) a písm. g) zákona o daních z příjmů,
4. příjmy z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů,
5. ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů,
a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu daně z příjmu a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů,
b) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně, jsou to příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. a), b), e), ch), k) až t), v), w) a z) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů, a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle § 5 zákona o daních z příjmů,
c) peněžité dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového zabezpečení,
d) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,
e) plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku,
f) příjmy ze zahraničí, obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku, uvedených v písmenech a) a b).
(3) U osob samostatně výdělečně činných v případech, kdy je rozhodným obdobím kalendářní čtvrtletí, se příjmem ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní měsíc rozumí součin částky měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a koeficientu 2,25. Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se pro účely důchodového zabezpečení považuje za osobu samostatně výdělečně činnou nebo za spolupracující osobu osoby samostatně výdělečně činné.
(4) Za příjem pro nárok na přídavek na dítě se považují též rodičovký příspěvek a zaopatřovací příspěvek.
(5) Za příjem pro nárok na sociální příplatek a na příspěvek na bydlení se považují též přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek.
(6) Je-li příjem uvedený v odstavcích 1 a 2 vyplácen ze zahraničí, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu platného pro nákup valut, který je uveden v kurzovním lístku České národní banky platném k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Pro přepočet měn, které nejsou uvedeny v kurzovním lístku České národní banky, se použije kurz amerického dolaru (USD) k této měně vyhlášený ústřední nebo jí na roveň postavenou bankou státu s touto měnou.
(7) Odpočítatelnými položkami z příjmu rodiny jsou zaplacené výživné a příspěvek na výživu rozvedeného manžela a neprovdané matce.
Nárok na přídavek na dítě má každé nezaopatřené dítě podle - 11.
Výše přídavku na dítě činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,35.
(1) Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu (obytné místnosti), který je v bytě hlášen k trvalému pobytu (§ 3), jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje částku součinu životního minima rodiny a koeficientu 1,60.
(1) Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou nákladů rodiny na bydlení a podílem, v jehož čitateli je součin částky nákladů rodiny na bydlení a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,60.
9.
Nárok na zdravotní příplatek má osoba, která jednorázově nebo opakovaně vynaložila v kalendářním roce na zdravotní péči částku přesahující 5 000 Kč, jestliže rozhodný příjem rodiny této osoby nepřevyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,50.
(1) Výše zdravotního příplatku činí rozdíl mezi vynaloženou částkou a 5 000 Kč.
(2) Zdravotní příplatek se vyplácí jednorázově.
(1) Žádost o dávku musí obsahovat
a) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, k němuž jsou hlášeny oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované podle § 7, a rodná čísla těchto osob,
b) souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob podle § 50,
c) určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena (§ 58 odst. 2),
d) potvrzení o výši příjmu oprávněné osoby a společeně s ní posuzovaných osob (§ 5) v rozhodném období (§ 6) v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem,
e) potvrzení o příjmech uvedených v § 32 odst. 2, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek,
f) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,
g) potvrzení o místě studia, jde-li o nárok na sociální příplatek, příspěvek na dopravu nebo příspěvek na úhradu potřeb dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,
h) potvrzení o řádné úhradě nájemného a služeb spojených s bydlením a u vlastníka bytu potvrzení příslušného orgánu o zaplacení daně z nemovitosti (§ 24), jde-li o žádot o příspěvek na bydlení,
i) potvrzení o době trvání služby, jde-li o nárok na zaopatřovací příspěvek,
j) rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o nároky na dávky uvedené v § 36,
k) doklady
o zaplacení lékařské péče
a potřebných léků potvrzené
ošetřujícím lékařem, jde-li
o žádost o zdravotní příplatek.