STÁTNÍ HRANICE | Hraniční úsek VI |
ČESKÁ REPUBLIKA - SLOVENSKÁ REPUBLIKA | |
Hraničný úsek VI | |
ŠTÁTNA HRANICA | |
SLOVENSKÁ REPUBLIKA - ČESKÁ REPUBLIKA | List č. 8 |
| |||
| |||
Poznámka | |||||||||||||||
a.s. = atypická stabilizace | |||||||||||||||
a.s. = atypická stabilizace | |||||||||||||||
a.s. = atypická stabilizace | |||||||||||||||
Česká republika a Slovenská republika (dále
jen "smluvní strany"),
realizujíce zásady a cíle Smlouvy mezi Českou
republikou a Slovenskou republikou o dobrém sousedství,
přátelských vztazích a spolupráci.,
podepsané dne 23. listopadu 1992 v Bratislavě,
vedeny přáním určit společné
státní hranice a usilujíce o udržování
jejich zřetelného průběhu,
se dohodly takto:
Státní hranice mezi Českou republikou a Slovenskou
republikou (dále jen "státní hranice")
jsou plochou, která vertikálně prochází
hraniční čarou po zemském povrchu
a odděluje území obou států,
jejích vzdušný prostor, prostor pod zemským
povrchem, nadzemní a podzemní stavby a zařízení
všeho druhu.
(1) Státní hranice probíhají od bodu
styku státních hranic smluvních stran a Polské
republiky až k bodu styku státních hranic smluvních
stran a Rakouské republiky tak, jak je znázorněno
v hraničním dokumentárním díle,
které tvoří přílohu I této
smlouvy a je její nedílnou součástí.
(2) Hraniční dokumentární dílo
tvoří:
a) Zpráva o vyhotovení hraničního
dokumentárního díla,
b) Hraniční mapy,
c) Popis státních hranic,
d) Měřičské náčrty,
e) Seznam hraničních vodních toků,
f) Seznam hraničních cest,
g) Seznam souřadnic a výšek,
h) Protokol o bodu styku státních hranic České
republiky, Slovenské republiky a Polské republiky
"Beskydy",
i) Protokol o bodu styku státních hraníc
České republiky, Slovenské republiky a Rakouské
republiky "Dyje-Morava".
(1) Změny průběhu státních
hranic v porovnáni se stavem k 1.lednu 1993 jsou popsány
a graficky znázorněny v dokumentací Změn
průběhu česko-slovenských státních
hranic, která tvoří přílohu
II této smlouvy a je její nedílnou součásti.
(2) Dokumentaci Změn průběhu česko-slovenských
státních hranic tvoří:
a) Seznam změn průběhu státních
hranic,
b) Technické podklady (situační plán,
seznam ploch, seznam souřadnic),
c) Závěrečný list.
(1) Plochy státního území České
republiky o výměře 452,0177 ha oddělené
od jejího státního území změnami
průběhu státních hranic podle článku
3 odst. 1 této smlouvy patří ode dne vstupu
této smlouvy v platnost Slovenské republice.
(2) Plochy státního území Slovenské
republiky o výměře 452,0177 ha oddělené
od jejího státního území změnami
průběhu státních hranic podle článku
3 odst. 1 této smlouvy patří ode dne vstupu
této smlouvy v platnost České republice.
(3) Smluvní strany potvrzují, že změnami
průběhu státních hranic a výměnou
částí státních území
je výměra oddělených ploch státních
území vzájemně vyrovnána.
(1) Státní hranice jsou rozděleny na hraniční
úseky I až IX.
(2) Vyznačení hraničních úseků
a jejich délku určuje hraniční dokumentární
dílo.
(1) Průběh státních hranic je vyznačen
v terénu hraničními znaky, které jsou
osazeny jednotlivě, ve dvojici nebo v trojici takto:
a) jednotlivě - přímo v hraniční
čáře nebo střídavě po
obou stranách společných hraničních
cest, příkopů a hraničních
vodních toků,
b) ve dvojici - na začátku a na konci společných
hraničních cest, příkopů a
hraničních vodních toků a na místech,
kde pro terénní překážky není
možné osadit hraniční znak přímo
do hraniční čáry,
c) v trojici - jako ve dvojici hraničních znaků
v případech, kdy použití dvojice hraničních
znaků nedostačuje pro zřetelné vyznačení
průběhu hraniční čáry.
(2) Průběh státních hranic je vyznačen
v terénu těmito druhy hraničních znaků:
a) základními hraničními znaky osazenými
na začátku hraničních úseků,
b) hlavními hraničními znaky osazenými
uvnitř hraničních úseků k vyznačení
hlavních změn směru státních
hraníc, v místech význačných
bodů státních hranic, průsečíků
státních hranic s důležitými
komunikacemi a vodními toky,
c) mezilehlými hraničními znaky osazeným.
uvnitř hraničních úseků v místech
ostatních lomových bodů státních
hranic, průsečících státních
hranic s komunikacemi, vodními toky, hranicemi katastrálních
území, hranicemi obcí, výrazně
odlišnými druhy pozemků a na terénních
zlomech,
d) žulovými monolity tvaru trojbokých komolých
jehlanů na začátku hraničního
úseku I vyznačujícími bod styků
státních hranic České republiky, Slovenské
republiky a Polské republiky osazenými jednotlivě
na území každého z těchto států,
e) deskami nebo jinými znaky na skalách a silničních
tělesech.
(3) Tvar, rozměry, materiál, označení
a poloha hraničních znaků jsou určeny
v hraničním dokumentárním díle.
(4) Jestliže je to třeba, lze vyznačit průběh
státních hranic také jinými hraničními
znaky podle článku 25 odst. 1 této smlouvy.
(5) V případě potřeby lze osadit další
hraniční znaky, přemístit ohrožené
hraniční znaky na bezpečné místo
nebo změnit přímé vyznačení
státních hranic v nepřímé či
naopak podle článku 25 odst. 1 této smlouvy.
(1) Nepohyblivé státní hranice jsou:
a) na suchých úsecích,
b) na místech, kde protínají stojaté
vody nebo vodní toky z jednoho břehu na druhý,
c) v místech, kde přechází ze suchého
úseku do hraničního vodního toku a
naopak,
d) na oboustranně upraveném hraničním
vodním toku, jestliže se na tom smluvní strany
dohodnou.
(2) Nepohyblivé státní hranice podle odstavce
1 probíhají:
a) po přímé spojnici od jednoho hraničního
znaku k nejbližšímu následujícímu
hraničnímu znaku, dokumentovanému v hraničním
dokumentárním díle,
b) osou hraničních cest a příkopů,
c) geometrickou osou oboustranně upravených hraničních
vodních toků a objektů na nich.
(3) Jakékoliv změny hraničních cest,
příkopů nebo hraničních vodních
toků, kterými probíhají nepohyblivé
státní hranice, nemají vliv na průběh
státních hranic, jestliže se smluvní
strany nedohodnou jinak.
(1) Pohyblivé státní hranice probíhají
hraničními vodními toky s výjimkou
případů uvedených v článku
7 odst. 1 písm, c) a d) a článku 7 odst.
2 písm. c) této smlouvy.
(2) Pohyblivé státní hranice podle odstavce
I probíhají střednicí hraničních
vodních toků nebo jejich hlavních ramen a
přizpůsobují se:
a) přirozeným změnám polohy koryta
hraničních vodních toků, jestliže
se střednice neodchýlila od hraniční
čáry o více než šířku
koryta, na hraničním vodním toku Morava o
více než čtvrtinu šířky
koryta, s výjimkou případů uvedených
v článku 7 odst. 2 písm. c) a článku
8 odst. 3 této smlouvy,
b) umělým změnám polohy koryta v důsledku
úprav hraničních vodních toků
provedených po dohodě příslušných
orgánů smluvních stran, jestliže se
při nich střednice neodchýlila od hraniční
čáry o více než šířku
koryta, na hraničním vodním toku Morava o
více než čtvrtinu šířky
koryta a jestliže. budou plochy oddělené novou
polohou střednice hraničního vodního
toku od státních území smluvních
stran vzájemně vyrovnány.
(3) Při přirozených změnách
polohy koryta hraničních vodních toků
většího rozsahu, než je uvedeno v odstavci
2 písm. a), probíhají státní
hranice tak, jak probíhaly před těmito změnami,
jestliže se smluvní strany nedohodnou jinak.
(1) Střednicí hraničního vodního
toku nebo jeho hlavního ramene je:
a) čára stejně vzdálená od
obou břehových čar neupraveného nebo
jednostranně upraveného hraničního
vodního toku nebo jeho hlavního ramene,
b) geometrická osa oboustranně upraveného
koryta hraničního vodního toku nebo jeho
hlavního ramene.
(2) Břehové čáry hraničních
vodních toků určují:
a) výrazné břehové hrany nebo
b) čáry určené hladinou vody, která
může ještě protékat mezi břehy,
aniž se vylévá na přilehlé území
nebo
c) průsečnice hladiny vody při průměrném
vodním stavu s plochou přilehlého území
nebo
d) okraje stálých porostů.
(3) Jestliže není možné určit břehovou
čáru hraničního vodního toku
podle výše uvedených kritérií,
je jím čára určená vodohospodářskými
experty smluvních stran.
(4) Hlavním ramenem hraničního vodního
toku je rameno, které má největší
průtok při nízkých nebo středních
vodních stavech.
Hraniční vodní toky, cesty a příkopy
jsou znázorněny v hraničním dokumentárním
díle. Na jejich začátku a konci jsou osazeny
dvojíce nebo trojice hraničních znaků
a podél nich jednotlivé hraniční znaky
osazené střídavě na území
každé smluvní strany.
(1) Smluvní strany udržují hraniční
vodní toky a na nich umístěné objekty
tak, aby byl zabezpečen určený průběh
státních hranic.
(2) Změní-li se průběh pohyblivých
státních hranic v místě, kde přecházejí
v nepohyblivé, urči se nové místo
přechodu podle článku 25 odst. 1 této
smlouvy.
Jiné změny průběhu stáních
hranic než změny uvedené v článku
8 odst. 2 této smlouvy se mohou provést jen tehdy,
sjednají-li o tom smluvní strany zvláštní
smlouvu.
Smluvní strany zabezpečí, aby byl průběh
státních hranic vždy jednoznačný,
zřetelný, vyznačený a geodeticky zaměřený.
Zavazují se, že je budou podle této smlouvy
udržovat, podle potřeby obnovovat hraniční
znaky a aktualizovat hraniční dokumentární
dílo.
(1) Smluvní strany, zabezpečí každých
pět let přezkoušení státních
hranic a odstranění zjištěných
nedostatků. Pětileté období se počítá
od ukončení prací v terénu při
předchozím přezkoušení. První
přezkoušení se zahájí ve druhem
roce po vstupu této smlouvy v platnost.
(2) Zaměření hraničních vodních
toků se provede pří každém druhém
přezkoušení státních hranic.
(3) Smluvní strany v případě potřeby
provedou komplexní přezkoušení státních
hraníc nebo jejich částí.
(4) Na základě výsledků přezkoušení
podle odstavců 1 až 3 se vyhotoví příslušné
hraniční dokumenty.
(5) Hraniční dokumenty vyhotovené při
přezkoušení státních hraníc
podléhají schválení podle vnitrostátních
právních předpisů každé
ze mluvních stran. Tyto dokumenty vstoupí v platnost
a stanou se nedílnou součástí hraničního
dokumentárního díla dnem jejich schválení.
(1) Vyžaduje-li to zřetelnost průběhu
státních hranic, učiní smluvní
strany potřebná opatření i mimo přezkoušení
podle článku 14 odst. 1 až 3 této smlouvy.
(2) Zjistí-li jedna ze smluvních stran, že
byl hraniční znak přemístěn,
smluvní strany ověří jeho polohu i
mimo přezkoušení a v případě
potřeby přemístí hraniční
znak na správné místo.
Smluvní strany zabezpečí na vlastní
náklady zaměřování vyznačování
státních hranic a práce související
vyhotovením hraničních dokumentů včetně
materiálního vybavení, dopravních
prostředků a přístrojů. Přitom
budou usilovat o zabezpečení co největší
účelnosti a hospodárnosti vyrovnanosti oboustranných
výkonů.
(1) Vlastníci, držitelé a správci pozemků,
staveb a zařízení, které se nacházejí
na státních hranicích nebo v jejich blízkosti,
jsou povinni strpět práce a opatření
potřebná k vyznačování, zaměřování
a udržování státních hranic,
jakož i vstup osob pověřených těmito
pracemi. Práce je třeba provádět s
ohledem na oprávněné zájmy vlastníků,
držitelů a správců. O zahájení
prací musí být předem informováni.
(2) Na provádění prací podle odstavce
1, jakož i na vstup a vjezd na pozemky, stavby a zařízení,
se vztahují vnitrostátní právní
předpisy smluvních stran.
Vznikne-li pracemi. podle této smlouvy škoda, má
poškozený nárok na náhradu vůči
té smluvní straně, na jejímž
území se pozemky, stavby a zařízení
nacházejí. Při uplatnění nároku
na náhradu škody se postupuje podle vnitrostátních
právních předpisů smluvní strany,
na jejímž území se pozemky, stavby a
zařízení nacházejí.
Práce související s údržbou a
obnovou vyznačení trojstátních hraničních
bodů je možné provést jen po vzájemné
dohodě všech zúčastněných
států.
Smluvní strany chrání hraniční
znaky, měřické značky a jiná
zařízení sloužící k vyznačení
státních hranic před poškozením,
zničením, neoprávněným přemístěním
a používáním v rozporu s jejich určením.
Smluvní strany zabezpečí, aby na státních
hranicích přímo vyznačených
hraničními znaky byl po jejich obou stranách
udržován volný pruh území o šířce
1 m a kolem hraničních znaků nepřímo
vyznačujících průběh státních
hranic volná kruhová plocha o poloměru 1
m bez porostů a překážek bránících
viditelnosti. Toto se nevztahuje na porosty sloužící
ke zpevnění břehů a na chráněné
stromy, keře a rostliny.
(1) Na plochách uvedených v článku
21 této smlouvy mohou být budována jen zařízení,
která slouží veřejné dopravě,
celní a pasové kontrole, ochraně státních
hranic, jakož i vedení všeho druhu, která
státní hranice protínají.
(2) Jestliže je hranice pozemku totožná s průběhem,
státních hranic nebo je protíná, je
možné ji trvale vyznačit ve vzdálenosti
větší než 2 m od státních
hranic.
(3) Smluvní strany mohou ve zvláštních
případech po vzájemné dohodě
povolit výjimky z odstavce 1.
Před zahájením prací souvisejících
s vyhledáváním nebo dobýváním
nerostného bohatství uvnitř pruhu o šířce
50 m po obou stranách státních hranic smluvní
strany dohodnou nutná opatření k zabezpečení
průběhu státních hranic a jejich vyznačení.
(1) K provádění úkolů uvedených
v části první a druhé této
smlouvy zřídí smluvní strany Stálou
česko-slovenskou hraniční komisi (dále
jen "Hraniční komise").
(2) Hraniční komisí tvoří delegace
České republiky a delegace Slovenské republiky.
Vlády smluvních stran jmenují do své
delegace předsedu a dalších nejvíce
šest členů, z kterých předseda
delegace určí svého zástupce. Jmenování
a odvolání předsedy delegace si smluvní
strany oznamují diplomatickou cestou. Změny ve složení
delegace si navzájem oznamují předsedové
delegací.
(3) Delegace mohou podle potřeby přizvat experty
a pomocné síly k plnění úkolů
podle této smlouvy. Předsedové delegací
a jejich zástupci mají právo udržovat
spolu přímý styk.
(4) Smluvní strany hradí náklady své
delegace. Ostatní náklady související
s činností Hraniční komise, jakož
i náklady na údržbu státních
hranic, hradí smluvní strany, pokud není
dohodnuto jinak, rovným dílem.
(1) Hraniční komise zejména:
a) organizuje a zabezpečuje vyznačování,
zaměřování a údržbu státních
hranic, řídí a kontroluje provádění
těchto prací,
b) organizuje a provádí přezkoušení
průběhu státních hranic a hraničních
znaků podle článků 14 a 15 této
smlouvy,
c) rozhoduje o způsobu a změnách vyznačení
průběhu státních hranic, zejména
na vodních tocích a zařízeních
sloužících veřejné dopravě,
d) vyjadřuje se ke stavebním pracím a jiným
technickým opatřením v bezprostřední
blízkosti státních hranic. Je oprávněna
udělovat výjimku podle článku 22 odst.
této smlouvy
e) přezkušuje, kontroluje a schvaluje zápisy
a dokumenty vyhotovené smíšenými technickými
a expertními skupinami,
f) mění a doplňuje hraniční
dokumentární dílo, určuje obsah a
formu jeho aktualizace, odstraňuje rozdíly mezi
údaj i v hraničních dokumentech a novými
zjištěními v terénu,
g) zjišťuje druh a rozsah změn na hraničních
vodních tocích a přijímá potřebná
opatření podle článku 8 této
smlouvy,
h) zajišťuje způsob vyznačení a
údržby trojstátních hraničních
bodů a jejich přezkoušení.
(2) Hraniční komise vydává Jednací
řád, Směrnice pro vyznačování,
zaměřování a údržbu státních
hranic a Návod pro aktualizaci hraničního
dokumentárního díla.
(1) Hraniční komise není oprávněna
měnit průběh státních hranic.
(2) Hraniční komise může předkládat
návrhy na změnu průběhu státních
hranic.
Hraniční komise se schází podle potřeby,
nejméně jednou v roce, nebo jestliže o to požádá
jedna ze smluvních stran diplomatickou cestou.
(1) Zasedání Hraniční komise se konají
střídavé na území obou smluvních
stran.
(2) Zasedání Hraniční komise a prohlídky
státních hranic řídí předseda
delegace té smluvní strany, na jejímž
území se konají. Jednání se
vedou v českém a slovenském jazyce.
(3) K přijetí rozhodnutí Hraniční
komise je potřebný souhlas předsedů
obou delegací. Jestliže se předsedové
delegací nedohodnou, předloží návrh
k rozhodnutí ministrům vnitra.
(4) O každém zasedání a o prohlídce
státních hranic vypracuje Hraniční
komise protokol ve dvou vyhotoveních, každé
v jazyce českém a slovenském. Protokoly podepíší
předsedové delegací nebo jejich zástupci.
Protokoly vstoupí v platnost dnem doručení
písemného oznámení předsedů
delegací o jejich vnitrostátním schválení.
(1) Hraniční komise zřizuje k plnění
svých úkolů smíšené technické
skupiny. Jejich počet a složení určí
podle rozsahu a druhu prací, které je třeba
provést.
(2) Vedoucí smíšených technických
skupin plní úkoly v souladu s protokoly Hraniční
komise.
(3) O každém doplnění, změně
a obnově vyznačeny. státních hranic,
jakož i o zjištěních vyplývajících
z kontrol výsledků zaměření,
se sepíše zápis ve dvou vyhotoveních,
každé v jazyce českém a slovenském.
V případě potřeby se vyhotoví
i technické podklady.
(4) Hraniční komise na závěr každého
přezkoušení: státních hranic
shrne výsledky prací do závěrečné
zprávy, kterou předloží ke schválení
ministrům vnitra.
(1) Členové Hraniční komise, smíšených
technických skupin, přizvaní experti a pomocné
síly se mohou volně pohybovat po státních
hranicích a překračovat je bez omezení
v kteroukoli dobu, pokud je to potřebné pro plnění
jejích úkolů. Na požádání
oprávněných kontrolních orgánů
smluvních stran se musí prokázat služebním
průkazem s fotografií nebo platným cestovním
dokladem nebo občanským průkazem, vždy
spolu s písemným pověřením
Hraniční komise.
(2) Jsou-li osoby uvedené v odstavci 1 oprávněny
nosit služební stejnokroj, mohou jej nosit během
své činnosti území druhé smluvní
strany. Nesmějí však mít u sebe zbraň.
(1) Zboží dovezené z celního území
jedné smluvní strany na celní území
druhé smluvní strany určené pro výkon
prací, které vyplývají z této
smlouvy, je osvobozeno od cla daní a jiných poplatků.
Nespotřebované zboží musí být
vyvezeno zpět na území smluvní strany,
ze které byl dovezeno.
(2) Vozidla, přístroje, nástroje, nářadí,
aparáty stroje a další zařízení,
která byla dovezena za účele výkonu
prací uvedených v odstavci 1 jsou osvobozena od
cla daní a jiných poplatků a od povinnosti
zajištění celního dluhu s podmínkou,
že budou vyvezena zpět. Tento vývoz bude uskutečněn
na území, z kterého bylo zboží
dovezeno, jednoho měsíce od data ukončení
prací.
(3) Nevyvezené zboží uvedené v odstavcích
1 a 2 podléhat clu, daním a jiným poplatkům
podle vnitrostátních právních předpisů
smluvní strany, na jejímž území
zůstalo.
(4) Osoby pověřené úkoly souvisejícími
se správou státních hranic mohou dovézt
předměty pro svou osob potřebu včetně
cestovních potřeb, potravin, nápojů,
léků a tabákových výrobků
v množství přiměřeném
délce jejich pobytu na území druhé
smluvní strany bez cla, daní a jiných poplatků.
(5) Zboží uvedené v odstavcích 1, 2
a 4 je osvobozeno od dovozních a vývozních
zákazů a omezení.
(1) Majetkoprávní vztahy související
s oddělením ploch částí státních
území podle článku 4 odst. 1 a 2 této
smlouvy upraví smluvní strany zvláštní
smlouvou.
(2) mluvní strany se zavazují, že do dne vstupu
v platnost smlouvy o vypořádání jejich
nemovitého majetku nacházejícího se
na oddělených plochách částí
státních území podle článku
4. odst. 1 a 2 této smlouvy neprovedou převod vlastnictví
tohoto majetku na jiný subjekt.
(3) Vlastnictví fyzických a právnických
osob k majetku nacházejícímu se na oddělených
plochách částí státních
území podle článku 4 odst. 1 a 2 této
smlouvy zůstává nedotčeno.
O správě, provozování, využívání,
používání a údržbě,
zejména vodních toků, stojatých vod,
příkopů, komunikací a inženýrských
sítí, které státní hranice
protínají nebo kterými prochází
včetně staveb a zařízení na
nich, sjednají smluvní strany zvláštní
smlouvy.
(1) Úkony fyzických a právnických
osob související s uspořádáním
právních vztahů na plochách oddělených
částí státních území
podle článku 4 odst. 1 a 2 této smlouvy jsou
osvobozeny od správních poplatků. Rozsah,
způsob a dobu platnosti tohoto osvobození upraví
smluvní strany zvláštní smlouvou.
(2) Smluvní strany zabezpečí vzájemné
bezplatné poskytnutí všech údajů,
dokladů, dokumentací a jiných podkladů
vztahujících se na plochy oddělených
částí státních území
podle článku 4 odst. 1 a 2 této smlouvy nejpozději
do jednoho roku od vstupu v platnost této smlouvy.
(1) Případné spory týkající
se výkladu nebo provádění této
smlouvy budou řešeny ministry vnitra a pokud se nedohodnou,
budou řešeny vládami smluvních stran.
(2) Nebude-li možné spor vyřešit způsobem
uvedeným v odstavci 1, bude na žádost jedné
ze smluvních stran předložen k rozhodnutí
rozhodčímu soudu.
(3) Rozhodčí soud bude zřízen ad hoc
tak, že smluvní strany nejpozději do tří
měsíců od oznámení úmyslu
jedné z nich obrátit se na rozhodčí
soud, určí ze svých státních
občanů po jednom rozhodci. Předsedou rozhodčího
soudu Je občan třetího státu, na kterém
se rozhodci dohodnou.
(4) Nedojde-li k dohodě rozhodců o předsedovi
rozhodčího soudu do šesti měsíců
od oznámení úmyslu jedné smluvní
strany obrátit se na rozhodčí soud a nebude-li
dohodnuto jinak, obrátí se příslušná
smluvní strana na generálního tajemníka
Stálého rozhodčího soudu v Haagu,
aby jmenoval předsedu rozhodčího soudu. V
případě, že je generálním
tajemníkem Stálého rozhodčího
soudu státní občan jedné ze smluvních
stran, postupuje se v souladu s opčními pravidly
Stálého rozhodčího soudu.
(5) Řízení před rozhodčím
soudem se řídí zásadami mezinárodního
práva.
(6) Rozhodčí soud rozhoduje většinou
hlasů. Jeho rozhodnutí jsou závazná
pro obě smluvní strany. Smluvní strany hradí
náklady na svého rozhodce. Ostatní náklady
na činnost rozhodčího soudu hradí
smluvní strany rovným dílem.
Dnem vstupu této smlouvy v platnost pozbývá
platnosti Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou
o generelním vymezení společných státních
hranic podepsaná v Praze dne 29. října 1992.
Tato smlouva se sjednává na dobu neurčitou.
Jednotlivá ustanovení této smlouvy lze měnit
nebo doplňovat pouze po vzájemné dohodě
smluvních stran. Platnost této smlouvy končí
dnem vstupu v platnost nové smlouvy o společných
státních hranicích.
Tato smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí
v platnost třicátým dnem ode dne výměny
ratifikačních listin. Výměna ratifikačních
listin se uskuteční v Bratislavě.
Dáno v Židlochovicích dne 4. ledna 1996 ve
dvou původních vyhotoveních, každé
v jazyce českém a slovenském, přičemž
obě znění mají stejnou platnost.