Nadace je v současné době upravena v občanském zákoníku; jde však o úpravu obecnou a kusou, jež předpokládala, že podrobnosti týkající se nadace upraví zvláštní zákon Federálního shromáždění. Do zániku federace k přijetí tohoto zákona však nedošlo.
Nedostatek podrobné úpravy je pociťován jako právní vakuum, a to jak v samotné nadační praxi, tak i v činnosti příslušných státních orgánů. Jde zejména o skutečnost, že v četných případech jsou pod organizačněprávní formou nadace registrovány subjekty, které vykazují spíše znaky obchodních společností anebo různých občanských sdružení, jejichž účelem je sledovat zájmy podnikatelského charakteru nebo zájmy pouze svých členů. Současná úprava nestanoví totiž jasné meze pro činnost nadací, zejména pro jejich ekonomické aktivity, ani povinnosti směřující k veřejné kontrole činnosti a hospodaření nadací apod.
Účelem navržené úpravy je v prvé řadě reagovat na tyto nedostatky.Zároveň v souladu s potřebou politiky rozvoje tzv. neziskové sféry návrh usiluje o průhlednost postavení nadací a posílení důvěryhodnosti nadační činnosti; podaří-li se to, lze očekávat růst hmotné podpory občanů i soukromých právnických osob nadacím a využití těchto prostředků k naplnění obecně prospěšných cílů.
Nadace je zvláštním druhem právnické osoby; její úprava je zaměřena na jedné straně na vymezení těchto zvláštností odlišujících ji od jiných organizačněprávních forem; na druhé straně tyto charakteristiky předurčují i principy její organizační výstavby a ostatních právních poměrů.
Zásadní specifikou nadace je to, že za nadaci se prohlašuje sdružený majetek, který má status právnické osoby. To znamená, že
nadace nemá členskou základnu a tudíž při její existenci nepřetrvávají zásadně žádné vazby, především žádné vazby majetkové participace s jejími zřizovateli. Tento znak odpovídá obecné úpravě právnických osob v občanském zákoníku a je konformní s pojetím nadace v právu vyspělých demokratických států.
Dalším znakem je skutečnost, že majetek, aby byl prohlášen za nadaci, musí mít stanovený účel, k němuž může být nejen sdružen, ale i podle vůle zřizovatele, resp. zůstavitele použit; konkrétní účel musí být v souladu s obecně prospěšnými cíli příkladmo v návrhu uvedenými tak,aby plněním tohoto účelu byl zároveň naplňován i některý z obecně prospěšných cílů.
K vlastnímu naplňování obecně prospěšného cíle dochází užitím prostředků poskytnutých nadaci třetí osobou, nikoliv vlastní činností nadace. Posláním nadace jako sdruženého majetku není přímo obecně prospěšnou činnost provozovat /což je typické například pro obecně prospěšné společnosti, popřípadě některá občanská sdružení zájmového charakteru/, ale prostřednictvím především finanční podpory, na základě konkrétních projektů v souladu s účelem, pro který je nadace zřízena, ji umožnit, rozvíjet a jinak napomáhat její realizaci.
Nadace je právnickou osobou soukromého práva.Zároveň se jeví potřebné z hlediska účelového použití nadačního jmění, na jehož vytvoření participuje i veřejnost, podřídit některé otázky zvýšené veřejnoprávní regulaci, zejména pokud jde o úpravu vzniku nadace, jejího hospodaření včetně nakládání s nadačním jměním a jiných ekonomických aktivit, zveřejňování výsledků hospodaření a o úpravu dalších souvisejících otázek, jako je zrušení nadace, její likvidace a zejména naložení s likvidačním zůstatkem. Potřeba takové úpravy některých otázek vyplývá i z neexistence vazeb na zřizovatele, neboť jde o otázky, které jsou jinak v kompetenci členské základny jiných typů právnických osob.
Návrh zákona o nadacích není a ani nemůže být v rozporu s
předpisy ES, protože komunitární právo nemá žádné předpisy upravující obecně postavení nadací.
Navržená právní úprava si nevyžádá
zvýšení výdajů ze státního
rozpočtu. Dojde pouze k přesunu nákladů
spojených s registrací nadací z resortu ministerstva
vnitra do resortu ministerstva spravedlnosti; v rámci uvedených
kapitol jde o nepatrnou výši nákladů.
K § 1
V § l je vymezen pojem nadace třemi základními znaky.
Za prvé, nadací je sdružení majetku, které jako takové je prohlášeno za právnickou osobu. Nadace nemá tudíž členskou základnu, je právnickou osobou fundativního typu založenou na majetkovém souboru na rozdíl od jiných organizačněprávních forem, jako například obchodních společností, občanských sdružení apod.
Za druhé, jde o takové sdružení majetku,jehož účelem je podpora obecně prospěšných cílů; tyto cíle jsou rámcově v zákoně vymezeny. Jakým způsobem bude naplňován některý z těchto obecně prospěšných cílů vyplývá z účelu té které nadace určeného zřizovatelem. Konkrétní účel nadace musí být tudíž v souladu s obecně prospěšným cílem; zda tomu tak v daném případě je, záleží na posouzení rejstříkového soudu.
Třetím charakteristickým znakem nadace je to, že majetek k dosažení obecně prospěšného cíle nevyužívá sama nadace, ale tohoto cíle je dosahováno jeho užitím třetí osobou. To znamená, že na rozdíl například od obecně prospěšné společnosti či občanského sdružení nadace sama nevyvíjí v zásadě žádnou ekonomickou aktivitu,byť i obecně prospěšnou; její podstatou je akumulace majetku a jeho následné obecně prospěšné rozdělování
určené účelem nadace, popřípadě i stanovením okruhu možných uživatelů /destinatářů/.
Majetkový substrát je při zřízení nadace tvořen peněžitými či nepeněžitými vklady zřizovatelů, resp. zůstavitele, je-li nadace zřízena závětí. Během existence nadace je doplňován prostředky z externích zdrojů /zejména dary/, výnosy z existujícího majetku /například úroky, dividendy a jiné výnosy z cenných papírů v majetku nadace, nájemné/, popřípadě ziskem z vlastní zákonem dovolené činnosti /příjmy z loterií, tombol, veřejných sbírek apod./.
Celková hodnota souhrnu všech prostředků nadace /"nadační jmění"/ musí jak při vzniku nadace, tak i po dobu existence nadace si určitou výši zachovat. V opačném případě by došlo k popření podstaty nadace jako institucionalizovaného majetku, neboť by ani nebylo co jako majetek "účelově sdružovat"; kromě toho je nadace tradičně spojována s trvalostí plnění účelu, pro nějž byl majetek z vůle zřizovatelů poskytnut. Z tohoto důvodu zákon jednak stanoví minimální výši 200 000 Kč, kterou musí nadační jmění při zřízení a vzniku nadace dosáhnout, a jednak zásadu, že po celou dobu existence nadace, nesmí výše jejího nadačního jmění klesnout pod tuto zákonem stanovenou mez, a to na dobu delší než zákonem tolerované šestiměsíční období, jež poskytuje časový prostor především k opatření si potřebných prostředků.
Pro nadace se zakotvuje zákaz podílet se na financování politických stran nebo politických hnutí. Důvodem tohoto zákazu je zamezit tomu, aby se nadace staly zastřeným zdrojem financování politických stran a hnutí a plnily tak funkci, která jim nepřísluší. Tento zákaz však neznamená, že se nadace nebudou moci podílet například na akcích, které politické strany a hnutí organizují a které jsou určeny k dosažení obecně prospěšného cíle (např. veřejné sbírky, osvětové akce).
K § 2
Prostředky poskytnuté nadací mají své účelové určení stanovené v nadační listině, popřípadě rozvedené ve statutu nadace. Stejně tak jako nadace s nimi nemůže libovolně nakládat, je účel, popřípadě další podmínky jejich užití závazné i pro osobu, jíž se tyto prostředky poskytnou. Poruší-li destinatář tyto podmínky, je povinen prostředky poskytnuté nadací v souladu s účelem, pro který byla nadace zřízena, vrátit, a není-li to možné nebo účelné, vrátit jejich odpovídající náhradu v penězích. K zabránění možné námitky destinatáře, že o podmínkách použití nebyl informován,stanoví zákon veřejnou přístupnost statutu nadace, v němž jsou potřebné údaje obsaženy.
Pokud nebudou prostředky použité v rozporu s podmínkami dobrovolně vráceny, může nadace nárok na jejich vrácení, popřípadě nárok na odpovídající náhradu uplatnit u soudu.
Povinnost destinatáře prokázat způsob použití prostředků poskytnutých nadací zajišťuje realizaci oprávnění nadace v případě jejich zneužití požadovat jejich vrácení; nadace tento údaj potřebuje i pro vypracování výroční zprávy.
Z logiky věci vyplývá, že zřizovatel nezřizuje nadaci "pro sebe", neboť pokud disponuje příslušnými prostředky, může je využít přímo. Zákon zakazuje poskytnout prostředky z nadačního jmění zpět zřizovateli; kromě jiného i proto, že připuštěním této možnosti dochází, vzhledem k daňovému zvýhodnění nadací týkajícímu se jak prostředků do nadací plynoucích, tak i prostředků nadací poskytovaných, k obcházení předpisů o dani darovací, dani dědické, popřípadě dani z příjmu u zřizovatele. Z obdobných důvodů se zakazuje poskytnout prostředky nadace též členům orgánů nadace, resp. revizorovi nadace.
K § 3
Úprava zřízení nadace odpovídá obecným požadavkům zřízení
právnické osoby stanoveným v občanském zákoníku, jakož i úpravě jednotlivých organizačně právních forem; přitom respektuje potřebné zvláštnosti typické pro nadaci.
Zvláštní právní skutečností zřízení nadace je závěť, která musí splňovat na jedné straně pouze některé obligatorní náležitosti v zákoně stanovené obecně pro jiné formy nadační listiny /vzhledem k možnému delšímu časovému období od pořízení závěti do úmrtí se například nepožaduje, aby obligatorně bylo určeno konkrétní personální složení orgánů nadace/, na druhé straně musí být v závěti určena konkrétní osoba, která nahradí zůstavitele jako zřizovatele nadace. Nejsou-li uvedené obligatorní náležitosti závěti dodrženy, prohlašuje zákon v této části závěť za neplatnou s tím, že s majetkem bude naloženo podle příslušných ustanovení dědického práva.
K § 4
Statut je základním vnitřním dokumentem nadace, který řeší nejen otázky organizačního charakteru /podrobnosti fungování orgánů nadace/, ale i otázky, které se zásadním způsobem dotýkají vztahu nadace ke třetím osobám. Jde jednak o potencionální destinatáře, neboť stanoví podmínky pro použití a poskytnutí prostředků z nadačního jmění apod., jednak o veřejnost, neboť tím, že statut je veřejně přístupný /je součástí rejstříku nadací/, může kdokoliv konfrontovat, zda faktická činnost nadace je v souladu se stanovenými pravidly. Z tohoto důvodu obsahuje statut nadace i údaje uváděné v nadační listině, která veřejně přístupná není.
Přijetí, jakož i změny statutu jsou v působnosti statutárního orgánu nadace, který nese odpovědnost za činnost nadace. Statut musí první správní rada zpracovat v době mezi zřízením nadace a podáním návrhu na zápis nadace do rejstříku nadací.
K § 5
Nadace jako právní subjekt vzniká v souladu s obecnou úpravou občanského zákoníku zápisem do rejstříku nadací, který vede soud určený k vedení obchodního rejstříku. Tato úprava je v souladu s koncepcí úpravy vzniku obecně prospěšných společností podle zvláštního zákona.
Pro rejstřík nadací, jeho vedení, jakož i pro řízení ve věcech rejstříku platí příslušná ustanovení obchodního zákoníku a občanského soudního řádu.
Zvláštní ustanovení obsahuje zákon pouze, pokud jde o obsah zápisu a doklady, jež je třeba k návrhu na zápis přiložit.
K § 6
Toto ustanovení obsahuje nezbytnou úpravu jednatelského oprávnění jménem nadace, která je již zřízena, ale dosud jako právní subjekt nevznikla, jakož i tzv.správu vkladů zřizovatelů, resp. nakládání s vklady v případě, že nadace není rejstříkovým soudem zapsána a tudíž nevznikne; úprava této materie je převzata z obchodního zákoníku a přizpůsobena organizačněprávní formě nadace.
K § 7
Shodně s úpravou jiných organizačněprávních forem rozlišuje zákon mezi zrušením a zánikem nadace výmazem z rejstříku nadací.
Návrh na výmaz z rejstříku lze zásadně podat až po provedeném vypořádání majetkových poměrů nadace, tj. likvidaci. Likvidace se nevyžaduje pouze ve dvou případech. Za prvé, má-li zanikající nadace právního nástupce, tj. při sloučení, a za druhé, nemá-li nadace na základě zjištění soudu v rámci konkursního řízení žádný majetek.
Důvody zrušení nadace jsou obvyklé jako u jiných právnických osob; zvláštností je to, že není připuštěno dobrovolné zrušení s likvidací, neboť platí předpoklad vůle zřizovatele, zřizuje-li nadaci, aby trvale plnila svůj účel,pokud jí k tomu postačuje nadační jmění. Z obdobného důvodu se nepředpokládá zrušení nadace uplynutím doby.
Zrušení nadace rozhodnutím soudu je sankčním opatřením, nastanou-li důvody určené zákonem.
Do první skupiny patří důvod uvedený v odstavci 3, tj. že z jakýchkoliv příčin došlo k vyčerpání nadačního jmění. Po zrušení nadace bude pravděpodobně následovat konkursní řízení, nebude-li zahájeno již dříve.
Do druhé skupiny patří důvody uvedené v odstavci 4, k nimž se připojuje i druhá podmínka, tj. že nadace ve lhůtě soudem stanovené nezjedná nápravu, neboť jde o případy, kdy náprava v dohledné době možná je.Délka lhůty, jakož i způsob nápravy musí být přiměřené a odpovídat důvodu, pro který bylo zrušení navrženo.
Závažné, popřípadě opakované porušení zákona o nadacích, popřípadě nadační listiny či statutu nadace /odstavec 4 písm. a)/bude spočívat nejčastěji v porušení ustanovení o nadačním jmění a nakládání s ním /snížení nadačního jmění pod zákonem stanovený limit, pokud nepůjde o případ uvedený v odstavci 3, porušení ustanovení o omezení majetkové účasti na jiných právnických osobách, nepředložení výroční zprávy apod./. Porušení zákazu podnikat vystavuje nadaci případným sankcím ze strany živnostenských úřadů, tak i možnosti zrušení soudem.
K § 8
Možnost sloučení nadace s jinou nadací je jediný případ zániku nadace s právním nástupnictvím jiné nadace; možnost splynutí či rozdělení se nepřipouští.
Rozhodnutí o sloučení patří do působnosti statutárního orgánu nadace.Zákon váže možnost přijetí takového rozhodnutí na splnění několika podmínek.
Za prvé, možnost sloučení není vyloučena vůlí zřizovatele, popřípadě zůstavitele vyjádřenou v nadační listině.
Za druhé, sloučení se připouští pouze tehdy, jestliže nadační jmění nepostačuje k plnění účelu nadace a nadace by tudíž mohla být zrušena soudem (např. z důvodu nemožnosti plnění účelu, pro který byla zřízena).
Za třetí, nadace, s níž se má zanikající nadace sloučit, musí mít alespoň obdobný účel; to znamená, že prostředky nadačního jmění slučované nadace budou zásadně použity k témuž či obdobnému účelu.
Za čtvrté, před provedením vlastního sloučení, musí být mezi slučovanou a přejímající nadací uzavřena smlouva o sloučení, jejímž účelem je především zajistit účelové užití prostředků slučované nadace, například tím, že se přejímající nadace zaváže odpovídajícím způsobem upravit svůj statut.
Konečné posouzení splnění podmínek vyžadovaných zákonem pro sloučení přísluší rejstříkovému soudu.
K § 9
Pro likvidaci nadace platí zásadně postup stanovený pro likvidaci obchodních společností v obchodním zákoníku s dvěma zásadními odchylkami.
První odchylkou je, že obdobně jako u likvidace obecně prospěšné společnosti není cílem likvidace zpeněžení veškerého majetku nadace, ale pouze toho /dle výběru likvidátora/, který je nutný pro splnění závazků nadace. Ostatní majetek bude ponechán v dosavadní formě. Toto ustanovení je v souladu s naplněním druhé
zvláštnosti likvidace nadace, a to se způsobem naložení s likvidačním výtěžkem, tj. tím majetkem, který zbyde po úhradě závazků nadace.
Již v nadační listině může být určena nadace, na níž má být tento majetek převeden a není-li tomu tak, nabídne jej likvidátor nadaci účelem obdobné likvidované nadaci, aby tento majetek nebyl zcela odňat svému původnímu účelovému určení.
Pokud je nabídka bezvýsledná, ať proto, že likvidátor nezjistí obdobně zaměřenou nadaci nebo tato nadace nabídku odmítne, je dalším možným nabyvatelem obec, v níž má likvidovaná nadace sídlo, jinak stát. Zákon přitom stanoví, že majetek likvidované nadace, resp. likvidační zůstatek má být použit pro obecně prospěšné účely, aby byla respektována vůle zřizovatelů, pokud jde o účelové určení použití majetku jím vloženého do likvidované nadace.
K § 10 až 16
Správní rada je statutárním orgánem nadace, který spravuje nadační jmění. Z tohoto titulu je oprávněna řídit činnost nadace a rozhodovat o všech jejích záležitostech. Tomu odpovídá i zákonem stanovená výlučná působnost správní rady, kterou nelze přenést na případný jiný orgán nadace.
Zákon stanoví podmínky, za kterých může fyzická osoba vykonávat funkci člena správní rady. Kromě povinnosti splnit podmínky obecné povahy - způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost - zákon dále stanoví, že členy správní rady nemohou být osoby, které jsou k nadaci v pracovním poměru, kterým jsou poskytovány prostředky k dosažení účelu nadace nebo členům statutárního orgánu nebo kontrolního orgánu právnické osoby, pokud jsou prostředky poskytovány této osobě. Cílem tohoto omezení je zamezit možnému ovlivňování rozhodování správní rady při správě nadačního jmění.
Jmenování prvních členů správní rady je povinností zřizovatele, popřípadě vykonavatele závěti (nedojde-li ke jmenování členů správní rady přímo v závěti, což není zákonem stanoveno jako obligatorní náležitost závěti). Noví členové správní rady jsou voleni správní radou. Zákon dále stanoví délku funkčního období a v návaznosti na ni i způsob obměny členů správní rady. Tato ustanovení mají subsidiární povahu a použijí se pouze v případě, že nadační listina nestanoví jinak. Zřizovatel, popř. zůstavitel může také určit, že někteří členové správní rady budou v budoucnu voleni na návrh jím konkrétně označených právnických nebo fyzických osob; fyzické osoby mohou být označeny i svou funkcí.
Zákon dále obsahuje základní ustanovení o jednání správní rady a ustanovení o zániku členství ve správní radě.
Pamatováno je i na případy (v praxi jistě ojedinělé), kdy v důsledku zániku členství nezůstane ve správní radě nadace žádný z členů (tj. nadace nebude mít statutární orgán) nebo ve správní radě zůstane pouze jeden její člen, a z těchto důvodů nebude možno dostát povinnosti uložené zákonem a zvolit nové členy správní rady. Jako odpovídající řešení se navrhuje, aby v těchto případech jmenoval nové členy správní rady soud.
K § 17 až 20
Kontrolním orgánem nadace je dozorčí rada, popřípadě revizor. Dozorčí rada se povinně zřizuje v nadaci, jejíž nadační jmění při založení přesáhne 5 mil. Kč; při nižší výši tohoto jmění se namísto dozorčí rady zřizuje revizor. Tím však není vyloučeno, že i v těchto případech bude dozorčí rada ustavena, pokud tak stanoví nadační listina nebo statut nadace.
Zákon stanoví demonstrativním výčtem úkoly dozorčí rady (revizora) při kontrolní činnosti nadace a příslušná oprávnění s tím spojená. Tím se nevylučuje, aby další úkoly dozorčí rady (revizora) v souvislosti s kontrolou byly stanoveny nadační
listinou nebo statutem, pokud ovšem nepatří do výlučné působnosti správní rady.
První členy dozorčí rady, resp. revizora musí jmenovat zřizovatel nadace, popř. vykonavatel závěti (nejsou-li jmenováni v závěti). Další členy dozorčí rady, resp. dalšího revizora již volí správní rada nadace. V ostatním pro dozorčí radu a členství v ní, resp. pro výkon funkce revizora platí obdobně v zákoně přímo citovaná ustanovení týkající se správní rady. Navíc se zakotvuje neslučitelnost funkce člena dozorčí rady (revizora) s funkcí člena správní rady anebo zástupce nadace.
K § 21 až 23
Způsob použití nadačního jmění upravuje zákon kogentně. Nadační jmění lze použít pouze v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině a ve statutu nadace k naplnění obecně prospěšného cíle a dále k úhradě nákladů souvisejících se správou nadace.
Dále zákon zakotvuje požadavek hospodárnosti nadace. Nadační jmění by nemělo být prohospodařeno na odměnách členům orgánů nadace, nepřiměřených sídlech, na dopravních prostředcích a pod. Za tím účelem musí nadační listina nebo statut obligatorně stanovit jedno z pravidel pro omezení nákladů souvisejících se správou nadace v zákoně uvedených. Pojem "náklady související se správou nadace" je v zákoně přímo definován, aby se zamezilo pochybnostem, které druhy položek lze do nákladů na správu nadace zahrnout. Pravidlo stanovené pro omezení nákladů na správu nadace nebude možno měnit minimálně po dobu 5 let od jeho stanovení, aby se zabránilo případnému zneužití. Rozhodnout o změně daného pravidla přísluší podle § 10 odst. 2 písm. a) zákona správní radě, a to změnou statutu nadace. Pokud při vzniku nadace bylo pravidlo pro omezení nákladů souvisejících se správou nadace stanoveno v nadační listině, půjde v případě jeho následné změny o jediný zákonem dovolený případ nesouladu nadační listiny se statutem.
V zájmu zabránění neoprávněným výhodám při nakládání s nadačním jměním zákon dále stanoví omezení pro členy orgánů nadace a některé další osoby, kteří při prodeji věcí nebo jiných majetkových hodnot a při pronájmu nemovitostí patřících do nadačního jmění nesmějí být kupujícími nebo nájemci.
Nadace nesmí vlastním jménem podnikat. Může se však účastnit na podnikání jiných osob, a to za zákonem stanovených podmínek. Blokace podnikatelských aktivit nadace má základ v účelovém určení nadačního jmění. Navrhuje se proto vyloučit provozování živnosti, popř. jiného podnikání svým jménem podle zvláštních předpisů. Z tohoto zákazu zákon připouští výjimky, které výslovně zmiňuje - pronájem nemovitostí, pořádání loterií, tombol, veřejných sbírek, kulturních, společenských, sportovních a vzdělávacích akcí. V zájmu ochrany nadačního jmění proti event. obchodním rizikům spjatým s majetkovou účastí nadace na podnikání jiných osob se v zákoně navrhuje i určité omezení těchto majetkových účastí. Povolenou majetkovou účastí v uvedeném smyslu se rozumí především držení cenných papírů, zejména akcií a obligací, držení obchodního podílu společníka společnosti s ručením omezeným a komandisty komanditní společnosti. Naopak se zakazuje účast ve veřejné obchodní společnosti, účast v komanditní společnosti v postavení komplementáře, jakož i obligačně vstoupit do postavení tichého společníka podnikatele. Ze stejného důvodu, tj. v maximální míře vyloučit riziko ztráty nadačního jmění, v zájmu maximálně možného použití nadačního jmění pro stanovený účel nadace, se vylučuje možnost zřizovat u nadačního jmění zástavní či jiné zajišťovací závazky.
K § 24
Na vedení účetnictví nadace se vztahuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a příslušné prováděcí předpisy. Souběžně navrhovanou novelizací zákona o účetnictví (viz část šestá) jsou nadace zařazeny mezi účetní jednotky, které účtují v soustavě podvojného účetnictví. Zakotvuje se rovněž povinnost, aby roční účetní závěrka nadace byla ověřována auditorem. Ne však vždy, ale
pouze za ten kalendářní rok, v němž úhrn celkových nákladů a výnosů vykazovaných nadací podle účetních předpisů převýší 5 000 000 Kč.
K § 25 a 26
Nadace jsou povinny vypracovávat výroční zprávu o své činnosti a hospodaření, jejíž minimální rozsah stanoví zákon. Zákonná nejzazší lhůta pro vypracování výroční zprávy umožňuje vytvoření dostatečného časového prostoru pro to, aby účetní závěrka, která je jejím obsahem, mohla být ověřena auditorem. Nic nebrání tomu, aby správní radou nebo statutem byla určena pro vypracování zprávy lhůta kratší než do šesti měsíců po skončení hodnoceného období, kterým je zásadně kalendářní rok. Výjimkou je první výroční zpráva, kde hodnoceným obdobím bude v návaznosti na datum vzniku nadace doba kratší.
Povinně se zavádí volný přístup k výročním zprávám nadace, které budou uloženy u soudu, jenž nadaci zapsal do rejstříku nadací. Informace o činnosti a hospodaření nadací obsažené ve výročních zprávách může získat a využívat každý. Sloužit budou zejména tomu, kdo hodlá nadaci přispět.
K § 27
Zahraničním nadacím se zaručuje zásadně stejný režim jako nadacím vzniklým podle tohoto zákona se sídlem v České republice za podmínek, že zřídí organizační složku umístěnou na území České republiky, která bude zapsána v rejstříku nadací, a že účel zahraniční nadace je shodný s účelem stanoveným pro české nadace.
Ustanovení zákona týkající se především nadačního jmění včetně zákonem stanovené minimální hranice, způsobu jeho použití, stanovení kriteria hospodárnosti, vypracování výroční zprávy, jakož i veřejné kontroly platí i pro zahraniční nadace, resp. jejich organizační složku, jejímž prostřednictvím vyvíjejí činnost na území České republiky.
K § 28
Občanský zákoník v § 20e odst. 2 předpokládal, že úprava nadací v něm obsažená (§ 20b až 20e) bude podrobněji rozvedena zákonem. Vzhledem k rozsáhlosti materie a z důvodů celistvosti její úpravy se přistoupilo ke zpracování komplexní zákonné úpravy nadací, a proto je třeba příslušná ustanovení občanského zákoníku týkající se nadací zrušit. Dále se provádí dvě další drobné úpravy textu § 476d odst. 1 a § 477 odst. 2 občanského zákoníku související s přijetím zákona o nadacích.
K § 29
Stanoví se příslušnost krajského soudu pro řízení ve věcech zrušení nadace a následného jmenování likvidátora soudním rozhodnutím, tj. které je hmotněprávně upraveno v § 7 odst. 3 a 4, resp. v § 9 odst. 2 zákona o nadacích. Příslušnost krajského soudu je stanovena shodně jako při rozhodování o těchto záležitostech u obchodních společností a družstev (§ 9 odst. 4 písm. b) a h), resp. písm. c) občanského soudního řádu). Dále se stanoví i příslušnost krajského soudu pro řízení ve věci jmenování nových členů správní rady v případech uvedených v § 16 zákona o nadacích.
K § 30
V novele zákona ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje osvobodit nadace od soudních poplatků ve věcech týkajících se rejstříku nadací, tj. zápisů do něj. Navrhované osvobození je odůvodněno postavením nadací jako účelových sdružení majetku, který není určen k podnikání.
K § 31
S poukazem na postavení nadací jako účelového sdružení majetku určeného k užití pro dosažení obecně prospěšného cíle se
jeví jako odpovídající zakotvit pro tento druh právnických osob určité daňové zvýhodnění oproti podnikatelských subjektům. Navrhované zvýhodnění se konkrétně týká daně dědické a darovací, od nichž mají být osvobozena bezúplatná nabytí majetku nadacemi, jakož i prostředků poskytnutých nadacemi v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu nadace. K naplnění tohoto záměru je nutno novelizovat zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Uvedená novelizace navazuje na daňová zvýhodnění, která mají nadace již podle platných předpisů; konkrétně jde o daň z pozemků, od níž jsou osvobozeny pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou sloužící nadacím, a o daň ze staveb, od níž jsou osvobozeny stavby sloužící nadacím.
Navrhovaná novela zákona č. 357/1992 Sb. obsahuje dále ustanovení o tom, že od daně darovací je osvobozeno nabytí majetkového prospěchu na základě smlouvy o výpůjčce do výše 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené podle § 659 a násl. občanského zákoníku vznikne vypůjčiteli právo užívat po dohodnutou dobu věc bezplatně. Tímto bezplatným užíváním věci vzniká majetkový prospěch, který je předmětem daně darovací. S ohledem na to, že u takto vzniklého majetkového prospěchu ve výši do 20 000 Kč bude daň darovací, přes administrativní náročnost spojenou s jejím vyměřováním, zpravidla minimální, navrhuje se pro tyto případy daňové osvobození. Toto osvobození má obecnou povahu a bude se týkat nejen nadací,ale například i případů, kdy stát zřizuje výpůjčku k pozemkům, které jsou v jeho vlastnictví, ve prospěch bytových družstev.
K § 32
V zájmu lepší přehlednosti a možnosti kontroly se navrhuje, aby nadace byly v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví zařazeny mezi účetní jednotky, které jsou povinny účtovat v soustavě podvojného účetnictví.
K § 33
V souvislosti s nově zaváděnou registrací nadací soudy je nutno ze zákona ČNR č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník vypustit § 12, v němž je založena dosavadní příslušnost k registraci nadací pro okresní úřady.
K § 34
V daném přechodném ustanovení je řešena situace nadací již existujících podle dosavadních předpisů. Ty nabývají statusu nadace podle tohoto zákona za podmínky, že v zákonem stanovené dvanáctiměsíční lhůtě splní požadavky na činnost nadace podle tohoto zákona a požádají o zápis do rejstříku nadací vedeného soudy. Ve stejné lhůtě může statutární orgán nadace rovněž rozhodnout o jejím zrušení, a to s následnou likvidací. Další možností, kterou nadace zřízené podle dosavadních předpisů mohou využít, je jejich sloučení za podmínek stanovených v odstavci 2. Dojde-li ke sloučení, stanoví se zároveň pro přejímající nadaci povinnost podat následně návrh na zápis do rejstříku nadací u rejstříkového soudu a dodržet přitom dvanáctiměsíční lhůtu ode dne účinnosti zákona. Po marném uplynutí stanovené roční lhůty anebo bude-li podaný návrh na zápis nadace do rejstříku nadací zamítnut, soud rozhodne o zrušení nadace a nařídí její likvidaci.
K § 35
Na území České republiky působí přibližně 15 zahraničních subjektů majících povahu zahraniční nadace podle tohoto zákona. Jejich činnost se opírá o povolení vydané ministerstvem vnitra podle § 3 odst. 1 zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v ČR. V daném přechodném ustanovení se umožňuje, aby se tyto zahraniční subjekty mohly podřadit pod režim zákona o nadacích, jehož součástí je i úprava právního režimu působení zahraničních nadací v České republice.
K § 36
Účinnost zákona je stanovena k 1. dubnu 1996,
aby byl vytvořen dostatečný časový
prostor pro projednání zákona v Poslanecké
sněmovně Parlamentu.